Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině pro dnešek končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno.
Evropská komise poskytne Ukrajině 50 milionů eur na opravu ukrajinských přístavů poškozených ruskými útoky. Oznámila to šéfka komise Ursula von der Leyenová.
Despite the war, Ukraine keeps feeding the world.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) November 25, 2023
In this effort, you can count on the EU.
We continue enhancing our Solidarity Lanes and will provide €50 million to repair your port infrastructure.
Together we ship Ukrainian grain to the world.@ZelenskyyUa pic.twitter.com/2kEELoEKKD
Ukrajinský Holodomor dnes připomněla i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Podle ní se Rusko opět snaží na Ukrajině udělat z potravin zbraň. „Musíme tyto hanebnosti zastavit,“ uvedla. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ji za tento postoj poděkoval.
Today we remember the millions of children, women & men starved to death during the Holodomor genocide.
— Roberta Metsola (@EP_President) November 25, 2023
90 years later, Russia is again weaponising food as it pursues with its aggression of Ukraine.
We must do everything to stop the atrocities. We continue to #StandWithUkraine. pic.twitter.com/Mj4eDMGr3R
„Před devadesáti lety vypukl na Ukrajině hladomor vyvolaný Stalinovým režimem a jeho nenávistí k nepoddajným ukrajinským rolníkům. Stálo to život pět milionů Ukrajinců. Dnes jsme si to v Kyjevě připomněli u památníku hladomoru, v parlamentu a u zdi obětí současné ruské agrese,“ komentoval svou dnešní cestu do Kyjeva senátor Jiří Růžička.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zaznamenalo problémy s dodávkami paliva do Ukrajiny kvůli blokádě na polských hranicích. Informuje o tom s odkazem na vyjádření náměstka resortu Markijana Dmytrasevyče ukrajinské radio Hromadske.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel i se švýcarským prezidentem Alainem Bersetem. Hovořili spolu mimo jiné o pomoci a roli Švýcarska při tvorbě míru na Ukrajině.
Rusové pokrývají své útočné drony, které posílají na Ukrajinu, uhlíkovými vlákny a barví je na černo, aby ztížili ukrajinské protivzdušné obraně jejich odhalení a sestřelení. Podle serveru Ukrajinska pravda a agentury Ukrinform to dnes řekl mluvčí letectva Jurij Ihnat. Zároveň sdělil, že při posledním ruském vzdušném úderu kolem 40 procent útočících bezpilotních letounů sestřelily takzvané mobilní palebné skupiny, které mají pomoci Ukrajině šetřit nákladné řízené střely země-vzduch.
Rusko by se v nejbližší době mohlo dohodnout s Tureckem na vytvoření střediska pro obchodování se zemním plynem, uvedl dnes v ruské televizi místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. O tom, že dohoda je blízko, hovořil podle agentury Bloomberg už ruský prezident Vladimir Putin při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Soči na počátku září.
Gazprom před ruským útokem na Ukrajinu dodával do Evropy kolem 155 miliard krychlových metrů plynu ročně. Loni se nicméně ruské dodávky do Evropské unie prostřednictvím plynovodů snížily na 60 miliard krychlových metrů; letos počítá EU s poklesem na 20 miliard krychlových metrů, uvedla dříve agentura Reuters. EU tento pokles kompenzuje z jiných zdrojů.
Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se pochlubila snímkem ze setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Dnes, 90 let po ukrajinském hladomoru, který i náš Parlament označil za genocidu, se v Kyjevě sešly státy podporující iniciativu Grain from Ukraine. Promluvil jsem virtuálně o tom, proč Česko přispívá 8 miliony korun. Řešíme potravinovou krizi tam, kde je to nejvíce potřeba,“ informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Dnes, 90 let po ukrajinském hladomoru, který i náš Parlament označil za genocidu, se v Kyjevě sešly státy podporující iniciativu Grain from Ukraine. Promluvil jsem virtuálně o tom, proč Česko přispívá 8 miliony korun. Řešíme potravinovou krizi tam, kde je to nejvíce potřeba. pic.twitter.com/CHuKU6xJir
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) November 25, 2023
Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. Prohlásila to dnes předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sídle ukrajinského parlamentu v Kyjevě. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. Oba politici se během připomínky výročí hladomoru z let 1932 až 1933 shodli, že Rusko se stejně jako tehdy pokouší opět zlikvidovat Ukrajince.
Starosta půlmilionového ruského města Penza, které leží asi 700 kilometrů východně od Moskvy, vyvolal podle médií rozruch, když se ohradil proti tomu, aby v místních školách byly umísťovány pamětní desky věnované jejich absolventům, kteří padli v nynější ruské válce na Ukrajině. Podle starosty by jejich velký počet mohl narušit dětskou psychiku.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) dnes v Kyjevě vystoupila v ukrajinském parlamentu. „Bylo mi ctí vystoupit v ukrajinském parlamentu. Na místě, kde Ukrajina vyhlásila nezávislost a pevně věřím, že jednou zde bude hlasovat o členství v EU a NATO. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhráli válku, která je dalším pokusem o zničení ukrajinského národa,“ napsala.
