Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ukrajinští hackeři spolu s počítačovými experty ukrajinské tajné služby SBU pronikli na portál ruského ministerstva práce a sociální péče a podařilo se jim získat přístup k velkému počtu dokumentů.

Jsou mezi nimi údaje o „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá válku Ruska proti Ukrajině, osobní údaje ruských vojáků, hlášení ruskému prezidentovi či osvědčení o množství vydaných protéz. Mnoho informací se týká kolaborantů na okupovaných územích, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na nejmenovaný zdroj ze SBU.

Jako důkaz agentura zveřejnila kopie úředně vyhlížejících formulářů týkajících se „zástupce gubernátora“ Chersonské oblasti Vladimira Salda, „premiéra“ oblastní vlády Alexeje Alexejenka či šéfky penzijní správy Naděždy Plitničenkové. „SBU má mnoho nových dokumentů k prostudování,“ řekl zdroj, podle kterého se hackerům podařilo ukořistit 100 terabytů informací.

Polský ministr zahraničí Szymon Szynkowski vel Senk nepřijede na zasedání OBSE do Skopje. Za důvod bojkotu uvedl stejně jako před ním zástupci Ukrajiny a trojice pobaltských zemí přítomnost šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.

Své rozhodnutí vysvětlil Szynkowski vel Senk tím, že Rusko je agresorský stát odpovědný za válečné zločiny, a kritizoval, že se ruský šéf diplomacie může účastnit schůzky organizace zaměřené na budování míru a bezpečnosti. „Sdílíme tento postoj; domníváme se, že přítomnost ruského ministra zahraničí u stolu organizace, která má budovat mír a bezpečnost v Evropě, nelze ignorovat,“ dodal.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) dnes ohlásila časově neomezenou blokádu jediného hraničního přechodu Slovenska s Ukrajinou pro kamiony ve Vyšném Nemeckém.

Protest, který má začít v pátek odpoledne, zdůvodnili snahou o zrušení volného vstupu ukrajinských kamionů na přepravní trh Evropské unie. Současně chtějí podpořit své polské kolegy, kteří dříve v listopadu začali blokovat polsko-ukrajinskou hranici kvůli levné ukrajinské konkurenci. Větší slovenské sdružení silničních dopravců Česmad Slovakia už dříve uvedlo, že se do protestu na hranicích nezapojí.

Za nepřípustné označil nezvolení Ruska do rady OPCW (Organizace pro zákaz chemických zbraní) místopředseda ruské horní komory parlamentu Konstantin Kosačev. „Rozhodnutí výrazně oslabuje samotnou úmluvu (o zákazu chemických zbraní) a její fungování,“ citovala senátora agentura TASS.

Rozhodnutí stejně jako rostoucí „izolaci“ Ruska na mezinárodním poli naopak přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „OPCW je uznávaná mezinárodní organizace a teroristé v ní nemají místo,“ uvedl prezident s tím, že historické vyloučení Ruska je „logickým důsledkem“ jeho agrese vůči Ukrajině.

Výsledky hlasování ocenilo mimo jiné české ministerstvo zahraničí. „Blahopřejeme Litvě, Polsku a Ukrajině ke křeslu ve Výkonné radě OPCW. Rusko zjevně není považováno za dostatečně zodpovědného kandidáta kvůli pokračující agresi proti Ukrajině,“ napsal Černínský palác na sociální síti X.

Rusku se nepodařilo dosáhnout svého znovuzvolení do rozhodovacího orgánu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Je to poprvé v historii, co v něm nebude zasedat, napsala agentura AFP. O tři křesla ve výkonné radě OPCW se kromě Ruska ucházely Ukrajina, Polsko a Litva.

Moskva, která minulý rok v únoru vyslala svou invazní armádu na Ukrajinu, získala nejméně hlasů - 65 z potřebných 66, uvedla agentura TASS. Současný ruský mandát vyprší v květnu příštího roku. OPCW sídlí v Haagu a byla zřízena v roce 1997, aby monitorovala dodržování úmluvy o zákazu chemických zbraních.

Do svěřenského fondu NATO na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar až do výše 2,5 milionu eur (zhruba 60 milionů korun). Na dnešním zasedání to schválila vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Návrh podle ministerstva zahraničí odráží v aktuálním zahraničněpolitickém kontextu potřebu promítnout rostoucí složitost mezinárodní bezpečnostní situace do zvýšeného úsilí udržet podporu Ukrajiny mezi prioritami euroatlantického společenství.

