Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Stejně těžkou jako tu minulou nebo ještě hoší čeká řada Ukrajinců letošní zimu. Přípravami na ni strávili řadu měsíců. Nejen obyvatelé Moščunu nedaleko Kyjeva se zásobují dřevem a shánějí generátory.

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž propagandistka zemřela, je podle WP přitom jedna z řady akcí „stínové války", kterou vedou ukrajinské tajné služby proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, tvrdí také americký list.

Duginová, dcera ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina, zemřela loni v srpnu při explozi svého automobilu nedaleko Moskvy, kam se vracela z festivalu. Výbušnina byla schovaná v přepravce na kočky, sdělily americkému deníku jeho zdroje. Útok přitom cílil i na Dugina, který měl z festivalu jet autem spolu se svojí dcerou. Dugin ale nakonec nastoupil do jiného auta.

Rusko v čase, kdy se potýká se západními sankcemi, výrazně posiluje zahraniční obchod s Čínou. Na dnešní regionální konferenci na severovýchodě Číny firmy podepsaly řadu dohod o spolupráci. V Moskvě se ale proti sbližování s Čínou ozývají kritické hlasy, uvádí na svém webu týdeník Der Spiegel.

Der Spiegel píše s odkazem na čínská média, že ve městě Šen-jang, což je metropole provincie Liao-ning, se na spolupráci dohodli zástupci z řad ruského hospodářství a politiky a téměř 800 čínských podniků, které se chtějí uchytit na ruském trhu. Jednotlivé firmy podnikají v průmyslu a logistice, v elektronickém obchodě, ale i v zemědělství.

Čína rozšiřuje spolupráci se svým sousedem poté, co ruská vojska loni vtrhla na Ukrajinu. Severovýchod země, který tvoří provincie Liao-ning, Chej-lung-ťiang a Ťi-lin, přitom získal nový strategický význam jako oblast pro bilaterální obchod.

Turecký parlament by se mohl zabývat ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v blízké době. Po dnešním setkání s předsedou Velkého národního shromáždění Turecka Numanem Kurtumulusem v Praze to ČTK řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Kurtumulus podle ní ale nesdělil konkrétnější termín ani nepředjímal výsledek projednání příslušného protokolu.

„Pan předseda tureckého parlamentu mě ubezpečil, že se budou zabývat již brzy ratifikací přijetí Švédska do NATO, což je rozhodně naším velkým cílem, aby se tak stalo co nejdříve," uvedla Pekarová Adamová. Švédsko bude podle ní velkou posilou společné bezpečnosti. „A vzhledem k tomu, že jsme s Tureckem v NATO spojenci, měli bychom dělat všechno pro to, abychom byli odolnější a silnější," podotkla.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informovaly o tom dnes světové agentury. Švédský premiér Ulf Kristersson zprávu přivítal a uvedl, že se těší na členství v alianci. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup této skandinávské země do aliance dosud neratifikovala.

Švédsko požádalo o vstup do NATO loni v květnu spolu s Finskem, a to v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu.

V příspěvku na sociální síti X Stefančuk poděkoval Česku za všestrannou podporu a solidaritu s Ukrajinou, která už více než půldruhého roku čelí ruské invazi.

Sincere partnership conversation with @snemovna Speaker of the Parliament of the Czech Republic @market_a.

First of all, I thank my colleague for providing a platform for joint organisation of the Second Parliamentary Summit of the International @crimeaplatform.

A number of… pic.twitter.com/hx2GeOHOSI

— Ruslan Stefanchuk (@r_stefanchuk) October 23, 2023

Šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk jednal s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou o konfiskaci zmrazeného ruského majetku, píší ukrajinská média.

Vítejte v Praze, Ruslane!

Summit Krymské platformy je důležitou příležitostí ukázat Rusku, že mezinárodní společenství neuznává krádež cizího území a stojí za Ukrajinou.#CrimeaPrague2023 pic.twitter.com/zFKiH1PdoW

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) October 23, 2023

Posílit ukrajinské ozbrojené síly chtějí i dobrovolníci. Na nasazení na frontě se chystají v Kyjevské oblasti.

Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení tvrdí, že během uplynulých 24 hodin se odehrálo více než 90 bojových střetů. Na východě země ukrajinské jednotky odrazily ruské útoky u Kupjanska a Lymanu a samy útočily jižně od Bachmutu. Ruská armáda pokračuje ve snaze obklíčit Avdijivku, ale ukrajinské síly drží obranné linie. Neúspěšné byly i ruské útoky u Marjinky. Ukrajinská vojska pokračují v útočné operaci ve směru na okupovaný Melitopol na jihovýchodě Ukrajiny.

