Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve východoukrajinském Dnipru jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lykašukem. Prvních několik desítek minut jednali v protileteckém krytu kvůli vyhlášenému poplachu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Bild dorazí do Berlína. Připojí se k německému kancléři Friedrichu Merzovi na videokonferenci s evropskými politiky a prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom dnes úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.
„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin si v úterý telefonoval se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a informoval ho o plánovaných jednáních, která tento týden povede s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na Kreml.
Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Půjde o dvoustrannou schůzku.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Dronový útok způsobil menší požár v rafinerii v ruském Slavjansku na Kubáni. Informovaly o tom úřady v Krasnodarském kraji na jihu země.
„Ve Slavjansku na Kubáni dopadly trosky dronu na území rafinerie,“ uvedl operativní štáb Krasnodarského kraje na jihu Ruska. „Zranění nejsou hlášeni. Požár byl rychle uhašen,“ dodal.
Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině. Půjde o dvoustrannou schůzku. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes novinářům řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro Trumpa představuje „cvičení v naslouchání", jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, uvedla mluvčí s tím, že šéf Bílého domu doufá v přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na dalším takovém summitu.
Rusko vyhrálo válku na Ukrajině a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná. Podle agentury Reuters to dnes řekl maďarský premiér Viktor Orbán, který čelí kritice za svůj příklon k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi navzdory tři a půl roku trvající ruské invazi na Ukrajinu. Maďarsko se v pondělí odmítlo připojit k prohlášení představitelů 26 evropských zemí o tom, že Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout se o své budoucnosti.
„Teď o tom mluvíme, jako by šlo o otevřenou válečnou situaci, ale není tomu tak. Ukrajinci válku prohráli. Rusko tuto válku vyhrálo. Jedinou otázkou je, kdy a za jakých okolností Západ stojící za Ukrajinci přizná, že se tak stalo a co z toho všeho vyplyne,“ řekl Orbán v rozhovoru pro youtubový kanál Patriot.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzívám. Napsaly to agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský vůdce vyjádřil před novináři.
Podle AFP Zelenskyj také řekl, že Rusové plánují nové pozemní útoky na nejméně třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky. Chystaný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil Zelenskyj za osobní vítězství šéfa Kremlu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Marco Rubio dnes po telefonu diskutovali o přípravách páteční schůzky mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Obě strany stvrdily záměr vést v pátek úspěšné jednání, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí na platformě Telegram. Bílý dům dnes oznámil, že setkání lídrů Spojených států a Ruska se uskuteční v Anchorage, největším městě na Aljašce.
Trump a Putin by měli v pátek jednat o ukončení války na Ukrajině. Půjde o dvoustrannou schůzku. Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby byla Ukrajina do jednání zapojena. Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se dnes v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes chystaný summit mezi Trumpem a Putinem označil za osobní vítězství šéfa Kremlu.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Kyjevě jednal kromě svého ukrajinského protějšku Andrije Sybihy také s vicepremiérem Tarasem Kačkou, předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem i českým podnikatelem a investorem Tomášem Fialou. Šéf diplomacie to řekl českým novinářům na Ukrajině.
S vicepremiérem Kačkou hovořil převážně o byznysové spolupráci České republiky a Ukrajiny. „Je důležité, aby byla obsazena hlava smíšené mezivládní ekonomické komise, protože po vládních změnách, které teď proběhly, nemáme protějška. Je to důležité pro náš byznys,“ řekl Lipavský.
Ukrajinský generální štáb dnes připustil, že situace u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti je složitá a ukrajinské jednotky tam podle něj čelí přesile nepřítele. Jen ve směru na Pokrovsk soustředili ruští okupanti více než 110 000 vojáků, uvedlo velení ozbrojených sil na facebooku s tím, že ukrajinská armáda do tohoto sektoru fronty poslala posily. Světové agentury píší o rychlém nebo náhlém ruském postupu na tomto důležitém místě frontové linie, Reuters ho označuje za jeden z nejdramatičtějších za poslední rok.
Evropské zbrojní továrny rozšiřují kapacity třikrát rychleji než v časech míru. Zabírají více než sedm milionů metrů čtverečních nové průmyslové plochy, propočetl na základě analýzy radarových satelitních dat deník Financial Times (FT), podle nějž to představuje zbrojení v historickém měřítku. Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se výstavba evropských zbrojních podniků výrazně zintenzivnila. List uvádí, že se zaměřil na 150 zařízení 37 společností.
Polský premiér Donald Tusk dnes obvinil Moskvu ze snahy rozhádat Varšavu s Kyjevem. Vyjádřil se tak poté, co řadu Poláků rozhořčily záběry sdílené na sociálních sítích ze sobotního koncertu běloruského rappera Makse Korže na varšavském stadionu, kde jeden z diváků mával vlajkou nacionalistické Ukrajinské povstalecké armády (UPA), napsala agentura Reuters. Polsko v reakci na dění během koncertu vyhostí 63 lidí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nabídl uspořádat summit lídrů Ukrajiny, Ruska a Spojených států na tureckém území, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s tureckým lídrem.
Erdogan během telefonického rozhovoru se svým ukrajinským protějškem uvedl, že vítá pokrok v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu, ale že doufá v dosažení významného pokroku směrem k příměří v dalších kolech jednání, uvedla podle Reuters turecká prezidentská kancelář.
Průlom fronty u Pokrovska? Rusové ze tří stran obklopují aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, a tak k zásobování ukrajinských sil zbývá jen asi 15 kilometrů široký koridor. Kvůli nedostatku vojáků, způsobeném problémy s náborem rekrutů a dezercemi, komentátoři stále častěji spekulují o možném zhroucení fronty, napsala DPA.
