7°C
Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rusko zaútočilo na 20 osad v Chersonské oblasti, 1 osoba byla zraněna, informuje The Kyiv Independent.
Šéf Chersonské regionální vojenské správy Oleksandr Prokudin v příspěvku na Telegramu uvedl, že bylo poškozeno 12 soukromých domů a také vzdělávací instituce, restaurace a plynovod.
Moderní bojiště už pozměnily drony ve vzduchu a na moři. Nyní se zdá, že Rusko i Kyjev jsou na pokraji nasazení velkého množství pozemních dronů na ukrajinské půdě. Nedávné záběry zachycují, do jaké míry bezpilotní prostředky mění moderní bojiště, napsalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).
Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války. Společnost Excalibur Army přijímá rezavějící tanky ze sovětského období, často ještě pokryté bahnem a trávou, a renovuje je pro nasazení v boji, napsala agentura Bloomberg.
„Zase Ukrajina a s ní i Evropa čekala na záchranu z USA. Dostali jsme čas. Ale už se musíme probudit a budovat evropský obranný průmysl, druhý pilíř NATO. Nejde naši bezpečnost donekonečna stavět na pomoci USA. Jsme dost bohatí i dospělí, abychom se o sebe už začali starat,“ napsal ke schválenému balíčku v USA místopředseda STAN Jan Farský.
Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly dnes výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS uvedly, že ruské síly dnes brzy ráno v přístavu Sevastopol na Krymu odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí.
Reports of a ship attacked in the port of Sevastopol using an anti-ship missile. It is not clear what was hit. So far the only evidence is this video where the man does not describe it as a warship directly. Official authorities claim the "small fire was put down quickly". pic.twitter.com/36jxN6xlRi
— WarTranslated (Dmitri) (@wartranslated) April 21, 2024
Institut pro studium války současně o schválené pomoci Ukrajině uvádí, že ruské jednotky za posledních šest měsíců dosáhly na ukrajinském bojišti pouze taktických úspěchů a není pravděpodobné, že by se jim podařilo prolomit frontovou linii.
Rusové přesto mohou zaznamenat operačně významné zisky, přičemž lze předpokládat, že upřednostní oblasti, kde se ukrajinská obrana zdá být relativně křehká, například západně od Avdijivky, nebo oblasti, kde jsou ruské jednotky v dosahu operačně významných cílů, jako je město Časiv Jar.
„Hrozba operačně významného ruského postupu v nadcházejících týdnech přetrvává, i když ukrajinské velení může nyní cítit větší volnost podstoupit krátkodobá rizika s ubývajícími zásobami, aby takovému postupu zabránilo, když ví, že brzy dorazí další materiál,“ podotýká ISW.
„Dobrá zpráva je, že vojenskou pomoc UA kongres USA nakonec schválil. Kdyby se tak nestalo, byl by to druhý Mnichov. Špatné je, že mu to trvalo tak dlouho. Tahle strašná zpoždění ze strany Západu jsou osudové chyby, za které se draze platí a ještě zaplatí,“ míní senátor Marek Hilšer.
Americký Institut pro studium války po schválení dalších peněž pro Ukrajinu uvedl, že Rusko pravděpodobně využije doby, než pomoc dorazí, a může zintenzivnit sílu a četnost svých útoků. „Situace na frontě se pravděpodobně bude během této doby nadále zhoršovat, zvláště pokud ruské síly zesílí své útoky, aby využily časového okna, než dorazí nová americká pomoc,“ uvádí zpráva.
Stejně jako na realizaci amerického podpůrného balíku čeká Ukrajina na první dodávky munice, která bude nakoupena coby výsledek české muniční iniciativy. První kusy dělostřelecké munice by mohly na Ukrajinu dorazit během června.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Po celou noc přicházeli reakce na schválení obřího finačního balíku na pomoc Ukrajině americkou Sněmovnou reprezentantů. Krom radosti a gratulací spojenců Ukrajiny, přicházejí také další reakce z Ruska.
Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové přijatá opatření jen „prohloubí krize napříč světem". „Vojenská pomoc kyjevskému režimu je přímým financováním teroristické činnosti," dodala. Peníze pro Tchaj-wan jsou podle ní zasahováním do vnitřních záležitostí Číny a finance pro Izrael jsou „přímou cestou k eskalaci a bezprecedentnímu zvýšení napětí v regionu".
To je pro dnešek vše z našeho zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé informace přineseme v neděli ráno, dobrou noc.
Ministr zahraničí USA Antony Blinken bude příští týden na třídenní návštěvě Číny jednat o Blízkém východě či agresi Ruska na Ukrajině, oznámil jeho úřad.
Za velice dobrou zprávu označila schválení pomoci předsedkyně české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Pro americké zákonodárce i běžné Američany bylo velmi důležité také to, že v pomoci Ukrajině a dalším zemím nejsou sami, že i Evropa navyšuje svou pomoc. Česká republika v tomto hrála nemalou roli. Například svou iniciativou na nákup munice pro Ukrajinu,“ uvedla Pekarová Adamová.
„Jasná podpora svobody a demokracie přišla dnes z USA a je naprosto zásadní nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný a demokratický svět. Americká Sněmovna reprezentantů schválila dlouho očekávaný balík vojenské pomoci pro Ukrajinu a Izrael,“ reagoval dnes šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a uvedl, že ke schválení přispělo i jednání jeho stranického předsedy Petra Fialy.