„Všichni máme v živé paměti přerušení dodavatelských řetězců, ať už v souvislosti s covidem, nebo v souvislosti s válkou na Ukrajině. To jen zvyšuje důležitost, abychom podobné projekty měli tady v Evropě a pokud možno v České republice. Máme velkou šanci stát se evropským centrem výroby čipů,“ uvedl dnes Petr Fiala (ODS) při návštěvě čipového centra společnosti Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, kde americký výrobce čipů Onsemi zvažuje investici dvou miliard dolarů, tedy v přepočtu asi 46 miliard korun, do výroby čipů. „Investice do výroby čipů je něco, co potřebuje Česká republika, co potřebuje Evropa,“ dodal Fiala v době napjatých vztahů s Ruskem, ale místy i Čínou.

Soud v ruské Kazani dnes do 5. prosince prodloužil vazbu rusko-americké novinářce žijící v Česku Alsu Kurmaševové. Právní zástupce novinářky označil rozhodnutí soudu za „příliš tvrdé“ a agentuře Reuters řekl, že se hodlá proti verdiktu odvolat.

„Výsledek dnešního slyšení nás vážně zklamal,“ uvedl úřadující šéf RFE/RL Jeffrey Gedmin a vyzval k okamžitému propuštění Kurmaševové, kterou minulý týden Rusové zadrželi, protože podle nich porušila zákon o „zahraničních agentech“. Hrozí jí až pětileté vězení. Kurmaševová vinu odmítá. S mužem a dvěma dětmi žije jinak v Praze.

Britská vojenská rozvědka v pravidelné svodce poukazuje na ekonomické dopady války na ruskou ekonomiku. Ruská vláda na válku utrácí čím dál více a návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se zvýšením výdajů na obranu přibližně o 68 procent oproti letošnímu roku, čímž se vojenské výdaje zvýší na přibližně šest procent hrubého domácího produktu, zatímco výdaje na vzdělávání a zdravotnictví budou zmrazeny na letošní úrovni, tedy vzhledem k inflaci se reálně sníží.

Současně je nezbytné zvyšovat financování výdajů na péči o zraněné vojáky a vyplácení odškodného rodinám zabitých vojáků, jejichž počet roste. Více než polovina těžce zraněných vojáků, které úřady uznaly za invalidní, přišla o končetiny. V pětině případů byla nutná amputace horních končetin a v 80 procent amputace nohou, jak uvedl minulý týden náměstek ministra práce Alexej Vovčenko. Tito zranění budou nejspíše potřebovat péči do konce života, poznamenala ke zprávě britské rozvědky stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ustavičné zvyšování vojenských výdajů podle britské tajné služby nejspíš přispěje k inflaci a přiměje ruskou vládu k přijetí obtížných rozhodnutí o financování války, což nejspíš zvýší tlak na ruský byznys. Jakékoliv významné snížení vojenských výdajů v budoucnu připraví ruskou ekonomiku, čelící sankcím, o její současný hlavní hnací motor, upozorňují autoři svodky.

Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení tvrdí, že během uplynulých 24 hodin se odehrálo více než 90 bojových střetů. Na východě země ukrajinské jednotky odrazily ruské útoky u Kupjanska a Lymanu a samy útočily jižně od Bachmutu.

Ruská armáda pokračuje ve snaze obklíčit Avdijivku, ale ukrajinské síly drží obranné linie. Neúspěšné byly i ruské útoky u Marjinky. Ukrajinská vojska pokračují v útočné operaci ve směru na okupovaný Melitopol na jihovýchodě Ukrajiny.

Ukrajinští experti chtějí na mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy diskutovat o problematice rozšiřování sankčních seznamů nebo upozorňovat na konkrétní příběhy lidí, kteří trpí pod ruskou agresí. Na tiskové konferenci svá témata představilo pět odborníků z expertní sítě Krymské platformy.

Summit začíná v Praze dnes večer, v úterý na něm vystoupí čeští nejvyšší političtí představitelé. Prostřednictvím videohovoru promluví také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle členky expertní sítě Tetiany Pechonchykové z Centra pro lidská práva ZMINA chtějí odborníci na summitu diskutovat mimo jiné o rozšiřování sankčních seznamů, například na lidi, kteří jsou spojeni s odpíráním zdravotnické péče politickým vězňům. Sankce se nyní podle další z expertek a právničky z Regionálního centra pro lidská práva Daryny Pidhornové nedotýkají také lidí, kteří se podílí na ničení kultury a historie na okupovaných územích.

