Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli přenos ukrajinských zpráv končí, na shledanou zase zítra.

V Kyjevě dnes podle telegramového účtu RBK Ukrajina dopadl na Zemi zřejmě satelit americké NASA. Úřady v metropoli a přilehlé oblasti vyhlásily protiletecký poplach. Uživatelé sociálních sítí sdíleli videa zachycující záblesky padajícího předmětu. 

RBK Ukrajina píše, že záblesky na nebi viděli i lidé v Žytomyrské oblasti na západ od Kyjeva. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podle tohoto portálu původně na svém účtu na telegramu napsal, že „není třeba se obávat UFO, protože jde o práci protivzdušné obrany“. Později však tuto zprávu smazal a napsal, aby lidé čekali na další informace. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko podle agentury AFP o záblescích na obloze, kterých si lidé všimli kolem 22:30 místního času (21:30 SELČ), uvedl, že „podle prvotních informací je tento jev důsledkem pádu družice NASA na zem“. Také podle ukrajinských vzdušných sil souvisely s pádem satelitu nebo meteoritu.

NASA oznámila, že v zemské atmosféře shoří družice a podle RBK Ukrajina to byla pravděpodobná příčina dnešní neobvyklé události v Kyjevě. Agentura DPA píše, že šlo zřejmě o vědeckou družici RHESSI, jejímž úkolem bylo sledování slunečních erupcí. Odstartovala v únoru 2002 a její mise skončila v roce 2018. Poté zůstala až do dneška na nízké oběžné dráze Země.

„Andělé sportu“. V Kyjevě si zvláštní výstava připomíná nejrůznější sportovce - ty zabité za války. Připomínají je květiny a sportovní obuv. 

Devět let ve vězeňském táboře navrhl prokurátor jako trest pro pracovníka moskevského policejního velitelství Sergeje Klokova za šíření „nepravdivých“ zpráv o ruské armádě v soukromém telefonickém rozhovoru, oznámil nezávislý server Mediazona s odvoláním na svého reportéra v soudní síni. Za „nepravdivé“ označují ruské úřady veškeré zprávy, které odporují oficiálnímu výkladu války proti Ukrajině. Obžaloba také žádá odebrat Klokovovi hodnost kapitána a zakázat mu na pět let práci ve státních službách poté, co vyjde na svobodu.

Prokurátor uvedl, že Klokov loni 9. března v telefonátech známým hovořil o „obrovských ztrátách“ ruských vojsk po únorovém vpádu na Ukrajinu, o tom, že úřady tyto ztráty odmítají přiznat, o střílení vojáků za odmítnutí splnit rozkaz či úmyslném ničení ukrajinských měst a obcí a o zabíjení civilistů a dětí. „Zdrojem těchto lží, které (obžalovaný) šířil, byly ukrajinské zdroje,“ prohlásil prokurátor. Klokov podle něj označoval Rusko za „zemi vrahů“, hovořil o „dobytí Kremlu“ a za „genocidu“ označoval ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Obhájce Daniil Berman se již při prvním výslechu ohradil proti tomu, že vyšetřovatelé dělají ze soukromých rozhovorů jeho klienta veřejná prohlášení. Upozornil také, že ve spisech případu nikde není povolení k odposlechům.

Spojené státy posílají na Ukrajinu další vojenskou pomoc v hodnotě 325 milionů dolarů (6,95 miliardy korun), včetně velkého množství munice, která má zemi vzdorující ruské agresi podpořit před očekávanou jarní ofenzívou. Dnes o tom informovalo americké ministerstvo obrany.

Pentagon se o konkrétním množství munice nezmiňuje, ale nový balík se podobá podobným dodávkám z nedávné doby, kdy Spojené státy poskytly Ukrajincům raketové systémy HIMARS, houfnice, rakety a protitankovou munici. Jde o vybavení ze zásob Pentagonu, a tak bude moci rychle zamířit na frontu. Nový balík obsahuje munici pro likvidaci překážek na cestách a silnicích, více než devět milionů nábojů pro malé palné zbraně, čtyři logistická podpůrná vozidla, náhradní díly a další techniku.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v pondělí upozornil, že je jen otázkou času, než bude ukrajinská armáda připravena na protiofenzívu. Pro její zahájení jsou klíčové dodávky ozbrojených vozidel a munice, řekl v rozhovoru pro AP.

