Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ukrajina dnes oznámila spuštění americko-ukrajinského investičního fondu pro obnovu, který poskytne Spojeným státům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Informovaly o tom servery Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina s odvoláním na vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliju Svyrydenkovou, která dříve podepsala s americkým ministrem financí Scottem Bessentem příslušnou dohodu.

„Ukrajina a Spojené státy dnes dokončily všechny procedury pro spuštění americko-ukrajinského fondu obnovy,“ napsala na síti X ukrajinská ministryně. Posledním krokem podle ní byla diplomatická nóta z USA, kterou jí ráno předala americká chargé d’affaires v Kyjevě Julie Davisová. „Fond je nyní oficiálně spuštěn,“ dodala Svyrydenková.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes prohlásilo, že Ukrajina za poslední tři dny vyslala na Rusko a Moskvou okupovaná ukrajinská území 788 dronů a raket. Zároveň ukrajinskou armádu obvinilo z útoků na civilní objekty. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už více než tři roky a součástí bojů jsou i vzdušné údery, které podnikají obě země. Dnes ukrajinské úřady informovaly o několika zabitých civilistech po ruských útocích.

Rusko podle své diplomacie zaznamenalo od úterka do dnešních osmi hodin ráno moskevského času (sedmé hodiny SELČ) celkem 788 útoků ukrajinských dronů a raket. „Naše protivzdušná obrana zničila 776 dronů a raket, 12 bezpilotních letounů bohužel dosáhlo svých cílů,“ uvádí v prohlášení ruské ministerstvo. Útoky si podle něj vyžádaly mrtvé a raněné na území Ruska a v ukrajinských regionech, kterých se Moskva během své invaze zmocnila.

Dvě ruská vojenská letadla narušila dnes odpoledne finský vzdušný prostor na jihu země u města Porvoo, informovalo finské ministerstvo obrany. Polské ministerstvo obrany oznámilo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, informují Reuters a agentura PAP.

„Podezření na narušení (finského vzdušného prostoru) bereme vážně a probíhá vyšetřování,“ uvedl na síti X finský ministr obrany Antti Häkkänen.

Polské vzdušné síly zachytily ve čtvrtek večer ruský taktický bombardér SU-24, který prováděl nebezpečné manévry v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, uvedl polský ministr obrany. Na žádost spojeneckých sil NATO v Evropě dvojice polských stíhaček úspěšně ruský letoun lokalizovala.

Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Ukrinform uvedla, že vyšetřuje zabití 268 ukrajinských válečných zajatců ruskou armádou od začátku ruské invaze. Dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu napsal, že Rusové ve čtvrtek během bojů u města Pokrovsk zajali dva ukrajinské vojáky a později je popravili. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Do Ruska se podle vyjádření jeho ministerstva obrany vrátilo 270 ruských vojáků a 120 civilistů, včetně lidí zajatých ukrajinskou armádou při jejím vpádu do ruské Kurské oblasti. „Výměnou bylo předáno 270 válečných zajatců (z řad) ukrajinských ozbrojených sil a 120 civilistů,“ napsal úřad s poznámkou, že ruští vojáci i civilisté se nyní nacházejí v Bělorusku a následně zamíří do Ruska. Také podle Moskvy mají výměny zajatců a zadržovaných pokračovat v příštích dnech.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.

Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.

„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.

V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.

„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.

Rusko a Ukrajina právě uskutečňují výměnu válečných zajatců, která ještě neskončila, uvedla agentura AP a také několik ukrajinských médií, například servery Ukrajinska pravda a RBK-Ukrajina, a to s odvoláním na nejmenované ukrajinské zdroje. Moskva výměnu dosud nepotvrdila, napsala AP. Výměnu zajatců označila za jednu z mála známek pokroku v mezinárodním úsilí ukončit válku, rozpoutanou před více než třemi lety vpádem ruských vojsk do sousední země.

Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump. Ani Rusko, ani Ukrajina se zatím k vývoji oficiálně nijak nevyjádřily.

Ruští vojenští vyšetřovatelé obvinili pětici ruských vojáků z vraždy spáchané s obzvláštní krutostí, banditismu a rabování v Kurské oblasti na západě Ruska, kde bojovali proti ukrajinským jednotkám. O případu dnes informoval deník Kommersant.

Vojáci 65. mechanizované brigády ukrajinské armády na výcviku v Záporožské oblasti.

