Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
V Bílém domě už je i německý kancléř Friedrich Merz.
U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu čestná stráž. Dorazil už i britský premiér Keir Starmer.
Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN.
„Volodymyr Zelenskyj se v této chvíli setkává s evropskými lídry na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu před svou schůzkou s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně,“ hlásí Christopher Miller z deníku Financial Times.
Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci lídrů zemí EU, chce s nimi probrat výsledky dnešního jednání o Ukrajině ve Washingtonu.
„V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno,“ potvrdil ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
„Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v příspěvku adresovaném jeho protějšku Péteru Szijjártóovi, který si na přerušení dodávek stěžoval. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ uvedl ministr.
Český zástupce není v týmu evropských lídrů, kteří doprovázejí Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského Česku nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze.
Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.
„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.
Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
Evropa hájí princip, že se hranice nemění silou. Pokud by přišel Putin s dalšími nesmyslnými požadavky, má být připravena přitvrdit, míní ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
„Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.
Volodymyr Zelenskyj už se dnes ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, píše Reuters.
Přípravy na summit s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu, DC: Náklaďáky technických služeb pomáhají policistům tvořit bariéry.
Na 23 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Vyplývá to z informací ruských státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti, které informovaly o nárůstu počtu obětí, ale podobně jako úřady neuvádějí, čím se podnik zabývá. O provozu, který vyrábí střelný prach, píší některá média jako server Nastojaščeje vremja, nebo RBK, podle nichž se jedná o podnik s názvem Elastik. Příčina výbuchu a následného požáru stále není známá.
Dalších 134 lidí utrpělo zranění, z toho 31 zůstává v nemocnici, uvedl ráno s odvoláním na regionální operační štáb TASS, který tehdy informoval o 20 mrtvých. „Záchranáři vytáhli z trosek těla dalších dvou lidí. Jedna oběť zemřela v nemocnici. Celkový počet mrtvých vzrostl na 23,“ citovala později agentura ministerstvo pro mimořádné události.
„Bílý dům se ukrajinských představitelů zeptal, zda bude mít prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s prezidentem Trumpem v Oválné pracovně na sobě oblek,“ tweetuje žurnalista portálu Axios Barak Ravid s odkazem na dva zdroje.
Fanoušci a kolegové z anarchistického hnutí se v Kyjevě rozloučili s výtvarným umělcem a aktivistou Davidem Čyčkanem (†32), který padl před týdnem při obraně Záporoží. Anarchismus sice zpravidla vylučuje službu v armádě, Čyčkan však narukoval dobrovolně, aby čelil fašistické ruské invazi.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.
Rusko v noci na dnešek zasáhlo zařízení ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti SOCAR v Oděse na jihu Ukrajiny. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lokální úřady. Na místě vypukl požár. V době zhoršených vztahů mezi Moskvou a Baku šlo podle šéfa ukrajinské diplomacie o záměrný útok na zájmy Ázerbájdžánu.
„Došlo k úmyslnému ruskému útoku na energetické zařízení v Oděse, které patří ázerbájdžánské společnosti, což naznačuje, že šlo o útok nejen proti nám, ale také proti našim vztahům a energetické bezpečnosti,“ napsal Zelenskyj na X.
Ruská propagandistická videa po setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce stupňují. Na ruských kanálech se objevilo video, které údajně zachycuje ruské jednotky mířící do boje v Záporoží v americkém obrněném transportéru M113, vyvěšujícím zároveň americkou i ruskou vlajku.
Podle Kyjeva jde o propagandu, která má demonstrovat „sílu a odvahu“ ruských vojáků, zatímco Trump po Aljašce údajně tlačí na Zelenského, aby ustoupil z území Donbasu výměnou za příměří v Záporoží a Chersonu. Ukrajinský prezident však takové požadavky odmítl.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.
Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.
Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.