Spotřeba plynu v zemích Evropské unie od srpna 2022 do března 2023 klesla ve srovnání s průměrem za posledních pět let o 17,7 procenta. Země EU tak překonaly svůj cíl snížit spotřebu plynu v zimě o 15 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika splnila stanovený cíl poklesu, i když snížení spotřeby bylo o něco nižší, než činil průměr zemí EU, vyplývá z údajů Eurostatu.

Země EU si loni stanovily dobrovolný cíl snížit do března spotřebu plynu o 15 procent. Tento cíl byl jedním z mnoha mimořádných opatření přijatých poté, co ruské dodávky po invazi na Ukrajinu klesly, což vyvolalo evropskou energetickou krizi.

„Ukrajinské ozbrojené síly před dvěma dny při stažení ze sídliště Cvetmet vyhodily do povětří čtyři devítipodlažní budovy. V jejich sklepech se skrývalo přinejmenším 20 lidí, včetně tří dětí. Všichni zahynuli,“ uvedla ruská agentura TASS s odkazem na nejmenovaný zdroj ze silových složek Doněcké lidové republiky, jak Rusko nazývá okupovanou část ukrajinské Doněcké oblasti. Obyvatelé soukromých domů v Bachmutu, kterým ruští vojáci pomohli při evakuaci města, řekli zpravodaji TASS, že se stali svědky této tragédie, dodala ruská státní agentura.

„Toto je další ruská informační provokace s cílem odvést pozornost od zločinů teroristické organizace Wagner,“ řekl agentuře Reuters mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj. Mluvčí ujistil, že ukrajinská armáda dodržuje válečná pravidla a neporušuje zákony a mezinárodní právo, zejména pokud jde o civilisty.

Gardista Jack Teixeira podezřelý ze zveřejnění utajovaných amerických dokumentů prozatím zůstane ve vazbě. Soud dnes zhruba dvě hodiny před začátkem zrušil slyšení, které se mělo vazbou zabývat. Učinil tak na žádost obhajoby. Nové datum zatím soud nestanovil.

Federální soud v Bostonu měl dnes rozhodnout, zda 21letý Teixeira zůstane ve vazbě až do začátku procesu. Teixeirův tým obhájců ale nakonec na poslední chvíli požádal o odložení o dva týdny, což zdůvodnil tím, že potřebuje více času na přípravu.

Teixeira, s pouty na rukou a oblečený v oranžové vězeňské kombinéze, se dnes krátce dostavil, aby soudci předal žádost, ve které se vzdává práva na předběžné slyšení.

Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou invazí, ukazují statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovalo, se nyní bojuje.

Ukrajina je důležitým vývozcem slunečnicového oleje, kukuřice, pšenice a ječmene. Když zemi loni 24. února napadla ruská vojska, součástí invaze byla i blokáda ukrajinských černomořských přístavů - klíčových pro vývoz obilí a dalších potravin. Na světové trhy se pak nemohlo dostat zhruba 20 milionů tun obilí, které uvázlo na ukrajinském území. Index cen potravin ve světě se pak výrazně zvýšil a dostal se na rekord.

Novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková převzala z rukou francouzského velvyslance v Praze Alexise Dutertra Řád čestné legie, nejvyšší francouzské státní vyznamenání  „Jste legendou válečné žurnalistiky, neúnavnou bojovnicí za lidská práva i úspěšnou spisovatelkou,“ řekl Dutertre. „Umíte vysvětlit složitost geopolitických vztahů v konfliktních oblastech a zároveň vystihnout jednotlivé lidské příběhy,“ dodal velvyslanec a ocenil také její osobní odvahu a angažmá při pomoci dětem, ženám a všem obětem konfliktů.

Dutertre také vyzdvihl aktivity Procházkové v postsovětském regionu a její zaměření na dění na Ukrajině po okupaci Krymu Ruskem v roce 2014. Česká novinářka ve své děkovné řeči hovořila o aktuálních příbězích Ukrajinců, o nichž psala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Volyňskou oblast na severozápadě Ukrajiny, prohlédl si strážní věže, hlídky na souši i na vodě, ostnaté dráty, drony... „Prezident hovořil s pohraničníky, prohlédl si bezpečnostní instalace a navštívil místo, kde se stýkají hranice Ukrajiny, Polska a Běloruska,“ uvádí kanál Nexta TV.