Svěřenský fond funguje od roku 2016, je nástrojem pro nevojenskou pomoc Ukrajině. Týká se to například pohonných hmot, zdravotnického materiálů, potravin, zimního oblečení či systémů obrany proti bezpilotním prostředkům, uvedla česká diplomacie. Zbraně a další vojenský materiál státy poskytují jednotlivě, zároveň k tomu slouží Evropský mírový nástroj.

Na Ukrajině přišel o život další ruský generál, a to nejspíše již sedmý, uvedla dnes na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Podle ní hned několik ruských zdrojů podporujících válku Ruska proti Ukrajině informovalo o smrti generálmajora Vladimira Zavadského, sloužícího jako zástupce velitele 14. armádního sboru.

První zprávy o Zavadského smrti se podle BBC objevily v úterý večer na veřejně nepřístupném chatu moskevské školy vojenských velitelů. Podle záznamu, se kterým se seznámila ruská redakce BBC, jeden z absolventů napsal, že generál se stal obětí výbuchu miny v oblasti bojů.

Moskevskou školu pro velitele Zavadskij absolvoval v roce 2000. V letech 2018 až 2020 velel elitní jednotce v Moskevské oblasti, Kantemirovské tankové divizi. Kanál VČK-OGPU na sociální síti Telegram tvrdí, že generál zahynul v oblasti působnosti uskupení Dněpr, a to „v důsledku výbuchu miny v týlu, a ne v boji s nepřítelem“.

Při úterním ukrajinském útoku na policejní budovu v obci Juvilejne v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti zemřeli čtyři policisté a dalších 18 lidí bylo zraněno. Napsala to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní okupační úřady.

„Čtyři policisté zemřeli na místě, 18 lidí bylo (v úterý) ráno zraněno v důsledku ostřelování budovy odboru ruského ministerstva vnitra ve vesnici Jubilejnoje (ruský název vsi) ze salvového raketometu HIMARS,“ cituje TASS nejmenovaného činitele, podle kterého je pět policistů zraněno těžce.

Centrum národního odporu dříve během dne informovalo o úderu na budovu, kde zrovna jednali okupační činitelé. Útok byl podle střediska možný „díky informacím z podzemí (odporu) a znepokojených místních obyvatel“.

Na dnešní večeři před zasedáním ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) není pozván ruský ministr Sergeje Lavrov. Informace, že s ním bude večeřet český ministr Jan Lipavský (Piráti), je tudíž nepravdivá, sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Jednání v závěru tohoto týdne se kvůli přítomnosti ruského ministra nezúčastní Ukrajina, či trojice pobaltských zemí.

Cestu české delegace na jednání, kterého se účastní Lavrov, kritizoval dnes na síti X například šéf zahraničního výboru Sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) či poslanec stejné vládní strany Ondřej Kolář. „Dnešní večeře před zasedáním OBSE se ruský ministr neúčastní, nebyl ani pozván. Informace o tom, že ministr Lipavský jede večeřet s Lavrovem, je tudíž nepravdivá,“ uvedl Drake.

Ruské ministerstvo vnitra připravuje návrh zákona, který bude po cizincích vyžadovat, aby dodržovali takzvanou „dohodu o loajalitě“, která jim zakáže kritizovat oficiální ruskou politiku, popírat takzvané tradiční rodinné hodnoty nebo diskreditovat sovětskou vojenskou historii. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS a také agentura Reuters, podle níž opoziční aktivisté a zahraniční diplomaté už delší dobu varují, že úřady v zemi před blížícími se prezidentskými volbami dále přitvrzují vůči nesouhlasným hlasům.

Dokument předpokládá, že cizí státní příslušník bude po vstupu do Ruské federace souhlasit s dodržováním zákazů stanovených za účelem ochrany národních zájmů Ruska, píše TASS.

Mezi takovéto zákazy podle návrhu zákona bude patřit také „diskreditace zahraniční a vnitřní politiky Ruské federace, státních orgánů a jejich úředníků“. Cizincům by také bylo zakázáno „překrucovat historickou pravdu o hrdinských činech sovětského lidu... a jeho podílu na vítězství nad fašismem“. Navrhovaná norma obsahuje také ustanovení o morálce, rodině, či „netradičních sexuálních vztazích“.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Řekl to dnes novinářům při návštěvě Itálie. Pobavilo jej označení za jestřába a zároveň za snílka.

