Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.
„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.
Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.
Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.
Všichni kromě Maďarska se na summitu EU shodli na tom, že silná a dobře vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, řekl po skončení čtvrteční vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Závěry jednání týkající se Ukrajiny podpořilo stejně jako na minulém summitu 26 unijních prezidentů a premiérů, Viktor Orbán byl proti.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a vypouštěcí zařízení ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Propuštění váleční zajatci dorazili do Černihvu. Čekal tam i dav blízkých dalších ukrajinských vojáků, kteří jsou nezvěstní a o jejichž osudu se většinou nic neví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.
V minulých dnech se Zelenskyj v této souvislosti zmínil o českých a německých firmách, které podle něj dodávají Rusku komponenty potřebné k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti. Čeští představitelé reagovali, že tato obvinění prověřují.
Kromě válečných zajatců se na Ukrajinu vrátila i těla padlých vojáků Ostatky teď budou zkoumat lékaři a fozenzní experti. V minulosti se ukázalo, že Rusové Ukrajince mučili, v několika případech dokonce poslali na Ukrajinu úplně cizí těla.
Dnešní výměně zajatců předcházelo v posledních týdnech pět podobných výměn v souladu s istanbulskými dohodami Kyjeva a Moskvy z 2. června. Obě strany se dohodly na postupné výměně zajatců i repatriaci padlých vojáků.
Dohoda z 2. června následovala po zatím největší výměně zajatců z konce května, která se týkala tisícovky mužů na každé straně.
Slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické. Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko, i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Soud v ruském Permu dnes uložil za vlastizradu trest 16 let vězení místnímu fotografovi Grigoriji Skvorcovovi. Té se údajně dopustil tím, že americkému novináři předal publikaci o sovětských bunkrech, informovala agentura AFP.
Od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 v Rusku přibývá odsouzenců s vysokými tresty za údajnou vlastizradu, terorismus, sabotáž nebo špionáž, poznamenala AFP. Kromě toho byly tisíce lidí potrestány nebo je jim vyhrožováno kvůli odporu vůči ruské válce proti Ukrajině. Také Skvorcov podle ruských médií ruskou vojenskou ofenzivu veřejně kritizoval.
První chvíle propuštěných válečných zajatců po návratu domů na Ukrajinu.
Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/b9ARosxcNV
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků „z území kontrolovaného Kyjevem“ výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.