Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruský nezávislý list Novaja gazeta po více než 30 letech končí. Důvodem je rostoucí tlak úřadů a bezpečnostních složek. Krok přichází krátce po nedávném zadržení šéfredaktora Sergeje Sokolova, kterého ruský režim vinil z diskreditace armády.
Ukrajinský bezpilotní letoun v noci zasáhl ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti na jihozápadě Ruska. Závod patřící ruskému ropnému gigantu Rosněfť disponuje roční kapacitou zpracování 8,8 milionu tun ropy. Jde o další útok na klíčovou ruskou energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí.
Do okupovaných Olešek dorazilo 25 evakuačních autobusů s kapacitou nejméně 750 míst, potvrdila ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle agentury TASS. Obyvatelé mají možnost odříznuté město opustit do 12:00 SEČ. Do lokality míří také humanitární konvoj s potravinami, hygienickými potřebami a palivem, který doprovázejí mezinárodní novináři.
Ruská armáda mezitím v noci pokračovala v útocích na jiných místech Ukrajiny. Podle ruského ministerstva obrany zasáhla v Kyjevě a okolí sklad dronů, montážní závod a elektrickou rozvodnu, ukrajinské úřady v metropoli potvrdily jednoho mrtvého civilistu. Moskva zároveň tvrdí, že nad ruským územím v noci sestřelila dalších 1043 ukrajinských dronů.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo včera večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) včera mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
„Město čelí útoku balistickými raketami. Zůstaňte v krytech,“ napsal Kličko krátce před 22:00 SEČ. Později dodal, že v Dniprovském obvodě metropole hoří trosky rakety na dvoře obytného domu, další obytné budově poničil výbuch okna a auta zaparkovaná na dvoře. V Darnyckém obvodě zase úder zasáhl několik skladů a vypukly požáry.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.
Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.
„Hodně lidí (v Evropě) mluví jen o tom, že je potřeba se do roku 2030 nachystat na válku (s Ruskem). Je to správné? Ne. Zaprvé, my jsme připravení, ale žádnou válku s Evropou nechceme. A jestli někdo z nich chce, tak ať se chystá,“ cituje Putina server Meduza. „Jestli to zajde příliš daleko, tak nebudou vůbec žádní vítězové,“ dodal podle RIA Novosti.
Rusko připravuje nové útoky balistickými raketami proti Ukrajině. S odvoláním na informace od zpravodajských služeb to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu na sociálních sítích apeloval na spojence, aby kvůli ochraně lidských životů poskytli střely pro ukrajinskou protiraketovou obranu, především střely pro systémy Patriot. „Potřebujeme prostředky, abychom toto ruské zlo mohli sestřelovat,“ prohlásil.
Do ukrajinského města Olešky, které okupuje Rusko, míří ombudsmani obou zemí - ruská zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová a její ukrajinský protějšek Dmytro Lubinec. Obě strany zároveň potvrdily dodržování dočasného lokálního příměří, které pomohla domluvit americká první dáma Melania Trumpová, a jehož cílem je dopravit do odříznutého frontového města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.
„Operace začala dnes. Víme, že z Moskvy odletělo letadlo,“ řekl podle ruské služby stanice BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Plán, jak se tam dostanou, je poměrně složitý. V současné době tam odminovávají (přístupové cesty do města),“ dodal mluvčí ruského prezidenta. Kreml podle BBC očekává doručení humanitární pomoci v pátek. Mluvčí ujistil, že z města budou moci odejít všichni, kdo si to budou přát.
Evropa musí mít při mírových jednáních o Ukrajině svého zástupce s jasným mandátem, shodli se dnes prezident Petr Pavel a maďarský premiér Péter Magyar při setkání na Pražském hradě. Informovala o tom na síti X Kancelář prezidenta republiky. Oba politici se zabývali také postojem Maďarska k rozšiřování Evropské unie a dalšími stanovisky nové maďarské vlády.
