Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
Rusko chystá nový rozsáhlý útok na Ukrajinu, který zaměří především na energetickou infrastrukturu a logistiku, uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj.
Verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o okamžitém návratu ruských týmů na turnaje Mezinárodní hokejové federace (IIHF) nového kouče české reprezentace Zdeňka Motáka rozesmutnil. Novinářům dnes na srazu národního týmu v Praze řekl, že je připravený plně respektovat jakékoliv rozhodnutí svazu.
Arbitráž rozhodla, že se ruští hokejisté mohou ihned vrátit na mezinárodní scénu, ačkoliv jejich země už čtvrtým rokem pokračuje v invazi na Ukrajině. „Je mi z toho smutno,“ řekl Moták.
Počet obětí ruského útoku na obec Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 24, uvedla ukrajinská záchranná služba. Šéf oblastní správy Mychajlo Semikin dříve uvedl, že 27 lidí se pohřešuje. Několik lidí je podle ukrajinských činitelů zraněných.
Dnešní ruské útoky leteckými pumami zabily v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti 18 lidí, dalších pět osob zranily, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Údery podle něj mířily na školu používanou k humanitárním účelům, kde lidé dostávali pomoc. Na místě jsou záchranáři, pátrání po lidech pokračuje, uvedl prezident.
Rusko po několikadenním lokálním příměří obnovilo útoky na jihoukrajinské město Cherson. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Klid zbraní v uplynulých dnech platil v souvislosti s evakuací civilistů a doručením humanitární pomoci do Moskvou okupovaného města Olešky. Ráno zasáhl ruský dron zdravotnické zařízení v Chersonu, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko na platformě Telegram. Úder podle něj poškodil budovu, nikdo nebyl zraněn.
Podpora Ukrajiny, její poválečná obnova a možné členství v Evropské unii budou patřit k hlavním tématům summitu prezidentů visegrádské čtyřky, který začne ve středu ve slovenském Trenčíně.
Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel, pozvána je také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Pražského hradu chce Pavel zdůraznit, že Evropa musí být součástí mírových jednání s Ruskem a že debatu o ukončení války musí doprovázet jednání o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání.
Ruská armáda podle účtu Visegrád24 na síti X zasáhla dronem nemocnici v centru ukrajinského Chersonu, a to první den po skončení místního příměří. Útok poškodil několik místností a vnitřní vybavení zdravotnického zařízení.
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš odmítají návrat ruských hokejistů na mezinárodní šampionáty, dokud trvá válka na Ukrajině. „Souhlasím s tím, že politika se nemá míchat do sportu, ale tohle rozhodnutí do toho tu politiku vnáší,“ řekl Babiš po jednání vlády. Podle něj by návrat ruských reprezentantů vytvářel dojem, že válka a zabíjení jsou normální. „Takový návrh odmítáme,“ dodal. Pavel zase uvedl, že ruští sportovci by neměli startovat pod svou vlajkou, protože tím reprezentují i ruský režim.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) připomněl, že rozhodnutí sportovní arbitráže CAS nezavazuje Česko k tomu, aby ruským sportovcům umožnilo vstup na své území. Nadále totiž platí vládní nařízení z roku 2023, které zakazuje udělování víz ruským reprezentacím.
Ukrajina a Rusko se dohodly, že nezveřejní přesný počet lidí evakuovaných z okupovaných Olešek. Podle stanice BBC to oznámil ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Americká první dáma Melania Trumpová, která pomohla vyjednat dočasné příměří, přitom uvedla, že město opustilo téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová ale odhaduje, že evakuovaných bylo výrazně méně než 750. Podle ní několik z 25 připravených autobusů odjelo prázdných a přesný počet cestujících nikdo neevidoval. Lubinec také uvedl, že se podařilo zachránit 105 domácích zvířat včetně čtyř papoušků.
Ruské útoky na ukrajinské podniky a dopravní infrastrukturu zvyšují závislost Kyjeva na zahraniční finanční pomoci. Podle analýzy Bloomberg Economics, o níž informoval server Kyiv Independent, by ukrajinská ekonomika letos mohla poprvé od roku 2022 klesnout.
Ukrajinská centrální banka už zhoršila svůj výhled z růstu o 1,8 procenta na pokles o 0,4 procenta. Analytici upozorňují, že pokračování obrany proti ruské invazi v roce 2027 bude stále více záviset na včasné a dostatečné západní podpoře.
