Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o ruské invazi na Ukrajině. Situaci pro vás nadále monitorujeme a budeme vám i nadále přinášet aktuální zprávy i zajímavosti. Nyní ale přejeme poklidnou noc. 

„Nikdo mi nevezme mého manžela, ani válka. Neviděli jsme se dva měsíce, komunikovali jsme spolu jen přes telefon,“ uvedla v exkluzivním rozhovoru manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská. Je to podruhé od začátku války, kdy je pár viděn spolu - rodina prezidenta se totiž ukrývá na přísně tajném místě. 

Rozhovor přináší britská BBC. Připravujeme pro vás podrobnosti. 

Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to dnes řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

„Dnes je to 700.000. Vidíte výsledek práce 700.000 bojujících lidí. Sedmi set tisíc. To je ve chvíli války,“ řekl Zelenskyj podle Ukrajinské pravdy novinářům v souvislosti s dotazy, kolik je nyní v ukrajinských silách zapojeno lidí do boje proti invazním jednotkám. Toto množství vojáků i veškerá výzbroj jsou přitom rozmístěny po celé zemi.

Azovstal oficiálně padl. Ukrajinské vojáky musí ruské ozbrojené síly zkontrolovat a šacovat. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie z této akce. Více o posledních dnech vojáků v ocelárně najdete zde. 

Ruský politolog šokoval během televizního rozhovoru, když invazi na Ukrajinu nazval „generální zkouškou“ před mnohem mohutnějším konfliktem. Válka se sousední zemí má podle něj jen změřit schopnosti ruské armády a porovnat její síly se Severoatlantickou aliancí (NATO). Ve státní televizi navíc o invazi hovořil jako o válce, tento termín přitom ruská Státní duma zakázala používat v souvislosti se „speciální operací na Ukrajině“ už v prvních dnech sporu. Více zde. 

Ruský ministr dopravy Vitalij Saveljev v sobotu řekl, že západní sankce proti Rusku „prakticky rozbily všechny“ logistické koridory, které země používá pro obchod, uvedla státní tisková agentura TASS.

Saveljev během návštěvy ruského regionu Astrachaň řekl: „Sankce, které byly dnes uvaleny na Ruskou federaci, prakticky prolomily všechny logistické [koridory] v naší zemi. A my jsme nuceni společně hledat nové logistické koridory.“

Moskva podle TASS zvažuje využití alternativních obchodních tras, jako je mezinárodní koridor sever–jih (INSTC) – tranzitní trasa spojující Indii se zeměmi Střední Asie, Ruskem a Evropou přes Írán. 

Generální štáb: Rusko připravuje ofenzivu směrem na Slovjansk, Lyman.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruští vojáci se neúspěšně pokusili zaútočit na Lypove, Vasylivku, Maryinku a Novomykhailivku v Doněcké oblasti. Informoval o tom The Kyiv Independent. 

Most spojující Severodoněcko a Lysychansko ruští agenti poprvé odpálili v roce 2014. Za dva roky ho přestavěli. Dnes ho Rusko znovu zničilo. „Jsme vytrvalý národ. Po vítězství most znovu postavíme,“ napsalo na twitteru ministerstvo obrany. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský varoval, že ruskou válku proti jeho zemi může ukončit pouze diplomatický průlom spíše než přímé vojenské vítězství.

„Jsou věci, kterých lze dosáhnout pouze u jednacího stolu,“ řekl Zelenský, právě když Rusko tvrdilo, že jeho rakety dlouhého doletu zničily zásilku západních zbraní určených pro ukrajinské jednotky.

Na Ukrajině brání území i české armádní kousky. 

Na Ukrajinu putují další houfnice z Ameriky. Informovalo o tom na twitteru americké ministerstvo obrany. 

Ruské střely zasáhly i univerzitní kampus v Bakhmutu.

Kvůli válce utíkají z domova i Rusové. Za hranicemi se budou mít líp, ukázal průzkum

Emigrovat se po zahájení války na Ukrajině rozhodlo také mnoho Rusů. Podle odhadů demografky Julie Florinské už Rusko opustilo asi 150 000 lidí včetně těch, kteří byli v době války v zahraničí a rozhodli se nevrátit. Al Džazíra uvedla číslo až 200 000. „Dříve, před obdobím covidu, odcházelo z Ruska 100–120 tisíc lidí ročně, nyní je docela možné, že čísla dosáhnou 250 tisíc nebo 300 tisíc,“ uvedla Florinská.

