Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
V Bílém domě skončila důležitá setkání prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů.
Bílý dům oznámil uzavření jednání, což znamená, že se Trump po zbytek dne neobjeví před kamerou, informuje CNN.
Další kroky budou složitější, napsal o jednání v Bílém domě německý kancléř Friedrich Merz. "Musíme vyvinout tlak na Rusko. Před dalšími rozhovory musí být uzavřeno příměří," zdůraznil Merz.
Es ist ein gutes Treffen mit Präsident Trump, Präsident Selenskyj und unseren europäischen Partnern heute in Washington, aber die nächsten Schritte werden komplizierter.
— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) August 18, 2025
Wir müssen Druck auf Russland ausüben. Vor weiteren Gesprächen muss es einen Waffenstillstand geben. pic.twitter.com/UUFV3RjB9J
"Spolu s Ukrajinou, za mír a bezpečnost v Evropě a ve Francii," napsal k fotografii z Bílého domu francouzský prezident Emmanuel Macron.
Aux côtés de l’Ukraine, pour la paix et la sécurité de l’Europe et de la France. pic.twitter.com/MjrJtESc0O
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 18, 2025
Hovor mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem trval asi 40 minut, oznámil Kreml. Podrobnosti nepřidal.
Prezident Donald Trump oznámil, že začal s plánováním setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsal to sociální síť Thuth Social.
Trump napsal, že o této záležitosti s Putinem hovořil během telefonátu uprostřed setkání s evropskými lídry v Bílém domě. „Na závěr schůzek jsem zavolal prezidentu Putinovi a začal jsem s plánováním setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským na místě, které bude určeno,“ napsal Trump. Poté by měla následovat i schůzka obou prezidentů s ním. Neupřesnil, kdy k oběma setkáním dojde. Uvedl, že se jeho dnešní schůzky zaměřily na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které „by poskytly různé evropské země ve spolupráci se Spojenými státy americkými“. „Všichni jsou velmi rádi za možnosti MÍRU pro Rusko/Ukrajinu,“ napsal Trump.
Ruská armáda ostřelovala z raketometu město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, zahynuli dva civilisté, čtyři byli zraněni. Při současném dělostřeleckém ostřelování města zahynul 74letý penzista. Jedna žena pak zahynula při bombardování města Dobropillja v tomtéž regionu.
Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání Trumpa se Zelenským a lídry Německa, Británie, Francie, Itálie, Finska, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem bylo po přestávce obnoveno. I CNN hovoří o obnovení jednání, tentokrát už jen mezi samotnými lídry, bez dalších účastníků.
„Ukrajina se zaváže koupit americké zbraně v hodnotě 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) financované Evropou v rámci dohody o získání bezpečnostních záruk od USA po uzavření mírové dohody s Ruskem,“ vyplývá z dokumentu, který viděl deník Financial Times.
„Družba stojí, Česko jede dál,“ komentuje na sociální síti X ministr Jan Lipavský fakt, že ukrajinský dronový útok přerušil dodávky ropy potrubím do východních zemí EU - Maďarska a Slovenska.
„Setkání prezidenta Donalda Trumpa s evropskými lídry v Bílém domě skončilo, ale lídři zůstávají v Bílém domě, aby pokračovali v jednáních, pravděpodobně v jiné formě,“ uvádí CNN s odkazem na Serhije Nykyforova, mluvčího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského.
Donald Trump přerušil jednání s osmičkou evropských lídrů, aby zatelefonoval Vladimiru Putinovi, zjistil reportér německého deníku Bild. Původně avizoval, že ruskému protějšku zavolá až po skončení multilaterální schůzky.
Donald Trump při multilaterálním jednání s osmičkou evropských lídrů ztratil přehled, koho má před sebou u stolu, tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Finský prezident Stubb, ten... kde je?“
Stubb: „Jsem přímo tady.“
Trump: „Oh! Vypadáte lépe než kdykoli předtím! Odvedl jste skvělou práci, chtěli jsme vás tu mít.“
Není to tak, že by Trump kolegu z malé severské země neznal - v březnu za ním přiletěl na Floridu, zahráli si golf.
