Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Ti, kteří dnes mlčí, slouží – ať už proti své vůli nebo tajně s určitou spoluúčastí – věci nového imperialismu,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na Valném shromáždění OSN 20. září.
Ruský raketový útok zranil v Doněcké oblasti 12 lidí. Ruské jednotky zahájily raketový útok na Kurachovo v Doněcké oblasti, zasáhly dům a zranily 12 lidí včetně dvou dětí, informoval 21. září guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Ukrajinská státní pohotovostní služba pokračuje v záchranné operaci, protože podle Kyrylenka může být pod troskami ještě jeden člověk, píše The Kyiv Independent.
„Pseudoreferenda a mobilizace jsou známkou slabosti, ruského selhání. Spojené státy nikdy neuznají ruské nároky na údajně anektované ukrajinské území a budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ napsala americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková na twitteru v angličtině i v ukrajinštině.
„Snahu Ruska anektovat další území dokazuje i úsilí zorganizovat referenda na okupovaných ukrajinských územích. Tento postup je porušením mezinárodního práva i ukrajinské ústavy a cynickým krokem právě na Mezinárodní den míru,“ napsal úřad slovenské vlády.
Vyhlášením částečné mobilizace Putin přiznává neúspěch invaze, řekl britský ministr obrany. Podle nizozemského premiéra Rutteho jde o známku paniky.
Vyhlášení částečné mobilizace i pseudoreferenda v okupovaných regionech eskalují imperiální agresi Ruska a vedou k dalšímu umírání Ukrajinců i Rusů. Na twitteru to dnes v reakci na projev ruského prezidenta Vladimira Putina uvedlo ministerstvo zahraničí.
Šojgu dále v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby přibližně jedno procento ze svých zdrojů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců. Podle Reuters má Rusko k dispozici dva miliony rezervistů.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Kyjev za „fašistický“, podle něj to byla Ukrajina, kdo v roce 2014 napadl Rusko, píše The Kyiv Independent. Použití jaderných zbraní považuje stále za jednu z možností. „Pokud je ohrožena územní celistvost Ruska, tak Rusko použije vše, co může, to není bluf,“ řekl Putin.
Politologička Jekaterina Shulmanová uvádí, že vyhláška o částečné mobilizaci neurčuje žádné parametry (územní ani kategorické). Odveden může být kdokoli, kromě pracovníků vojensko-průmyslového komplexu, kteří mají odklad na dobu svého zaměstnání.
Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany k dialogu v reakci na slova ruského prezidenta Putina o jaderném vydírání Ruska Západem.
Ruský prezident Putin svým projevem podle Bratislavy eskaluje situaci na Ukrajině a vytváří podmínky pro vydírání Západu jaderným útokem.
Projev ruského prezidenta Vladimira Putina je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. ČTK to dnes sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku. Putin podle ní již na Ukrajinu posílá kohokoli, kdo byl po ruce. Mobilizace proto podle ní nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že Rusko má ještě koho mobilizovat. Uvedla, že Česko musí dál podporovat Kyjev a dát Rusku jasnou zprávu, že se nenechá vydírat.
„Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. I proto opět zvedl ten nesmyslný příběh o agresi Západu, ačkoli jediným agresorem je tady právě Rusko,“ uvedla Černochová. Mezinárodní společenství podle ní dávno ví, že Putin na Ukrajinu už nyní posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce. „Včetně vězňů a lidí, kteří nemají s armádou společného vůbec nic. Mobilizace tomu nijak nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že ještě je koho mobilizovat,“ dodala. Prakticky to podle ní znamená, že řádná ruská armáda nedokázala ponížit a dobýt Ukrajinu, ani čelit její motivované armádě.
Podotkla, že vyhrožování jadernými zbraněmi nezaznělo poprvé. „Ale Vladimir Putin si je dobře vědom toho, že Západ je podstatně silnější než Rusko a že je na všechny alternativy plně připraven,“ doplnila.
Ministryně zároveň uvedla, že pro Česko vyhlášení mobilizace znamená jediné, a to dál podporovat Ukrajinu. „Rusku musíme dát jasnou zprávu, že se nenecháme vydírat a že nesmí beztrestně porušovat mezinárodní právo, napadat cizí země a vraždit jako terorista ženy a děti,“ dodala.
Rusko podle ministra obrany Šojgua částečně mobilizuje kvůli kontrole ukrajinských území, která země ovládla při své invazi.
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Rusko dnes vyhlásilo částečnou mobilizaci, chce povolat 300.000 rezervistů.
V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Částečnou mobilizaci v Rusku krátce před tím oznámil v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin.
Šéf ruského ministerstva obrany podle ruskojazyčné stanice BBC také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině, Šojgu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Infrastrukturu asi pěti desítek obcí na jihu a na východě Ukrajiny poškodilo poslední ruské ostřelování, uvedlo dnes ráno velení ukrajinské armády. Ruské okupační jednotky se podle Kyjeva dál soustředí na plné obsazení Doněcké oblasti
Rusové se také snaží organizovat obranu již okupovaných území a též o vzdušný průzkum spojený s ostřelováním, doplnil ukrajinský generální štáb.
