Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Lidé v Syzrani v noci na dnešek podle ruského serveru BBC informovali, že na místní rafinerii zaútočily drony, ozvala se série výbuchů a začalo hořet. Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev informoval, že region čelil „masivnímu útoku bezpilotních letounů“. Na svém telegramovém účtu uvedl, že protivzdušná obrana jich podle předběžných informací 13 sestřelila.
Později útok na rafinerii potvrdil ukrajinský generální štáb. Podnik podle něho patří v rámci koncernu Rosněfť k těm větším a vyrábí se v něm například kerosin určený pro letadla a další pohonné hmoty, kterými zásobuje ruskou armádu. Na rafinerii drony útočily už letos v únoru a březnu.
Prezident USA Donald Trump na Aljašce, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, podle harmonogramu Bílého domu stráví zhruba sedm hodin, po jednáních se hned vrací do Washingtonu.
Ruský prezident Vladimir Putin cestou na Aljašku udělal zastávku v Magadanu na ruském Dálném východě, který od Anchorage dělí ještě 3200 kilometrů. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov dříve novinářům řekl, že tam navštíví jeden z místních podniků nebo sportovní komplex.
Vpředvečer jednání šéfa Bílého domu se šéfem Kremlu o konfliktu na Ukrajině se v Anchorage, kde se summit uskuteční, sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC.
Bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Gerasčenko sdílel na síti X video, jak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel na summit na Aljašce v mikině s nápisem SSSR.
Lavrov has arrived for the meeting in a shirt that says СССР (USSR). https://t.co/D5yrC2MFhD pic.twitter.com/h5HYuvTrob
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) August 15, 2025
Zde je odhad ruských ztrát k dnešnímu dni podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 15, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/vpstqOBwdc
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) August 15, 2025
„Podle současných informací bylo zasaženo plavidlo Port Olja 4 s nákladem součástí pro drony typu šáhed a municí z Íránu. Následky zásahu se upřesňují,“ cituje k zasažené ruské lodi Ukrajinska pravda z prohlášení generálního štábu. Tyto informace nelze ověřit.
Olja je mořský přístav v deltě Volhy. Podle ukrajinského generálního štábu jde o důležitý logistický bod pro dodávky vojenského materiálu z Íránu do Ruska.
Obyvatelé Aljašky dali jednoznačně najevo, koho podporují. Ulice města Anchorage lemují ulice s ukrajinskými vlajkami a plakáty odsuzujícími Rusko a Vladimira Putina.
Kyjev krátce před summitem Trump-Putin uvedl, že zasáhl ruskou loď s nákladem munice.
Na Aljašku dorazil v předstihu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, informuje Kyjev Independent. Doprovodil ho ruský velvyslanec v USA. Summit má začít ve 21:30 středoevropského času.
Americký prezident Donald Trump se dnes ve městě Anchorage na Aljašce setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednat budou o ukončení války na Ukrajině. Dvoustranný summit se odehraje v nepřítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V případě úspěchu rozhovorů si Trump přeje uspořádat třístranný summit za účasti nejen ruského prezidenta, ale také Zelenského, s cílem uzavřít dohodu mezi Moskvou a Kyjevem.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že mluvil s argentinským prezidentem Javierem Mileiem. „Samozřejmě jsme diskutovali o diplomatické situaci. Informoval jsem ho o nedávných kontaktech s partnery a zdůraznil, že náš postoj je naprosto jasný: Ukrajina potřebuje spravedlivý mír a spolehlivé bezpečnostní záruky. Javier je připraven k tomu vynaložit osobní úsilí. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.
I had a good conversation with President of Argentina @JMilei.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 14, 2025
Of course, we discussed the situation in diplomacy. I informed about recent contacts with partners and stressed that our position is absolutely clear: Ukraine needs a just peace and reliable security guarantees.… pic.twitter.com/Bd6upFfAUS
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak informoval na síti X o návratu mladého ukrajinského zajatce. „Ukrajinský občan Bohdan Kovalchuk, který byl ve věku 17 let zajat Rusy, se konečně vrátil domů.“
Imagine spending 9 years in captivity — a place this young man ended up as a teenager.
