Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství. Situaci kolem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou pro vás budeme sledovat i nadále. Prozatím přejeme dobrou noc.  

Rusko shromáždilo v Bělorusku 45.000 vojáků, jejichž přítomnost je hrozbou jak pro pobaltské státy, tak pro Polsko, řekl dnes litevský prezident Gitanas Nauséda. Rusko vojáky do Běloruska vyslalo za účelem armádního cvičení, jehož se účastní spolu s běloruskou armádou. Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou, členskými státy NATO, a také u jižních hranic s Ukrajinou.

„Shromáždili (v Bělorusku) 45.000 vojáků, množství armádního vybavení a letectvo,“ řekl litevský prezident ve videoprohlášení po jednání lídrů Evropské unie v Bruselu. „A neslyšíme dost jasné sliby, že se vrátí na ruské území, až cvičení skončí. Je to další cesta, jak udržovat napětí,“ zdůraznil Nauséda. Cvičení má podle dřívějších oznámení skončit v neděli.

„Je to další potenciální hrozba pro pobaltské státy a Polsko,“ dodal prezident.

„Západ je jednotný. Deeskalace a dialog je jediná cesta ven,“ uvedl na twitter britský premiér Boris Johnson, který kvůli rusko-ukrajinské krizi zamíří na bezpečnostní konferenci v Mnichově. 

Evropská unie připravila sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena ji podle potřeby předložit. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, zatímco západní činitelé dál vyjadřovali obavy ze zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu. Diplomatické snahy kolem současné krize mezitím pokračovaly také neformálním jednáním Evropské rady v Bruselu a telefonátem mezi předsedou rady Charlesem Michelem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se připravuje „celý katalog sankcí“, které by na Rusko dopadly tak, že by si uvědomilo, že Západ není připraven „jakoukoli formu agrese“ akceptovat. Válku si podle něj nikdo nepřeje, možnost zhoršení situace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je však třeba brát vážně. Evropa je podle Fialy připravená na takovýto vývoj reagovat.

„Měl jsem velkou radost z té společné pozice. Z toho, že tam bylo jasně vidět, že evropské státy o té situaci přemýšlejí stejně a jsou připraveny zachovat jednotný postoj,“ řekl Fiala k odpolední diskusi s kolegy z členských zemí EU. Unie podle něj v minulosti nedokázala vždy vůči Rusku zachovat jednotný postoj. Údajnou jednotu bloku dnes vyzdvihovali i další lídři, neobjasnili však, zda se tato jednota týká i rozsahu plánovaných sankcí či podmínek pro jejich uvalení.

Scénář ruské agrese musí všichni brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v Bruselu. EU podle něj připravuje katalog sankcí a je jednotná, což v minulosti ne vždy dokázala.

Slovenští dopravci ohlásili přerušení protestů, při nichž v uplynulých dnech částečně blokovali dopravu i na dálničním hraničním přechodu s Českou republikou Brodské/Břeclav. Chtějí jednat s ministry financí a dopravy. Protesty budou přerušeny od dnešních 22:00 SEČ do 23. února 24:00 SEČ. Vyplývá to ze společného oznámení Unie autodopravců Slovenska a jeho partnerských organizací, které poskytly ČTK. Dopravci požadují kromě jiného přechodné snížení spotřební daně z pohonných hmot a sazeb mýtného.

Moskva ve své aktuální reakci na americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk zopakovala požadavek na stažení sil NATO ze střední a východní Evropy. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. V odpovědi je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) považuje požadavky za nelegitimní. Zmínil také, že dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov adresoval jemu i šéfům diplomacií dalších členských států EU a NATO dopis, na který unie a aliance odpověděly jednotně. Ruský velvyslanec podle Lipavského apeloval na jeho náměstka, zda by Česko neodpovědělo samostatně, ministr ale považuje společnou reakci za silnější. „Ruská strana by ráda dostala mnoho různých odpovědí od mnoha různých evropských zemí a potom v tom hledala rozdíly,“ konstatoval na rádiu Frekvence 1.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes vyzvala Čínu, aby zatlačila na Rusko ohledně ukrajinské krize. Čínská podpora Kremlu je podle ní v nesouladu s politikou nezasahování, kterou Peking razí, i s jakýmikoli nadějemi Číny, že bude vnímána jako odpovědný globální hráč.

