Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Obyvatelé ukrajinského hlavního města jsou připraveni přivítat okupanty,“ tweetuje televize Nexta fotografii Molotovových koktejlů. Improvizované výbušné lahve nesou jméno Stalinova ministra zahraničí, jehož jméno vstoupilo do historie paktem Molotov-Ribentrop ze srpna 1939, jímž si nacisté a bolševici rozdělili Polsko. S koktejly přišli za druhé světové války Finové, když se bránili sovětské invazi.
„Večer 25. února po vysazení námořního výsadku ruské jednotky bez odporu vstoupily do Melitopolu,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Místní obyvatelé vyššího věku podle něj vycházeli na ulice s rudými prapory a vítali ruské vojáky.
Melitopol leží na jihu Zaporožské oblasti, asi 50 kilometrů od Azovského moře. Jde o druhé největší město v této oblasti s asi 150.000 obyvateli. Ukrajinští obránci podle agentury Unian ještě v pátek večer kladli tvrdý odpor ruským jednotkám, které podle agentury ostřelovaly i místní nemocnici, zásah utrpělo i onkologické oddělení.
Ruské nálety se podle ukrajinských médií snaží vyřadit teplárnu-elektrárnu v Kyjevě. Jsou slyšet výbuchy a střelba z automatických zbraní.
Modrožluté vlajky na Twitteru vyvěsil i americký seriál Simpsonovi.
Podle ukrajinské Státní služby speciálních komunikací se bojuje na východním přerdměst Kyjeva. „Nepřítel se snaží napadnout elektrárnu CHP-6 u Troješčiny. Ozbrojené síly bojují,“ tweetovala služba.
Televize Nexta tweetuje, že tam bylo zadrženo dalších 60 sabotérů.
Český velvyslanec při OSN Jakub Kulhánek sdělil, že návrhu rezoluce vyjádřilo oficiálně podporu přes 80 států. Pokud ji přijme Valné shromáždění OSN, nebude už sice závazná, ale pokud pro ni bude velká část členských států, bude to podle Kulhánka pro Rusko také velmi silný signál, že většina světa ruskou agresi proti Ukrajině odsuzuje. „O tom se ale v příštích dnech začne diplomaticky vyjednávat. K hlasování by mohlo dojít v New Yorku už počátkem příštího týdne,“ dodal Kulhánek.
Ruské jednotky ovládly město Melitopol na jihu Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. I místní média potvrzují, že ruské jednotky jsou ve městě.
Americké ozbrojené síly v blízkosti Ukrajiny chtějí navázat přímou komunikaci s ruskými, aby se zabránio potenciálním problémům, informuje CNN s odkazem na dva americké zdroje. Podobné kanály fungují v jiných válečných zónách.
Kolem konfliktu na Ukrajině se mnohé informace zkreslují, jiné jsou rovnou vylhané. K těm bizarnějším patří sdělení, že portál Pornhub zablokovlal přístup z Ruska a místo toho ukazuje ukrajinskou vlajku. Vyvrátil to například polský portál Niebezpiecznik.
„Těžké boje u Vasylkiva jižně od Kyjeva, kde se Rusko snaží provést výsadek,“ tweetuje kyjevský novinář Ilja Ponomarenko.
„Vyzvali jsme i naše věřící, aby se na přijetí ukrajinských občanů podíleli ve svých domovech. A pokud bude třeba, nabízíme také naše síly ze strany Charity a dalších dobrovolníků přímo na Ukrajině. Za poslední dny jsem zaznamenal obrovskou vlnu solidarity z mnoha diecézí, řeholních společenství i farností s Vaší zemí,“ napsal v dopisech třem představitelům katolických církví na Ukrajině olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference Jan Graubner. „Modlíme se za vás a chceme vám pomoci, nejste v tom sami,“ dodal arcibiskup a nabídl například ubytování uprchlíků na farách či v klášterech.
Ukrajinská protivzdušná obrana ohlásila, že sestřelila zhruba 40 kilometrů od Kyjeva nákladní letadlo Il-76 s ruskými výsadkáři. Moskva informaci nekomentovala. Podle agentury Unian transportní letadlo zničila ukrajinská stíhačka Su-27 krátce po půlnoci.
