Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Česko podle ministryně obrany Jany Černochové bude ochotno poslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírových jednotek, zatím ale takový požadavek na stole není.
Italská policie zadržela Ukrajince, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel byl muž označovaný jen jako Serhij K. na lodi, kterou použilo před třemi lety ukrajinské komando k poškození plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Podvodní potrubí měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
Ruské střely poškodily v západoukrajinském městě Mukačevo závod americké společnosti Flex-Ukrajina. S odvoláním na záběry z místa a zprávy ukrajinských médií to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. O ruském úderu na podnik amerického výrobce elektroniky informoval o něco dříve ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že útok na americký podnik v Zakarpatské oblasti zranil 15 lidí.
Agentura Interfax-Ukrajina píše, že závod nacházející se v Mukačevu v Zakarpatské oblasti patří společnosti Flextronics, kterou označuje za jednoho ze světových lídrů v oblasti smluvní výroby elektroniky a designu. Tuto informaci potvrdili i korespondenti ukrajinské služby BBC.
Závod Flextronic v Mukačevu byl postaven v roce 2012, podotkla stanice. Šéf správy Zakarpatské oblasti Myroslav Bileckyj před časem uvedl, že v něm pracuje přes 2600 lidí. V roce 2018 místní portál Mukachevo.net napsal, že se v podniku vyrábí komponenty pro elektrotechniku, kávovary, tonery do tiskáren a další produkty. O existenci závodu v Mukačevu informuje na svých webových stránkách také společnost, která v současné době používá název Flex.
Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k možné roli Číny coby součásti bezpečnostních garancí po Ukrajinu po ukončení války, což zmínil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Zaprvé, Čína nám od začátku nepomáhala tuto válku zastavit. Zadruhé, Čína pomohla Rusku otevřením trhu s drony... Nepotřebujeme garanty, kteří nepomáhají Ukrajině a nepomáhali Ukrajině v době, kdy jsme to opravdu potřebovali,“ uvedl nyní Zelenskyj podle agentury AFP.
„Budujme mezinárodní postavení Slovenské republiky tak, aby se už nikdy nezopakoval násilný mocenský akt, kdy se na základě sféry vlivu jedné velmoci rozhodne o osudu celé země a lidí, kteří v ní žijí,“ napsal na facebooku slovenský prezident Peter Pellegrini k výročí 21. srpna 1968, v nepřímé narážce na nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.
Invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy podle něj je smutnou události našich dějin, která na dlouhou dobu ovlivnila politický život a osudy lidí v tehdejším Československu.
Azylová a migrační pravidla budou od ledna přísnější. Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu, jež podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zrychlí řízení o mezinárodní ochraně a omezí její zneužívání. Změny mají také zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Předloha vychází z migračního paktu Evropské unie a reaguje na opatření, které proti nelegální migraci nachystaly nebo chystají další členské státy.
Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Novela upravuje také zákon přijatý kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné unijní zemi.
Volodymyr Zelenskyj podle AFP řekl, že by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, až jeho země obdrží bezpečnostní záruky. Schůzka by mohla být ve Švýcarsku, Rakousku či Turecku.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul pochybuje, že se plánovaná schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vůbec uskuteční. V rozhovoru s webem Deutsche Welle dnes řekl, že Putin o jednání nemá zájem a zdánlivý souhlas se schůzkou je součástí jeho zdržovací taktiky.
„Pochyby jsou nasnadě,“ řekl Wadephul, podle nějž od Putina nezazněl jasný souhlas s účastí na jednání se Zelenským. „Vidíme jen, že každý den znovu Ukrajinu napadá. Vidíme jen jeho zdržovací taktiku,“ dodal. Situace na bitevním poli podle Wadephula nesvědčí o tom, že by chtěl ruský prezident jednat o ukončení války na Ukrajině, k jejímuž zahájení vydal rozkaz už před více než třemi lety.
Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila 49 ukrajinských bezpilotních letounů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se v sídle Ústředního výboru Korejské strany práce v Pchjongjangu setkal s veliteli vyslanými do bojů s Ukrajinci v Kurské oblasti Ruska, jak ukazuje fotografie, kterou zveřejnila Korejská centrální zpravodajská agentura.
Ministr zahraničí Ukrajiny Andrij Sybiha na síti X ráno uvedl, že Rusko v noci použilo stovky dronů, nadzvukové a balistické rakety i střely s plochou dráhou letu k útokům na civilní a energetickou infrastrukturu. „Jedna ze střel zasáhla velkého amerického výrobce elektroniky v našem nejzápadnějším regionu,“ napsal Sybiha s tím, že důsledkem byly škody a zranění. Upozornil, že to nebyl první útok na americké firmy působící na Ukrajině, a připomněl mimo jiné poškození kyjevských kanceláří společnosti Boeing dříve v letošním roce.