„Čína není totéž co Rusko. Razí politiku nevměšování. Proto je překvapivé sledovat, jak se čínští nejvyšší představitelé paktují s Kremlem,“ řekla dnes Trussová v projevu v Kyjevě. „Pokud Čína chce být vnímána jako odpovědný globální hráč, měli by učinit vše pro to, aby Rusko ustoupilo,“ prohlásila Trussová. „Svět sleduje, zda jejich kroky přispějí k míru a stabilitě, nebo podnítí agresi,“ zdůraznila britská ministryně.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny obvinili ukrajinskou armádu, že je dnes brzy ráno čtyřikrát ostřelovala minomety, čímž porušila minské dohody. Ukrajinská armáda naopak obvinila z porušování příměří separatisty, v prohlášení označené za „ruské žoldnéře“, že dělostřeleckou palbou poškodili nádraží a školku ve městě Stanycja Luhanska, které se nachází v Kyjevem spravované části Donbasu.

Střely na Ukrajině dopadly na místní školku, která je nyní poničená a doslova děravá, jak ukazují snímky agentury Reuters. 

ČR zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace Čechů z Ukrajiny při eskalaci konfliktu, řekl Lipavský Frekvenci 1.

Primární odpovědí na případné stupňování konfliktu na Ukrajině jsou sankce, řekl Lipavský. O vojenské účasti přímo na Ukrajině se nyní nehovoří.

Situace na hranicích Ukrajiny je stále velmi vyostřená, ruská vojska jsou tam stále ve vysoké koncentraci, řekl Frekvenci 1 ministr Lipavský.

Agentura Ukrinform poukázala na celostátní průzkum provedený analytickým centrem Instytut Horšenina, podle něhož 62,5 procenta Ukrajinců nevěří v rozsáhlé napadení Ukrajiny Ruskem.

Blinken vyzval Rusko, aby jasně řeklo, že nechystá invazi, a prokázalo to stažením svých vojáků zpět na základny. Nabídl také schůzku Lavrovovi.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že proruské jednotky s ostřelováním přestaly po poledni místního času. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že z „dočasně okupovaného ukrajinského území, které je pod kontrolou Ruska“ byla hlášena střelba z tanku.

Separatisté obvinili ukrajinské vládní jednotky, že na jimi ovládané území za posledních 24 hodin střílely čtyřikrát. Zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva je zprávami o eskalaci incidentů na východě Ukrajiny „vážně znepokojena“, podle Západu se Rusko snaží stvořit záminku pro invazi na Ukrajinu.

Británie ukončila systém udělování takzvaných zlatých víz osobám, které v zemi investovaly alespoň dva miliony liber (58,4 miliardy korun). Oznámila to dnes britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž jde o součást boje proti podvodům a nezákonnému financování.

Podle médií se vláda rozhodla systém, který do Británie přilákal i zámožné ruské investory, zrušit v reakci na agresivní chování Ruska vůči Ukrajině.

„Ukončila jsem investorská víza první kategorie s okamžitou účinností po našem přezkoumání všech těch, kterým byla udělena,“ uvedla Patelová na twitteru. „Je to pouze začátek našeho obnoveného potírání podvodů a nezákonného financování,“ dodala ministryně.

Internetová stránka ruského ministerstva zahraničí dnes odpoledne přestala fungovat. Podle agentury TASS se tak stalo z technických důvodů, o jaké přesně jde, ale úřad neuvedl.

