Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, naše zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešek končí. Znovu se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dnešní tiskové konference reagoval razantním „Ne!“ na dotaz reportérky stanice BBC, zda existuje nebezpečí, že Ukrajina začíná ve válce prohrávat. Snažil se také rozptýlit obavy, že by snížení podpory Západu mohlo zásadně ovlivnit výsledek války.

„Byli jsme v těžší situaci, když byly okupovány skoro všechny centrální regiony našeho státu, obsazeny objekty infrastruktury a uzavřeny cesty. Byli jsme v naprosté blokádě,“ uvedl prezident. „Zvládli jsme to,“ dodal a vyjádřil naději, že podpora USA a Evropské unie bude pokračovat. 

Ukrajinští vojáci na frontě čelí nové hrozbě - plynu, který proti nim v poslední době několikrát nasadila ruská armáda, tvrdí americká stanice CNN. Odvolává se na vyjádření nejmenovaného představitele ukrajinské rozvědky, armádního zdravotníka a dvou vojáků, kteří útok plynem přežili.

Podle těchto zdrojů plyn ruské síly používají u Orichivu na jihu Ukrajiny, přičemž podle zdroje z rozvědky jde o formu CS plynu, který obsahuje slzné látky, je žíravý a hořlavý.

Neaktuální je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského otázka možných mírových rozhovorů s Moskvou, jejíž rétoriku ukrajinský lídr označil za drzou. Ukrajinský prezident rovněž připustil, že v poslední době váznou i výměny válečných zajatců s Ruskem. Proces se podle něj zkomplikoval kvůli „konkrétním příčinám“ na ruské straně. O co přesně se jedná, ale Zelenskyj nevysvětlil.

Ruský plynárenský gigant Gazprom předpokládá, že jeho hrubý provozní zisk (EBITDA) vykáže za letošní rok propad o téměř 40 procent na zhruba 2,2 bilionu rublů (asi 544 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. V loňském roce EBITDA činil 3,6 bilionu rublů, napsala agentura Reuters.

Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí. Export Gazpromu sice těmto sankcím přímo nepodléhá, jeho objem loni nicméně klesl o téměř polovinu na 101 miliard metrů krychlových. Dodávky Gazpromu do Evropy se totiž prudce snížily v důsledku širších politických dopadů války na Ukrajině, píše Reuters.

Ukrajina v příštím roce vyrobí milion dronů, prohlásil dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Informovala o tom agentura Reuters, která také upozornila, že tato východoevropská země pracuje na zvýšení domácí výroby zbraní od začátku ruské invaze loni v únoru.

USA nezmění svůj celkový postoj k Ukrajině, prohlásil na dnešní konferenci v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak na otázku, co se stane, pokud se do Bílého domu vrátí bývalý americký prezident Donald Trump. Zelenskyj však připustil, že Trumpova politika bude ve vztahu k jeho zemi, která se už déle než rok brání ruské agresi, zřejmě jiná než současného prezidenta Joea Bidena, podporujícího Ukrajinu. Budoucí prezident USA bude mít na další průběh války na Ukrajině vliv, uvědomuje si Zelenskyj.

Ukrajina bude mít tuto zimu k dispozici další systémy protivzdušné obrany Patriot, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Zelenskyj. Počet systémů neupřesnil.

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 000 až 500 000 vojáků, řekl podle Reuters novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O plánu se bude jednat.

Za aktivní zapojení do bojů na Ukrajině v řadách proruských separatistů mezi lety 2014 a 2018 dnes odvolací Vrchní soud v Praze potvrdil bývalému vojákovi Martinu Sukupovi výjimečný trest 21 let vězení. Pravomocně ho uznal vinným z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muž je stíhán jako uprchlý. Odvolací soud se případem zabýval podruhé, původně muži trest snížil na čtyři roky. Verdikt ale na základě dovolání státního zástupce zrušil Nejvyšší soud.

Muž, který se prohlašuje za bývalého důstojníka ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny, přicestoval do Nizozemska s tvrzením, že chce poskytnout důkazy Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) vyšetřujícímu válečné zločiny na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura AP.

Igor Salikov v nizozemském pořadu EenVandaag prostřednictvím videospojení v pondělí uvedl, že přiletěl do Nizozemska a zřejmě zde požádá o azyl. Tvrdil, že byl na východní Ukrajině v roce 2014, kdy tam vypukl konflikt, a také v roce 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok vůči svému sousedovi.