Jeden člověk zemřel a dva utrpěli zranění v důsledku ruského dronového a raketového útoku na západoukrajinský Lvov. Na sociálních sítích to podle serveru listu Ukrajinska Pravda uvedli starosta města Andrij Sadovyj a oblastí šéf Maksym Kozyckyj.
Ukrajina začala s partnery připravovat vojenskou složku příštích bezpečnostních záruk, které mají vyloučit opakování ruské agrese. Informoval o tom dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak po prvním koordinačním jednání s poradci pro národní bezpečnost reprezentujícími Německo, Itálii, Francii, Británii, Finsko, Evropskou unii a Severoatlantickou alianci.
„Naše týmy, především armáda, již zahájily aktivní práci na vojenské složce bezpečnostních záruk. Vypracováváme také postup pro nezbytná opatření, pokud ruská strana bude válku nadále protahovat a poruší dohodu o bilaterální a třístranné schůzce lídrů,“ napsal Jermak. „Vše musí být velmi konkrétní a účinné, aby se zabránilo opakování agrese,“ zdůraznil.
K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde, ač jsou vlastně porušením mezinárodního práva. V rozhovoru s ČTK prezident Petr Pavel řekl, že ústupky jsou odrazem reality na bojišti, a pokud nemá válka pokračovat další roky s množstvím obětí a materiálních škod, je menším zlem dočasná ztráta teritoria.
„Záměrně říkám dočasná, protože jakákoli dohoda, která bude dosažena, by neměla stvrdit de iure územní zisky Rusku. Tím bychom popřeli princip teritoriální integrity, který je součástí Charty OSN a mezinárodního práva,“ poznamenal Pavel.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude záležet na podobě dohody.
„Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu. Pravděpodobně by došlo i k určitému rozmístění mezinárodních sil,“ uvedl prezident.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropské země budou muset převzít „lví podíl“ nákladů na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, prohlásil podle agentury Reuters v noci na dnešek americký viceprezident J. D. Vance. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, které by v případě uzavření mírové dohody s Moskvou zabránily opakování ruské agrese, se intenzivně jedná od pátečního rusko-amerického summitu na Aljašce a pondělní návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zástupců evropských zemí, EU a NATO v Bílém domě.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
OBRAZEM: Mladí vojáci ve věku 18 až 24 let procvičují vojenské dovednosti na cvičišti poblíž Charkova na Ukrajině.
Agentura Reuters uvedla, že Rusko dnes oznámilo zákaz vstupu 21 osobám, které obvinilo ze spolupráce s „destruktivními britskými médii“ a šíření protiruských narativů. Mezi osobami jsou novináři, odborníci a členové nevládních organizací. Jména byla přidána na seznam stovek dalších západních občanů, které na svůj „stop list“ od začátku války Rusko zařadilo.
Fotografie z dnešního dne. Ukrajinští vojáci 44. dělostřelecké brigády střílejí ze samohybné houfnice 2s22 Bohdana na ruské pozice na frontové linii v Záporožské oblasti.
Šéf Vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone v příspěvku na síti X uvedl, že vojenští lídři NATO během dnešní videokonferenci potvrdili podporu Ukrajině a shodli se na tom, že prioritou je důvěryhodný a trvalý mír.
Tři civilisté přišli o život a čtyři utrpěli zranění při ruském ostřelování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila ukrajinská prokuratura. Rusové v noci na dnešek také podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhli distribuční centrum plynu. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. Ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno 14 lidí včetně tří dětí. Dronové útoky na cíle v Rusku v noci podnikla také Ukrajina.
Moskva se chystá zvyšovat daně a omezovat veřejné výdaje v civilních sektorech, aby byla schopna dál financovat vysoké náklady související s válkou na Ukrajině. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské činitele a ekonomy.
Podle agentury Reuters švédský prezident Ulf Kristersson dnes prohlásil, že jeho země chce v rámci koalice zemí, které se snaží dojít k míru ve válce s Ruskem, pomoci poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině.
Švédsko by mohlo přispět leteckým dohledem a případně námořními zdroji, v závislosti na celkových potřebách a za předpokladu, že to bude bezpečné, řekl Kristersson pro švédský veřejnoprávní rozhlas SR.
Podle deníku The Guardian polský místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz potvrdil, že dron, který v noci explodoval v Polsku, pravděpodobně souvisí s Ruskem.
„Rusko opět provokuje země NATO po incidentech s drony, k nimž došlo v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku,“ řekl.
„Tohle se děje v obzvláště důležitém okamžiku, kdy probíhají diskuse o míru. To se děje v době, kdy existuje naděje, že válka zahájená Ruskem – válka proti ukrajinskému státu, ale také válka ohrožující bezpečnost zemí NATO – má šanci skončit.“
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.