Ruskojazyčná i anglickojazyčná verze internetové stránky jsou vyřazené z provozu v den, kdy Rusko předalo svoji odpověď na návrhy Spojených států týkající se vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Mezi Moskvou a Západem v poslední době panuje velké napětí vyvolané obavami, že Rusko plánuje vojenský útok na Ukrajinu.

V úterý doposud největší kybernetický útok zažily ukrajinské státní banky. Byly při něm podle ukrajinských úřadů použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu i České republiky.

V mnichovském hotelu Bayerischer Hof začíná v pátek třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, na které každoročně státníci a experti debatují o transatlantických vztazích a zahraniční politice, Česká vláda nebude mít v hotelu Bayerischer Hof žádného zástupce. Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová nemohou z termínových důvodů a ministr zahraničí Jan Lipavský, který byl v Mnichově očekáván, účast odřekl kvůli nákaze koronavirem.

Rusko přemisťuje svoje vojska stále blíže k ukrajinské hranici a do pohraničí rovněž přilétá více jeho bojových letounů. V Bruselu to dnes řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Ruská armáda podle něj rovněž navyšuje zásoby krve, která by mohla být podávána vojákům zraněným při bojových operacích.

„Není to tak dávno, co jsem byl ještě sám voják. Vím z první ruky, že tyto věci neděláte pro nic za nic,“ řekl vysloužilý čtyřhvězdičkový generál Austin. „A rozhodně je neděláte, když se chystáte se sbalit a odejít domů,“ dodal. Moskva v úterý oznámila, že stahuje vojáky z ukrajinského pohraničí zpět do kasáren, západní země však opakovaně tvrdí, že tomu nic nenasvědčuje.

Podle Bidena je útok možný v příštích dnech. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu,“ prohlásil americký prezident.

Podobně jako americký prezident se dnes vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson dnes označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ citovala britského premiéra agentura PA.

Západní mocnosti navíc tvrdí, že nemají důkazy potvrzující pravdivost tvrzení Moskvy o začátku stahování vojáků a techniky ze západu Ruska zpět na základny.

Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden před odletem do amerického státu Ohio. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu.

„Můžeme potvrdit, že Rusko vyhostilo dvojku na velvyslanectví, jednoho z klíčových pracovníků týmu,“ uvedl mluvčí ambasády Jason Rebholz.

Americké ministerstvo zahraničí podle agentury AP vyhoštění Gormana potvrdilo. Jednalo se podle něj o krok, který americká diplomacie nevyprovokovala, a označilo ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP.

Gorman působil na americkém velvyslanectví v Moskvě méně než tři roky.

Požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy zopakovala Moskva ve své aktuální reakci na lednovou americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO, tedy že by Ukrajina v takovém případě mohla rozpoutat kvůli Krymu válku aliance s Ruskem. V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“.

Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry, klíčovou možnost ruského veta případného ukrajinského vstupu do NATO ale Západ odmítl.

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Zahraničním agenturám to dnes řekl nejmenovaný vysoký americký činitel. Dopis podle něj převzal velvyslanec USA v Moskvě John Sullivan.

EU připravila kompletní sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena jej představit, až bude třeba, řekl šéf unijní diplomacie.

17. února od 14 hodin se počet útoků ruských okupačních sil v zóně operace společných sil (JFO) v Donbasu zvýšil na 34, informovalo velitelství operace společných sil na facebooku. Mělo dojít k 28 útokům s použitím zbraní zakázaných Minskými dohodami.

V důsledku ostřelování byli zraněni dva vojáci JFO. Jsou ve zdravotnickém zařízení, jejich zdravotní stav je středně těžký. Dříve, k 11. hodině, bylo hlášeno přibližně 29 případů porušení příměří, z toho 27 s použitím zbraní zakázaných Minskými dohodami. Jeden voják byl zraněn.