Ruští sportovci by podle prezidenta Petra Pavla neměli až do konce války na Ukrajině startovat na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou. „Já si skutečně nemyslím, že by na mezinárodních fórech, na mistrovstvích Evropy, světa, měli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi, tedy tento režim, a tím mu vlastně dělají i nějakou reklamu,“ řekl dnes novinářům.
Reagoval tak na rozhodnutí sportovní arbitráže CAS, která umožnila návrat ruských hokejových týmů na mezinárodní šampionáty. Pavel připustil, že zákaz může být vůči samotným sportovcům nespravedlivý.
Největší ruský poskytovatel internetu Rostelekom plánuje kvůli hrozbě ukrajinských dronových útoků budovat podzemní datová centra. Podle listu Vedomosti mají být chráněna také záložním ukládáním dat a rozmístěním infrastruktury na různých místech.
Server Meduza připomíná, že ukrajinské útoky v říjnu zasáhly datová centra technologických společností Yandex a Sberbank. Poškození tehdy způsobilo výpadky některých služeb včetně internetového bankovnictví.
Prezident Petr Pavel podporuje zapojení Česka do záruk za plánovanou evropskou půjčku Ukrajině ve výši přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). „Znáte můj dlouhodobý názor, že podpora Ukrajiny není věcí filantropie, ale je to věcí našeho národního zájmu, nejenom bezpečnostního, ale i ekonomického. A z toho důvodu jsem pro to, abychom Ukrajinu podpořili i garancí za půjčku v rámci Evropské unie,“ řekl dnes Pavel novinářům.
Podle serveru Politico se evropské státy snaží na půjčce dohodnout do konce roku, česká a slovenská vláda ale už dříve naznačily, že se na ní nechtějí podílet. Pavel dodal, že s premiérem Andrejem Babišem dnes o této otázce nemluvil.
V případě, že se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, může se stát, že se Rusko se Spojenými státy a Čínou dohodnou "o nás bez nás", řekl při odchodu z dnešního jednání vlády prezident Petr Pavel. V současnosti podle něj existuje okno příležitosti, kdy by bylo možné se do jednání zapojit, mohlo by se ale uzavřít při snahách najít úplně jednotnou pozici všech evropských zemí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.
Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že odhalila výbušniny ukryté v brýlích pro operátory dronů. Podle ní měly být určeny ruským vojákům a jejich nasazení mohlo způsobit smrt člověka, který by si brýle nasadil. Z přípravy útoků FSB obvinila ukrajinské tajné služby.
Na podezřelé zásilky se přišlo poté, co jeden z vojáků ve Volgogradské oblasti nechal zkontrolovat dvoje brýle, které dostal od dobrovolníků. Rentgen podle FSB odhalil, že místo chladicích systémů obsahují podomácku vyrobené výbušné zařízení. Další podobné brýle pak údajně zajistili i v jiných ruských regionech.
Podle FSB se ukrajinští agenti vydávali za zástupce humanitárních organizací a kontaktovali ruské dobrovolníky prostřednictvím anonymních účtů na sociálních sítích. Ruská tajná služba případ vyšetřuje jako přípravu teroristického útoku. Server The Kyiv Post připomněl, že ukrajinská vojenská rozvědka měla podobnou operaci provést už loni v lednu a únoru. Tehdy údajně utrpělo zranění osm ruských vojáků.
Kreml v současnosti považuje obnovu dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu za nerealizovatelnou. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale nevyloučil, že by se prodej mohl obnovit v budoucnu. Záležet podle něj bude na přáních a možnostech kupujících i prodejců.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě navrhly obnovit přepravu ruského plynu přes Ukrajinu, a to prostřednictvím amerických zprostředkovatelů. Návrh měl být součástí širší dohody o energetickém příměří a mohl by sloužit jako pobídka pro ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války.
Estonsko vyhostilo ruského občana Leonida Karabeškina, kterému zároveň zakázalo vstup do schengenského prostoru. Podle estonské bezpečnostní služby KAPO měl vazby na ruské zpravodajské služby a osoby působící v jejich zájmu. Vyhoštění mělo zabránit činnosti, která podle estonských úřadů ohrožuje bezpečnost země i Evropy.