Dočasné příměří v Chersonské oblasti přineslo úlevu také obyvatelům Chersonu, který Rusko dlouhodobě ostřeluje. Lidé se po přechodném uklidnění situace opatrně vracejí do ulic a komunální pracovníci mohou odstraňovat následky útoků i v částech města, kam se kvůli nebezpečí dlouho nemohli dostat. Čistí silnice, zabezpečují poškozená okna a upravují veřejná prostranství, informovala ukrajinská stanice Suspilne.
„Cherson, který byl neustále pod palbou, doslova ožil,“ uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Příměří bylo dojednáno kvůli dopravě humanitární pomoci do Ruskem okupovaných Olešek a umožnění evakuace tamních civilistů. Podle agentury Reuters se obyvatelé Chersonu obávají, že klid může kdykoli skončit.
Možné obnovení mírových jednání o Ukrajině může ovlivnit případný rozsáhlý ukrajinský útok na Rusko během tamního státního svátku 4. listopadu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova chce Moskva sledovat, jak se Ukrajina v následujících dnech zachová. Další kolo rozhovorů za účasti Ukrajiny, Ruska a Spojených států se před tímto datem neuskuteční, uvedl Ušakov podle ruské agentury TASS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím vyjádřil naději, že by se schůzka mohla konat v Abú Zabí mezi 6. a 10. listopadem. Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov však uvedl, že hovořit o konkrétním termínu je zatím předčasné.
Ukrajinský expert na elektronický boj Serhij „Flash“ Beskrestnov varoval, že Rusko vyvíjí drony s umělou inteligencí, které by mohly samostatně vyhledávat a napadat vlaky, vozidla či sklady bez lidského operátora. Podle něj už Moskva zavádí prvky AI do dronů Molnija, Geran a Lancet. Drony se mohou orientovat podle obrazů terénu a létat jen 20 až 40 metrů nad zemí, což ztěžuje jejich odhalení radarem. Tradiční prostředky elektronického boje proti nim navíc nemusí být účinné.
Prezident Petr Pavel označil ruský útok na civilisty v ukrajinském Dnipru za neomluvitelný. Vyzval Rusko, aby ochotu jednat o míru prokázalo činy. Za základ mírových jednání označil ochranu civilistů a návrat unesených ukrajinských dětí k rodinám.
Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na 14 mrtvých a 14 zraněných. Šest zraněných je ve vážném stavu.
Polsko předá Ukrajině další dva stíhací letouny MiG-29. O jejich dodání v blízké době informoval Dariusz Łukowski z polského ministerstva obrany. Stroje budou součástí nového balíku vojenské pomoci v hodnotě přibližně 50 milionů eur, který má zahrnovat také dělostřeleckou munici ráže 155 a 152 milimetrů, munici pro kanony stíhaček F-16 a rakety pro přenosné protiletadlové systémy Piorun.
Podle polského deníku Rzeczpospolita je jeden z letounů na konci své životnosti, druhý je stále provozuschopný. Polské ministerstvo obrany potvrdilo přípravu další pomoci, podrobnosti o celém balíku ale nezveřejnilo. Informoval o tom server Interfax-Ukrajina.
Evropská komise vyzvala členské státy EU, aby v druhém kole obranných půjček SAFE využily část dostupných peněz také na pokrytí naléhavých vojenských potřeb Ukrajiny.
K dispozici je 21,3 miliardy eur (zhruba 518 miliard korun). Podle mluvčího komise Thomase Regniera by státy měly upřednostnit mimo jiné systémy protivzdušné a protiraketové obrany, drony a prostředky proti nim, munici a rakety.
Nástroj SAFE umožňuje členským zemím získat půjčky na obranné investice a společné nákupy vojenského vybavení.
Ruské vzdušné útoky na ukrajinská města Černihiv, Kremenčuk a obec Bileňke zabily nejméně šest lidí, včetně dvou patnáctiletých dívek. Další lidé utrpěli zranění. Na sociálních sítích to dnes oznámili ukrajinští činitelé, kteří už dříve informovali o 13 zabitých při dnešním ruském úderu na nádraží v Dnipru. Moskva se k těmto útokům nevyjádřila.