Redakce serveru českého prezidenta v úterý označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO.

Česká vláda by mohla od ledna zvýšit stanovené náklady na bydlení uprchlíků, které se jim zohledňují při výpočtu humanitární dávky. Vládní nařízení se připravuje. O částkách se ještě jedná. Novinářům to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podpora uprchlíků se od července změnila a omezila. Humanitární dávka začala zahrnovat peníze na živobytí i bydlení. Dostat ji mohou jen domácnosti s příjmem pod životním minimem a nařízenými náklady na bydlení. Ty činí 2400 korun na osobu na měsíc, v evidovaném bytě pak 3000 korun. Podle organizací na pomoc příchozím je podpora nízká a uprchlíci se zadlužují.

Resort problém řeší vyplácením dávky mimořádné okamžité pomoci. „Připravujeme nařízení vlády, které by mělo od 1. ledna zvýšit částky započitatelných nákladů, tedy zvýšit tu částku na podporu bydlení. O těch částkách ještě budeme jednat,“ řekl ministr. Humanitární dávka by se tak mohla o něco zvýšit. Dosáhnout by na ni mohlo případně i o něco víc potřebných.

V ubytovacích zařízeních stát příchozím, kteří mohou pracovat, hradí ubytování pět měsíců. Jurečka několikrát zopakoval, že červencová změna podpory měla motivovat uprchlíky k práci a k přestěhování do běžných bytů. Podle nynějšího nařízení vlády se při výpočtu humanitární dávky zohledňuje na bydlení na měsíc 2400 korun na osobu, nejvýše 12 000 korun. V evidovaných bytech je to pak 3000 korun na osobu, maximálně při pěti a více lidech 15 000 korun. K tomu se přičítá životní minimum. Podpora od státu pak odpovídá rozdílu mezi výslednou částkou a nižším příjmem.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že mezi spojenci z NATO „nepociťuje únavu“ v souvislosti s pomocí Ukrajině. „Musíme a budeme i nadále Ukrajinu podporovat,“ řekl po skončení jednání v Bruselu. Na podpoře Ukrajině podle něj panuje mezi členy NATO naprostá shoda.

Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že jeho armáda získala kontrolu nad ukrajinskou vesnicí Chromove, která se nachází západně od Bachmutu.

„Na doněckém směru jednotky 'Jižní' skupiny vojsk za podpory letectva a dělostřelecké palby zlepšily své pozice podél přední linie a osvobodily osadu Arťomovskoje v Doněcké lidové republice,“ cituje ruská agentura Interfax resort obrany, který použil ruský název pro obec Chromove a dále termín pro mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na Ukrajině. Ruské ministerstvo obrany neposkytlo žádné důkazy pro své tvrzení, upozornil server Meduza.

Některé americké státy, jejichž republikánští zástupci se v Kongresu staví proti americké podpoře Ukrajiny, těžily v souvislosti s pomocí Ukrajině ze zakázek a investic v řádu miliard dolarů. Podle agentury Reuters to vyplývá z přehledu poskytnutého administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, pomocí něhož se Bílý dům snaží republikány přesvědčit k větší podpoře americké pomoci Kyjevu.

Do amerických států podle tohoto přehledu plynuly prostředky v hodnotě 27 miliard dolarů (596 miliard korun), které měly posloužit na pořízení munice a taktických vozidel. Nejvíce prostředků na výrobu zbraní a munice, a sice 2,4 miliardy dolarů (53 miliard korun), šlo podle Reuters do Pensylvánie. Do Arizony pak plynulo 2,2 miliardy dolarů a do Texasu 1,5 miliardy dolarů na výrobu munice ráže 155 milimetrů.

Cenu za dobrovolnictví od ministerstva vnitra dostala letos Michaela Musilová, která pomáhá ukrajinským uprchlíkům v Jihlavě. V kategorii organizací ocenění získalo Dobrovolnické centrum ADRA České Budějovice. Ceny dnes vyhlásili zástupci ministerstva.

Letošního prvního ročníku Cen za dobrovolnictví se účastnili dobrovolníci, kteří se významným způsobem zasloužili o zvládnutí dopadů uprchlické vlny kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Dobrovolníky a organizace nominovala regionální dobrovolnická centra z každého kraje.