Lídři zemí EU asi hodinu probírali vývoj u rusko-ukrajinských hranic. Předseda Evropské rady předtím mluvil také s ukrajinským prezidentem Zelenským. Ten dnes označil za velkou provokaci ostřelování východoukrajinského města Stanycja Luhanskaja z pozic proruských separatistů, kteří podle ukrajinské armády poškodili dětskou školku.

Rusko v posledních dnech k ukrajinské hranici vyslalo dalších 7000 mužů, ačkoliv tvrdí, že se stahuje, uvedl podle agentury AP vysoce postavený americký diplomat. Svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy a o záležitosti hovořil pod podmínkou anonymity, upozornila AP. Informace o odchodu ruských vojsk podle něj nejsou pravdivé, ve velmi podobném duchu se dnes vyjádřili také představitelé zpravodajských služeb Británie nebo Estonska.

Zelenskyj prohlásil, že je připraven jednat s Putinem, ale Kreml nereaguje. Putinův mluvčí vzkázal, že o Donbasu má jednat s jeho obyvateli.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že zvažuje rozmístit bojové skupiny v Rumunsku a na jihovýchodě Severoatlantické aliance. Jens Stoltenberg zopakoval, že se Rusko snaží vytvořit záminku pro útok. Dále uvedl, že NATO stále čeká na reakci Ruska k bezpečnostním návrhům, které mu vojenská aliance zaslala v lednu.

Ukrajina nemá v úmyslu vzdát se svého práva na vstup do NATO, prohlásil její prezident Volodymyr Zelenskij. Zdůraznil to v rozhovoru se Sarah Rainsfordovou pro BBC. Připomněl, že ve válce s Ruskem zemřelo 15 000 lidí. Informoval o tom The Guardian. 

Výše škod na Ukrajině v důsledku vojenské hysterie dosáhla 6,5 ​​miliardy dolarů. Uvedl to Maxim Goldarb, šéf ruského Svazu levých sil (Za nový socialismus), na svém Telegramu. Za paniku viní anglosaské země.

„Nic tu nehoří,“ uvedl pro agenturu TASS zdroj z ruské ambasády v Kyjevě, popřel tak spekulace vyvolané videem na sociálních sítích.

Ruské okupační dělostřelectvo zasáhlo i železniční stanici Kindrašivska-Nova, uvádí tisková agentura Interfax-Ukrajina. „Bombardována byla nejen stanice, ale i depo a školka. Pracovníci stanice a depa nebyli zraněni. Jedna lokomotiva byla poškozena, ale ne zničena,“ napsal předseda správní rady Ukrajinských drah Oleksandr Kamyšin.

Česko v návaznosti na odjezd pěti konzulárních pracovníků z ambasády v Kyjevě posílí generální konzulát ve Lvově o čtyři osoby.

Rusko-běloruské manévry v Bělorusku skončí podle plánu v neděli, uvedla Moskva. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko odmítá možnost ruských základen v zemi.

Podle videa na Twitteru se z ruského velvyslanectví v Kyjevě kouřilo. Ještě včera ambasáda informovala agenturu TASS, že je v normálním provozu - na rozdíl od té americké, která přesunula personál do Lvova či vůbec pryč ze země.

Další dělostřelecký granát trefil dvůr gymnázia ve městě Popasna na západě Luhanské oblasti, v zóně kontrolované Kyjevem. „Uvnitř bylo 30 studentů a 14 zaměstnanců,“ tweetuje politoložka Maria Zolkina. Ukryli se do školního krytu, než si děti rozebrali rodiče. Podle Zolkiny ve městě dělostřelectvo také trefilo soukromý dům a plynovod, čímž se stovky domácností octly bez plynu.

Britská vláda plánuje zrušit podnikatelská víza, která měla za cíl přitáhnout bohaté zahraniční investory do Británie. Podle listu Financial Times se kabinet opatřením mimo jiné snaží snížit vliv ruských peněz v zemi. 