Na Ukrajinu dorazily systémy protivzdušné obrany Patriot ze Spojených států, Německa a Nizozemska, oznámil dnes náměstek ukrajinského ministra obrany generál Oleksandr Pavljuk. V úterý s odvoláním na web německé vlády média informovala o dodávce neupřesněného množství odpalovacích zařízení a raket Patriot z Německa.

„Tyto systémy protivzdušné obrany umožní ubránit se před útoky ruských střel s plochou dráhou letu a před bezpilotními letouny,“ napsal na sociální síti generál Pavljuk a poděkoval partnerům za toto významné posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel.

„Jsem rád, že všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes,“ prohlásil Pavel. Do centrály NATO, kde v letech 2015-2018 působil jako šéf Vojenského výboru aliance, zavítal na úvod své první návštěvy Bruselu v prezidentské funkci.

Stoltenberg s ním hovořil například o dalším plánovaném zvyšování obranných výdajů, které má schvalovat červencový alianční summit ve Vilniusu. Česká republika podle Pavla příští rok zvýší vojenské výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu a je ochotna diskutovat o dalším zvýšení, pokud to bude nutné.

Itálie zřejmě poslala Ukrajině své houfnice přes rakouské území, aniž k tomu měla ze strany Vídně patřičná povolení. Napsaly to dnes agentury APA a EFE. Řím totiž podle nich neuvedl pravou destinaci zbraní a tvrdil rakouským úřadům, že zbraně směřují do Polska. Italská vláda však nakonec veřejně přiznala, že děla dostane Ukrajina. V případě dodávky zbraní mimo EU měl Řím požádat Rakousko o povolení k tranzitu, uvedlo ministerstvo vnitra ve Vídni.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že dovoz z Ukrajiny se týká kromě obilí také olejnin, drůbežího masa nebo vajec. „Návrh Evropské unie považujeme za prvoplánový, neefektivní a nesouhlasíme s ním,“ uvedl. Upozornil také, že členské státy mají jenom omezenou možnost situaci samy řešit.

„Maďarsko, Polsko a Slovensko oznámily dokonce zákaz dovozu ukrajinské produkce. Členové Agrární komory České republiky k němu vyzývají také a mluví o protestech po vzoru kolegů ze sousedních zemí,“ dodal. Komora už dříve také upozorňovala na možná zdravotní rizika u komodit dovážených z Ukrajiny, protože nesplňují stejné standardy jako v EU.

Kreml na tvrzení severských médií ohledně sabotáže okamžitě reagoval, píše agentura AFP. „Média z těchto zemí udělala ve své reportáži chybu. Radši znovu nepodloženě obviňují Rusko,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov. Zopakoval, že Moskva žádá „nestranné a transparentní vyšetřování“ útoku, který vloni vyřadil z provozu plynovod Nord Stream.

Všeobecně očekávaná ukrajinská protiofenziva se zřejmě bude soustředit na jih země, zapojí se do ní nově vycvičení ukrajinští vojáci a může být úspěšná. V rozhovoru pro stanici Rádio Svoboda to naznačil bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus, jenž rovněž sloužil v minulosti jako velitel amerických sil v Iráku i v Afghánistánu.

Západní země, které převážně zakázaly dovoz ropy z Ruska, za rok od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu dovezly ropné produkty za 42 miliard eur (985,8 miliardy Kč) ze zemí, které naopak dovoz ruské ropy zvýšily. Země EU, Austrálie a většina ekonomicky vyspělých zemí G7 tak nadále nepřímo dovážejí ruskou ropu. Ve své zprávě na to dnes upozornilo finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).

Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou vojenskou invazí z konce loňského února. Ukazují to statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovaly nejrůznější plodiny, se nyní bojuje.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné.

Moskevský soud zamítl odvolání opozičního politika Ilji Jašina proti loňskému verdiktu, který ho poslal na 8,5 roku do vězení za šíření falešných informací o ruské armádě. Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Za falešné označuje Moskva všechny informace, které neodpovídají ruskému výkladu války proti Ukrajině. Jašin, který se slyšení účastnil prostřednictvím videospojení, označil u soudu ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince, informoval nezávislý server Meduza.

