Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, přejeme klidnou noc.
Vlnu kritiky vyvolalo vyjádření ruského velvyslance při mezinárodních organizacích ve Vídni Michaila Uljanova, který v reakci na Zelenského poděkování Spojeným státům na twitteru napsal: „Žádné slitování s ukrajinským obyvatelstvem“. Podle Zelenského poradce Mychajla Podoljaka tím ruský diplomat vyzýval ke „konečnému řešení ukrajinské otázky“.
Uljanov později svůj příspěvek smazal a uvedl, že spojovat jeho „slova o politice Kyjeva“ s genocidou je „zcela nepřijatelné“. Ukrajina se podle něj nestará o své obyvatelstvo, když se soustředí výlučně na dodávky zbraní ze Západu a odmítá diplomatická jednání s Ruskem.
Rakouské ministerstvo zahraničí podle agentury APA oznámilo, že si Uljanova v souvislosti s jeho „štvavými výroky“ v neděli předvolá. „Jsme pobouřeni nelidskými výroky stálého zástupce Ruska a jeho pokusy relativizovat to, co relativizovat nelze,“ uvedlo ministerstvo.
Méně snímků, než pořadatelé předpokládali, nabídne premiérový ročník Filmového festivalu Třeboň, který dnes začal. Původně organizátoři připravovali program se zhruba pěti desítkami titulů. Nakonec kvůli ekonomické situaci museli harmonogram výrazně redukovat. ČTK to řekl ředitel festivalu Zdeněk Vlk.
Podle něj akci zásadně ovlivnil konflikt na Ukrajině. „Museli jsme to seškrtat, protože jak ruský prezident Putin rozpoutal válku, tak jsme přišli o spoustu velkých sponzorů. A tím pádem bude na festivalu jen jeden kinosál bez doprovodných akcí. Nabídneme zhruba 14 celovečerních filmů a šest dokumentů, plus studentské filmy,“ uvedl Vlk.
Ukrajina již obdržela asi 100 dronů v rámci projektu „Armáda dronů“. Dalších 100 objednaných dronů dorazí v říjnu, uvedl ministr pro digitální transformaci Michail Fedorov. AFU podle něj potřebuje 10 000 dronů – „pro městské boje a průzkum“.
Generální štáb: Rusko pokračuje v postupu v několika směrech. Ruské jednotky provedly ofenzivy u vesnic Blahodatne a Vasylky v Mykolajivské oblasti, aby „zlepšily svou taktickou pozici“, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Ruská armáda také soustředila své hlavní úsilí na obnovení „ofenzívy“ ve směru Slovjansko v Doněcké oblasti a ostřelovala šest osad dělostřelectvem, uvedl generální štáb.
Ruskem dosazený starosta ukrajinského Mariupolu Kosťantyn Ivaščenko (v ruském přepisu Konstantin Ivaščenko) přežil pokus o atentát. Uvedl to dnes představitel ukrajinské správy okupovaného města Petro Andrjuščenko.
V Mariupolu byl spáchán atentát na „gauleitera“ Ivaščenka, napsal poradce ukrajinského starosty Andrjuščenko s tím, že útok „nebyl příliš úspěšný“. „Ale to je teprve začátek,“ dodal ukrajinský činitel.
Ruské telegramové kanály podle agentury Unian uvedly, že u vchodu do mariupolské zoologické zahrady vybuchlo nástražné zařízení, když se k němu Ivaščenko blížil. Z incidentu údajně vyvázl bez zranění.
Gibraltar nabídne v úterý ve veřejné dražbě ke koupi luxusní jachtu Axioma ruského podnikatele Dmitrije Pumpjanského, který je terčem protiruských sankcí. Výtěžek z prodeje půjde na účet americké investiční banky JP Morgan, které podnikatel dluží. Některé vlády ovšem navrhovaly, aby peníze putovaly na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Axioma je první jachta zabavená kvůli sankcím za ruskou invazi na Ukrajinu, která půjde do dražby, uvedl dnes zpravodajský server stanice BBC.
Hodnota plavidla se odhaduje na 63 milionů liber (1,8 miliardy korun). Jachta bude v nabídce jen jeden den, a proto se podle BBC nejspíš prodá pod cenou. Banka JP Morgan si nárokuje 17 milionů liber (493 milionů korun) na uhrazení Pumpjanského dluhů.
V okupované Čornobajvce v Chersonské oblasti jsou slyšet exploze.
Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu, že záměrně otrávila několik ruských vojáků v Záporožské oblasti botulotoxinem. Vojáci byli na konci července převezeni do nemocnice s těžkými známkami otravy, cituje vyjádření Moskvy agentura Reuters. Poradce ukrajinského ministerstva vnitra v reakci na obvinění uvedl, že údajná otrava mohla být způsobena tím, že ruské jednotky jedly prošlé masové konzervy.