Ruskojazyčný servis BBC informoval o použití íránských sebevražedných dronů ruskou stranou k "poměrně efektivnímu" ničení ukrajinského dělostřelectva. Podle zprávy ukrajinského jižního operačního velení je nyní ruská armáda používá také k úderům na civilní objekty.
Německá vláda se dohodla na znárodnění plynárenské společnosti Uniper. Odkoupí podíl od mateřské firmy Fortum a navýší kapitál firmy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko.
Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě.
Ruské údery poškodily infrastrukturu až 50 obcí na východě Ukrajiny, uvedlo ukrajinské velení. Ani jedna strana na bojišti významně nepostoupila.
Rusové v noci opět stříleli na Záporožskou jadernou elektrárnu. V důsledku toho byla poškozena komunikační technika energetické jednotky číslo 6. Došlo ke ztrátě energie a spustily se bezpečnostní systémy naftového generátoru, které udržely v provozu chlazení paliva. V brzkých ranních hodinách stav bezpečnostní pracovníci elektrárny upravili. Dieselové generátory 6. elektrické jednotky byly vypnuty a zapnuty do pohotovostního režimu.
Putinův projev má proběhnout v 8 hodin našeho času, uvedla Česká televize. Mezi témata mají patřit referenda na území Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky. Putinova řeč měla proběhnout už včera, nakonec byla ale odložena. Experti to vysvětlovali tím, že to ukazuje nejistotu a chaos Kremlu.
Německý kancléř Olaf Scholz podle Deutsche Welle prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu je aktem "prostého imperialismu".
Ruské rakety v Charkovské oblasti zasáhly oblast okres Cholodnohirsky. Lidé se nemohli dostat ze zasažené budovy ven, záchranáři pomohli 10 z nich. Ve druhé budově byla zraněná jedna osoba. Oba objekty byly zničeny, rakety zasáhly střechy, horní patra i schodiště.
Ukrajinci si užívají opětovně otevřené restauraci McDonalds v Kyjevě.
Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč analyzuje možné dopady ruské mobilizace na vývoj války na Ukrajině. Podle něj nebudou nijak dramatické, a komplikace přinesou spíše Rusku.
Domnívá se, že mobilizace by zničila v Rusku prezentovaný obraz konfliktu jako něčeho, co se odehrává jen v televizi. Poukazuje na to, že Rusové trpí nedostatkem nižších velitelů, nutných pro výcvik branců. Výsledkem podle něj bude extrémně nízká bojeschopnost mobilizovaných kvůli nedostatku jejich motivace a jejich narůstající odpor proti ruskému velení.
Rusové v noci opět ostřelovali Charkov. Podle Ukrajinců zasáhli výškovou obytnou budovu. Uvnitř zůstal uvězněn neznámý počet lidí. Informace o mrtvých a zraněných zatím nejsou k dispozici.
Ruská válka proti Ukrajině je čirý imperialismus a představuje nebezpečí nejen pro Evropu ale pro mír všude na světě. Před Valným shromážděním OSN to dnes řekl něměcký kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se vzdá svých imperiálních ambicí, až si přizná, že nemůže vyhrát válku proti Ukrajině. Za imperialismus kritizoval Rusko i polský prezident Andrzej Duda. Podle japonského premiéra Fumia Kišidy Moskva ohrožuje důvěryhodnost OSN.
„To je důvod, proč nepřijmeme mír diktovaný Ruskem," uvedl Scholz s tím, že Německo bude i nadále podporovat Ukrajinu finančně, hospodářsky, humanitárně i vojensky. Podle šéfa německé vlády ruský prezident Putin svým počínáním ničí nejen Ukrajinu ale i svou vlastní zem.
Postoj České republiky k plánovaným hlasováním o připojení okupovaných území k Rusku zrcadlí vyjádření mnoha dalších zemí a českých spojenců. „Rusko chce ilegálně anektovat další kus Ukrajiny. Svobodné hlasování přitom není schopné uspořádat ani doma. Jde o další flagrantní porušení mezinárodního práva, za které musí Rusko nést následky. Pseudo referenda nikdy neuznáme,“ napsal na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Výsledky pseudoreferend v okupovaných oblastech Ukrajiny neuzná ani Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Jakékoliv takzvané referendum, které plánují či podporují síly, které de facto nelegálně kontrolují ukrajinská okupovaná území, by porušilo mezinárodní standardy a závazky dané mezinárodním humanitárním právem," uvedla organizace.
OBSE tak rozmnožila řady západních institucí, které pokládají případné výsledky Ruskem organizovaného „hlasování“ na okupovaných územích za nelegitimní. Respektovat výsledky hlasování odmítla již řada států, politiků a organizací, včetně zástupců OSN, Evropské unie, NATO a vrcholných představitelů Německa, Polska i USA. Za pevné a masivní odmítnutí záměrů uspořádat „pseudoreferenda“ poděkoval „přátelům a partnerům Ukrajiny" prezident Zelenskyj.
Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland a ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin se při setkání ve Washingtonu dohodli na užší spolupráci při stíhání osob zapojených do válečných zločinů a dalších zvěrstev na Ukrajině. Informovalo o tom americké ministerstvo spravedlnosti. Od začátku války na Ukrajině evidují úřady více než 30 tisíc možných válečných zločinů.
Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes bude pokračovat naše kontinuální zpravodajství o válce na Ukrajině a jejích souvislostech pro naši zemi a pro celý svět.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.