Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Od roku 2022 přišlo v důsledku ruských útoků o končetiny nejméně 30 ukrajinských dětí. Na rozdíl od dospělých potřebují děti nové protézy nejméně jednou ročně a často se při přizpůsobování protézám a nové realitě potýkají s psychickými problémy.

Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že USA podepsaly dohodu o poskytnutí 138 milionů dolarů na modernizaci ukrajinské protivzdušné obrany.

Šéf MAAE varuje před eskalací v souvislosti s útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží. Nedávné útoky na Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu znamenaly „významnou eskalaci“ nebezpečí pro jadernou bezpečnost na Ukrajině, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. 

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

Nizozemsko přidělí Ukrajině dalších 400 milionů eur (asi 10,147 miliard korun), čímž zvýší svůj celkový příslib pro rok 2024 na více než 2,4 miliardy eur (60,89 miliard korun), uvedla nizozemská zpravodajská stanice RTL.

Ruská armáda z velké části nahradila své ztráty na Ukrajině, a to mnohem rychleji, než se předpokládalo, uvedl v písemném prohlášení pro Kongres generál Christopher Cavoli, vrchní velitel americké armády v Evropě.

V běloruské vazbě zemřel jednapadesátiletý Aljaksandr Kulinič, kterého úřady obvinily z urážky autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka. Oznámila to dnes lidskoprávní organizace Vjasna, podle níž je Kulinič šestý politický vězeň, jenž zemřel v Bělorusku za mřížemi. Podle oficiálních údajů zemřel na ischemickou chorobu srdeční, napsalo Rádio Svoboda.

Agentura AP poznamenala, že Kulinič byl ve vazební věznici ve městě Brest, která je známá tvrdým zacházením s opozičními aktivisty. „Vyzývám naše mezinárodní partnery, aby přijali opatření, která zabrání dalším ztrátám na životech,“ napsala na síti X v souvislosti s Kuliničovou smrtí běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Donald Trump odmítl pozvání Zelenského k návštěvě Ukrajiny, píše New York Post. Mluvčí volební kanceláře amerického exprezidenta označil nabídku za „nevhodnou“, protože bývalý americký prezident „není vrchním velitelem ozbrojených sil“.

Polsko disponuje raketami protivzdušné obrany sovětské výroby, které mohou být odeslány na Ukrajinu. Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal již o možném převodu.

Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.

„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.

Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby. 

Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.

Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.

„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.

Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.

Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.

„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.

„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.

„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.

Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu. Dnes to v debatě ve Spolkovém sněmu prohlásilo několik vládních i opozičních poslanců, kteří debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě, podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.

Maďarská vláda zavede nové restrikce na dovoz ukrajinských zemědělských produktů. Uvedl to dnes maďarský ministr zemědělství István Nagy. Vláda chce tímto krokem chránit domácí zemědělce před výkyvy na trhu způsobenými levnějším ukrajinským dovozem, napsala agentura AP.

Rozhodnutí Evropské unie z roku 2022 umožnit bezcelní dovoz z Ukrajiny podle ministra vedlo k „velkému nadbytku a výrazně nízkým cenám“ na evropském trhu se zemědělskými produkty. Maďarsko v loňském roce zakázalo dovoz některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz se vztahuje například na obílí, mouku, jedlé oleje a některé masné produkty.

„Alexej Navalnyj napsal autobiografii,“ tweetuje mluvčí nedávno zemřelého politika Kira Jarmyšová. „Začal v Německu, když se zotavoval z otravy, a skončil ve vězení. Kniha vyjde 22. října.“

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.

Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu. „Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl na tiskové konferenci Fico.

Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.

„Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ popsal jeden z cílů dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu prezident Petr Pavel.

Prezident hostitelské země Gitanas Nauséda hovořil o nutnosti zaměřit se na obnovu Ukrajiny a také o podpoře napadené země i Moldavska v cestě do Evropské unie.

Trojmoří je iniciativou sdružující 13 států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Řecko uskupení rozšířilo teprve loni, k iniciativě se tehdy přidružily také Moldavsko a Ukrajina.

Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu čelící více než dva roky ruské agresi. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.

Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají.

Hlavním úkolem novinky je podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.

„Navždy nás opustil Karel Štindl, bývalý velvyslanec v Polsku a na Ukrajině, znalec Ruska a východní Evropy a mimořádně erudovaný diplomat a skvělý člověk,“ ohlásil na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský. „Zůstává vzorem pro řadu našich kolegů. Upřímnou soustrast rodině a pozůstalým.“

Prezident Petr Pavel se v Litvě sešel s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Ten mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě zúčastní summitu iniciativy Trojmoří.

