Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Nebezpečí nové světové války je velmi reálné,“ prohlásil ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnik, podle něj jsou nutné komplexní sankce proti Rusku. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, Melnik varoval před nebezpečím další eskalace. „Je to otevřená deklarace války, nejen proti Ukrajině, ale i proti Německu a zbytku svobodného světa,“ zdůraznil velvyslanec.
Kvůli pondělnímu rozhodnutí Ruska o uznání samozvané republiky se dnes sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) očekává, že rada dostane zpravodajský briefing o aktuální bezpečnostní situaci, chystá se jí předložit návrhy některých opatření. Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij je na dnešek povolán k náměstkovi ministerstva zahraničí.
Zavedení sankcí oznámila i Austrálie, podle jejího premiéra Scotta Morrisona Moskva začala s invazí Ukrajiny. V případě zhoršení situace jsou obě země připravené sankce zpřísnit. „Invaze Ukrajiny opravdu začala,“ uvedl australský premiér Scott Morrison. Podle premiéra země okamžitě zavede finanční sankce a zákazy cestování na osm ruských představitelů, kteří napomáhali vstupu ruské armády do východní Ukrajiny. Podle místních médií jsou mezi nimi i členové ruské bezpečnostní rady. Dá se navíc očekávat, že vláda rozšíří restrikce i na další ruské občany a firmy. „Australané vždy vystupovali proti surovcům a nyní vystupujeme společně s našimi partnery proti Rusku,“ uvedl Morrison. Vedle sankcí premiér oznámil, že dostanou prioritu žádosti o víza z Ukrajiny, kterých je zhruba 430.
Austrálie rovněž vyzvala pracovníky svého velvyslanectví na Ukrajině a své občany, aby se evakuovali a s odjezdem nevyčkávali.
„Ruští ozbrojenci stříleli z tanků, minometů ráže 120 mm a 82 mm, protitankových granátometů, těžkých kulometů, ručních zbraní, protitankových děl,“ píše ukrajinský server RBK Ukrajina, který používá kromě termínu „ruští ozbrojenci“ také výraz „okupanti“. Ukrajinská strana tato označení pro síly na separatistických územích používá dlouhodobě.
Ukrajinské úřady za poslední den zaznamenaly 96 případů ostřelování svého území ze strany separatistických regionů na východě země. Zemřel při tom jeden ukrajinský voják a dalších šest jich bylo zraněno, uvedl dnes server RBK.
Za předchozí den Ukrajinci zaregistrovali 84 incidentů, poznamenala agentura Reuters. Dnes podle RBK Ukrajina evidují zatím 15 případů ostřelování svého území a žádné raněné.
Satelitní snímky za posledních 24 hodin ukázaly nové nasazení vojáků a vybavení v západním Rusku a Bělorusku nedaleko ukrajinských hranic. S odvoláním na společnost Maxar Technologies o tom informovala agentura Reuters. Dle satelitních snímků se významně navýšil počet vojáků i těžké a vojenské techniky u jižní hranice Běloruska s Ukrajinou. Jsou vidět tanky, bojová vozidla, a dokonce i stan lékařské pomoci.
Na fotografiích je v jižním Bělorusku nedaleko hranic s Ukrajinou vidět více než stovka armádních vozidel a desítky vojenských stanů. U vojenské posádky v západním Rusku u ukrajinských hranic přibyla nová polní nemocnice, uvádí Maxar Technologies. Společnost ve stejném regionu zaznamenala i přepravní vozidla pro těžkou techniku a zbraně, včetně tanků, a nasazení nových jednotek.
Sankce uvalené na Rusko poškodí světové finanční a energetické trhy. Takovými slovy reagoval na nové finanční postihy Spojených států proti Moskvě kvůli jejímu agresivnímu postupu vůči Ukrajině ruský velvyslanec v USA. Ušetřeny nebudou ani Spojené státy, kde běžní občané pocítí plný dopad rostoucích cen, uvedl na facebooku diplomat Anatolij Antonov.
Japonská vláda se dnes rozhodla uvalit nové sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. Tokio omezí obchodování s ruskými státními dluhopisy a zmrazí majetek některých ruských představitelů, uvedla agentura Reuters. Japonský premiér Fumio Kišida vyzval Moskvu, aby se vrátila k diplomatickým prostředkům jednání.
Podle ukrajinské rozvědky by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson
„Ukrajinská rozvědka má informace, že se Rusko neplánuje zastavit v Donbasu, a chce pokračovat ve vojenské eskalaci. V první řadě se v rizikové zóně nacházejí Charkov, Cherson a Kyjev,“ cituje zástupce rozvědky Ukrajinska pravda s odkazem na druhé největší město země nacházející se u ruských hranic, důležitý černomořský přístav Cherson a metropoli.
Podle novinářů na schůzce údajně zazněla také slova o možném zhoršení bezpečnostní situace v Donbasu v následujících dvou dnech, poznamenala agentura Unian.
Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. „Nám by se to nikdy nestalo,“ uvedl Trump v úterý v pořadu The Clay Travis & Buck Sexton Show. Nepodloženě pak dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní - a nikoliv za jeho vlády - je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.
„Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné. ... A já říkám: 'Jak chytré to je?' A on tam půjde a bude udržovat mír. To jsou ty nejsilnější mírové síly. ... Mohli bychom to využít na naší jižní hranici,“ řekl Trump s odkazem na Mexiko. Na jeho hranici s USA před volbami v roce 2016 sliboval vystavět zeď, která by zabránila migraci.
Dobré ráno, také ve středu budeme pokračovat ve zpravodajství o situaci na Ukrajině.
Tamní rozvědka se obává toho, že by útok Ruska mohl směřovat na velká města Kyjev, Charkov a také na důležitý černomořský přístav Cherson. Uvedl to server Ukrajinska pravda s tím, že právě takové informace sdělila ukrajinská zpravodajská služba prezidentovi země Volodymyru Zelenskému na jednání hlavy státu s šéfy parlamentních stran.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.