Bylo mi ctí vystoupit v ukrajinském parlamentu. Na místě, kde Ukrajina vyhlásila nezávislost a pevně věřím, že jednou zde bude hlasovat o členství v EU a NATO.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 25, 2023
Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom vyhráli válku, která je dalším pokusem o zničení ukrajinského národa. pic.twitter.com/nXTDtk7ret
Podle generála Oleksandra Tarnavského, velitele skupiny Tavria bojující na jihovýchodní frontové linii, ruské síly snížily počet leteckých úderů proti Ukrajině. Aktivita pěchoty ale zůstává vysoká.
Rusko podle ruského ministerstva dopravy přišlo kvůli ruským sankcím o 76 civilních letadel. Informoval o tom běloruský kanál Nexta.
"Russia has lost 76 passenger airplanes because of sanctions on the airline industry," complained Saveliev, head of the Russian Transport Ministry.
— NEXTA (@nexta_tv) November 25, 2023
We remind, the EU has banned the supply of spare parts and civil aircraft to Russia, as well as insurance and maintenance services. pic.twitter.com/8ZEl46HRCd
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin na internetu napsal, že v Rusku nikdo nečeká na navrátilce z emigrace s otevřenou náručí, dopustili se totiž podle něj zrady. Na Volodinovo vyjádření upozornil na svém webu list Kommersant. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a zejména po vyhlášení částečné mobilizace loni v září odjely z Ruska podle odhadů statisíce Rusů v obavě, že by ve vlasti mohli být povoláni do války.
„Mnozí navrátilci v cizině nenašli práci. Ti, kdo se vracejí ze zahraničí, si musí uvědomit, že tady je nikdo s otevřenou náručí nečeká,“ napsal jeden z nejvyšších ústavních činitelů. „Zradili vlast, své příbuzné a blízké,“ zdůraznil. Volodin tvrdí, že někteří z Rusů, kteří odjeli do Izraele a získali tam občanství, teď „utíkají zpátky“, a tedy odmítají splnit povinnost bránit stát, jehož občanství přijali.
Členové české delegace v Kyjevě uctili památku obětí hladomoru. „Společně s ostatními předsedy parlamentů, ukrajinským prezidentem a jeho ženou jsme v Kyjevě uctili památku obětí hladomoru. Obdobný památník ruští okupanti v Mariupolu zničili. Zodpovědnosti za utrpení ukrajinského národa se tím ale nezbaví,“ napsala na sociální síti X předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ruské síly zaútočily během uplynulého dne na Chersonskou oblast celkem 100krát, přičemž zabily jednoho civilistu a tři další zranily, informoval 25. listopadu guvernér Oleksandr Prokudin.
Švýcarský prezident Alain Berset přijel do Kyjeva, aby se setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zúčastnil se mezinárodního summitu o potravinové bezpečnosti, který je naplánován na 25. listopadu.
Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí hladomoru, který si v minulém století za sovětské vlády vyžádal na Ukrajině miliony obětí. V současnosti země 640. dnem čelí ruské vojenské agresi.
„Snažili se nás pokořit, umlčet, vyhubit. Nedokázali to. Chtěli před námi skrýt pravdu a zamlčet hrozné zločiny. Nedokázali to. Chtěli nás zmást, uvést v omyl, přimět nás, abychom nevěřili a nepamatovali si, a proto abychom odpustili. Nedokázali to,“ řekl Zelenskyj v projevu k národu, zveřejněném na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident poděkoval všem státům, které „si vybraly spravedlnost“ a „nazvaly věci pravými jmény“, když uznaly hladomor za zločin proti lidskosti a proti Ukrajině.
Jednodenní návštěva Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP09) v Kyjevě je načasována na termín, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru, který vyvrcholil před 90 lety.
„Pomáháme v současnosti, myslíme na budoucnost, nezapomínáme na minulost. Současná ruská agrese není první zločin, kterému Ukrajina čelí,“ uvedl Vystrčil k dnešní připomínce, které se zúčastnil i Zelenskyj či státníci dalších zemí.
Podle Pekarové Adamové mohla za hladomor politika tehdejšího Sovětského svazu, jejímž cílem bylo zničení ukrajinského národa. Dnešní Rusko má podle ní stejný cíl. „Zejména s ohledem na pokračující brutální ruskou agresí, která je navíc doprovázena intenzivní dezinformační ofenzivou a snahou překrucovat dějiny, je důležité připomínat skutečnou zločineckou podstatu hladomoru,“ prohlásila.
