Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.
Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
V nové koalici panuje podle předsedy ANO Andreje Babiše, šéfa Motoristů Petra Macinky a lídra SPD Tomia Okamury shoda na tom, že se k programovému prohlášení vlády vracet nebudou a nebudou jej upravovat podle požadavků prezidenta Petra Pavla. Macinka a Okamura to řekli novinářům krátce po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů.
Pavel ve středu požádal předsedu ANO o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů.
V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).
Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovali stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.
„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Německý kancléř Merz a Zelenskyj se dnes také dohodli, že budou nadále koordinovat úsilí o uzavření příměří a trvalého míru na Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi. "Německo spolu se západními partnery zvýší tlak na Moskvu, aby Rusko přiměli k vážným jednáním," stojí ve vládním prohlášení.
Podle něj kancléř s prezidentem hovořil také o ukrajinských uprchlících. Zelenskyj slíbil, že se bude věnovat otázce rostoucího počtu mladých ukrajinských mužů, kteří odjíždějí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. V Německu se v posledních měsících mnohonásobně zvýšil počet mladých Ukrajinců, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země.
Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.
„Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců,“ stojí v prohlášení německé vlády.
Merz v rozhovoru se Zelenským podle mluvčího vlády zdůraznil, že očekává, že „Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a dalších reformách, zvlášť v oblasti právního státu“.
OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.
„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě.
Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.
„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.
Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.
Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.
V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.
Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.
Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.
Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 130 ukrajinských dronů nad více než desítkou ruských oblastí včetně moskevského regionu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Ukrajinské letectvo oznámilo, že zneškodnilo 102 bezpilotních strojů.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení uvedli, že jejich země navyšují ekonomické náklady, kterým musí čelit Rusko kvůli své pokračující válce proti Ukrajině. Odsoudili také útoky na ukrajinskou energetiku a uvedli, že současná frontová linie má představovat začátek pro jednání o míru.
Podle ministrů Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska je naléhavé vyhlásit na Ukrajině příměří. „Souhlasíme s tím, že současná frontová linie by měla být počátečním bodem pro jednání,“ stojí v prohlášení. Země také vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruské útoky na její energetickou soustavu.
O dobytí Pokrovska ruskými jednotkami, ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Generál na sociální síti napsal, že boj pokračuje.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.