ONLINE: Zásadní zpráva pro Ukrajinu. Německo poskytne střely do systémů Patriot
Německo poskytne Ukrajině bránící se ruské invazi potřebné střely do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to během on-line schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny podle agentury Reuters oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Ten uvedl, že střely PAC-2 půjdou ze zásob německé armády. Dramatické dění kolem války na Ukrajině sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
Na severu Moldavska dnes večer dopadl na pole dron, který způsobil požár. Při incidentu, který úřady vyšetřují, nebyl nikdo zraněn. Oznámilo to na facebooku moldavské ministerstvo obrany, které předtím opakovaně informovalo o narušení vzdušného prostoru cizím dronem typu Šáhed. Ten využívá Rusko ke vzdušným úderům na Ukrajinu, se kterou Moldavsko sousedí. Dron se podle Moldavska dostal i nad území Rumunska, členského státu NATO.
Ruský dron dnes v denních hodinách zaútočil na sídlo soukromé zpravodajské televize My-Ukraina v Kyjevě. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a samotná televize. Šest lidí podle ní utrpělo zranění. Stanice přerušila vysílání.
#ruZZia struck the offices of the “We Are Ukraine” and “We Are Ukraine+” TV channels in #Kyiv. There are casualties 🤬🤬🤬🤬🤬 pic.twitter.com/A0DhSsTuHt
— Aurora Unsilenced (@iamStillAurora) September 8, 2026
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.
Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi 1000 střel do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi 1000 střel do protivzdušných systémů Patriot. Dnes to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
Ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč dnes v Praze vyzval k další podpoře Ukrajiny. Pomoc Ruskem napadené zemi podle něj není laskavostí a charitou či geopolitickým luxusem, ale nutností a investicí do zajištění evropské bezpečnosti. Zdůraznil rovněž potřebu jednoty Evropy. Zvaryč promluvil na zahájení česko-ukrajinského diskusního fóra, jehož cílem je především sdílení zkušeností a posilování vzájemných vazeb.
ČR má podle ukrajinského velvyslance důležitou roli v pomoci Ukrajině, zároveň je pro ni ale budoucnost země příležitostí. „Měli bychom obchod doplnit společnou výrobou, většími investicemi a dlouhodobými projekty hospodářské integrace,“ řekl. Slibné příležitosti podle něj existují v obraně, energetice, infrastruktuře, strojírenství, dopravě, vodním hospodářství i digitálních technologiích. Zvaryč Česku zároveň poděkoval, v posledních letech podle něj ČR ukázala, že solidaritu lze proměnit v činy.
Náčelník generálního štábu se bezpečnostní konference v Kyjevě v týdnu nezúčastní, řekla SZ mluvčí štábu. Podle Respektu mu to nepovolil ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že se později tento měsíc setká se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Chce s ním jednat o americké pomoci při protivzdušné obraně Kyjeva, na který ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky.
Zelenskyj dnes novinářům řekl, že „počítá se schůzkou“ s americkým prezidentem po 20. září. Ukrajinské armádě chybí střely do systémů protivzdušné obrany Patriot a po ruských raketových útocích na Kyjev opakovaně naléhá na své spojence včetně Spojených států, aby jí je dodali. Zelenskyj uvedl, že Američané „dopodrobna slyšeli, co potřebujeme a kdy to potřebujeme“.
Ruské ministerstvo zahraničí podle tiskových agentur pohrozilo za vyhoštění diplomatů z Maďarska tvrdou odvetou, která bude Budapešť bolet.
Británie vyčlení 100 milionů liber na protivzdušnou obranu Ukrajiny, dodávky mají dorazit před zimou. Kyjev obdrží i střely do systému Patriot.
Nejméně deset raněných, včetně tří dětí, si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Saratov, oznámil na sociální síti gubernátor Roman Busargin. Šest zraněných je v péči lékařů v nemocnicích, žádný není v ohrožení života. Ruská obrana během noci sestřelila stovky ukrajinských dronů, tvrdí Moskva. „V důsledku útoku dronů byly v Saratově poškozeny objekty civilní infrastruktury. Na místě pracují všechny záchranné a pohotovostní složky,“ uvedl gubernátor.
Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko v pondělí pozdě večer oznámil, že prezidentovi Volodymyru Zelenskému a parlamentu předložil svou rezignaci. Učinil tak po korupčním skandálu, který v uplynulých dnech zasáhl jeho úřad.
„Podal jsem žádost o odstoupení z funkce generálního prokurátora,“ napsal Kravčenko na Telegramu. „Děkuji prezidentovi Ukrajiny a Nejvyšší radě za důvěru a žádám o přijetí mého odstoupení,“ dodal.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) v sobotu oznámily, že odhalily zločineckou organizaci vedenou vysoce postaveným činitelem na generální prokuratuře. V souvislosti s případem byl vzat do vazby Kravčenkův náměstek Serhij Kropyva.
Rusko v noci na dnešek obnovilo útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Nejméně dva lidé zemřeli a dalších sedm bylo zraněno, uvedly místní úřady. Nové útoky za použití dronů a raket následují poté, co vypršelo třídenní příměří vyhlášené kvůli návštěvě amerických vyjednavačů.
„Hlavní město je pod útokem balistickými střelami. Zůstaňte v krytech!“ napsal na Telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko. V Holosijivské čtvrti podle něj vypukl požár v areálu vzdělávacího zařízení, v obytném domě jsou pod troskami patrně uvězněni lidé. Požáry vypukly také v nebytových objektech na několika dalších místech Kyjeva.
Ukrajinské bezpilotní prostředky v noci na dnešek zasáhly civilní infrastrukturu v ruském Saratově. Podle předběžných informací si útok vyžádal zraněné, uvedl gubernátor Roman Busargin.