„Uprostřed dne nepřítel zasáhl Černihiv (střelou) Banderol. Centrum města. V době, kdy byly ulice plné lidí,“ uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Ruský útok podle něj zabil dvě patnáctileté dívky. Později doplnil, že útok dalších 15 lidí zranil, včetně tří dětí. Poničené jsou obchody, domy i vozidla.
„V Kremenčuku zasáhl nepřátelský dron obytný dům,“ napsal na telegramu náčelník správy ukrajinské Poltavské oblasti Vitalij Ďakivnyč. Později doplnil, že tento ruský útok tři lidi připravil o život a dalších 15 zranil, včetně tří dětí.
V ukrajinské obci Bileňke v Záporožské oblasti zahynul při ruském útoku devětačtyřicetiletý muž, další tři byli zranění, sdělil šéf správy Záporožské oblasti Mychajlo Semikin.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil solidaritu Ukrajině po ruském útoku na železniční stanici v Dnipru a kondoloval rodinám obětí. Na síti X zároveň uvedl, že je třeba usilovat o víc než jen o lokální příměří, jaké se podařilo dojednat v okupovaných Oleškách.
Rusko podle něj dál odmítá návrhy na příměří, sází na eskalaci a útočí na civilisty. Macron vyzval ke společnému úsilí o spravedlivý a trvalý mír a přivedení Ruska k jednacímu stolu.
Podle příspěvku účtu Jay in Kyiv na sociální síti X se u Kupjansku vzdala další větší skupina ruských vojáků. Stát se tak mělo během ukrajinské operace zaměřené na vyčištění starých sovětských plynovodů, které ruské jednotky využívají k pohybu.
Autor příspěvku zároveň připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin měl město označit za „osvobozené“ zhruba před 45 dny. Informace o kapitulaci nebyla nezávisle ověřena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ruském útoku na železniční stanici v Dnipru vyzval Spojené státy, Evropskou unii a země skupiny G7 k zavedení nových a přísnějších sankcí proti Moskvě a jejímu válečnému aparátu.
Podle Zelenského Rusko místo deeskalace pokračuje v útocích na ukrajinské obyvatelstvo. Sankce by se podle něj neměly zmírňovat, dokud válka trvá.
Kreml nehodlá zastavit válku proti Ukrajině. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na rozsáhlý ukrajinský dronový útok na Moskvu prohlásil, že takzvaná „speciální vojenská operace“ musí pokračovat.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířilo v noci k metropoli 613 dronů, z nichž 231 mělo být zničeno při přiblížení k městu. Další kolo jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy je podle NEXTA plánováno na první polovinu listopadu v Abú Zabí.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec po útoku na železniční stanici v Dnipru zveřejnil také fotografie z místa. Vyjádřil soustrast rodinám obětí a zraněným popřál brzké uzdravení. Podle jeho předběžných informací si útok vyžádal 13 mrtvých a další zraněné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval možnost jednat o bezpečnosti Evropy bez účasti samotných evropských zemí. Reagoval tak na snahu Ruska otevřít jednání o širším evropském bezpečnostním uspořádání. „Jak můžete vyjednávat o bezpečnostní infrastruktuře v Evropě bez Evropy? O čem budete jednat? S kým? S Čínou? Zajímavé,“ uvedl Zelenskyj.
Bývalý americký prezident Barack Obama ostře kritizoval zahraniční politiku Donalda Trumpa vůči Rusku a Ukrajině. Na předvolebním mítinku demokratů v Georgii 28. října prohlásil, že Bílý dům „se sklání před Vladimirem Putinem“ a „zrazuje Ukrajince“, kteří podle něj bojují za svobodu a demokracii. Obama zároveň kritizoval Trumpovu administrativu za odcizování klíčových spojenců, například Kanady. Informovala o tom NEXTA na síti X.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.