Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 477 drony a 60 raketami různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu.
„Pilot použil všechny zbraně, které měl k dispozici, a sestřelil sedm vzdušných cílů. Při sestřelení toho posledního byl jeho letoun poškozen a začal ztrácet výšku,“ oznámila ukrajinská armáda na platformě Telegram. Pilot podle ní udělal vše, co mohl, a nasměroval stíhací letoun pryč od obydlené oblasti. Nestihl se však katapultovat.
Německé letouny zachytily ruské špionážní letadlo nad Baltským mořem – letos již podeváté. Uvádí to na sociální síti X TV Nexta.
Ruská špionážní letadla pravidelně vykonávají mise monitorující aktivitu NATO v Polsku, Německu, Dánsku a Švédsku. Německé úřady mezitím vyšetřují také ruské drony spatřené nad základnami Eurofighterů v Bavorsku.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství k válce na Ukrajině. Prozatím vám přejeme dobrou noc, čerstvé zprávy vám budeme přinášet zase od nedělního rána.
Ukrajinské drony údajně zaútočily na raketový a bezpilotní arzenál v ruské Brjanské oblasti. Uvádí to ukrajinský server The Kyiv Independent.
Místní obyvatelé hlásili, že ráno 28. června slyšeli exploze a střelbu. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích ukazují kouř valící se z oblasti, kde se nachází ředitelství, v průmyslové zóně v jižní části města.
Server upozorňuje, že tvrzení nelze v tuto chvíli nezávisle ověřit.
Ve Lvovské oblasti dnes proběhly „Hry hrdinů“, a tedy přehlídla síly válečných veteránů, kteří během rusko-ukrajinské války přišli k vážnému úrazu, nebo dokonce přišli o končetinu.
Ukrajinský útok dronu na leteckou základnu na Krymu zničil 3 ruské vrtulníky, tvrdí SBU.
Drony zaútočily v noci na 28. června na vojenské letiště Kirovske na okupovaném Krymu, uvedla SBU listu Kyiv Independent. Útok zničil útočné vrtulníky Mi-8, Mi-26 a Mi-28 a samohybný protiletadlový systém Pantsyr-S1.
Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki. Píše o tom agentura AFP.
„Polsko poskytlo Ukrajině významnou pomoc v oblasti obrany v rámci Evropské unie a NATO,“ řekl Zelenskyj. „Je pro nás nesmírně důležité zachovat povahu těchto vztahů, udržet tuto podporu a dialog charakterizovaný vzájemným respektem,“ zdůraznil Zelenskyj před novináři a ujistil, že Kyjev udělá vše pro posílení vztahů s Varšavou.
Během nočního ruského úderu na Oděsu zesnul manželský pár. „V důsledku nepřátelského útoku byl zabit člověk nejmírumilovnějšího povolání na světě – učitelka, sociální pedagožka Mychajlivského lycea Kateryna Borsynská a její manžel Valentin,“ informoval tamní starosta Hennadij Truchanov.
Přátelské přivítání mezi Volodomyrem Zelenským a jeho protějškem Andrzejem Dudou
Ruský prezident Vladimír Putin se chystá snížit vojenské výdaje. Podle deníku The Telegraph Putin uvedl, že začne snižovat výdaje na obranu v roce 2026 a celkové škrty potrvají tři roky.
V komentáři k záměrům NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP Putin uvedl, že členové aliance utratí peníze za „nákupy od USA a za podporu svého vojensko-průmyslového komplexu“ a dodal řečnicky „Tak kdo se chystá na nějaké agresivní akce? My, nebo oni?“
Ukrajina slaví Den ústavy. „Rusko dnes zpochybňuje samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního, nezávislého, demokratického a právního státu. My však tváří v tvář této agresi pevně stojíme a bráníme svobodu, spravedlnost a právní stát. Pro nás je ústava základem naší státnosti, naší důstojnosti a našich hodnot. Nikdy nepřijmeme vládu síly. Nesouhlasíme s diktaturou, která ignoruje lidský život a svobodu. Bojujeme za mírovou, svobodnou a evropskou budoucnost každého Ukrajince – za právo rozhodovat si o svém vlastním osudu,“ uvádí k tomuto dni na sociální síti Obrana Ukrajiny.
Ukrajinská záchranná služba zveřejnila záběry z místa ruského útoku v Oděse, na kterých jsou vidět hasiči, jak bojují s požárem a evakuují lidi potemnělým schodištěm v 21patrové budově.
V důsledku ruského úderu na obytnou budovu vypukl požár v šestém, sedmém a osmém patře a někteří lidé uvízli ve svých bytech, píše server Ukrajinska pravda. Mezi oběťmi je manželský pár. Šest zraněných bylo hospitalizováno a tři z nich jsou v kritickém stavu, uvedl zpravodajský web. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu.
Do Kyjeva dnes přicestoval polský prezident Andrzej Duda na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informovala Dudova kancelář.
Jedná se o rozlučkovou návštěvu, jeho funkční období totiž v srpnu končí. Duda patří od prvních dnů invaze k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny. Kyjev navštívil hned několikrát, promluvil k Nejvyšší radě a aktivně prosazoval pomoc Ukrajině v rámci EU a NATO.
Dva lidé zahynuli a nejméně 14 dalších utrpělo zranění, když ruský dron v noci na dnešek zasáhl obytnou budovu v ukrajinské Oděse, píše Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš ČTK.
„Pokud jde o aktivity ruské strany, na severu Ukrajiny podél hranice pokračuje úsilí o vytvoření obranné nárazníkové zóny především v oblasti Sumy. V Charkovské oblasti se ukazuje, že ruským cílem je zatlačit ukrajinské síly od hranice s Belgorodskou oblastí, obsadit zbytek Luhaňské oblasti a postupovat do severní části Doněcké oblasti s cílem obsadit celou Doněckou oblast a případně postoupit do Dněpropetrovské oblasti,“ uvedl Petráš.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství týkajícímu se války na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a čerstvou nálož zpráv vám přineseme zase v sobotu ráno.
Ukrajinské drony dosáhly Volgogradu a zničily dva letouny Su-34. SBU a ukrajinské jednotky speciálních operací zaměřily útok na letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V důsledku toho byly zničeny dvě ruské stíhačky Su-34 a další dvě byly poškozeny. Jedná se o tytéž multifunkční bombardéry, které se aktivně používají k shazování řízených leteckých pum (KAB) na ukrajinská města. Podle SBU byl úder proveden pomocí dronů dlouhého doletu.
Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.
Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.
Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100 000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.