„V důsledku útoku dronů byly v Saratově poškozeny objekty civilní infrastruktury. Na místě pracují všechny záchranné a pohotovostní složky,“ napsal Busargin na Telegramu.
Letiště v Saratově, Penze a Uljanovsku v noci na dnešek přerušila provoz kvůli bezpečnosti cestujících, uvedl podle ruské státní agentury TASS úřad pro civilní letectví Rosaviacija.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Lotyšsko od 1. září zakázalo dovoz knih, novin a dalších tiskovin z Ruska a Běloruska v rámci boje proti dezinformacím a válečné propagandě. Opatření se vztahuje rovněž na některé spotřební výrobky, uvedlo dnes podle agentury AFP lotyšské ministerstvo zahraničí.
„Zákaz dovozu má za cíl chránit bezpečnostní zájmy Lotyšska a dále omezit ekonomické vazby s Ruskem a Běloruskem, které i nadále vedou a podporují agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedl úřad s odkazem na konflikt, který v únoru 2022 zahájily ruské jednotky invazí do sousední země.
V Kurské oblasti na západě Ruska se srazily dvě ruské stíhačky Su-35S, informovala dnes ruská média s odvoláním na specializovaný blog působící na sociální síti Telegram. Úřady dosud ztrátu moderních bojových letounů nepotvrdily. Ukrajinská tajná služba HUR tvrdí, že na anektovaném poloostrově Krym zasáhla ruský bombardér Su-24.
„V Kurské oblasti se srazily dvě stíhačky Su-35S. Příčiny se zjišťují,“ napsal blog Fightbomber. Jeden pilot zahynul, druhý se zachránil, tvrdí další blog.
K dnešnímu dni zemřelo podle ukrajinských obranných složek na Ukrajině už téměř 1,5 millionu ruských vojáků. Stoupá také počet zničených obrněných vozidel a tanků. Co se týče vybavení, nejvíce ztrát hlásí v oblasti bezpilotních letounů. Ukrajina měla agresorovi zničit 500 tisíc dronů.
Obrazem: Lidé v Kyjevě při uctívání padlých vojáků. Minuta ticha probíhá každý den.
Finsko dnes oficiálně dokončilo dvě stovky kilometrů dlouhý plot na hranici s Ruskem. Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová na tiskové konferenci v pohraniční karelské obci Nuijamaa podle finské televize YLE prohlásila, že bariéra znamená posílení evropské bezpečnosti vzhledem k ruským hybridním hrozbám. Zároveň uvedla, že v budoucnu možná bude nutné plot prodloužit.
Finsko, které s Ruskem sdílí pozemní hranici o délce 1344 kilometrů, začalo s výstavbou pohraničního plotu v dubnu 2023. Severská země se pro bariéru rozhodla poté, co opakovaně obvinila Rusko, že ke společné hranici dopravuje žadatele o azyl s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva takové obvinění popřela.
Američtí vyslanci na nedělní schůzce se zástupci evropských zemí v Kyjevě hovořili o tom, že Rusko je opět ochotno vyjednávat o řešení války na Ukrajině, uvedl dnes podle agentury AFP úřad francouzského prezidenta. O možnostech ukončení války, kterou před čtyřmi a půl lety rozpoutalo Rusko vpádem do sousední země, jednali o víkendu v Moskvě a poté v Kyjevě emisaři prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner.
„Američané nám sdělili, že po volbách do Státní dumy bude ze strany Ruska opět ochota vyjednávat a že v této souvislosti je třeba připravit se na nový start jednání,“ uvedl Elysejský palác v telefonickém brífinku s novináři. Volby do dolní komory ruského parlamentu, první od začátku války, se budou konat ve dnech 18. a 20. září.
Rusko uzavírá německý generální konzulát v Petrohradu a Goetheho instituty v Rusku v odvetě za německé rozhodnutí o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně. Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí v Moskvě.
Konzulát v Petrohradu musí ukončit práci do 18. září a ke stejnému datu musí jeho pracovníci opustit Rusko, uvedlo ministerstvo. V případě Goetheho institutů, které sehrávají roli německých kulturních center a které dosud působí v Moskvě, Petrohradu a Novosibirsku, je lhůta stanovena na 13. září.
Rusku vystačí zdroje na to, aby válku proti Ukrajině vedlo ještě další dva roky. Dnes to v rozhovoru s agenturou Ukrinform řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Oleh Ivaščenko.
Rusko se podle něho potýká s nedostatkem pracovní síly, rostoucím deficitem státního rozpočtu i zhoršující se situací bankovního systému. „Zároveň zdroje pro vedení války proti Ukrajině má ještě dostatečné. Nevylučujeme, že tyto zdroje mohou vystačit v roce 2027 i v roce 2028,“ řekl Ivaščenko.
Ukrajinská strana při jednání s eurokomisařem pro ekonomiku Valdisem Dombrovskisem otevřela téma přesunutí správy ruských zmrazených aktiv z Belgie na úroveň Evropské unie. Prohlásil to dnes mluvčí Evropské komise Balazs Ujvari. Dombrovskis dnes poprvé jednal s novým ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým, zejména o rozpočtové a finanční situaci země, která již pátým rokem čelí ruské invazi.
Využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu Ukrajiny v minulých dnech znovu otevřely čtyři členské státy EU - Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Španělsko - které zaslaly dopis Evropské komisi. Plán takzvané reparační půjčky pro Kyjev, financovaný z více než 200 miliard eur (přibližně 4,83 bilionu korun) aktiv ruské centrální banky v Evropě zmrazených na základě sankcí EU, se zhroutil minulou zimu poté, co ho na unijním summitu odmítla podpořit Belgie.