Ráno Rusko podniklo dronový útok na předměstí Oděsy. Poškozený je podle místních úřadů soukromý dům. Zranění jsou dva lidé.

Dopoledne ruská řízená letecká bomba zasáhla Kupjansk v Charkovské oblasti, informoval na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Původně napsal, že těžká zranění utrpěli dva zaměstnanci místního komunálního podniku, později uvedl, že jeden z nich zemřel.

Znovuzavedení vysokých cel na některé ukrajinské zemědělské produkty ze strany Evropské unie poškodí nejen ekonomiku země bránící se ruské agresi, ale i její důvěru vůči evropským partnerům. Bruselskému webu Politico to řekl Dmytro Natalucha, předseda výboru pro ekonomické záležitosti ukrajinského parlamentu. Současný bezcelní režim zavedený v roce 2022 skončí 5. června.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 112 ukrajinských dronů, včetně 24 nad Moskevskou oblastí, uvedl rezort obrany v Moskvě. Ukrajina v posledních několika dnech zesílila dronové útoky na Rusko, v ohrožených oblastech kvůli tomu opakovaně přerušovala provoz letiště.

Soud potrestal muže, který vyhrožoval podporovatelce Ukrajiny postřílením jejích dětí. Soukromou zprávu jí poslal přes sociální síť Facebook z ciziny, policie ho přesto dokázala vypátrat. Pravomocný rozsudek mu uložil tříměsíční podmínku s roční zkušební dobou a také peněžitý trest ve výši 30.000 korun. ČTK o případu informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

V Černivické oblasti na západě Ukrajiny Rusko zasáhlo blíže neurčenou železniční infrastrukturu, uvedla Ukrzaliznycja. Nikomu ze zaměstnanců drah se nic nestalo. V okolí Kremenčuku na střední Ukrajině ruský dron zasáhl budovu nějaké firmy. Začala hořet. Tlaková vlna poškodila sedm obytných domů a elektrické vedení a vypadly dodávky proudu. Jeden člověk utrpěl zranění. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevě, po necelé půlhodině byl zrušen.

Telegramový kanál Astra uvádí, že podle obyvatel Jelce požár vznikl v závodu Energija. Jde o největší podnik v Rusku, který se specializuje na výrobu chemických komponentů do článků určených „od tužkových baterií až po zdroje elektrické energie v raketách Bulava“. Firma vyrábí také akumulátory pro drony a patří mezi dodavatele ruského ministerstva obrany.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na město Jelec v Lipecké oblasti na západě Ruska. Podle vedení regionu utrpělo zranění osm lidí. Cílem útoku byla podle všeho tamní továrna na baterie a akumulátory, uvádí ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na různé telegramové kanály.

Gubernátor Lipecké oblasti Igor Artamonov informoval, že v průmyslové zóně v Jelci se zřítil bezpilotní letoun a na místě začalo hořet. Zraněných je osm lidí, kterým zdravotníci poskytli pomoc. Podle Artamonova nejsou pravdivé zprávy, že při požáru unikly do ovzduší nebezpečné látky. Trosky sestřeleného dronu dopadly také na střechu obytného domu, nikomu se nic nestalo, obyvatele domu ale bylo třeba evakuovat.

Pořád se teď hovoří o vyjednávání příměří, bojové operace na ukrajinské frontě ale stále pokračují a vyvíjejí se. Největší pozornost – světových médií i ruské armády – se poslední týdny a měsíce ubírala k Pokrovsku, ruští nájezdníci však zřejmě chystají i ofenzivu v Charkovské oblasti. Celý článek čtete ZDE.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice to považuje za politicky motivovaný krok, napsala agentura AP.

Pokud bude Džaparidze spolu se sedmi dalšími opozičníky obviněn z neuposlechnutí příkazů parlamentní vyšetřovací komise, hrozí jim až roční vězení.

Gruzií od posledních parlamentních voleb z loňského října, které vyhrál Gruzínský sen, zmítají nepokoje. Opozice a její příznivci prohlásili výsledek voleb za nelegitimní kvůli údajnému falšování hlasů, k němuž přispělo Rusko, a pořádají rozsáhlé protesty. Ty ještě zesílily poté, co premiér Irakli Kobachidze loni v listopadu zastavil proces integrace země do EU.