Počet lidí zraněných při ruském dronovém útoku na Ukrajinu z 25. listopadu se zvýšil na pět, informoval kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina musí dosáhnout tří klíčových „vítězství“ v zahraničí, včetně schválení velkých balíčků pomoci ze strany Kongresu USA a Evropské unie a formálního zahájení rozhovorů o vstupu do EU.
Zelenskyj také oznámil propuštění čtyř zástupců velitelů v národní gardě, neuvedl však žádné důvody jejich odvolání. Prezident a další političtí představitelé nedávno slíbili, že zefektivní činnost armády a budou lépe reagovat na potřeby vojáků.
Na sociálních sítích se objevují fotografie s následky rozsáhlého dronového útoku, který v noci na dnešek podniklo Rusko na Kyjev.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 odešlo z Ukrajiny do Evropy přibližně 650 000 ukrajinských mužů ve věku 18-60 let, uvedla 24. listopadu BBC Ukraine.
„Rusko vypustilo na Ukrajinu přibližně 70 bezpilotních letounů Šahed právě v předvečer památného dne genocidy Holodomor. Zdá se, že ruské vedení je na svou schopnost zabíjet lidi hrdé. Naši bojovníci většinu dronů sestřelili, ale ne všechny,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a napsal, že teroristický stát musí být poražen.
Russia launched around 70 "Shahed" drones at Ukraine precisely on the eve of the Holodomor genocide commemoration day. Russia’s leadership appears to be proud of its ability to kill people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 25, 2023
Our warriors shot down the majority of the drones, but not all of them. We keep working…
Také Senát ČR zveřejnil fotografii z cesty českých politiků do Kyjeva.
Předseda Senátu @Vystrcil_Milos a předsedkyně @snemovna @market_a dorazili do Kyjeva 🇺🇦
— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) November 25, 2023
Spolu s místopředsedkyní horní komory @JitkaSeitlova, @ruzickavsenatu a poslancem Pavlem Žáčkem uctí památku obětí při příležitosti 90. výročí #holodomor na Ukrajině v letech 1932–1933. pic.twitter.com/mMyslGDdta
O výpravě do Kyjeva informovala i šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „V důsledku války rozpoutané Vladimírem Putinem jsou denně ničeny nevinné životy a páchány válečné zločiny. Naše podpora Ukrajiny proto nesmí polevit. Jsem si vědoma, že přirozenou reakcí každé společnosti je něco, co můžeme nazývat únavou z dlouhotrvajícího konfliktu. Zároveň jsem však přesvědčena, že přesně o to Kremlu jde,“ upozornila.
Dorazila jsem do Kyjeva, který čelí intenzivním ruským dronovým útokům, abychom s mým ukrajinským protějškem @r_stefanchuk, @Vystrcil_Milos a dalšími předsedy parlamentů, připomněli oběti masových hladomorů na Ukrajině v letech 1932–1933. Zejména s ohledem na pokračující brutální… pic.twitter.com/DQwxiX3c7z
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 25, 2023
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdílel fotografii z krytu, kam se museli po příjezdu s šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TPO 09) do Kyjeva schovat. Výpravy se podle snímku účastní i mimo jiné poslanec Pavel Žáček (ODS) a senátor Jiří Růžička.
„Po příjezdu do Kyjeva vedla naše první cesta do krytu. Je 4. sobota v listopadu a my si připomínáme 90. výročí genocidy na lidu, kterou způsobil Stalinův režim úmyslně vyvolaným hladomorem v letech 1932,1933. Ruská agrese není tedy zdaleka prvním zločinem diktátorů vůči,“ napsal Vystrčil.
Po příjezdu do Kyjeva vedla naše první cesta do krytu.
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) November 25, 2023
Je 4. sobota v listopadu a my si připomínáme 90. výročí genocidy na 🇺🇦 lidu kterou způsobil Stalinův režim úmyslně vyvolaným hladomorem v letech 1932,1933. Ruská agrese není tedy zdaleka prvním zločinem diktátorů vůči 🇺🇦. pic.twitter.com/MSoerx5MtG
Útok na Kyjev stále trvá, informuje na síti X Kyiv Independent. Podle něj se jedná o útoky dronů.
Pekarová Adamová a Vystrčil se mají se setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Kvůli trvajícímu leteckému poplachu zamířili do krytu.
Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová a šéf Senátu Miloš Vystrčil jsou Kyjevě! Doprovází je několik dalších členů obou komor, informuje ČT.
Ruský útok na Kyjev si v noci na dnešek vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na starostu ukrajinské metropole Vitalije Klička.
Agentura Ukrinform napsala, že v Kyjevě bylo slyšet kolem osmi výbuchů. Zpravodaj DPA informoval o dlouhotrvající palbě protivzdušné obrany.
Dobré ráno, vážení čtenáři, noc na Ukrajině nebyla klidná.
Kyjev se stal znovu terčem ruských útoků. Je několik zraněných. Trosky dronů způsobily na několika místech požár, včetně obytné budovy a školky.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.