Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.

Francie a Británie ještě nedohodly podrobnosti o případném rozmístění kontingentu západních sil na Ukrajině po možném ukončení bojů a vyslovují se pro vůdčí roli ukrajinských ozbrojených sil při zajištění bezpečnosti země. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření francouzského prezidenta a britského premiéra před novináři po dnešních jednáních v Kyjevě.
Kontingent západních sil by měl odradit Rusko od případného dalšího útoku na sousední zemi. Moskva jakoukoliv přítomnost západních vojáků na Ukrajině odmítá.

Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.
„Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti,“ řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole.
Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů.

Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.

„Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to. Pokoušet se nás zastrašit sankcemi je ztráta času,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na evropskou výzvu k příměří. „Z Evropy slyšíme mnoho protikladných vyjádření. Celkově vyznívají spíše konfrontačně než jako pokusy oživit naše vztahy,“ prohlásil.

„Strčte si tyto mírové plány do zadku,“ reagoval bývalý ruský prezident a premiér, nyní předseda vládnoucí strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv na výzvu evropských lídrů, aby si Moskva vybrala mezi příměřím, anebo sankcemi.

„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má šanci to ukázat. Už bez žádných dalších 'kdyby' a 'ale', bez žádných dalších podmínek a průtahů,“ řekl britský premiér Keir Starmer na tiskové konferenci v Kyjevě po představení plánu měsíčního příměří.

Prohlášení Evropanů jsou konfrontační a Rusko se nenechá zastrašit sankcemi, reagoval Kreml na požadavek příměří od pondělka.

„Celkové příměří (na souši, moři, ve vzduchu a ohledně infrastruktur) na 30 dní spustí proces pro ukončení nejdelší a největší války v Evropě od druhé světové války,“ uvedl zmocněnec současné americké administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Jak opakovaně řekl prezident (Donald Trump), zastavte zabíjení teď,“ tweetoval Kellog.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevě shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.
Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí podle agentur po svém dnešním setkání. S americkým prezidentem dnes o věci z Kyjeva hovořili telefonicky.

Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomoci“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte, podle Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
„Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně 30 dní počínaje pondělím,“ uvedl na síti X Sybiha. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.

„Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla k jednání koalice ochotných v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.

Rusko uzavře vzdušný prostor nad vojenskou střelnicí Kapustin Jar kvůli testování balistických raket Orešnik (Líska), píše dnes server Ukrajinska pravda. Podobný krok Moskva učinila i před ostřelováním ukrajinského města Dnipro v listopadu loňského roku.
K uzavření vzdušného prostoru nad střelnicí Kapustin Jaru, která se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, má podle serveru dojít od 12. do 13. května mezi šestou a čtvrtou hodinou místního času (4:00 a 14:00 SELČ). Omezení se týká všech letadel.
Může to znamenat, že Rusko se chystá na jejich odpálení, píše ukrajinský server Militarnyi, který upozorňuje zejména na rozsah prostoru, který má být uzavřen - od země po neomezenou výšku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vřele uvítal státníky z Francie, Německa, Británie a Polska. Prezidenta Emmanuela Macrona a premiéry Friedricha Merze, Keira Starmera a Donalda Tuska spolu se svou první dámou Olenou vzal k památníku padlých vojáků na náměstí Nezávislosti („majdanu“) v centru Kyjeva.

Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl po příjezdu do Kyjeva francouzský prezident Macron.

„Vítejte na Ukrajině!“ Francouzský prezident Emmanuel Macron vystupuje z vlaku v Kyjevě.

Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Evropští lídři - zleva čerstvě zvolený německý kancléř Friedrich Merz, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Kier Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron - u jednoho stolu v Polsku těsně před odjezdem do Kyjeva.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ukrajinské metropoli se dnes bude konat setkání lídrů takzvané koalice ochotných. Účast na jednání, které v pátek ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se zúčastní mimo jiné Francie. Francouzskou účast přímo na Ukrajině v pátek přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, který do metropole vyrazil společně s lídry Británie, Německa a Polska. Podle agentury Reuters bude Paříž na jednání zastupovat ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ke konferenci se přes internet připojí také český premiér Petr Fiala.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ukrajinské metropoli se dnes bude konat setkání lídrů takzvané koalice ochotných. Účast na jednání, které v pátek ohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se zúčastní mimo jiné Francie. Francouzskou účast přímo na Ukrajině v pátek přislíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, který do metropole vyrazil společně s lídry Británie, Německa a Polska. Podle agentury Reuters bude Paříž na jednání zastupovat ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ke konferenci se přes internet připojí také český premiér Petr Fiala.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.