Od úterý 2. ledna příštího roku najdou ukrajinští uprchlíci pomoc s ubytováním a další služby v novém kontaktním místě na radnici městské části Praha 4. Konkrétně v prostorech neziskové organizace Pražský Majdan, která mimo jiné poskytuje humanitární pomoc Ukrajině. Důvodem zřízení nového místa je to, že ve čtvrtek 21. prosince se naposledy otevře Centrum následné podpory uprchlíkům z Ukrajiny (CNPUU) na Arbesově náměstí. ČTK o tom informoval mluvčí města Vít Hofman.

Snímky toho, jak ukrajinští vojáci u Bachmutu opravují drony. 

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko hodlá do konce příštího roku navýšit počet vojáků na 745 000, napsala agentura TASS, a rozšířit výrobu zbraní a munice, včetně hypersonických střel Kinžal.

Unijní ministři zodpovědní za energetiku dnes v Bruselu dosáhli dohody o prodloužení tří opatření, která byla loni přijata v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Cílem je zmírnit dopady energetické krize, tedy zejména snížit vysoké ceny energie a zvýšit bezpečnost dodávek plynu. Záměr prodloužit o rok platnost příslušných nařízení byla zdůvodňována tím, že rizika pro bezpečnost dodávek plynu v EU přetrvávají.

Prvním opatřením je tzv. posílená solidarita, tedy přerozdělování plynu, pokud by došlo k jeho nedostatku v některé ze členských zemích, uvedl zástupce Česka na jednání ministr Jozef Síkela. Druhé opatření se týká rychlejšího zavádění energie z obnovitelných zdrojů a třetí ochrany občanů EU a ekonomiky před nadměrně vysokými cenami.

„Tato tři opatření nám mají pomoci být lépe připraveni na nadcházející zimu a rovněž zvýšit energetickou odolnost,“ uvedl český ministr. „Udělali jsme velmi mnoho, ale je před námi ještě dlouhá cesta, protože otázka dostatku dostupných a cenově přijatelných energií je naprosto zásadní pro evropské domácnosti i pro konkurenceschopnost evropských ekonomik,“ dodal Síkela.

V centru Kyjeva lidé procházejí kolem symbolického vánočního stromku vyrobeného z použitých dělostřeleckých granátů a částí raket, které byly do ukrajinské metropole dopraveny z frontové linie.

Ruskojazyčný server BBC upozornil, že o vysokých ztrátách naopak na ruské straně dnes hovořil velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého má ale Rusko výhodu co do počtu zbraní a vojáků.

„Musíme bojovat za nevýhodných podmínek s nepřítelem, který má převahu ve zbraních i mužích,“ uvedl Syrskyj. „Ve všech třech směrech naši vojáci drží obrannou linii a ničí nepřítele,“ dodal generál, podle kterého Rusko nadále pokračuje v útočných operacích.

Ruská vojska mají na ukrajinské frontě iniciativu, uvedl dnes na schůzi s ministerstvem obrany ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinská armáda podle něj při protiofenzivě v posledních měsících zaznamenala vysoké ztráty a takřka vyčerpala rezervy.

Putin dnes hovořil na zasedání, jehož cílem bylo podle ruské státní agentury TASS shrnout aktivity ruské armády v uplynulém roce a stanovit cíle na rok 2024. „Při hodnocení současné situace na místě na linii bojového kontaktu můžeme s jistotou říci, že naše vojska mají iniciativu,“ uvedl ruský prezident. Podle něj ruští velitelé na místech, kde je to nutné, drží obranné pozice, na jiných postupují.

Nejintenzivnější boje nyní vedou ukrajinští a ruští vojáci u Avdijivky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Syrského je ale situace složitá i severněji, ve směru na Bachmut, Lyman a Kupjansk.

Spojenci Ukrajiny musejí lépe využívat své hospodářské převahy nad Ruskem. Podle agentury AP to dnes uvedl britský ministr zahraničí David Cameron, který se v Paříži setkal se svou francouzskou kolegyní Catherinou Colonnaovou. Šéfové britské a francouzské diplomacie se shodli na tom, že ruská agrese vůči Ukrajině musí skončit neúspěchem.