„Režim (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského schválil teroristické útoky s použitím chemických jedů proti ruské armádě,“ cituje ruské ministerstvo obrany na telegramu agentura TASS. „Ruští vojenští lékaři potvrdili přítomnost jedu umělého původu v těle hospitalizovaných vojáků,“ dodalo ministerstvo. Jednalo se podle něj o botulotoxin typu B. Moskva uvedla, že zašle Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) důkazy o chemickém terorismu páchaném Kyjevem. Neuvedla však, o jaké důkazy se jedná ani kolik vojáků se otrávilo.
Počet obětí ruského útoku na ubytovnu v Charkově stoupl na 18. Záchranáři našli pod troskami další těla.
Současné úvahy o zákazu vstupu Rusů do Evropské unie jsou projevem nacistické politiky. Podle agentur Interfax a TASS to dnes na antifašistickém kongresu u Moskvy uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
„Jsme dnes svědky dalšího jasného projevu nacistické politiky, kdy se z vysokých evropských tribun aktivně prosazuje rusofobní myšlenka zákazu vstupu všech ruských občanů do zemí Evropské unie,“ řekl Šojgu na dnešním zasedání Prvního mezinárodního antifašistického kongresu nedaleko Moskvy. Dodal, že boj proti jakýmkoli projevům nacismu musí být „nekompromisní a všezahrnující“.
Ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy. Pokud nebudou odstraněny překážky, které tomu dosud brání, hrozí globální potravinová krize. Podle agentury Reuters to dnes v Istanbulu uvedl generální tajemník OSN António Guterres.
Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly „mrazivý účinek“ na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů.
„Existuje určitý počet překážek a obtíží, které je třeba překonat v souvislosti s přepravou, (...) pojištěním a (...) financováním,“ řekl Guterres na tiskové konferenci spolu s tureckým ministrem obrany Hulusim Akarem. OSN podle Guterrese spolupracuje se Spojenými státy a Evropskou unií, aby tyto překážky byly odstraněny.
Při ruském ostřelování ukrajinského Voznesensku nedaleko Mykolajivu utrpělo zranění 12 lidí, z toho čtyři děti. Všechny raněné děti jsou ve vážném stavu, jedna dívka přišla o oko. Na sociální síti telegram to oznámil gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim, aktuální počet raněných doplnila generální prokuratura. Voznesensk leží asi 30 kilometrů od druhé největší jaderné elektrárny na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Ukrajina se připravuje na středeční Den nezávislosti, kdy si připomene 31. výročí vzniku samostatného státu. V týž den uplyne přesně půl roku od okamžiku, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Na hlavním kyjevském bulváru Chreščatyk bude přehlídka zničené ruské vojenské techniky. Metropole ovšem podle ruské služby BBC zároveň zakázala hromadné veřejné akce kvůli zvýšené hrozbě raketových úderů v těchto dnech.
„Rusové při útoku na Ukrajinu plánovali za několik dní uspořádat slavnostní přehlídku na Chreščatyku. Po půl roce války ukrajinské úřady takovou přehlídku 'zorganizovaly', ale technika Rusů je zničená a už zrezla,“ píše server Ukrajinska pravda. V médiích i na sociálních sítích se mezitím objevily záběry, na kterých jsou na silnici k vidění zničené tanky, obrněné transportéry nebo dělostřelecké jednotky. Kyjev výstavu zlikvidované ruské techniky - v menším měřítku - uspořádal už dříve na Mychajlivském náměstí nedaleko Majdanu.
Okupanti vypálili raketu a obytnou budovu v Mykolajivu. Zabili několik civilistů, přesný počet ale zatím udán nebyl.
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air pozastavila plán na obnovení letů mezi Moskvou a Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Učinila tak poté, co se plán stal terčem kritiky na sociálních sítích, která zahrnovala i výzvy k bojkotu společnosti. Informovala o tom agentura Reuters.
Wizz Air ve společném podniku Wizz Air Abu Dhabi vlastní podíl 49 procent, zatímco 51 procent patří státnímu fondu emirátu Abú Zabí. Podnik lety do Ruska přerušil 27. února, tedy krátce po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Tento měsíc firma oznámila, že plánuje od října lety mezi Moskvou a Abú Zabí obnovit.
Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom dnes informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad velitelstvím. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.
„Spadl na střechu a vzplál,“ uvedl Razvožajev. Z útoku obvinil ukrajinské ozbrojené síly. Ruská služba BBC na svém webu poznamenala, že Razvožajev na svém telegramovém účtu nejprve napsal, že se dron nepodařilo sestřelit. Kyjev se zatím nevyjádřil.