O takzvané zlaté vízum se mohou ucházet podnikatelé i s rodinami, kteří v Británii investovali minimálně dva miliony liber (asi 58,4 milionu korun). Čím více investují, o to rychleji se pak mohou ucházet o trvalý pobyt v zemi. Při investovaných deseti milionech liber (asi 292 milionů korun) je to už po dvou letech. Od svého vzniku v roce 2008 prošel program několika změnami. Od roku 2015 musejí uchazeči prokazovat původ majetku a dokládat finanční prověrku a od roku 2019 musejí mít britský bankovní účet.

Záchranáři zajistili evakuaci bombardované školky. „Podle zdravotnických představitelů dva zaměstnanci školky utrpěli šok. Děti i personál jsou v bezpečí,“ informovala ukrajinská tisková agentura Interfax.

„S výjimečným cynismem ruské okupační jednotky bombardovaly obec Stanycja Luhanska,“ uvedla podle agentury vojenská správa Luhanské oblasti. Polovina obce je prý bez elektřiny.

Bombardovaná školka ve městě Stanycja Luhanska, v Luhanské oblasti na území kontrolované vládou. „Přímý zásah z děla. Byly tam děti,“ tweetuje politoložka Maria Zolkina, jež ve městě vyrostla. 

„Dokončujeme analýzu amerického vyjádření. Počítám s tím, že v nejbližší době se dozvíte, jak se bude situace dále vyvíjet. Přinejmenším dnes odešleme dopis americké straně,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci a zdůraznil, že ruská odpověď bude zveřejněna, zatímco si rýpl, že kolegové z Washingtonu a Bruselu svou komunikaci tají.

Podle materiálů, které zveřejnil španělský list El País, USA a NATO navrhly Kremlu jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry.

Rusko se od USA a Severoatlantické aliance především domáhalo ujištění, že se NATO nebude dále rozšiřovat - a především nepřijme Ukrajinu do svých řad - a že Západ nerozmístí útočné zbraně v blízkosti hranic Ruska. Spojené státy a NATO trvaly na politice otevřených dveří a právu Ukrajiny vybrat si sama své spojence. 

Podle politologa Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova ruské ministerstvo obrany píše, že si ukrajinská armáda bombardovala školku, aby mohla obvinit povstalce. „Zdá se, že ruská propaganda chytá druhý dech, za chvíli se to zase všude bude hemžit fašisty,“ tweetoval Romancov s odkazem na oblíbené tvrzení ruských představitelů a komentátorů, že demokratická ukrajinská vláda jsou fašisti a dědici banderovců z druhé světové války.

„Ukrajinu unavilo čekání na 'ruský vpád' a sama začala masové provokace po celé linii dotyku v Donbase. Je to nejsilnější ostřelování za poslední měsíce,“ prohlásil podle agentury TASS zástupce luhanských povstalců Rodion Mirošnik. Pod palbou se podle něj ocitla desítka obydlených obcí podél fronty.

„V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by se Rusové stahovali z pohraničních oblastí poblíž Ukrajiny. Ruské vojenské posilování nevykazuje žádné známky zpomalení,“ napsala britská ministryně zahraničí Liz Trussová v deníku The Daily Telegraph. „Nesmíme si dělat iluze. Rusko by to mohlo protahovat ještě déle, a bezostyšně tak strávit další týdny, ne-li měsíce, rozvracením Ukrajiny a zpochybňováním jednoty Západu.“

Pozorovatelé OBSE zaznamenali mnohanásobné incidenty s ostřelováním na frontě na východě Ukrajiny, uvedla agentura Reuters. Obě strany se vzájemně obviňují.

Satelitní snímky ukazují, že Rusko sice stáhlo část vojenského vybavení z blízkosti Ukrajiny, ale že další technika dorazila a Rusko má stále mnoho sil a vybavení poblíž sousední země, napsala agentura Reuters s odvoláním na americkou společnost Maxar Technologies, která týdny sleduje koncentraci ruských sil.