V Charkovském regionu se opět střílí. Snímky od agentury Reuters zachycují kouř stoupající z okolních měst. 

I přes skutečnost, že Turecko razantně odmítlo vstup Finska a Švédska do NATO, se v hlavním městě Ankara pořádají protesty proti ruské agresi na Ukrajině. Jeden se konal i dnes. 

Polonahá žena dnes protestovala proti sexuálnímu násilí na Ukrajině na filmovém festivalu v Cannes. Na červeném koberci se svlékla a odhalila nápis „přestaňte nás znásilňovat“ barvami ukrajinské vlajky. O incidentu informoval britský server BBC. 

Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové Erdogan řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Očekává, že země podnikne konkrétní kroky, aby ukázala, že sdílí obavy Turecka týkající se teroristických organizací, uvádí se v prohlášení zveřejněném Ankarou po telefonátu. Erdogan také očekává, že bude zrušeno embargo na vývoz zbraní do Turecka zavedené v roce 2019 po vpádu tureckých vojsk do Sýrie.

Anderssonová uvedla, že si telefonátu váží a že Švédsko doufá v posílení dvoustranných vztahů s Tureckem. „Zdůraznila jsem, že Švédsko jasně podporuje boj proti terorismu a zařazení Strany kurdských pracujících (PKK) na seznam teroristických organizací,“ uvedla v prohlášení.

„Apelujeme na všechny země, aby dodaly systémy MLRS, díky nimž bude Ukrajina schopna převzít iniciativu a osvobodit své území,“ řekl dnes podle The Kyiv Independent Volodomyr Zelenský. Ukrajinský prezident podotknul, že několik raketometů by mohlot změnit hru proti Rusku na Donbasu. 

Rusko v ukrajinských přístavech podle prezidenta Volodomyra Zelenského blokuje 22 milionů tun obilí. Ministr zahraničí řekl, že Ukrajina má dvě náhradní exportní trasy.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Dmytro Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500.000 tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

Městečko Irpiň je podobně jako i přístavní Mariupol v troskách.

Finsko a Švédsko oficiálně požádaly o členství v NATO tento týden, a to v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu z 24. února. Turecko ale překvapilo spojence v NATO námitkami proti členství těchto dvou zemí. Západní představitelé vyjádřili přesvědčení, že námitky Ankary nebudou překážkou v procesu přistoupení k NATO.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.

V centru Kyjeva se koná kontroverzní výstava. Na náměstí nyní stojí zbytky ruských tanků, které zlikvidovala ukrajinská armáda. 

Spojené státy poskytnou Ukrajině další mnohamiliardovou pomoc, což umožní zákon, který dnes podepsal prezident Joe Biden. Ruská armáda chce podle Ukrajiny obnovit útoky v Doněcké oblasti a dostat se přes řeku Severní Doněc. Británie se domnívá, že ruské vojenské operace může ovlivnit nedostatek bezpilotních letadel nezbytných k průzkumným letům. Rusko přitom už v pátek ohlásilo ukončení bojů o ocelárny Azovstal v Mariupolu a jeho plynárenská společnost Gazprom dnes přestala dodávat plyn do Finska.

Biden jako „persona non grata“: Rusko zakázalo vstup i jeho ministrům

Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Oznámilo to dnes ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo kompletní jmenný seznam. Podle Moskvy odvetné sankce jsou vynucený krok s cílem přimět USA "změnit chování a uznat novou geopolitickou realitu".

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v Severoatlantické alianci, které Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Uvedla to agentura Reuters.

Portugalský premiér Antonio Costa v ukrajinské Irpini.

Do Polska přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu z této země asi 3,5 milionu lidí. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Děščycja řekl, že je Ukrajina Polsku vděčná za přijetí milionů ukrajinských uprchlíků. Vyjádřil také naději, že Evropská unie poskytne brzy Polsku peníze, aby nebyla tato pomoc poskytována na úkor Poláků.

Pohraniční stráž podle svého dnešního oznámení v pátek zaznamenala příchod 24.000 lidí do Polska, do dnešního rána pak dalších 5600 lidí. V pátek se na Ukrajinu vrátilo z Polska 28.400 lidí.

