Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Dodávka tomahawků Kyjevu může skočit špatně i pro Trumpa. To dnes uvedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.
Pavel na Foru 2000 vyzdvihl důležitost nezávislých médií a občanských struktur a uvedl, že se mu nezdá, že by hnutí ANO, které před týdnem v Česku vyhrálo volby, bylo proruské. „Ale je riziko, že budou muset vytvořit koalici se stranami, které jsou ve svém přístupu k Rusku či Číně jemnější,“ uvedl v panelu věnovaném vztahům s Ruskem.
Rusko dnes reprezentuje základní hrozbu pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii, uvedl Petr Pavel na Foru 2000 v Praze. Moskva podle něj cílí na oslabení a rozdělení transatlantické komunity. „Tato válka má mnoho bitevních polí, od kybernetických útoků po zastrašování těch, kdo mluví proti Putinovi,“ řekl. Je to podle něj také válka vedená skrz klamání společnosti kvůli strachu či frustraci.
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny nejméně v sedmi oblastech země.
Server Ukrajinska pravda píše, že v noci se v okolí města Feodosija na východě Ruskem okupovaného Krymu ozývaly výbuchy a lidé hlásili, že pracuje protivzdušná obrana. Pak Moskvou dosazený šéf správy na Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že terčem útoku se stal sklad pohonných hmot a vznikl v něm požár.
Protivzdušná obrana podle něho sestřelila více než 20 dronů. Lidé na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých je zachycený velký požár, například na záběrech zveřejněných na telegramovém kanálu Krymskij větěr jsou vidět plameny šlehající na několika místech a hustý černý dým stoupající z objektu. Tento sklad drony zasáhly už 6. října. Trosky sestřeleného dronu podle tohoto telegramového kanálu zasáhly také tepelnou elektrárnu v Simferopolu a lidé hlásí problémy s dodávkami elektřiny v tomto městě a Feodosiji.
Ruské drony v noci na dnešek zasáhly civilní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti a na místě vznikl rozsáhlý požár skladů. Jeden člověk utrpěl zranění, informují ukrajinské úřady.
„Nepřítel znovu útočil na civilní infrastrukturu v Oděské oblasti. Navzdory tomu, že pracovala protivzdušná obrana a sestřelila nepřátelské bezpilotní letouny, evidujeme v důsledku útoku zásahy na objektech určených k civilním účelům,“ uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát tomahawky. Je to signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ zdůraznil Zelenskyj. Ve svém projevu také ohlásil postup ukrajinských vojáků při protiútocích u Dobropillja v Doněcké oblasti a u Orichova v Záporožské oblasti.
Moskva je znepokojena možnými dodávkami raket Tomahawk na Ukrajinu. „Téma tomahawků je mimořádně znepokojivé,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov „Jen si to představte: je odpálena raketa dlouhého doletu, letí a my víme, že by mohla být jaderná,“ uvedl. Napsal o tom list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že opět telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny. Zmínil posílení protivzdušné obrany a energetiku, napadanou ruskými útoky, jakož i posílení ukrajinské schopnosti podnikat útoky zbraněmi dlouhého doletu v hloubi Ruska. Kreml dnes vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem v sobotu hovořil o možných dodávkách střel s plochou dráhou letu Tomahawk.
„Právě jsem mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny, a dnes to byl také velmi produktivní rozhovor. Včera jsme se dohodli na souboru témat pro dnešek a probrali jsme všechny aspekty situace: ochranu životů v naší zemi a posílení našich schopností jak v protivzdušné obraně, tak v odolnosti a v schopnostech dlouhého doletu. Probrali jsme mnoho detailů o energetice,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu.
„Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Podle ukrajinského letectva Rusko k útokům proti Ukrajině v noci na dnešek použilo 118 dronů a jednu leteckou střelu Ch-31. Protivzdušná obrana 103 bezpilotní letouny nepřítele zneškodnila, dalších 15 dronů a jedna raketa zasáhlo celkem deset míst.
V Oděské oblasti na zasaženém plynárenském objektu vypukl požár, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper podle ruskojazyčného servisu BBC. V nemocnici skončila 34letá žena. Poškozen byl také další, blíže nespecifikovaný objekt energetické infrastruktury a správní budova.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR.
Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.
Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.
Asi hodinu po půlnoci místního času (půlnoc SELČ) reportéři veřejnoprávní stanice Suspilne z Čuhujivu a jeho okolí hlásili sérii výbuchů. „Ruské drony zaútočily na jednu ze škol v Čuhujivu, budova utrpěla značné škody. Poškozený je také nedaleký obytný dům,“ uvedla starostka Halyna Minajevová. Jedna žena podle ní měla akutní stresovou reakci.
Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí, tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl.
Nejméně dva lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění při ruském bombardování východoukrajinského města Kosťantynivka, kde ruská letecká puma o váze 250 kilogramů zasáhla pravoslavný kostel. Oznámil to dnes náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov.
V kostele se v době náletu nacházeli místní civilisté. Zraněné policie dopravila do nemocnice. Výbuch poškodil fasádu kostela a také devět rodinných domů v okolí, dodal Horbunov.
Vyzval spoluobčany, aby neriskovali život a rychle se evakuovali z města u frontové linie do bezpečnějších oblastí. „Zachraňte to nejcennější - život! Evakuujte se hned,“ zdůraznil.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Srbský prezident Aleksandar Vučić si postěžoval novinářům, že jej zklamala ruská nabídka: místo dlouholetého kontraktu na plyn Rusko navrhlo srbské straně jen smlouvu do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na Vučičova vyjádření podle serveru Informer.
„Nabídli nám smlouvu na plyn do Nového roku. Je to pro nás velkým zklamáním, chtěli jsme smlouvu alespoň do května,“ řekl prezident. Tvrdil, že Američané mu řekli, že by sankce proti NIS zrušili, pokud by jim ústně slíbil, že NIS znárodní. To však prý odmítl.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků z výcviku v Záporoží.
Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.
Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.
Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.
Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.