Agentura dodala, že nebyla schopna tato tvrzení nezávisle ověřit. Připomněla také, že západní země ve středu varovaly, že u ukrajinských hranic sílí ruská vojenská přítomnost, což je v rozporu s tvrzením Moskvy o částečném stažení sil.

„Prezident České republiky označil tvrzení o začátku „invaze“ Ruské federace na Ukrajinu 16. února za další „blamáž“ amerických speciálních služeb po Iráku a Afghánistánu,“ tweetuje ruská agentura TASS. Odkazuje se na rozhovor Miloše Zemana v MF Dnes.

Západní státy musejí podle premiéra Petra Fialy (ODS) zastávat k situaci na Ukrajině jasný, jednotný postoj. Rusko musí vědět, že jsou hranice, které nelze překročit, řekl novinářům před odletem do Bruselu, kde ho mimo jiné čeká neformální summit k dění na rusko-ukrajinské hranici. Pozice států EU a Severoatlantické aliance je podle premiéra jasná, srozumitelná a pevná, což je dobře.

Jedině jasným odhodlaným silným postojem se něčeho dá dosáhnout, uvedl Fiala s odkazem na řadu jednání, která evropští státníci vedli s oběma stranami sporu. Diplomatickou iniciativu označil za něco, čeho se země EU nesmějí vzdát.

Kyjev odmítá, že by ostřeloval minomety povstalce, jak oni tvrdí. „Nehledě na skutečnost, že naše pozice byly ostřelovány zakázanými zbraněmi, včetně děl ráže 122 milimetrů, ukrajinští vojáci nezahájili odvetnou palbu,“ sdělil agentuře Reuters tiskový orgán ukrajinské armády. Obě strany se obviňují z porušování příměří opakovaně.

Tankové vojsko Západního vojenského okruhu se vrací z cvičení. Video na Twitteru sdílela ruská státní informační agentura RIA Novosti.

Stahování vojsk se údajně odehrává také na Krymu. Podle sdělení ruského Jižního vojenského okruhu poloostrov opustilo po Kerčském mostě, který spojuje Krym s ruskou pevninou, deset vojenských kolon. Trasa části konvojů měřila 500 kilometrů, uvedla armáda. Kam přesně budou jednotky přesunuty, armáda neuvedla.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video, které má dokazovat stahování ruských vojsk ze západu země. „Vojenský vlak s technikou jednotek tankového vojska ZVO (Západního vojenského okruhu) odjel do místa stálého nasazení po skončení plánovaného cvičení,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany. Podle něj budou tanky a další obrněná vozidla přepraveny po železnici „na vzdálenost přibližně tisíc kilometrů“.

Americké stíhací letouny F-35 dorazily ve středu na leteckou základnu Spangdahlem v Německu. Cílem je posílit spojence NATO a ukázat Rusku jednotnou frontu. Informovala o tom americká CNN. 

„Tato rozmístění byla provedena v plné koordinaci s hostitelskými zeměmi a vojenskými orgány NATO, a přestože jsou dočasné povahy, jsou prozíravými opatřeními ke zvýšení připravenosti a posílení kolektivní obrany NATO během tohoto období nejistoty,“ uvedlo americké letectvo v Evropě. 

Dobré ráno, proruští separatisté na východě Ukrajiny obvinili ukrajinskou armádu, že je dnes brzy ráno čtyřikrát ostřelovala minomety, čímž porušila minské dohody, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC). Informace o obětech a zraněných se ještě upřesňují. Obě strany se opakovaně obviňují z porušování dohod.

Stanice CNN dnes na základě satelitních snímků upozornila na výstavbu nové silnice a taktického mostu přes klíčovou řeku v Bělorusku pouhých pár kilometrů od ukrajinských hranic.