Cameron po schůzce uvedl, že ekonomiky západních spojenců Ukrajiny předčí tu ruskou v poměru nejméně 25 ku jedné. „To, co musíme udělat, je, aby se tato ekonomická síla (...) prokázala,“ řekl s tím, že britská pomoc Ukrajině bude pokračovat „tak dlouho, jak bude třeba“.

Válku ministr přirovnal k divadelní hře o několika dějstvích, přičemž výsledek nadcházejícího dějství bude určovat přístup spojenců Ukrajiny. V prvních dvou fázích se podle něj Ukrajina ubránila počátečnímu náporu Ruska a dobyla zpět polovinu obsazeného území, ve třetím dějství ale narazila na obtíže při své letošní protiofenzivě. „Čtvrté dějství se však bude teprve psát a my musíme zajistit, abychom ho napsali správným způsobem, s našimi přáteli a partnery v západním světě,“ dodal Cameron.

Podle Colonnaové spolupracují Francie a Británie na tom, aby se Rusku jeho agrese nevyplatila a aby neskončila úspěchem. Nový balíček pomoci Ukrajině ona ani její protějšek neoznámilia.

Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.

„Ty peníze zůstaly v Rusku,“ napsal Volodin na sociální síti Telegram ke zmíněné částce 103 miliard dolarů. Předseda dolní komory, tedy Státní dumy, také poznamenal, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos vzroste o 3,5 procenta, zatímco v eurozóně - tedy členských státech EU používajících společnou měnu euro - se čeká pokles o půl procenta. Volodin tvrdí, že přijetí dvanáctého balíku unijních sankcí znamená, že proti Rusku bylo „nezákonně zavedeno 18 772 omezujících opatření“.

Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.

„Ty peníze zůstaly v Rusku,“ napsal Volodin na sociální síti Telegram ke zmíněné částce 103 miliard dolarů. Předseda dolní komory, tedy Státní dumy, také poznamenal, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos vzroste o 3,5 procenta, zatímco v eurozóně - tedy členských státech EU používajících společnou měnu euro - se čeká pokles o půl procenta. Volodin tvrdí, že přijetí dvanáctého balíku unijních sankcí znamená, že proti Rusku bylo „nezákonně zavedeno 18 772 omezujících opatření“.

Ruská protivzdušná obrana dnes sestřelila bezpilotní letoun u města Odincovo u Moskvy. Oznámil to na sociální síti Telegram starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Dříve moskevské letiště Vnukovo ohlásilo, že přerušuje provoz, a média spekulovala, že se tak mohlo stát právě kvůli výskytu dronu v okolí hlavního města.

„Na místě, kam dopadly trosky (sestřeleného dronu), nedošlo podle předběžných údajů ke škodám ani nikdo neutrpěl zranění,“ napsal starosta Sobjanin. Odincovo leží západně od Moskvy, Vnukovo jihozápadně.

Světová atletika (WA) kvůli postavení Rusů a Bělorusů sleduje situaci ve světě, uvedl její prezident Sebastian Coe. Zopakoval, že nyní jsou pro jejich atlety dveře na olympijské hry 2024 v Paříži zavřené. Trvá tak na postoji, který zveřejnil bezprostředně po rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že ruští a běloruští sportovci budou moci jako neutrální startovat v Paříži, pokud se kvalifikují a splní další podmínky.

Atletika je ale na rozdíl od řady jiných světových sportovních federací navzdory loňskému doporučení MOV nepustila do mezinárodních soutěží. Nadále pykají za agresi ruských vojsk na Ukrajině, kterou Bělorusko podporuje. „Není žádná změna. Zásadní je, že autonomie a nezávislost mezinárodních federací v těchto rozhodnutích je opravdu důležitá. Děláme rozhodnutí, o nichž jsme přesvědčení, že jsou v nejlepším zájmu našeho sportu,“ uvedl Coe.

Postoj WA by se mohl změnit, pokud by se výrazně změnila geopolitická situace. „Jestli očekávám nějakou změnu v dohledné budoucnosti? Nevím. Svět se mění každých pět minut, situace by se mohla změnit. Máme pracovní skupinu, která sleduje situaci ve vztahu ke sportu a doporučuje radě, za jakých okolností by vyloučení mohlo být zrušeno,“ doplnil Coe.