O náhlém výpadu ruských sil do ukrajinských pozic východně od města Dobropillja dnes píše i agentura Reuters, s odvoláním na mapy bojiště ukrajinského projektu DeepState. „Současná situace je vážná, ale zdaleka nejde o zhroucení fronty, jak někteří tvrdí," uvedl na sociální síti bývalý důstojník ukrajinských sil. Situace mu připomíná roky 2014 a 2015, kdy Rusko na východě Ukrajiny také spustilo velké ofenzívy před mírovými rozhovory, aby mělo páky k vyjednávání.
Na ohroženém úseku u Pokrovska byl nasazen sbor Azov, napsal server Ukrajinska pravda. „Situace zůstává složitá a dynamická. Nepřítel, který se snaží postupovat v tomto směru, utrpěl značné ztráty v živé síle a vybavení. Jednotky sboru naplánovaly a přijaly opatření k zablokování nepřátelských sil v určené oblasti. Výsledky budou oznámeny později," uvedla sama jednotka. Ta podle zdrojů serveru čelí ruské ofenzívě na Dobropillje a na silnici z tohoto města do Kramatorska.
Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech, politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná. Na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě to řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Oba v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo odstoupit pohraničí nacistickému Německu.
Sybiha podotkl, že nyní je důležité se zaměřit na příměří. Zopakoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už před pěti měsíci přijal americký návrh bezpodmínečného příměří, Rusko tak ale neučinilo.
Česko finančně podpoří vznik vzdělávacích center v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině, která mají zajistit přístup ke vzdělávání i dětem, které jsou v nemocnicích. Dohodu dnes v Kyjevě podepsali ředitelka Nadace Oleny Zelenské Nina Horbačovová a český velvyslanec na Ukrajině Radek Pech za účasti ministra zahraničí Jana Lipavského.
Nadace manželky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského začala působit před třemi lety, spolupracuje s ní zhruba 30 partnerů včetně Česka, Evropské unie, Spojených států či Austrálie. Nadace se zaměřuje na pomoc dětem a mladistvým, ale i jejich rodinám. Týká se přístupu k výuce nebo psychologické podpory.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul odmítl případné odstoupení části ukrajinského území Rusku. Na síti X v pondělí večer napsal, že podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině, násilí ale podle něj nesmí posouvat hranice.
„V těchto důležitých dnech stojíme na straně Ukrajiny, v úzké koordinaci s EU a transatlantickými partnery,“ uvedl Wadephul. Výsledkem snah o zastavení války na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, musí podle něj být „spravedlivý a trvalý mír“.
„Ruské telegramové kanály informují o dronech v blízkosti výrobních závodů na drony Šáhed v ruském Tatarstánu,“ tweetuje videa Anton Heraščenko. „Pozorování dronů jsou hlášena i v dalších ruských městech. Proč nefunguje elektronický boj? ptá se někdo ve videu.“
Ukrajinská armáda popřela zprávy, že by se Rusům podařil průlom fronty u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti, upozornila agentura DPA s odvoláním na vyjádření uskupení ukrajinských sil, podle kterého se Rusové ustavičně snaží proniknout do ukrajinských pozic malými skupinami, které jsou vzápětí ničeny. Situace ale zůstává obtížná a boje v tomto úseku fronty jsou nejintenzivnější.
Pokračující ruská agrese proti Ukrajině přinesla nesmírné lidské utrpení a závažná porušení mezinárodního humanitárního práva. Na konferenci k mezinárodnímu právu a 76. výročí přijetí Ženevských úmluv v Kyjevě to dnes řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Od svého ukrajinského protějšku Andrije Sybihy obdržel medaili za podporu Ukrajiny a diplomatické úsilí.
Ukrajinské síly osvobodily další dvě vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země. Vyhnání okupantů ze vsí Stepne a Novokosťantynivka oznámil v noci ukrajinský generální štáb, jehož sdělení dnes citovala média. Jde o další z malých územních zisků u hranic s Ruskem, které ukrajinská armáda oznámila před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem naplánovanou na pátek, poznamenala agentura Reuters.
Připomněla, že o den dříve ukrajinská armáda oznámila dobytí vsi Bezsalivka, rovněž v Sumské oblasti, zatímco ruské síly již měsíce postupují na západ podél 1000 kilometrů dlouhé frontové linie a téměř denně dobývají nové vesnice, zejména v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Agentura dodala, že nemohla zprávy z bojiště ověřit.
„Je to těžké. Ale brzdíme (postup) nepřítele,“ uvedl hlavní velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a nejvyššími představiteli Ukrajiny. „Na sumském směru vedeme aktivní operace a dosahujeme určitého úspěchu v postupu vpřed, osvobozujeme ukrajinskou zem,“ dodal podle Reuters.
Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.
„Smysluplné vyjednávání je možné vést jen v kontextu příměří nebo omezení bojů,“ stojí mimo jiné v prohlášení, na němž se lídři dohodli v pondělí pozdě večer a bylo zveřejněné dnes. Země Evropské unie v něm dále dávají najevo přesvědčení, že trvalý a spravedlivý mír, který přinese stabilitu a bezpečnost, musí respektovat mezinárodní právo.
Uprchlý proruský podnikatel Ilan Šor nabízí Moldavanům platby za účast na protivládních protestech. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž tento politik usiluje o podkopání proevropské moldavské vlády před parlamentními volbami, které jsou naplánované na konec září. Moldavská policie označila Šorovu výzvu za podněcování k trestné činnosti a varovala obyvatele, že pokud na jeho nabídku přistoupí, riskují vyšetřování.
Šor podle Reuters nabídl Moldavanům denní platby, které by měsíčně mohly dosáhnout v přepočtu až kolem 63.000 korun, pokud se od soboty zapojí do demonstrací proti vládě. Účty pro platby bude podle něj možné otevřít přímo na místě protestu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.