Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a dění na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat opět zítra. Redakce Blesk Zpráv vám přeje dobrou noc.

Den po svátku svatého Josefa vyzývá papež František všechny strany, aby „vynaložily veškeré úsilí k jednání o ukončení války“. „Svatému Josefovi svěřujeme válkou zničené národy Ukrajiny a Svaté země, Palestiny a Izraele, které tolik trpí hrůzami války,“ informuje web Vatican News

 „Nikdy nezapomínejme,“ zopakoval papež, „že válka je vždy porážkou. Ve válce nelze pokračovat.“ 

„Musíme vynaložit veškeré úsilí,“ zdůraznil, „abychom vyjednali ukončení války,“ sdělila hlava katolické církve.

Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.

Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.

 Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.

Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.

„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.

Sullivan neuvedl žádný časový plán, ale ujišťoval, že není nutné jednat o nějakém náhradním „plánu B“, a také podle Reuters zjevně zaujal odmítavý postoj k nápadu, že by pomoc mohla být poskytnuta ve formě půjčky. „Jsem si jistý, že dosáhneme plánu A. Ve sněmovně při hlasování získáme silnou podporu obou stran pro balíček pomoci,“ řekl. Připustil, že celý proces „již trval příliš dlouho“.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži.

Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství", které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Italské ministerstvo školství dnes oznámilo, že prověří stížnosti, že některé italské učebnice nekriticky přebírají pohled Moskvy na vztahy s Ukrajinou a na situaci v regionu. Píše to italská tisková agentura ANSA. Sporné výroky se týkají například vývoje v postsovětském regionu po roce 1991 či ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Někteří nakladatelé oznámili, že již chystají aktualizované verze textů pro žáky.

Některé podněty od ukrajinské komunity prověřili novinářka Irina Casceiová a analytik Massimiliano di Pasquale. Podle jejich hodnocení 12 ze 13 zkoumaných učebnic vydaných v letech 2017 až 2023 obsahují pasáže o soudobých vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se velmi podobají pohledu, který šíří Moskva.

Desítky poslanců strany Sluha národa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtějí rezignovat na své mandáty, neboť postrádají motivaci pokračovat. Uvedl to dnes deník Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje uvnitř této vládní strany.

Sluha národa má v Nejvyšší radě, 450členném zákonodárném sboru Ukrajiny, oficiálně nyní 235 poslanců. Na schůze a k hlasování jich ale chodí jen zhruba 170 až 180. Zbytek se se stranou otevřeně rozešel, nebo jednoduše přestal chodit na zasedání.

Podle Ukrajinské pravdy se odehrává konflikt mezi poslanci a prezidentskou kanceláří Zelenského, která vůči zákonodárcům vystupuje přezíravě a očekává od nich nic než loajální hlasování.

„Starý model vzájemných vztahů už nefunguje. Musíme něco změnit,“ uvedl zdroj deníku, podle nějž poslanci nemají možnost ovlivnit dění ve státě, a nevidí proto smysl v poslanecké práci pokračovat. Několik desítek poslanců se tudíž chce vzdát mandátu.

Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, na který dnes zaútočili Rusové.

Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Gubernátor  Vjačeslav Gladkov později informoval o dalších dvou mrtvých v příhraničním městečku Grajvoron, čelícímu od rána „masivnímu ostřelování“, a to i z raketometů. Oba zabité civilisty zastihlo ostřelování na ulici. Další dva lidé vyvázli se zraněním a byli převezeni do nemocnice v asi 80 kilometrů vzdáleném Belgorodu. Jedna žena se podle Gladkova ještě může nacházet pod troskami.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži. Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství“, které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Litevská vláda vyčlenila 35 milionů eur (přes 885 milionů korun) na nákup munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Sumu dnes oznámila na sociální síti X litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Šéfka vlády ve Vilniusu už na začátku března informovala, že se tato pobaltská země připojí k české iniciativě, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Výši litevského příspěvku tehdy nesdělila.

Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal na lednovém zasedání vlády. Místní výroba nestačí k tomu, aby nahradila úbytek mezinárodní podpory, zejména zbraní z USA, ale vzhledem k tomu, že balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) uvázl v Kongresu, je domácí výroba důležitější než kdy jindy, napsal dnes list The Washington Post.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes útočili Rusové.

Ruské ostřelování zasáhlo v Charkově na východě Ukrajiny osmipatrový obytný dům a továrnu, zabilo nejméně tři lidi a dalších pět zranilo, uvedl na facebooku představitel regionální policie Serhij Bolvinov. Na místě podle něj vznikl rozsáhlý požár, který se rozšířil na plochu o velikosti asi 1000 metrů čtverečních.

Evropská unie se v podpoře Ukrajiny nemůže soustředit jen na evropské zdroje, ale musí hledat i mimo Evropu, jak ukázala Česká republika se svou muniční iniciativou. Dnes to v německém parlamentu řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který poslancům přednesl vládní prohlášení před nacházejícím summitem EU.

„Nemůžeme se soustředit jen na to, co je v Evropě. My jsme hledali i mimo Evropu, ale pro evropské prostředky tady toto omezení bylo,“ řekl Scholz o tom, z jakých zdrojů Ukrajinu zbrojně podporovat. „Českou iniciativou říkáme, že nechceme hledat a obstarávat jen v Evropě, ale i mimo Evropu,“ uvedl. Podle Scholze je to důležité znamení.

Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.

Během třídenních ruských prezidentských voleb protivzdušná obrana zničila 419 dronů a 67 raket, uvedl dnes podle agentur ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Z útoků obvinil sousední Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské vojenské agresi. Rusové vybírali hlavu státu od pátku do neděle, podle všeobecného očekávání ve volbách zvítězil současný a dlouholetý šéf Kremlu Vladimir Putin.

Šojgu dnes podle ruských agentur TASS a Interfax na zasedání rady svého resortu obvinil Ukrajinu ze snahy narušit volební dění v Rusku a na ukrajinském území, které ruská armáda okupuje a Moskva se je rozhodla v roce 2022 anektovat. „Odehrávalo se cílené ostřelování volebních míst a státních institucí, kde se nacházeli výhradně civilisté,“ prohlásil Šojgu, podle něhož ruská armáda posílila ochranu objektů i systém protivzdušné obrany.

Ruské úřady dnes hlásily další ukrajinské útoky ukrajinských střel a bezpilotních letounů na Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblast, které sousedí s Ukrajinou. V Belgorodské oblasti zemřel jeden člověk poté, co jeho automobil zasáhly úlomky sestřelených vzdušných cílů, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. I dnes se podle ruského ministerstva obrany Belgorodská oblast stala terčem palby z raketometů RM-70 Vampire české výroby.

Gladkov v úterý informoval o plánované evakuaci asi 9000 dětí z některých částí regionu a dnes ohlásil začátek mimořádných prázdnin. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle Reuters na setkání s aktivisty v Kremlu ujišťoval, že Rusko zajistí bezpečnost Belgorodu i dalších příhraničních regionů.

Na Bělgorod bylo dnes ráno opět zaútočeno. Podívejte se na video z místa.

Řada nejrůznějších témat k diskuzi čeká ve čtvrtek a v pátek v Bruselu na šéfy států a vlád zemí Evropské unie. Jejich summit bude totiž mít na programu situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU, budoucího rozšíření bloku, opět téma migrace, ale také problematiku podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Čtvrtečního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala, návrh závěrů vítá českou iniciativu týkající se munice pro Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí po telefonu probírali mezinárodní otázky včetně situace na Ukrajině, informoval dnes Kreml podle agentury TASS. Státníci se navzájem ujistili, že jsou spokojeni s rusko-indickou ekonomickou nebo energetickou spoluprací, a Módí také Putinovi pogratuloval k jeho „přesvědčivému vítězství“ v letošních prezidentských volbách.

Na videu je vidět silný požár v obytné budově ve výstavbě v Moskevské oblasti. Jsou slyšet výbuchy.

Ve školce v Murmanské oblasti v Rusku byly uspořádány „prezidentské volby“. Vítězem se nečekaně stal Putin. Není známo, čím se děti provinily.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Drony zaútočily v noci na ruské město Engels. Obyvatelé slyšeli nejméně čtyři exploze. Drony údajně létaly směrem k letecké základně ruského letectva Engels-2, kde sídlí ruské strategické bombardéry. Letecká základna už byla několikrát napadena. Šéf Saratovské oblasti oznámil, že bezpilotní letadla byla zničena systémem protivzdušné obrany. Podle něj nedošlo k žádnému zničení ani obětem na životech.

Ukrajinský generální štáb v pravidelném shrnutí informoval o čtyřech raketových a 86 ruských leteckých útocích, invazní armáda také ve 114 případech z raketometů ostřelovala vojenské i civilní ukrajinské cíle. Podle ukrajinské armády jsou nyní Rusové aktivnější po celé délce frontové linie, především ale v oblasti Lymanu a Kupjansku, kde počet jejich pokusů o útok vzrostl.

Ukrajinským hackerům se podařilo získat dokumenty, které zřejmě patří ruské vládě. Papíry odhalily, co má ruský prezident Vladimir Putin v plánu poté, co skončí válka na Ukrajině. Vypadá to totiž, že tyto dokumenty byly adresovány právě ruskému diktátorovi a že je rovněž podepsal. Píše se o plánu „roznést po Evropě chaos“. Celý článek čtěte ZDE.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Podle agentury DPA se na tom v noci na dnešek dohodli vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. EU cla zrušila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Nová dohoda, která by měla platit do června 2025, se týká vajec, drůbeže, cukru, kukuřice, ovsa, krupice a medu. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo. Na import pšenice se zatím opatření vztahovat nemá.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

O situaci ve Visegrádské skupině (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo o pomoci Ukrajině v odporu proti ruské agresi budou dnes jednat šéfové české a polské diplomacie. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Praze se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským sejde den před schůzkou ministrů zahraničí všech zemí V4. Bilaterální jednání Česka a Polska se konalo také před únorovým summitem premiérů V4.

Rovněž poslanci budou dnes pokračovat v debatě o bezpečnostních hrozbách. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Předseda ANO v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu často opakuje, že je třeba mluvit o míru, a staví se proti vládní – podle něho válečné – rétorice.