Bulharsko zavádí dočasný zákaz dovozu obilí z Ukrajiny, s výjimkou tranzitu. Informuje o tom na svých internetových stránkách bulharská rozhlasová stanice Radio Bulgaria, která se odvolává na prozatímního premiéra Galaba Doneva. Dovoz ukrajinského obilí už zakázalo Polsko a také Maďarsko a Slovensko, uvažuje o něm i Rumunsko. Česká republika zákaz dovozu nechystá.

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné.

Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí, kteří v Česku používají auta ze své vlasti, je zřejmě budou muset nechat zapsat do evidence vozidel. S nezapsanými vozidly by od ledna nemohli jezdit pod hrozbou pokuty až 30.000 korun. Evidenci ukrajinských vozidel dnes schválila Sněmovna ve vládní novele, která má především zpřísnit postih za organizované převaděčství a zjednodušit podmínky pobytu a zaměstnávání vybraných skupin cizinců. Předloha nyní zamíří k posouzení senátorům.

Ruský vzdušný útok na obec Vovčansk v Charkovské oblasti si vyžádal dva lidské životy, uvedl dnes oblastní šéf Oleh Syněhubov. Rusko udeřilo na Vovčansk v úterý večer, později záchranáři našli v troskách těla dvou civilistů - padesátiletého muže a čtyřiačtyřicetileté ženy. Vzdušný úder způsobil rozsáhlý požár na místním trhu a zničil také dva soukromé domy, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Inspekce lodí vyvážejících obilí a další zemědělské produkty z ukrajinských přístavů přes Černé moře byly obnoveny. Podle ruské agentury RIA Novosti to uvedla OSN, která zprostředkovala obilnou dohodu s Ruskem. O obnovení kontrol dnes podle agentury Reuters informoval rovněž ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.

Násilná deportace je zločinem a Evropská unie ji nebude tolerovat, řekla v projevu k Evropskému parlamentu o převozech ukrajinských dětí do Ruska místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ujistila, že EU podporuje ukrajinské úřady ve vyšetřování těchto deportací na národní úrovni a podniká také kroky, aby o nich shromáždila důkazy a identifikovala osoby, které mají za převozy dětí zodpovědnost.

„Jsme oddáni tomu, abychom zajistili, že ti, kteří jsou zodpovědní za násilnou deportaci, budou pohnáni k odpovědnosti,“ zdůraznila Jourová. Upozornila, že deportace ukrajinských dětí do Ruska pod záminkou evakuace začaly ještě před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu z loňského února.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý při návštěvě Caracasu dohodl s venezuelskou autoritářskou vládou prezidenta Nicoláse Madura další spolupráci mimo jiné v energetice či zemědělství. Společně také odsoudili americké sankce vůči Venezuele. Lavrov pokračuje v cestě po několika zemích Latinské Ameriky, která má podle agentury AFP mimo jiné ukázat, že Rusko není zcela mezinárodně izolované, ač od loňska čelí západním sankcím kvůli své invazi na Ukrajinu.

Rusko údajně využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodi, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S tvrzením na základě společného pátrání přišla veřejnoprávní média v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku, informoval dnes server BBC News.

Jižní Korea by mohla za určitých okolností poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc. Jižní Korea by mohla Ukrajině poskytnout více než jen humanitární a finanční pomoc v „situaci, kterou mezinárodní společenství nemůže tolerovat,“ řekl agentuře Reuters prezident Jun Sok-jol. „Pokud dojde k situaci, kterou mezinárodní společenství nemůže přehlížet, jako je jakýkoli rozsáhlý útok na civilisty, masakr nebo vážné porušení válečných zákonů, může být pro nás obtížné trvat pouze na humanitární nebo finanční podpoře,“ řekl Jun Sok-jol. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin z Ukrajiny. Příslušná vyhláška byla zveřejněna ve sbírce zákonů.

Nejprudší boje se podle něj odehrávají nyní o města Bachmut a Marjinka. Řadu dalších ukrajinských měst a vesnic ruská armáda ostřelovala, dodal ukrajinský štáb. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit.