Rusku by podle britského ministerstva obrany mohly brzy dojít monitorovací drony. Ukrajinské armádě se stroje daří systematicky likvidovat.

Ministerstvo obrany poskytlo ubytování téměř 600 uprchlíkům z Ukrajiny. Ubytovalo je ve svých objektech a v nemovitostech svých příspěvkových organizací. Zároveň několik ukrajinských žen zaměstnala příspěvková organizace VOLAREZA (Vojenská lázeňská a rekreační zařízení). Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu www.army.cz.

Podle náměstka pro řízení sekce majetkové ministerstva obrany Filipa Říhy byli uprchlíci ubytováni prostřednictvím Národního asistenčního centra pomoci Ukrajině, ubytovací kapacity nabídly příspěvkové organizace Armádní servisní a VOLAREZA a některé ubytovny, které spravuje Agentura hospodaření s nemovitým majetkem či Armádní sportovní centrum Dukla.

Ukrajinští vojáci trénují manipulaci s britským raketometem.

Portugalský předseda vlády Antonio Costa navštívil ukrajinskou Irpiň, informoval list The Kyiv Independent. „Ta úroveň destrukce a násilí je naprosto devastující,“ řekl Costa. „Návštěvu Irpině nikdy nezapomenu.“

Představitelé Japonska, Spojených států a dalších tří zemí dnes při vystoupení ruského zástupce nakrátko opustili schůzku Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Bangkoku, aby vyjádřili protest proti agresi Ruska na Ukrajině. Ruský zástupce pak na oplátku odešel, když hovořil americký činitel. Informovaly o tom agentury Kjódó a TASS.

Koordinovaný protest, do něhož se zapojily také Austrálie, Kanada a Nový Zéland, se odehrál v okamžiku, kdy se při ranním zasedání slova ujal ruský ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Rešetnikov. Místnost opustili přibližně na tři minuty, během nichž ruský delegát mluvil, sdělili podle Kjódó nejmenovaní japonští činitelé.

Rusko zakázalo vstup do země téměř tisícovce amerických občanů, včetně prezidenta Joea Bidena, ministra zahraničí Antonyho Blinkena, ministra obrany Lloyda Austina nebo šéfů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které tak zveřejnilo kompletní seznam. Podle Moskvy jde o vynucený krok v odvetě za sankce, které Spojené státy zavedly vůči Rusku.

Tyto zákazy cestování mají pouze symbolický dopad, nicméně tvoří součást neustálého zhoršování ve vztazích Ruska se Spojenými státy a jejich spojenci v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana za účasti premiéra Petra Fialy probral situaci na Ukrajině nebo otázky předsednictví ČR v Evropské unii včetně energetické bezpečnosti.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda o 28 850 vojáků, 1 278 tanků, 3 116 ozbrojených transportních vozidel, 596 dělostřeleckých systémů, 93 protivzdušných obranných systémů, 204 letadel, 169 vrtulníků, 104 raket s plochou dráhou doletu, 2 178 palivových nádrží, 13 lodí a 43 kusů speciální výbavy. 

Podle ukrajinského ministerstva vnitra Ukrajině zabere pět až sedm let, než zbaví veškeré své území nášlapných min.

Schválením nového balíku pomoci už se podpora Spojených států Ukrajině od začátku války zvýšila asi na 54 miliard dolarů (1,26 bilionu Kč). Pravděpodobně ale nejde o poslední pomoc ze strany Washingtonu v reakci na ruskou invazi.

Biden, který je nyní v Jižní Koreji, původně žádal o schválení pomoci v objemu 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard USD by šlo na vojenskou pomoc. Bidenovi demokraté ve Sněmovně reprezentantů však prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc.

Americký prezident Joe Biden podepsal pomoc Ukrajině za 40 miliard dolarů. Je to největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.

Podle britského ministerstva obrany Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze sankcí uvalených na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině.

"Pokud bude Rusko i nadále ztrácet bezpilotní letouny současným tempem, ruské zpravodajské služby a průzkumná schopnost se budou dál zhoršovat, což negativně ovlivní operační efektivitu," citovala agentura Reuters ze zprávy britského ministerstva obrany.

Generální štáb dnes rovněž uvedl, že nepřítel ve východní operační zóně pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. "Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slavjansk," konstatovalo velení ukrajinských sil.