„Myslím, že chce uzavřít dohodu,“ zašeptal Donald Trump francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi v Bílém domě. „Myslím, že chce uzavřít dohodu pro mě, rozumíš tomu? Jakkoli to zní šíleně,“ zachytil důvěrnou komunikaci zapnutý mikrofon.
Šéf Bílého domu vyjádřil naději, že Putin po potenciálním třístranném jednání propustí více než 1000 ukrajinských válečných vězňů. „Vím, že mají přes 1000 vězňů a vím, že je propustí. Možná je propustí velmi brzy, prakticky hned. Myslím, že to je skvělé,“ uvedl Trump s tím, že „ Putin by také chtěl něco udělat“.
„Jak proběhlo uzavřené setkání mezi Zelenským a Trumpem: Dívají se na mapu. Jejich tváře už nejsou tak veselé,“ komentuje kanál Něchta (Nexta).
„Nyní je cesta otevřená pro složité jednání,“ řekl německý kanléř Friedrich Merz a zopakoval, že evropští lídři touží po uzavření příměří před dalším kolem jednání. „Nedokážu si představit, že by se další setkání konalo bez příměří,“ řekl. „Pojďme tedy na tom pracovat.“
„Cesta je otevřená“ k vážnějším jednáním o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil u jednacího stolu německý kancléř Friedrich Merz.Kancléř řekl, že Trump tuto cestu otevřel poté, co se americký prezident v pátek na Aljašce setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nyní je cesta otevřená ke složitým jednáním,“ řekl. Merz zopakoval, že evropští lídři touží po příměří před dalšími rozhovory. „Nedokážu si představit, že by se další setkání uskutečnilo bez příměří,“ řekl. „Tak na tom pracujme.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že nabídka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu od amerického prezidenta Donalda Trumpa představuje „průlom“ v zajištění potenciální mírové dohody pro Ukrajinu. „Skutečnost, že jste řekl ‚Jsem ochoten se podílet na bezpečnostních zárukách‘, je velký krok, je to skutečně průlom a má to velký význam. Takže vám za to také děkuji,“ cituje CNN Rutteho.
Zatímco prezident Donald Trump prosazuje třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzský prezident Emmanuel Macron nabízí nápad: u jednacího stolu také evropského lídra. „Myslím, že bychom v návaznosti na to pravděpodobně potřebovali čtyřstrannou schůzku. Protože když mluvíme o bezpečnostních zárukách, mluvíme o bezpečnosti celého evropského kontinentu,“ řekl.
Důležitost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu na úvod jednání zdůraznila také například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. U jednacího stolu jsou ještě francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Prezident Donald Trump uvedl, že očekává třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Myslím, že to bude záležet na tom, kdy se to uskuteční, ne zda,“ řekl Trump.
Polské státní zastupitelství obvinilo muže běloruské národnosti z plánování žhářského útoku na skladiště na východě Polska. Dále uvedlo, že muž spolupracoval se zahraniční tajnou službou, informovala dnes agentura Reuters.
Státní zastupitelství uvedlo, že 27letý Vitalij S. čelí obvinění, že v červenci 2025 sbíral informace o skladišti v Lublinském vojvodství, natáčel ho, fotografoval a tyto materiály následně předával zástupcům cizí tajné služby. Dále nespecifikovalo, se kterou rozvědkou měl muž spolupracovat.
Muž se podle státního zastupitelství k činu přiznal a nyní mu za obvinění z jednání ve prospěch zahraničních zpravodajských služeb hrozí až osm let vězení. Běloruská ambasáda se podle Reuters k incidentu zatím nevyjádřila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Řekl, se Trump pokusí zorganizovat trojstranné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že bude rád, pokud bude americký prezident přítomen. Trump s Putinem jednal v pátek na Aljašce.
K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému se po jejich dvoustranném jednání v Bílém domě připojili lídři klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Širšímu jednání předcházelo pořízení společné fotografie. Trump podle agentur dosavadní průběh dne označil za úspěšný a na úvod schůzky v širším formátu hovořil o chystaném trojstranném jednání se Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předmětem dnešních jednání budou podle něj také bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, která se nadále brání ruské agresi.
Ukrajinský prezident podle CNN přinesl Trumpovi dopis od své ženy Oleny a ocenil, že americká první dáma Melania Trumpová po manželovi poslala Putinovi dopis o dětech trpících v důsledku války.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.