— Andriy Yermak (@AndriyYermak) August 14, 2025
Ukrainian citizen Bohdan Kovalchuk, who was captured by the Russians at the age of 17, has finally returned home.
He lived in Yasynuvata and was trying to travel to Toretsk to finish his… pic.twitter.com/pvc3d17K9T
Zatímco Putinův poradce Jurij Ušakov oznámil, že Trump a Putin po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, Trump dnes prohlásil, že v případě neúspěšné schůzky s Putinem by se mohl rozhodnout uspořádat samostatnou konferenci, na které oznámí, že „válka bude pokračovat“.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl Trump. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl americký prezident Donald Trump o programu po jednání v Anchorage. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová přitom před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
Ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Reportéry bez hranic (RSF) za nežádoucí organizaci. Informuje o tom agentura Reuters. Tato mezinárodní organizace se sídlem v Paříži se zasazuje za svobodu médií.
Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí čtyřleté vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody, uvádí server The Moscow Times.
Rozhovorům o územních sporech a nárocích mezi Ruskem a Ukrajinou musí podle amerického ministra zahraničí Macra Rubia předcházet zastavení bojů.
Ceny ropy se zvyšují, trhy zvažují dopad nadcházející schůzky prezidentů USA a Ruska na dodávky. Brent přidává téměř dvě procenta a je pod 67 dolary.
Páteční americko-ruský summit prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce začne v 11:30 místního času (21:30 SELČ) schůzkou obou hlav států mezi čtyřma očima, za přítomnosti tlumočníků. Uvedl to dnes podle tiskových agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Hlavním bodem jednání bude ukrajinská krize, tedy válka, kterou Putin proti sousední zemi rozpoutal v únoru 2022.
Po setkání mezi čtyřma očima bude podle Ušakova následovat jednání delegací. Na ruské straně budou kromě Ušakova také ministři zahraničí, obrany a financí Sergej Lavrov, Andrej Belousov a Anton Siluanov a Putinův vyjednavač Kirill Dmitrijev.
Na úvod jednání Trump a Putin řeknou "několik slov" před novináři a po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, řekl Ušakov.
„Druhé setkání bude opravdu velmi důležité, protože na něm dojde k uzavření dohody. Nechci použít výraz 'rozdělit si to', ale v jistém smyslu to není špatný výraz. Dojde k vzájemným ústupkům, pokud jde o hranice a území,“ prohlásil americký prezident o možné schůzce po summitu na Aljašce, které by se kromě Trumpa a Putina zúčastnil i Zelenskyj.
Trump dnes rovněž uvedl, že má v mysli tři místa pro další setkání s Putinem a se Zelenským.
Pro dosažení míru na Ukrajině je nutné projednat bezpečnostní záruky. Podle agentury Reuters to dnes řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak den před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kteří budou o situaci na Ukrajině hovořit. „Myslím, že všichni uznáváme, že k dosažení míru je třeba projednat bezpečnostní záruky,“ řekl Rubio před novináři.
Americký prezident Donald Trump poodhalil i postup, který bude následovat po zítřejší schůzce s ruským vládcem Putinem v Anchorage. „Pokud to bude špatná schůzka, nikomu nebudu volat a pojedu domů,“ řekl televizi Fox. „Ale pokud to bude dobrá schůzka, zavolám prezidentu Zelenskému a evropským lídrům,“ dodal.
Donald Trump řekl, že Putin podle něj uzavře dohodu o Ukrajině. Pro její uzavření je nutné uspořádat další summit i se Zelenským, uvedl Trump podle agentur.
Rusko a USA neplánují podepsat dokument ohledně výsledků schůzky Vladimira Putina a Donalda Trumpa, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Snažit se předvídat výsledky jednání by bylo chybou.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.