V armádním objektu v Kramolíně na Třebíčsku je od pátku ubytovaných 24 ukrajinských Romů, z toho 19 dětí. Kraj Vysočina na svém webu uvedl, že lidé získali dočasnou ochranu, prošli registrací v jihlavském krajském asistenčním centru a jejich pobyt v Kramolíně není časově definován. Proti umístění romských uprchlíků do ubytovny v těsném sousedství chatové oblasti už dříve lidé v Kramolíně protestovali.

Podle místostarosty obce Tomáše Vostala lidi zaskočilo hlavně to, že rozhodnutí o využití armádní ubytovny v Kramolíně padlo bez informování místní samosprávy. Kramolín má asi 120 stálých obyvatel, kapacita ubytovny je 45 lidí.

Ukrajinu v tuto chvíli brání 700 tisíc vojáků, řekl v rozhovoru prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom Kyjev Independent.

⚡️Zelensky: 700,000 soldiers defending Ukraine now.

President Volodymyr Zelensky said in a televised interview on May 21 that 700,000 defenders of Ukraine are fighting all across the country, Ukrainska Pravda reported.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 21, 2022

Ruská armáda podle mluvčího ministerstva obrany zničila u Žytomyru zbraně a techniku, kterou ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země.

Téměř tři měsíce od ruského vpádu na Ukrajinu je podle ministerstva školství možné vyčíslit náklady na začleňování ukrajinských uprchlíků do českých škol zatím v jednotkách milionů korun. Přesnější informace bude mít úřad na přelomu června a července. Tiskové oddělení ministerstva to uvedlo na dotaz ČTK. Aktualizovaný přehled o počtech Ukrajinců ve školách úřad neposkytl, slouží podle něj hlavně pro účely Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) a krajů. Další strategie a financování integrace běženců bude podle resortu záviset na vývoji konfliktu na Ukrajině.

V Lánech jedná poradní tým prezidenta Miloše Zemana o zahraničních vztazích, setkání se účastní i premiér Petr Fiala (ODS). Během několikahodinové schůzky proberou situaci na Ukrajině, české předsednictví EU nebo červnový summit NATO. ČTK to dnes řekl mluvčí vlády Václav Smolka. Jednání mělo podle něho začít v 10:00.

Británie chce poslat do Moldavska moderní zbraně, které by této balkánské zemi poskytly ochranu před případnou hrozbou ruské invaze. S odvoláním na britskou ministryni zahraničí Liz Trussovou to napsal web listu The Daily Telegraph.

Šéfka britské diplomacie přitom podle deníku poukázala na to, že ruský prezident Vladimir Putin je rozhodnutý vytvořit "větší Rusko". A to bez ohledu na to, že se při jeho nařízené invazi na Ukrajinu nepodařilo dosáhnout rychlého úspěchu.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko prohlásil, že o obraně Azovstalu se bude jednou učit na vojenských školách. Podle Heraščenka lidé uvnitř neměli pitnou vodu, prakticky žádné zdravotnické potřeby a jedli jen jednou denně. "Víte, co je to amputovat končetinu bez anestetik? To, co je vidět v hollywoodských hororových filmech, není nic ve srovnání s tím, co viděli a přetrpěli obránci Azovstalu," řekl v ukrajinské televizi Heraščenko.

Ruské síly se chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc. Ve svém pravidelném ranním hlášení o situaci na bojištích o tom dnes informoval ukrajinský generální štáb.

Předchozí pokus agresora postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na 70 ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

Česko udělilo od začátku ruské invaze víza dočasné ochrany více než 350.000 Ukrajinců. V pátek jejich počet stoupl o 1012 na celkových 350.302.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské letectvo se snažilo dopravil letecky do Mariupolu zásoby, ale bylo odraženo a utrpělo velké ztráty. "Velké množství našich pilotů při tom, bohužel, zahynulo," řekl prezident v ukrajinské televizi. "Byli to hrdinové, kteří věděli, že dopravit do Azovstalu léky, potraviny a vodu a vrátit se s těly mrtvých a se zraněnými je téměř nemožné," dodal.