Musilová se podle nominace pravidelně zapojuje do podpory tím, že přispívá do sbírek a nakupuje potraviny a jiné potřebné věci. „Ovšem jakmile začala uprchlická vlna z Ukrajiny, neváhala ani chvíli. V prvopočátku přinášela svačiny, které nakoupila a připravila, do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Jihlavě,“ uvedl ředitel odboru prevence kriminality ministerstva vnitra Michal Barbořík, který ceny vyhlásil.

Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala více pomoci Ukrajině. Po jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Reagoval tak na prohlášení ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, že EU zatím Kyjevu dodala jen 300 000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku.

„Jde o to, že Západ má zdroje, my jsme třicetkrát bohatší než celé Rusko, ale Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a také jsou ochotni a schopni poslat tisíce lidí na smrt,“ poznamenal Lipavský. „Bojujeme s opravdu houževnatým protivníkem a je to zejména o hledání kapacit,“ řekl.

Zdůraznil i význam moderních technologií, kdy se Ukrajině pomocí dronů a raketových útoků podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit provoz v přístavech. „Na pozemní frontě se toho v uvozovkách moc nepohnulo, Ukrajinci zaznamenali jen částečné úspěchy. O to víc se ukazuje, že jde o válku, kde záleží na tom, kolik jste toho schopni nasadit a kdo vydrží déle,“ uvedl český ministr.

Mnoho Ukrajinců prchajících před válkou podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka nezvládá platit za bydlení. Mnozí z nich tak svou situaci řeší nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu. Ombudsman na problém upozornil zákonodárce, popsal jej v dopisech předsedům senátorských klubů.

Víc než pětina ukrajinských uprchlic v Česku, které tu pracují, má neoficiální práci. Nemají písemnou pracovní smlouvu.

Každé šesté pracující ženě její výdělek nestačí na pokrytí každodenních výdajů. Práci má 64 procent příchozích žen. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), výsledky dnes poskytla ČTK. „Šestnáct procent dotázaných žen, které mají práci, uvedlo, že jejich příjem nestačí na pokrytí každodenních výdajů, zatímco u mužů to byla pouze tři procenta,“ uvedla IOM ve zprávě z výzkumu.

Podle zjištění IOM práci měly dvě třetiny dotázaných. Stejné výsledky byly také podle jiných výzkumů. Téměř polovina lidí byla zaměstnaná, čtyři procenta tvořili živnostníci a 16 procent mělo brigády. Čím déle vysídlení v Česku pobývali, tím větší podíl z nich pracoval. Z lidí v aktivním věku, kteří dorazili loni po začátku války, pracovaly víc než tři čtvrtiny. Z těch, kteří přišli letos v prvním čtvrtletí, to bylo 35 procent.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout kromě jiného z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica uložila příslušným ministrům, aby zajistili zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny a také zavedení zvláštního režimu tranzitu zásilek s určeným zbožím přes Slovensko.

Seznam komodit stanoví ministr zemědělství. Podle dokumentu, který projednala vláda, se slovenská opatření budou vztahovat nejen na zmíněné čtyři komodity z Ukrajiny, ale také například na med, pšeničnou mouku, slad či třtinový a řepný cukr.

Rusko je v důsledku války proti Ukrajině slabší politicky, vojensky a ekonomicky, není však možné jej podceňovat, řekl dnes novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Po dnešním jednání ministrů zahraniční zemí NATO s jejich ukrajinským kolegou Dmytrem Kulebou Stoltenberg upozornil, že Rusko před zimou nahromadilo velké zásoby raket a že je proto třeba podpořit ukrajinskou protivzdušnou obranu.

K vytvoření „zimního štítu“ nad bránící se zemí při příchodu na dnešní jednání vyzvala také například německá ministryně Annalena Baerbocková.

Stoltenberg na tiskové konferenci varoval, že Rusko podniká nové pokusy útočit na ukrajinskou elektrorozvodnou síť a energetickou infrastrukturu a tím „ponechat Ukrajinu ve tmě a chladu“. Spojenci proto bránícímu se Kyjevu dodávají klíčové systémy protivzdušné obrany.

Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300.000 kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Při svém příjezdu na jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu to dnes uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Dodal, že do sídla aliance přišel poděkovat spojencům za jejich pokračující podporu, zároveň ale doručit také vzkaz, že je potřeba navýšit produkci zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení. Jedině tak bude podle Kuleby zajištěna bezpečnost Ukrajiny i celého euroatlantického prostoru.

Ruský představitel na plenárním zasedání předsednictva Úřadu pro mezinárodní výstavnictví (BIE) v Paříži sdělil, že se Moskva rozhodla zdržet účasti na Všeobecné světové výstavě v Japonsku v roce 2025. Za důvod označil nedostatečně účinnou komunikaci s hostitelem. Bližší podrobnosti úředník neuvedl, píše agentura Kjódó.

Tato zpráva přišla týden poté, co se japonská vláda zmínila o možnosti, že Rusko na výstavu nepřijede. „Nepředpokládali bychom účast Ruska na výstavě Expo v Ósace, pokud se nezmění současná situace, vyvolaná invazí na Ukrajinu,“ řekla Hanako Jimi, ministryně odpovědná za Expo.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Baerbocková to řekla novinářům při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. „Rusko opět cílí na civilní infrastrukturu,“ upozornila šéfka německé diplomacie. 

„Spojenci budou i nadále stát při Ukrajině, i kvůli naší bezpečnosti,“ řekl na úvod jednání Rady NATO-Ukrajina generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Věří, že Ukrajina bude jednou sedět u stejného stolu spolu s nimi jako plnohodnotný člen NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin neuzavře mír na Ukrajině, dokud nebude znát výsledky amerických prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku, uvedl vysoce postavený činitel americké diplomacie. Panuje obava, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, mohla by výrazně oslabit podpora Washingtonu pro Kyjev.

„Očekávám, že Putin neuzavře mír nebo smysluplný mír, dokud neuvidí výsledek našich voleb,“ řekl americký představitel, který se účastní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. Na dotaz, jestli je to jeho osobní názor, nebo názor americké administrativy, odvětil, že jde o „široce sdílený předpoklad“.

V Bruselu dnes končí dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance. Na programu bude zejména situace na Ukrajině a jednání se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Česko zastupuje ministr Jan Lipavský. 

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je důležité, aby podpora Ukrajiny, která čelí ruské invazi, pokračovala. Stoltenberg ocenil nedávná oznámení Německa a Nizozemska o poskytnutí nové vojenské podpory Kyjevu. Rovněž vyzdvihl nedávné otevření výcvikového centra pro piloty stíhaček F-16 v Rumunsku. „Vidíme intenzivní boje podél frontové linie a velmi časté dronové útoky na ukrajinská města,“ řekl v úterý Stoltenberg s tím, že v příštích týdnech je potřeba připravit se na další ruské útoky.

Šéf NATO nechtěl předpovídat, jaký by mohl být další vývoj války Ruska proti Ukrajině. „Jsem velmi opatrný, pokud jde o předpovídání vývoje na frontě, protože války jsou ze své podstaty nepředvídatelné,“ řekl Stoltenberg. „Odvaha, odhodlání a schopnosti ukrajinských vojáků ale dělají obrovský dojem na celý svět,“ dodal s tím, že je povinností spojenců poskytnout Ukrajině zbraně, které potřebuje. Souvisí to i s bezpečností spojenců z NATO.

Ukrajina oznámila za dnešní noc sestřelení celkem 21 dronů, kterými na napadenou zemi zaútočily ruské síly. Za noc byly také zničeny tři přilétající rakety Ch-59, informovalo ráno ukrajinské letectvo.

Ruské drony podle ukrajinských vzdušných sil mířily především na Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny a rakety Ch-59 na jih země. Rakety byly odpáleny z Krasnodarského kraje na jihu Ruska, zatímco drony z okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.

Také Rusko dnes podle serveru BBC News informovalo o sestřelení dronu. Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina byl zlikvidován jižně od ruské metropole a podle prvních zpráv se pád jeho úlomků obešel bez zranění lidí a materiálních škod.

Dobré ráno, ukrajinská dlouho očekávaná protiofenziva se s příchodem další zimy zastavila a pozornost světa se přemístila ke konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. V této situaci se začínají ozývat hlasy zvažující, zda by měl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj uzavřít mírovou dohodu s Vladimirem Putinem. Co na to říkají odborníci, čtěte zde: Přinese zamrznutí konfliktu jednání o míru?