Rusko v rámci své vojenské kampaně na Ukrajině zásadně selhalo při ochraně ukrajinských civilistů, uvedl dnes vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Zjištění jeho úřadu podle agentury Reuters naznačují, že se na Ukrajině síly obou zemí, ale v první řadě ty ruské, dopustily hrubého porušování mezinárodního práva a válečných zločinů.

„Ze strany Ruské federace došlo k rozsáhlému selhání při přijetí adekvátních opatření na ochranu civilistů a ochranu civilních objektů před následky ruských útoků,“ řekl Türk na zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě.

Prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny o další rok Senát patrně schválí. Výbor novelu podpořil. Její součástí jsou i některá zpřísnění.

Plzeňský Prazdroj nechce za současných podmínek podporovat olympiádu v Paříži. Oficiální partner Českého olympijského výboru se stahuje z veškeré komunikace směrem k olympijským hrám.

Peníze pošle českým sportovcům. Reagoval tak na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start sportovců z Ruska a Běloruska na OH 2024. I nadále bude finančně podporovat český sport a prostředky určené na podporu olympiády půjdou českým sportovcům, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář.

„Pilsner Urquell se po dohodě s Českým olympijským výborem rozhodl stáhnout veškerou komunikaci, která se vztahuje k letní olympiádě v Paříži. Stejně tak nechystá vlastní kampaň u příležitosti her, jako tomu bylo v minulosti,“ dodal Kovář.

Ministři zahraničí Spojených států a Finska v pondělí večer podepsali dohodu o obranné spolupráci obou zemí, která posiluje vazby mezi jejich armádami osm měsíců po vstupu Finska do NATO. Šéf americké diplomacie Antony Blinken při podpisovém ceremoniálu oznámil, že do konce týdne budou takto uzavřena i jednání s Dánskem.

Nová dohoda s Finskem se týká mimo jiné společných vojenských cvičení nebo slaďování vybavení obou armád, uvedla agentura AFP. Podle finského ministra zahraničí Anttiho Häkkänena dává severské zemi „silnou sadu nástrojů“ pro společné kroky na podporu plánů Severoatlantické aliance.

Podobné dohody s USA má drtivá většina členských zemí NATO, Česko jednání o bilaterální spolupráci dokončilo letos na jaře. Před necelými dvěma týdny uzavřel Washington dohodu se Švédskem, která umožní USA přístup na všechny vojenské základny v této zemi. Švédsko se stejně jako Finsko ve světle loňské ruské invaze na Ukrajinu přihlásilo do NATO.

„Máme teď síť dohod o spolupráci v obraně, která se táhne od severní Evropy k jižní, od Norského moře k Černému moři a poskytuje bezpečnost a stabilitu napříč světadílem,“ prohlásil americký ministr Blinken. Finové se k této síti připojili v době zvýšeného napětí na hranici s Ruskem, kam podle nich Moskva přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Finská vláda kvůli tomu v posledních týdnech opakovaně uzavírá hraniční přechody. Rusko obvinění, že využívá migraci jako zbraň, popírá.

Ruská diplomatická mise při EU uvedla, že přijetí dalšího balíku ukazuje, že dosavadní opatření selhala. „Ruská ekonomika není roztrhána na kusy, pokusy o naši izolaci na mezinárodní scéně, včetně bruselské platformy, žalostně selhaly, cíle způsobit strategickou porážku nebylo dosaženo,“ uvedla mise v prohlášení zveřejněném na internetu. Přijatá omezení má mise za „nelegitimní, politické vydírání a neokoloniální přístup“. Ruské ministerstvo zahraničí pouze uvedlo, že na sankce bude reagovat, píše Reuters.

„Úplný zákaz ruských diamantů, odstranění mezer ve stávajících sankcích, omezení dovozu zboží dvojího užití a dalších položek, které Rusku každoročně přinášejí zisky v celkové výši 2,2 miliardy eur (53,9 miliardy korun) a pomáhají mu pokračovat v agresi proti Ukrajině,“ ocenil nové sankce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Schválení nového, 12. balíku sankcí uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová a slíbila stát po boku Kyjeva „v dobrém i zlém“.

„Tvrdě potíráme obcházení předpisů a uvalujeme sankce na další zboží, včetně diamantů,“ napsala na síti X von der Leyenová a pogratulovala španělskému předsednictví k dosažení dohody. Ta podle agentury AFP ještě v pátek nebyla úplná, jisté výhrady mělo Rakousko.