Jasná podpora svobody a demokracie přišla dnes z 🇺🇸 a je naprosto zásadní nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný a demokratický svět.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) April 20, 2024
Americká Sněmovna reprezentantů schválila dlouho očekávaný balík vojenské pomoci pro Ukrajinu a Izrael. 👏👍
Poskytnutí pomoci ve výši 61…
Mezi dalšími prvními reakcemi z evropského kontinentu byla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která poznamenala, že „USA a Evropa stojí společně na straně svobody“. „Překonali jsme velkou překážku, která stála v cestě americké pomoci Ukrajině,“ napsala ministryně. Její britský kolega David Cameron poznamenal, že „pokud někdy (ruský prezident Vladimir) Putin pochyboval o odhodlání Západu podporovat Ukrajinu, (dnešek) ukazuje, že naše jednotná vůle není ničím zastíněná“.
„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.
I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.
— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024
This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.
Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů uvítal také šéf české diplomacie. Podle Jana Lipavského (Piráti) přišlo v nejvyšší čas. „Ruskou agresi proti Ukrajině, svobodě a demokracii zastavíme jen společně. I Evropa ale musí dělat víc,“ napsal Lipavský. Dodal, že váhání a nerozhodnost v účinné podpoře Ukrajiny motivuje Kreml k další agresivitě a stojí lidské životy.
Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů 🇺🇸 přichází v nejvyšší čas. Ruskou agresi proti Ukrajině, svobodě a demokracii zastavíme jen společně. I Evropa ale musí dělat víc. Naše váhání a nerozhodnost v účinné podpoře Ukrajiny motivuje Kreml k další agresivitě a stojí lidské životy.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 20, 2024
Kreml krátce nato vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců, podle něj vinou „kyjevského režimu“. Informovala o tom agentura AFP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po schválení finanční pomoci pro Ukrajinu uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA, oběma americkým politickým stranám a osobně předsedovi sněmovny za rozhodnutí, jež podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Zelenskyj to uvedl na síti X. Kreml krátce nato vydal prohlášení, v němž uvedl, že schválení návrhu zákona o vojenské pomoci Ukrajině jen způsobí smrt ještě více Ukrajinců, podle něj vinou „kyjevského režimu“. Informovala o tom agentura AFP. Ukrajina se už přes dva roky brání ruské agresi na svém území.
Sněmovna reprezentantů USA dnes pro Ukrajinu schválila pomoc ve výši 60,8 miliard dolarů, tedy 1,44 bilionů korun.
Podlé útoky na záchranáře: Rusko si počká, až přijedou na místo útoku, a udeří znovu
Ruská armáda ve snaze podlomit morálku bránících se Ukrajinců nasazuje další zákeřnou taktiku, kterou si vypilovalo ve válce v Sýrii. Nejenže bombarduje civilní cíle ve městech – často si po takovém útoku počká, až na místo dorazí záchranáři, a pošle na ně další raketu, popisuje ukrajinský list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj uvedl podle TV Nexta, že má jednu z variant zapojení jednotek do obrany Ukrajiny. Podle prezidenta mohou vojska partnerských zemí pomoci Ukrajině sestřelit nepřátelské rakety, jako tomu bylo při útoku na Izrael.
Na třítýdenní cestě po válkou zasažené Ukrajině vzniká divadelní inscenace Žal. Malý tým brněnského Divadla Feste dokumentárními metodami zpracovává řadu témat souvisejících s pohybem uprchlíků mezi Ukrajinou a Českem, ale také třeba s úzkostmi a problémy teenagerů, včetně těch ukrajinských, kteří našli útočiště v ČR. Premiéra bude 30. dubna v Brně. Divadelníci nyní poznávají tíživou realitu života v zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi. V divadle i hotelu se musejí uchylovat do krytu, doprovázejí je vojáci, řekl ČTK režisér Jiří Honzírek.
Zástupci brněnského Divadla Feste zavítali nejprve do města Rivne, pak do Žytomyru, nyní jsou v Černihivu, poté se chystají do Kyjeva a Ivano-Frankivsku. Zejména v Černihivu je podle nich blízkost války nepřehlédnutelná.
„Pracujeme teď ve velkém divadle, podobném třeba Mahenovu divadlu v Brně. Loni sem dopadla bomba. Divadlo tak má velkou díru ve střeše, přesto funguje, hraje se tady, ale je to prostě válečné,“ popsal Honzírek.
Při ukrajinských dronových útocích a ostřelování zahynuli v západoruské Belgorodské oblasti tři lidé, včetně těhotné ženy. Podle ruskojazyčné služby stanice BBC to dnes uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajina oznámila, že při ruských útocích na obytné domy ve městě Vovčansk na severovýchodě země přišli o život dva lidé a dva utrpěli zranění.
Zdroj z ukrajinské rozvědky agentuře Reuters řekl, že Ukrajina v noci na dnešek provedla rozsáhlý dronový útok na ruské cíle, přičemž terčem byla energetická zařízení podporující vojenskou průmyslovou výrobu. Zasaženy byly podle něj nejméně tři elektrické rozvodny a sklad paliva.
„Ruská zpravodajská hrozba v Evropě je realitou. Plná podpora pevné reakci Německa. Musíme vyvinout nové nástroje k řešení ruské špionážní hrozby. V pondělí na FAC zopakuji své návrhy na omezení ruských špionů pohybujících se přes Schengen. Dalo by se toho dosáhnout rychle,“ reaguje český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na podezření německého zahraničního úřadu, že ruský prezident Vladimír Putin verbuje agenty na německé půdě.
Americká Sněmovna reprezentantů začala projednávat sérii zákonů, které zahrnují pomoc Ukrajině. Český prezident Petr Pavel ve čtvrtečním rozhovoru pro zahraniční CNN uvedl, že by byl rád, kdyby na pomoc Kongres kývl.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.