Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N. TikTok také uvedl, že nenalezl důkazy, které by potvrzovaly, že by dané účty tvořily ucelenou síť nebo byly součástí skryté vlivové operace.
TikTok uvedl, že i nadále důkladně prověřuje informace od ČTÚ a dalších příslušných orgánů a partnerů a bude nadále sledovat a narušovat činnost jakéhokoliv aktéra, který se snaží klamat uživatele jejich platformy. „Podrobnosti o sítích, které jsme rozbili, zveřejňujeme v našem Centru transparentnosti a naše zjištění sdílíme s příslušnými orgány, včetně ČTÚ,“ uvedli zástupci sociální sítě.
„TikTok Českému telekomunikačnímu úřadu odpověděl na zaslané podněty týkající se účtů, u nichž vzniklo podezření na neautentické chování a koordinovanou aktivitu. TikTok nás informoval, že prověřil všechny účty, na které nás výzkumníci upozornili. U některých z nich vyhodnotil podněty jako oprávněné a účty byly odstraněny,“ řekla Deníku N mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Podle informací serveru TikTok smazal desítky účtů ze stovek nahlášených.
Ráno byl provoz mezinárodního letiště Mnichov obnoven po pozorování neznámých dronů. Jeho mluvčí uvedl, že se situace vrátila k normálu. Všechny lety naplánované na dnešek se podle něj uskuteční.
Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.
Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
Rusko v noci podniklo rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu na východě Ukrajiny, kde jsou klíčová plynárenská zařízení, oznámil Kyjev.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký představitel a tři další zdroje podle Reuters bez upřesnění uvádějí, že zásoby střel Tomahawk jsou vyhrazeny pro americké námořnictvo a jiné nasazení. Zmíněný činitel také řekl, že případné nedodání střel neznamená, že by byl nedostatek. Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.
Spojené státy by ale podle informací Reuters mohly umožnit evropským spojencům nakoupit jiné americké bojové prostředky dlouhého doletu, které by následně Evropané dodali na Ukrajinu.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska – asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
Rusko má dost vojáků, aby pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by Kyjev měl usednout k vyjednávacímu stolu, prohlásil Vladimir Putin na Valdajském mezinárodním diskusním klubu v Soči.
Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.
„Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.
Rusko rychle odpoví na provokace Evropy, která se hystericky militarizuje, řekl Vladimir Putin. Rusko ale nemá v úmyslu zaútočit na NATO, uvedl podle Reuters.
„Naléhavě jsem svolal řídící výbor, který jednomyslně potvrdil, že Polsko koupí nejnovější rakety Amraam ve verzi D pro letouny F-35,“ řekl novinářům polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle serveru Onet.
Zdůraznil, že Polsko je zatím jedinou zemí, která získala souhlas amerického Kongresu s nákupem těchto protileteckých střel. Těmi tak podle ministra budou disponovat jen Spojené státy a Polsko. Souhlas s nákupem 400 střel AIM-120D3 Amraam spolu s dalšími náležitostmi v maximální hodnotě 1,33 miliardy dolarů (asi 27,56 miliardy Kč) získalo Polsko letos v dubnu, připomněl server Defence 24.
Na F-35 už polští piloti trénují v Arkansasu, první pořízené stroje mají do Polska dorazit příští rok.
Polský list Gazeta Wyborcza přináší podrobnosti dnešního incidentu na Baltu. Ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.
Loňský pokus o atentát na premiéra Roberta Fica byl teroristickým útokem, zopakovala dnes názor žaloby prokurátorka Katarína Habčáková v závěrečné řeči u prvoinstančního soudu v Banské Bystrici. Obžalovanému Juraji Cintulovi tak za střelbu na Fica, kterého vážně zranil, hrozí doživotí.
Cintula po svém zadržení útok zdůvodňoval nesouhlasem s politikou kabinetu či zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury. Žalobkyně poukázala také na jeho vyjádření, kdy vládu ve vztahu k EU označil za jidášskou. A chtěl, aby pokračovala vojenská podpora Ukrajině. Její poskytování Kyjevu ze státních zásob nynější Ficův kabinet po předloňském nástupu do úřadu zastavil.
Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Prokuratura proti kapitánovi vznesla obvinění kvůli tomu, že se odmítl podřídit výzvě armády, informovala dnes agentura AFP. Soud se bude konat 23. února.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy.
Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
Úřady zadržely kapitána a jeho zástupce, oba jsou čínského původu, napsala AFP.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, po 185 z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Kromě toho se do Ruska vrací 20 civilistů.
Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku. Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně.
Česku hrozí po nadcházejících parlamentních volbách nestabilita, vrací se do něj strašák populismu. Napsala to ve svém článku německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle regionálního listu Rheinpfalz se po volbách rozšíří počet členů Evropské unie blízkých Rusku na tři: Česko se přidá k Maďarsku a Slovensku. Web t-online či list Berliner Zeitung popisují české volby jako osudové, podle regionálních novin německého hlavního města ale v Češích žije tradice dobrého vojáka Švejka a jen málokdy volí radikální řešení.
„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.
Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.
Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.
„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.
Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.
Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Kodaně na summit Evropského politického společenství (EPC), sdružující 47 zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země předsedá Radě EU a summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.