Podle poslední zprávy amerického Institut pro studium války (ISW) podnikaly ruské invazní síly omezené územní útoky severovýchodně od Kupjansku, který se nachází v Charkovské oblasti, a také podél linie Svatove-Kreminna v Luhanské oblasti. V Bachmutu Rusové nadále zaznamenávají zisky, uvádí institut. Ruské síly podle něj rovněž vedly pozemní útoky podél linie Avdijivka-Doněck v Doněcké oblasti.

V úterý večer sestřelily ukrajinské ozbrojené síly sedm ruských dronů, včetně šesti bezpilotních letounů íránské výroby Šáhed v Záporožské oblasti, píše web Ukrajinska pravda.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní operační svodce informuje o pokračujících ruských útocích ve směrech na Lyman, Bachmut, Avdijivku a Marjinku na východě země. „Za uplynulý den odrazili ukrajinští obránci v těchto oblastech přes 60 nepřátelských útoků,“ uvedlo ukrajinské vojenské velení.

Rusko zaútočilo na Oděsu íránskými bezpilotními letouny Shahed-136, dochází k zásahům do civilního zařízení infrastruktury. Většinu bezpilotních letounů sestřelil systém protivzdušné obrany, uvedla krajská státní správa Odesa.

Ruští okupanti se schovávají před ukrajinským dronem.

Ukrajinské letectvo: 10 z 12 íránských dronů Shahed sestřelilo nad Oděskou oblastí. Dva z bezpilotních letounů, které Rusko vypustilo v oblasti přes noc 19. dubna, zasáhlo "zařízení veřejné infrastruktury", podle vojenské správy Oděské oblasti.

V ruském Novozybkově v Brjanské oblasti byla budova vojenského registračního a náborového úřadu napadena dronem, uvedl guvernér Alexander Bogomaz. Na budovu podle něj zaútočil ukrajinský dron.

Budou to téměř dva týdny, kde se v tisku po celém světě začal rozebírat únik amerických přísně utajovaných dokumentů, které mimo jiné obsahovaly citlivé informace o válkou zmítané Ukrajině. Ten největší „poprask“ kolem úniku údajů už pomalu utichá, současně vznikají stále detailnější analýzy toho, co se přesně dostalo „ven“ a jak důležité to skutečně bylo. Jeden takový rozbor připravila rovněž stanice BBC.

CELÝ ČLÁNEK ZDE.

Ukrajina podává 5 osobám v Luhanské oblasti oznámení o podezření z údajného šíření propagandy ve školách. Jednotlivci jsou bývalí učitelé, kteří od března 2022 spolupracovali s Ruskem v Ruskem okupovaném Starobilském okrese, uvedl ukrajinský generální prokurátor.

V Oděse byly slyšet výbuchy. Podle místních médií byly 19. dubna v Oděse slyšet výbuchy kolem druhé hodiny ranní. Úřady v Oděse oznámily, že byly aktivovány výstrahy města před nálety

V případě rozsáhlého útoku na ukrajinské civilisty by Jižní Korea mohla Kyjevu poskytnout pomoc nad rámec humanitární a ekonomické podpory, uvedl jihokorejský prezident Jun Sok-jol v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle ní se jedná o první náznak, že Soul po více než roce od začátku ruské invaze na Ukrajinu mění postoj ohledně vojenské pomoci Kyjevu. Jihokorejský prezident příští týden odletí do Spojených států na státní návštěvu.

Jihokorejská vláda podle Juna zkoumá možnosti, jak pomoci při obraně a obnově Ukrajiny, podobně jako Jižní Korea obdržela mezinárodní pomoc během korejské války v letech 1950-53. „Pokud nastane situace, kterou mezinárodní společenství nemůže tolerovat, jako například jakýkoli rozsáhlý útok na civilisty, masakr nebo závažné porušení válečného práva, může pro nás být obtížné trvat pouze na humanitární nebo finanční podpoře,“ uvedl jihokorejský prezident. Podle Reuters jde o první náznak ochoty Soulu poskytnout Ukrajině zbraně poté, co to více než před rokem vyloučil.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Poslanci Evropského parlamentu se dnes dopoledne na plenárním zasedání ve Štrasburku zaměří na problém deportací ukrajinských dětí do Ruska. Jednat budou také o zatykači, který kvůli převozům dětí z Ukrajiny do agresorské země vydal na ruského prezidenta Vladimira Putina Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. Debaty v parlamentu se má zúčastnit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.