Ruské ministerstvo vnitra nově zařadilo mezi "zahraniční agenty" šachového velmistra Garriho Kasparova a někdejšího nejbohatšího ruského podnikatele Michaila Chodorkovského, kteří jsou známými kritiky Kremlu. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle stránek ministerstva vnitra byla u Chodorkovského jako zdroj financování zmíněna Ukrajina. Také Kasparov údajně dostával finanční podporu z Ukrajiny a od lidskoprávní nadace.

 Stanový tábor, ve kterém je v pražské Troji ubytovaná část uprchlíků z Ukrajiny, poškodila v noci na dnešek silná bouřka. Hasičům se ještě v noci však podařilo provoz tábora plně obnovit, informoval dnes ráno ČTK jejich mluvčí Martin Kavka. Několik jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů spolu s personálem tábora ihned zahájili odstraňování následků bouřky. "Ve 2:00 byl provoz tábora plně obnoven a uprchlíci byli uloženi na lehátka," uvedl Kavka.

Ve stanovém městečku mezi Povltavskou ulicí a městským okruhem je od minulého víkendu ubytovaná část Ukrajinců čekajících na ověření totožnosti. Má kapacitu pro 150 lidí. Bouřka provázená poryvy silného větru Česko zasáhla v pátek večer a poškodila v táboře několik stanů a oplocení. Uprchlíci proto byli přesunuti do dvou evakuačních autobusů.

Mariupol, který se stal synonymem ruské invaze na Ukrajinu, je už prakticky celý v rukách Rusů. Takhle město po necelých třech měsících války dopadlo.

Navrhované omezení pomoci uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi projednají poslanci na příští řádné schůzi, která začne 31. května odpoledne a je plánována na dva týdny. 

Úpravy zákona zvaného "lex Ukrajina" by měli poslanci schvalovat hned v první den schůze, a to zrychleně ve vyhlášeném stavu legislativní nouze. Předloha mimo jiné předpokládá, že běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky, už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude tako podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česko, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů nejvýše tři měsíce ve snaze motivovat je k zaměstnání.

O tom, že se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nedaří jeho válka, kterou v únoru rozpoutal na Ukrajině, mluví celý svět. Političtí lídři, vojenští experti i laická veřejnost, ti všichni si kladou otázku: Copak Rusové nechápou, že válku už prohráli? Odpověď se pokusil dát analytik, bulharský novinář a hlavní vyšetřovatel zaměřený na Rusko pro investigativní web Bellingcat Christo Grozev. Podle něj si Putinovy elity dobře uvědomují, že Rusové ve válce na Ukrajině neuspěli.

Osmdesát sedm dní už trvá válka na Ukrajině. Česko od prvního dne pomáhá Kyjevu proti ruskému agresorovi a posílá mu techniku. Za to Praha dostane 15 tanků Leopard. Kdy ale dorazí a jak to bude třeba se stíhačkami Grippen? To v rozhovoru pro Blesk prozradila ministryně obrany Jana Černochová (48, ODS).

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Podle agentury Reuters to oznámil finský operátor Gasgrid. Finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem, v pátek uvedla, že ji Gazprom o chystaném přerušení dodávek plynu od dnešních 06:00 SELČ informoval. Finský podnik předtím odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech.

„Dovoz plynu přes vstupní bod Imatra byl zastaven,“ sdělil dnes Gasgrid. „Počínaje dneškem, během nadcházející letní sezony, bude Gasum zásobovat své zákazníky z jiných zdrojů prostřednictvím plynovodu Balticconnector,“ uvedla společnost Gasum. Balticconnector je obousměrný plynovod, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.

Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci. „Stejně jako při jiných krizích i v tomto případě se objevilo určité množství šmejdů,“ uvedl náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. „Lidé, kteří před lety lidem prodávali hrnce, v době covidu prodávali roušky a míchali dezinfekce, teď najednou začali nabízet různé produkty, které chtěli prodávat Ukrajincům do války,“ podotkl.

Podvodům prý zazabránily kontroly ministerstva obrany. Podle Kopečného bylo ale poměrně jednoduché nabídky prověřovat, protože zbrojní průmysl je značně regulovaný. „Nemůžete seriózně nabízet vojenský materiál bez prověrky nebo výrobní kapacity,“ řekl. Protože není snadné vyrobit zbraň a ještě komplikovanější těžkou techniku, podvodníci se pokoušeli zaměřit třeba na dodávky takzvaných neprůstřelných vest.