Rusko v posledních dnech k ukrajinské hranici vyslalo dalších 7000 mužů, ačkoliv tvrdí, že se stahuje, uvedl podle agentury AP vysoce postavený americký diplomat. Svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy a o záležitosti hovořil pod podmínkou anonymity, upozornila AP. Informace o odchodu ruských vojsk podle něj nejsou pravdivé, ve velmi podobném duchu se dnes vyjádřili také představitelé zpravodajských služeb Británie nebo Estonska.

Americký diplomat uvedl, že se rovněž výrazně zvýšil počet nepravdivých tvrzení šířených Ruskem, včetně zpráv o neoznačených hrobech civilistů údajně zabitých ukrajinskými ozbrojenými silami nebo prohlášení, že USA a Ukrajina vyvíjejí biologické a chemické zbraně, píše AP.

Především o možnostech pomoci Ukrajině proti ruské hrozbě se dnes budou bavit ministři obrany členských zemí NATO, k jejichž bruselskému zasedání se na dálku připojí také ukrajinský ministr Oleksij Reznikov.

Zástupci aliančních vlád během středečního prvního dne jednání iniciovali vytvoření stálých bojových jednotek, které by v souvislosti se současnou aktivitou ruské armády u ukrajinských hranic mohly působit v Rumunsku či Bulharsku. NATO rovněž trvale odmítá ruský požadavek, aby Ukrajině znemožnilo vstup do svých řad. Kyjev by však kromě toho rád docílil co nejširší přímé vojenské podpory v podobě dodávek zbraní, k nimž se však zatím rozhodla jen část členských zemí aliance. Mezi nimi je vedle Spojených států či Británie i Česko.

Kromě ukrajinského a také gruzínského ministra obrany se dnes k zasedání připojí i zástupci Finska a Švédska, v jejichž zemích v souvislosti s ruskými mocenskými ambicemi zesílilo volání po členství v alianci.

Proti informacím, že Moskva je připravena a válka může začít každý okamžik, mluví podle prezidenta Miloše Zemana stahování ruských jednotek poté, co na svém vlastním území dokončily vojenské cvičení. Prezident to uvedl pro MF Dnes.

Návrat části vojáků po cvičeních u ukrajinských hranic do posádek oznámilo ruské ministerstvo obrany, Spojené státy naopak zaznamenaly známky toho, že opačným směrem vyrazilo více vojáků.

Zeman si nemyslí, že by si Rusko chystaný útok rozmyslelo právě kvůli tomu, že o plánech západní tajné služby dopředu věděly a upozornily na to. „Myslím si, že to je pokus dodatečně zakrýt zmíněnou blamáž. Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. Nu, a jak vidíte, nestalo se tak," uvedl v MfD s tím, že zpráva pocházela od americké tajné služby CIA. „A já se CIA neptám, jaké má informační zdroje. Pouze na základě tří uvedených případů pochybuji o kvalitě těchto zdrojů," poznamenal český prezident.

Zeman v otázce rusko-ukrajinského napětí sdílí názor svého předchůdce v prezidentském úřadu Václava Klause, který vyjádřil v otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi (ODS). Bývalý prezident vyzval Fialu, aby se zasadil o jednání s cílem najít bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany sporu. Riziko vzniku otevřeného válečného konfliktu považuje za reálné. I když Rusko sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně, soudí Klaus.

Prezident Miloš Zeman nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině, informace o ruské agresi v těchto dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. V rozhovoru pro dnešní Mladou frontu DNES (MfD) zopakoval, že Rusům by válka přinesla víc škody v podobě sankcí než užitku v tom, že vyšlou Kyjevu vojenské varování. A to podle něj Moskva nebude riskovat. Nevyloučil, že situace může vyústit v lokální konflikt na hranicích samozvaných republik v oblasti Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny, které vyhlásili proruští separatisté.

"Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No a třetí je teď," prohlásil český prezident.