Ruská strana ještě nekomentovala dnešní vzdušný útok na Ukrajinu, podotkla BBC s připomínkou, že podobné nálety se opakují každý den, resp. každou noc.

Analytici ISW v pravidelné zprávě věnují pozornost ruské ofenzívě zaměřené na Avdijivku, která dosud nedosáhla významných úspěchů: útoky z 19. a 20. října byly neúspěšné a video z 21. října ukázalo, že ruské jednotky pouze trochu postoupily u obce, která leží 11 kilometrů jihovýchodně od města.

Ruští blogeří píší o „slepé uličce“: Avdijivka je silně opevněna a chrání ji rozlehlá minová pole, drony a vysoce přesné zbraně, které ztěžují manévrování obrněné techniky. Tyto potíže se podle ISW podobají situaci, ve které se ocitla ukrajinská armáda na jihu země v prvních týdnech protiofenzívy, zahájené na počátku června. Ukrajinská armáda pak přizpůsobila situaci svou taktiku. Rusko zatím pokračuje ve vysílání posil na tento úsek fronty, dodávají experti ISW.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila všechny vzdušné cíle, tedy 14 ruských dronů přímo útočících na cíl a jednu leteckou řízenou raketu Ch-59, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Terčem ruských náletů byla především Oděsa, kde trosky jednoho z dronů zasáhly přístavní sklad a způsobily požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.

„Díky úspěšné práci jednotek vyzbrojených protiletadlovými raketami, mobilních palebných skupin a letectva v součinnosti s protivzdušnou obranou byly všechny vzdušné cíle zničeny: 13 dronů Šáhed-136/131, jedna řízená letecká raketa Ch-59 a jeden útočný dron, jehož typ se nepodařilo zjistit,“ uvedlo letectvo v komuniké.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Lucemburku jednat o ruské agresi vůči Ukrajině, o tom, jak Ukrajinu postupně začlenit do Evropské unie, i o dalších krocích, které pomohou izolovat Rusko. Druhým velkým tématem je současná situace v Izraeli a v palestinském Pásmu Gazy po teroristických útocích hnutí Hamás a následném izraelském bombardování oblasti.

Zasedání předsedá šéf unijní diplomacie Josep Borrell a Česko na něm bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský. Dnešní jednání proběhne v návaznosti na neformální setkání ministrů zahraničí nynější sedmadvacítky, které se odehrálo na začátku října přímo v Kyjevě.

Jak tehdy uvedl Josep Borrell, jednání ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň šlo o vzkaz Rusku, že se EU nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Borrell v Kyjevě rovněž oznámil, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur (přes 123 miliard korun) pro příští rok.

V Praze dnes začíná dvoudenní mezinárodní summit Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Zúčastní se ho čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa, oficiálně bude zahájen večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.

Při příležitosti summitu dnes na tiskové konferenci se svými příspěvky vystoupí pět zástupců expertní sítě při Krymské platformě, odborníci a odbornice z Ukrajiny budou mluvit o dopadech ruské okupace Krymu. Tématem bude například ničení občanské společnosti, omezování svobody slova nebo zločiny proti kulturnímu majetku na Krymu.

Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a o ukončení ruské okupace krymského poloostrova. Vznikla v létě 2021 z iniciativy Zelenského, sloužit má jako koordinační a konzultační fórum pro zástupce vlád, parlamentů a expertů. První ročník parlamentního summitu se uskutečnil loni v říjnu v chorvatském Záhřebu.

Ministerstvo vnitra hledá firmu, která zjistí, jak a prostřednictvím čeho komunikují uprchlíci z Ukrajiny v Česku. Podle mluvčí úřadu Hany Malé výsledky výzkumu napomohou při tvorbě další komunikační strategie pro tuto komunitu. Bude tak možné posílit boj proti dezinformacím a integrační aktivity. Analýza má vyjít maximálně na 1,5 milionu korun, uvedl iDnes.cz.

Veřejnou soutěž na výzkum ministerstvo vnitra vypsalo 6. října, popsat má komunikační kanály využívané Ukrajinci s udělenou dočasnou ochranou v ČR. Zjistit má také, zda uprchlíci z Ukrajiny důvěřují oficiálním informačním zdrojům a jaký je důvod, pokud jim nedůvěřují. Provedeno má být mimo jiné 100 hloubkových rozhovorů s uprchlíky. Zakázka je malého rozsahu, maximální cena je stanovená na 1,5 milionu korun včetně daně z přidané hodnoty. „Financování je zajištěno ze zdrojů UNICEF,“ řekla mluvčí Malá.