Když ale ministerstvo chtělo nabízené vesty zkontrolovat, aby zjistilo, z jakého materiálu jsou vyrobené, dodavatel začal uvádět, že zboží není v Česku, jeho dovoz kvůli kontrole by byl nákladný a požadoval platbu předem. Kopečný poznamenal, že v několika sousedních zemích firmy po získání velkého obnosu peněz následně zanikly. Ukrajinská ambasáda si podle něj pomoci ministerstva velmi cení, protože na podobné prověřování nemá kapacitu. 

Kopečný zdůraznil, že zbraně na pomoc napadené Ukrajině z ČR odcházely už v době, kdy ostatní státy stále váhaly, zda se k této pomoci připojit. Kopečný je přesvědčen o tom, že český a polský postoj pomohl v rozhodování i americké administrativě. Ta se v prvních týdnech války obávala toho, že dodávky těžkých zbraní ze Západu by Rusko mohlo vnímat jako eskalaci konfliktu.

Podle Kopečného Česko nebylo první pouze při dodávkách těžké techniky, ale i v dalších zásadních kategoriích, a stalo se tak vzorem pro další země. „V prvních dnech jsme dodávali především pěchotní zbraně, protitankové, následovaly zbraně protiletecké a postupně jsme v následujících týdnech začali posílat i těžkou bojovou techniku,“ podotkl. Na sociálních sítích lze podle něj dohledat videa, na kterých jsou české raketomety nebo houfnice. Poznamenal, že záběry neukazují techniku z armádních skladů.

Pomoc Ukrajině se podle Kopečného začala připravovat už na konci loňského roku poté, co bylo zřejmé, že Rusko přesouvá k ukrajinským hranicím svá vojska. Když vypukla válka, byl už připraven seznam materiálu, který měly české firmy k dispozici. Klíčovou otázkou bylo to, kde sehnat potřebné peníze. „Protože jsem všude kolem sebe viděl to obrovské vzepětí a vůli pomáhat, oslovil jsem ukrajinského velvyslance, jestli by nechtěli vytvořit speciální fond,“ poznamenal. Záhy tak začala finanční sbírka, do které lidé i firmy přispěli do současné doby asi 1,2 miliardy korun.

Kopečný zdůraznil nutnost jednat rychle, protože ukrajinský stát byl v prvních dnech konfliktu na pokraji kolapsu. Tamní administrativa neměla prostředky na nákupy, a vojenský materiál byl proto v Česku pořizován právě díky darům. K finanční sbírce se přidaly i dary od české vlády a peníze začaly přicházet i ze zahraničních zdrojů, a to i od některých evropských vlád. Postupně se na financování začala podílet i ukrajinská vláda. Ministerstvo obrany ukrajinské ambasádě pomáhalo nákupy koordinovat. Podílelo se například na přípravě smluv nebo na prověřování nabízeného zboží, zda je v požadované kvalitě a jestli vůbec existuje.

Dobrý den, vážení čtenáři. Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Do země bránící se ruské agresi putovaly z České republiky zbraně nebo technika za mnoho miliard korun, vyplývá z vyjádření náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného. Z Česka na Ukrajinu byly podle něj dodány typově téměř všechny druhy zbraní a vojenského materiálu, který se zde vyrábí. A to včetně těžké techniky, raketometů nebo houfnic.

Přesnou hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu nechce ministerstvo zveřejňovat. „Je to velmi důstojná suma. Jednoznačně platí, že v absolutních číslech patříme k čtyřem, pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu,“ zdůraznil náměstek. Jen v prvních týdnech podle něj dar české vlády přesáhl tři miliardy korun, ve finanční sbírce se vybralo 1,2 miliardy korun. „A násobky tohoto jsme dodaly z dalších zdrojů,“ poznamenal.

Zdůraznil, že v pomoci je nutné pokračovat a zintenzivnit ji. Západ by podle něj měl na Ukrajinu dodat maximum vojenské techniky a hledat cesty, jak neoslabit svou obranyschopnost a zároveň posílit tu ukrajinskou. Rusko má podle něj několikanásobnou převahu v počtu techniky. „Ukrajina má extrémně silnou morálku, má ohromné odhodlání a ruská taktika sklízí výsměch po celém světě. Ale ta faktická převaha v počtech techniky je na straně Rusů,“ podotkl.