Ukrajinští obránci odrazili ruské útočné akce u Nové Dmytrivky, Virnopillje a Kurulky u hranic mezi Doněckou a Charkovskou oblastí. A také u obce Zolota Nyva, kde útočící jednotky ustoupily, hlásí ukrajinský generální štáb.
„Nepřátelský personál je demoralizován kvůli neustálému odkládání termínů jejich rotace a klamání ohledně slibovaných plateb. To vede k tomu, že se okupanti odmítají účastnit bojových operací,“ tvrdí ukrajinské vojenské velení.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v prohlášení na webu poznamenal, že Spojené státy dosud Ukrajině poskytly bezpečnostní pomoc v hodnotě přibližně 10,6 miliardy dolarů (260 miliard Kč), a to od počátku úřádování Bidenovy administrativy. Ten do funkce nastoupil vloni v lednu.
Americký prezident Joe Biden nařídil v pátek ministerstvu zahraničí, aby vyčlenilo až 775 milionů dolarů (19 miliard Kč) na další pomoc Ukrajině, která se už téměř půl roku brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to z příslušných dokumentů zveřejněných Bílým domem a americkou diplomacií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twtitteru uvedl, že velmi oceňuje další americký balík vojenské pomoci.
Ruský velvyslanec Machajl Uljanov na Twitteru vyhrožoval Ukrajině, svůj příspěvek smazal kvůli negativním reakcím uživatelů. Na sociální síti reagoval na děkovný vzkaz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poté, co Spojené státy poslaly Ukrajině další vojenské vybavení. „Žádné slitování nad ukrajinskou populací!“ napsal Uljanov.
Ukrajinská armáda na několika místech frontové linie odrazila ruské útoky, vyplývá z dnešní svodky ukrajinského generálního štábu. Agentura Unian podává poslední popis bojů z pohledu ukrajinské strany tak, že Rusko zahájilo na Donbasu rozsáhlou ofenzivu v několika směrech, přičemž v některých směrech boje stále probíhají. Ruské síly pokračovaly v útočných operacích ve směru na Kramatorsk a Bachmut, které se nacházejí západně od Luhanské oblasti, píše agentura Reuters.
„Okupanti prováděli útočné a přepadové akce v oblastech obcí Bachmut, Zajceve a Kodema, bez úspěchu, boje pokračují,“ hlásí mimo jiné generální štáb s odkazem na obce v Doněcké oblasti. Boje podle něj pokračují také například kolem obce Opytne.
Do čela ruské černomořské flotily byl nově jmenován viceadmirál Viktor Sokolov, informuje s odkazem na ruskou státní agenturu TASS list New York Times. Nový muž přichází do vedení v době, kdy Ukrajina zintenzivnila útoky na Ruskem okupovaný Krym, které v posledních dnech Rusům způsobily značné ztráty na vybavení i materiálu. „Současně se objevily nepotvrzené zprávy, že k personálním změnám dochází i ve vedení ostatních sil, ruská vláda je však zatím nekomentovala,“ uvedly New York Times.
Ukrajina si za peníze vybrané v celonárodní sbírce, které původně měly sloužit na nákup útočného dronu Bayraktar, pronajala satelit pro vojenské účely. Snímky ze satelitu, který patří estonské společnosti ICEYE, dovolují analyzovat vojenské operace nepřítele na taktické úrovni. Satelity ICEYE snímají Zemi v reálném čase za jakýchkoli meteorologických podmínek.
Sbírka byla iniciována politikem Sehijem Prytulou, původně zamýšlený dron nakonec Ukrajina od tureckého výrobce získala zdarma. Získání satelitu anoncovala záběrem na ruský most spojující okupovaný Krym s pevninou.
„Vidíme vás. Ukrajinci vybrali 20 milionů dolarů na sledování ruských okupantů, kteří nedbale kouří na nelegálním Kerčském mostě. Jak víte, kouření na veřejných místech na Ukrajině je zakázáno,“ napsalo na Twitteru ke stejnému snímku ukrajinské ministerstvo obrany.
Silná exploze otřásla okupovaným jihoukrajinským městem Melitopol. Podle jeho starosti Ivana Fedorova ukrajinské síly zasáhly ruskou vojenskou základnu. „Spolupracovníci ihned reportovali svému staršímu bratrovi, že jejich vzdušná obrana funguje. Funguje tak dobře, že kouř stále stoupá,“ uvedl na síti Telegram a připojil videa, kdy noční oblohu ozářily jak střely, tak následná exploze a následně ji zahalil dým.
Dobré ráno, vážení čtenáři
V noci opět na ukrajinskými městy zněly sirény varující před útokem. Před druhou hodinou ráno se rozezněly nad celým územím. Starosta města Mykolajev Oleksandr Sienkevyč uvedl, že městem na jihu země kolem třetí ráno otřásly exploze.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.