Lotyšský a ukrajinský prezident Edgars Rinkēvičs a Volodymyr Zelenskyj právě podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu mezi svými zeměmi. „Počítá s roční vojenskou podporou Lotyšska pro Ukrajinu ve výši 0,25 % HDP. Lotyšsko se také zavázalo na 10 let pomáhat Ukrajině s kybernetickou obranou, odminováním a bezpilotními technologiemi a také podporovat vstup Ukrajiny do EU a NATO,“ tweetuje Zelenskyj. „Jsem vděčný našemu příteli a partnerovi, Lotyšsku. To je přesně ta specifičnost a předvídatelnost, kterou náš boj za svobodu a nezávislost vyžaduje.“

Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.

Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.

„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.

Dnešního summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu se zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na této schůzce zastupuje prezident Petr Pavel.

Podle Zelenského jsou dnes „v plánu důležitá jednání a podpis nové oboustranné bezpečnostní dohody“. Hlavní je ale podle něj udělat vše pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany a pro naplnění naléhavých potřeb ukrajinské armády. Řekl to poté, co Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.

„Ruské zlo je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale také pro každý národ sousedící s Ruskem a pro všechny, kdo si váží mezinárodního práva,“ uvedl ukrajinský prezident. V Litvě byl naposledy v lednu, loni v červenci se ve Vilniusu připojil k summitu NATO.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve.

Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislá na ruské ropě.

Německý exkancléř prohrál soud s deníkem Bild. Gerhard Schröder si stěžoval na publikování rozhovoru s ruským právníkem a disidentem Alexejem Navalným, jenž ho v něm označil za „Putinova poslíčka“, který „chrání vrahy“ a „dostává tajné platby“. 

Cílem rozsáhlého nočního ruského útoku na Ukrajinu bylo poškodit kritickou infrastrukturu v pěti regionech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské síly použily více než čtyři desítky střel a přibližně stejný počet dronů a Zelenskyj opět apeloval na spojence své země, aby Ukrajině poskytli prostředky pro protivzdušnou obranu. O poškození elektráren a rozvoden v pěti regionech informuje podle agentury Reuters také provozovatel přenosové soustavy.

„Ruští teroristé opět zaútočili na kritickou infrastrukturu. Došlo k dalšímu odpornému raketovému útoku na Charkov a Charkovskou oblast. Byly zasaženy také objekty v Kyjevské, Záporožské, Oděské a Lvovské oblasti,“ uvedl Zelenskyj na telegramu a na adresu západních partnerů dodal, že Ukrajina potřebuje prostředky pro účinnou protivzdušnou obranu a další zbraně, a ne „zavírání očí“ a zdlouhavé diskuse.

Polská armáda v noci kvůli ruským útokům na západ Ukrajiny aktivovala vše potřebné k ochraně polského vzdušného prostoru, uvedla Varšava.

Rusko v noci útočilo na energetickou infrastrukturu v několika oblastech Ukrajiny, uvedl její ministr energetiky. Zasaženy byly mj. dvě elektrárny.

Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE

Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Ruský nacionalista Igor Girkin, který si v současnosti odpykává v ruském vězení trest za výzvy k extremistické činnosti, žádá o vyslání do bojů na Ukrajinu. Ruským médiím to řekl Girkinův advokát. Někdejší důstojník tajné služby FSB od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny, už v srpnu téhož roku byl ale odvolán do Ruska. Do ruské invaze na Ukrajinu se od roku 2022 ruští vězni zapojují běžně, ale těm, kteří byli odsouzeni za extremismus, je vyslání do války zapovězeno. 

Na Slovensku budou dnes společně jednat členové slovenské a ukrajinské vlády za účasti premiérů obou zemí, Roberta Fica a Denyse Šmyhala. Schůzka se uskuteční necelého půl roku po nástupu do úřadu nynějšího Ficova kabinetu, který Ukrajině bránící se ruské invazi zastavil vojenskou pomoc ze slovenských státních zásob. Fico a Šmyhal společně jednali už letos v lednu v ukrajinském Užhorodu. Slovenský premiér dříve nešetřil kritikou na adresu východního souseda.

Český prezident Petr Pavel se dnes zúčastní summitu iniciativy Trojmoří v litevském Vilniusu. Plánuje také několik bilaterálních jednání, například s estonským protějškem Alarem Karisem. Pavla doprovodí podnikatelská a akademická delegace pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy, která se zúčastní obchodního fóra. V jednom z panelů vystoupí i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Dobré ráno, z ruské Murmanské oblasti v noci na dnešek vzlétlo nejméně sedm ruských strategických bombardérů Tu-95MS, které zaútočily na Ukrajinu. Vedení ukrajinského letectva o tom informovalo na platformě Telegram a vyzývalo obyvatele, aby neignorovali sirény hlásící letecký poplach. Nejméně deset zásahů kritické infrastruktury v Charkovské oblasti nad ránem oznámil šéf správy oblasti Oleh Syněhubov. V Zaporožské oblasti jsou slyšet výbuchy.