Spojené státy a jejich spojenci si uvědomovali, že návrh rezoluce v RB OSN kvůli ruskému vetu neprojde, ale tvrdili, že zdůrazní mezinárodní izolaci Ruska. Následně se táž rezoluce může předložit Valnému shromáždění OSN, kde se mezi 193 členskými státy veto neuplatňuje, ale zatím není žádný časový plán pro případné hlasování.
Protivzdušná obrana Ukrajiny sestřelila nad Donbasem ruský bitevní letoun Su-25 a také helikoptéru, píše na Twitteru reportér Kyiv Independentu s odvoláním na vládu.
Další Su-25 sestřelili podle představitelů oblasti Vinnycje ukrajinští piloti.
Vedle prezidenta Putina a ministra zahraničí Lavrova USA uvalují sankce na další členy Národní bezpečnosntí rady - např. ministra obrany Šojgua a náčelníka generálního štábu Gerasimova, píše CNN.
Londýn začíná znepokojovat, že britský ropný gigant BP má 20% podíl v ruské firmě Rosněfť. V ruské těžbě energetických surovin působí i britsko-nizozemský Shell, americký ExxonMobil už svá angažmá omezil po sankcích za anexi Krymu.
„Duši, tělo, položíme za naši svobodu, ukážeme, že jsme, bratři, z kozáckého rodu,“ zpívali lidé hymnu v krytu ve městě Čerkasy.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská uvedla, že v první den invaze ukrajinsko-polskou hranici přejelo 29.000 cestujících z Ukrajiny, v pátek 25. února do 16:00 to bylo 25.500 cestujících. „Kolony na všech hraničních přechodech vycházejí na několik až desítky hodin v návaznosti na denní nebo noční dobu,“ uvedla Michalská.
Ukrajina požádala o zprostředkování jednání izraelského premiéra Naftaliho Behhetta, řekl pro CNN ukrajinský velvyslanec v Izraeli. „Náš prezident věří, že Izrael je jediný demokratický stát, který má výborné vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, což by mohlo tato jednání usnadnit.“
„Musím říci naprosto otevřeně, že tato noc bude těžší než den,“ prohlásil dál v projevu ukrajinský prezident Zelenskyj. „Nepřítel tuto noc na všech frontách nasadí všechny síly, které má, aby zlomil náš odpor, podle, krutě a nelidsky. Tuto noc budou útočit, tuto noc musíme vydržet. O osudu Ukrajiny se rozhoduje teď.“
„Lavrov byl v 90. letech mým náměstkem. Vždy mi kryl záda. Teď bych si je hlídal sám, kdyby stál za mnou,“ souhlasí se sankcemi na ruského ministra zahraničí Andrej Kozyrev, jenž tuto funkci zastával v letech 1991-96.
Původní návrh reozluce RB OSN, který předložily USA s Albánií, byl ostřejší. Před hlasováním byl zmírněn, aby Čína, Indie a Spojené arabské emiráty nehlasovaly proti, poznamenala agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného diplomata. V textu se tak místo „odsuzuje“ objevilo, že Rada „lituje“, a byl vypuštěn odkaz na článek 7 Charty OSN, který hovoří o možných donucovacích opatřeních v případě, že je ohrožen mír. Takto se ony tři země hlasování zdržely.
„Smutné a ostudné. Rusko právě uplatnilo své právo veta, aby zastavilo rezoluci Rady bezpečnosti OSN usilující o ukončení války,“ tweetuje čerstvý velvyslanec ČR při OSN Jakub Kulhánek. „Ale Rusko nemůže vetovat realitu - jeho neskrývaná agrese vůči Ukrajině je nestoudným porušením Charty OSN a mezinárodního práva.“
„Pohraniční stráž Ukrajiny a celníci pomáhají dětem s dětmi přejít hranici,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo vnitra.
„Nezaznamenali jsme žádný náznak toho, že by se Putin chystal snížit napětí,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Pokud Moskva bere vážně svá slova o diplomatických jednáních, pak by podle něj měla přestat bombardovat civilní obyvatelstvo.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.