Mluvčí KAPO uvedla, že Karabeškin pravidelně cestoval do Ruska, kde se setkával s lidmi napojenými na ruské tajné služby. Někteří z nich jsou podle ní na sankčních seznamech Evropské unie a Ukrajiny. Informoval o tom estonský veřejnoprávní server ERR.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil rotaci vojáků a přeskupování sil během příměří za běžnou praxi. Podle něj lze předpokládat, že stejně postupovala i ukrajinská armáda. Podrobnosti o aktivitách ruských jednotek ale podle svých slov nezná.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se během příměří podařilo do Olešek dopravit potřebnou humanitární pomoc a evakuovat téměř 800 lidí. Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová následně uvedla, že se s Trumpovou dohodla na pravidelném dovozu humanitární pomoci do města každý měsíc.
Francouzský deník Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že příměří dojednaly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které spolu komunikují kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání podle listu trvala několik měsíců a humanitární operaci organizovali ombudsmani obou zemí. Zprostředkování bylo veřejně prezentováno jako úspěch Melanie Trumpové.
Kybernetické útoky zasáhly v neděli varovné aplikace na Ukrajině i v Rusku. Ukrajinská aplikace rozesílala falešná varování před jaderným a chemickým útokem. V jedné ze zpráv se například psalo, že na Ukrajinu letí ruská raketa Orešnik. Ukrajinské letectvo následně uvedlo, že aplikace se stala terčem nepřátelského vlivu. Její provoz úřady dočasně pozastavily a pracují na obnovení.
Falešné zprávy se objevily také v ruské aplikaci, která podle tamního ministerstva pro mimořádné situace čelila masivnímu kybernetickému útoku. Uživatelé ve všech ruských regionech dostali varování, že na zemi míří jaderné hlavice, a výzvu, aby se zásobili jídlem a na tři týdny se ukryli ve sklepích. Podle partyzánské skupiny Ateš za útokem stáli proukrajinští hackeři.
Slovensko se připojilo k mezinárodní koalici, která usiluje o návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska nebo nuceně přesunutých na Ruskem okupovaná území. Oznámilo to slovenské ministerstvo zahraničí. Vláda Roberta Fica přitom dosud čelila kritice, že se jako jediná země Evropské unie do koalice nezapojila.
Bratislava změnu postoje oznámila po říjnovém summitu EU, jehož účastníci vyzvali k bezpečnému a bezpodmínečnému návratu všech nezákonně deportovaných a přemístěných ukrajinských dětí. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že ochrana dětí patří mezi priority země. Koalice vznikla v únoru 2024 a po vstupu Slovenska má 53 členů. Z členských zemí EU v ní nyní chybí už jen Maďarsko.
Ukrajina je připravena na měsíc zastavit útoky na ruské ropné rafinerie, pokud jí Spojené státy po stejnou dobu zajistí dodávky střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici Fox News. Dodal, že Kyjev je za rakety ochoten zaplatit, nemusí je získat pouze jako vojenskou pomoc.
Zelenskyj představil také další možnost dohody: pokud Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajina zastaví útoky na ruské cíle. Podle prezidenta by takové příměří v oblasti energetiky mohlo platit pro obě strany.
V ukrajinském Izjumu v Charkovské oblasti zahynul jeden člověk při ruském útoku na čtyřpodlažní obytný dům. Další tři lidé utrpěli zranění, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. V celé oblasti je po ruských útocích podle dostupných údajů celkem 22 raněných a jeden mrtvý.
Počet zraněných v Oděse mezitím stoupl na pět. Ruské útoky tam kromě obytných budov poškodily také sklady, administrativní objekty a energetické zařízení, uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. V Kyjevské oblasti byl při ruském útoku zraněn jeden muž a poškozen objekt energetické infrastruktury.
Ukrajinské síly v noci podle serveru The Kyiv Independent zasáhly také ropné zařízení v ruské Samarské oblasti. Telegramový kanál Astra upřesnil, že mohlo jít o dispečerskou stanici Samara poblíž obce Prosvet, která slouží jako důležitý uzel pro přepravu nafty ropovody. Ruské úřady zásah nepotvrdily, místní obyvatelé ale podle Astry hlásili výbuchy a kouř v okolí stanice.
Ruské jednotky podle ukrajinského generálního štábu využily příměří v okupovaných Oleškách k posílení svých pozic. Během klidu zbraní rotovaly vojáky, rozmístily podél silnic protidronové vybavení a zintenzivnily zásobování municí. Informoval o tom účet NEXTA s odkazem na ukrajinské velení.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.