Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.
„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.
Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.
Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.
Siemoniakův mluvčí Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie.
Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.
Letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina by mohlo být nuceno přistát, pokud se pokusí letět do Maďarska přes Polsko, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl to 21. října polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Česká republika do roka postaví a daruje Ukrajině družici pro pozorování Země, která bude sbírat data bez ohledu na počasí či světelné podmínky. Družice bude příspěvkem Česka k rozvoji a bezpečnosti Ukrajiny.
Projekt při týdnu vesmírných aktivit Czech Space Week představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). ČTK o něm dnes informovalo ministerstvo dopravy.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny jsou po útocích statisíce lidí bez dodávek elektřiny, informovala agentura Reuters.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes televizní stanice CNN.
Moskva k tomu podle agentury Reuters sdělila, že je předčasné mluvit o načasování schůzky Marka Rubia se Sergejem Lavrovem.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dni 21. října 2025.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.
Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.
Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.
Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina, tak bylo možné dnes Bratislavu a Budapešť přehlasovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.
„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává, pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.
Americký prezident Donald Trump v neděli řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.
„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.
Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ho zničí.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou dnes na svém zasedání v Lucemburku jednat o další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Schůzky se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Očekávalo se, že státy EU v nejbližších dnech schválí již devatenáctý balík sankcí proti Rusku, jeho přijetí ale stále blokuje Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Guvernér Orenburské oblasti Jevgenij Solncev dříve dnes uvedl, že ukrajinské drony zaútočily na plynovodní infrastrukturu, v důsledku čehož nastal požár v jedné z provozoven. Orenburská oblast je vzdálená více než 900 kilometrů od Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek bylo nad Samarskou oblastí zničeno 12 ukrajinských dronů. Neuvedlo ale, zda některý z dronů zasáhl cíl.
„V Evropě by neměl být žádný ruský zdroj energie. Signály z Ameriky jsou jasné – jsou připraveni dodat tolik plynu a ropy, kolik bude potřeba, aby nahradili ruské dodávky." Napsal na svůj účet na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zelenskyj v rozhovoru pro NBC uvedl, že mírová dohoda s Ukrajinou by neměla dát „teroristovi“ Putinovi žádná neobsazená území, píše The Kyiv Independent.
Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.