Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.

Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.

Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.

Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.

Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.

Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.

Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.

Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.

Rusko odmítá, že by jeho letouny narušily litevský vzdušný prostor. Tvrdí, že stroje v rámci cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí.

Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.

Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.

Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt komentovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, uvedl server BBC. Leavitt uvedla, že Trumpova jednání s Putinem by se stále mohla uskutečnit, ale aby k nim došlo, musí Washington vědět, že budou produktivní.

„Setkání těchto dvou lídrů není zcela mimo pořad dne. Myslím, že prezident a celá administrativa doufají, že se to někdy může stát znovu,“ řekla Leavitt. „Chceme si však být jisti, že toto setkání povede k hmatatelnému a pozitivnímu výsledku. A že to bude dobré využití prezidentova času.“

„Bohužel v poslední době neviděl z ruské strany dostatek kroků, pokud jde o cestu k míru,“ dodala

Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.

Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.

Litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil, že ruská vojenská letadla narušila vzdušný prostor země. Na síti X zveřejnil prohlášení, ve kterém uvedl, že porušení se dopustil ruský stíhací letoun a transportní letadlo.

„Důrazně odsuzuji nedávné narušení vzdušného prostoru ruskou stíhačkou a transportním letadlem z Kaliningradské oblasti. Jedná se o do očí bijící porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Litvy. A my musíme reagovat,“ řekl Nausėda.

Dodal, že incident „opět potvrzuje důležitost posílení připravenosti evropské protivzdušné obrany“. Podle Nausedy si ministerstvo zahraničí předvolá zástupce ruského velvyslanectví na protest proti „bezohlednému a nebezpečnému chování“.

Rusko se k prohlášení litevského prezidenta zatím nevyjádřilo.

Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.

 Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Americký prezident Donald Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také vyjádřil k nedávné zprávě deníku Wall Street Journal, která naznačila, že Spojené státy zrušily omezení týkající se používání západních raket k útokům na cíle hluboko v ruském týlu. Informuje o tom BBC. Krátce po této publikaci americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa takové povolení neudělila. Poznamenal také, že Ukrajina má právo likvidovat rakety jiné než americké výroby a že Washington se do toho nijak nezapojuje.

Zelenskyj potvrdil prohlášení amerického prezidenta a poznamenal: „Nikdy jsme nepoužili americké zbraně na dlouhou vzdálenost proti velmi důležitým cílům v Rusku. To je důležité. Použili jsme různé zbraně s dobrými schopnostmi dlouhého doletu, ale to bylo, řekl bych, pouze v bojových zónách.“

Zelenskyj dodal, že Ukrajina má vlastní zbraně, které dokáží zasáhnout útoky na velkou vzdálenost.

Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina se potřebuje bránit, uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu.

Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že při útocích ukrajinských dronů v regionu bylo zraněno 12 obyvatel. Ve svém Telegramu psal o „obchodním objektu“ ve vesnici Streletskoje, který byl dvakrát napaden, a kde se zranilo šest lidí. Ti byli se zraněními od šrapnelů převezeni do městské nemocnice v Belgorodu.

Gladkov navíc píše, že „v Belgorodu zaútočil dron na komplex autobusových zastávek“, kde bylo zraněno také šest lidí, včetně jednoho nezletilého.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Tiskové agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi maďarské metropole, kteří tak chtěli ukázat sílu tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.

Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plán sejít se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá. Orbán v projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Navrhuje pro ni strategické partnerství.

Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fiala o tom informoval na X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu v Bruselu vyzval unijní lídry, aby se co nejdříve dohodli na plánu využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu bránící se Ukrajiny. Navrhovaný mechanismus pro využití zmrazených ruských aktiv je podle něj zcela legální a spravedlivý. Podle Zelenského Ukrajina použije významnou část těchto aktiv na nákup zbraní od svých evropských spojenců.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily těla více než 1000 vojáků padlých ve válce, která pokračuje už čtvrtým rokem. Rusko Ukrajině předalo 1000 těl a Ukrajina Rusku 31, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruský server RBK.

EU zahrnula do protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a obchodní firmu. Jde zatím o ekonomicky nejvýznamnější krok v tomto ohledu, píše Reuters.

Moskva dnes pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy dnes bude jednat summit EU v Bruselu.

Soukromá indická společnost Reliance Industries zastaví dovoz ropy, kterou odebírá na základě dlouhodobé smlouvy s ruskou společností Rosněfť. S odkazem na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Indický podnik reaguje na středeční oznámení amerického ministerstva financí, že Spojené státy zavádějí sankce proti ruským ropným koncernům Rosněfť a Lukoil. Reliance je největším dovozcem ropy do Indie.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes při příchodu na summit EU v Bruselu uvedl, že sdílí obavy belgického premiéra Barta de Wevera ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Šéf spolkové vlády ale také věří, že se členským státům EU podaří v této otázce udělat krok vpřed.

Moskva dnes označila nové americké protiruské sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Ruské cíle na Ukrajině zůstávají podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovová nezměněné. Informuje o tom agentura Reuters.

„Rusko nedává najevo, že chce tuto válku zastavit, stále na nás útočí,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Bruselu. Ukrajina, Evropa i USA tak podle něj musí společně tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby agresi zastavil. „Tlak znamená sankční balíčky, rakety dlouhého doletu, protivzdušnou obranu a samozřejmě finanční podporu, o které budeme dnes hovořit,“ dodal s tím, že je možné dosáhnout příměří, je ale potřeba právě zvýšený tlak na Moskvu.

Španělsko se rozhodlo připojit k programu PURL, který spočívá v nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Píší to dnes ráno španělské deníky s odkazem na vládní zdroje. Madrid již v uplynulých dnech dával najevo, že se přiklání k účasti v programu. To by mohlo také snížit napětí s Washingtonem ohledně španělských výdajů na obranu, které považuje za nedostatečné americký prezident Donald Trump.

Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.

Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.

Spojené státy mají stále zájem o jednání s Ruskem, pokud to může pomoci dosažení míru na Ukrajině. V noci na dnešek to podle agentur řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruší schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o které uvažoval.

Rubio novinářům řekl, že Spojené státy mají vždy zájem o jednání s Ruskem. „Budeme mít vždy zájem o dialog, pokud je možnost dosáhnout míru,“ uvedl Rubio.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uprostřed války na Ukrajině. Podle webu CNN to dnes po schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také středeční americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět ruského prezidenta Vladimira Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o mnoha tématech, zejména o ruské agresi na Ukrajině a další podpoře Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale také o konkurenceschopnosti EU a dosahování klimatických cílů, migraci a nově také o dostupném bydlení. Evropská rada měla stanovit politická vodítka pro připravovaný návrh Evropské komise ohledně takzvané reparační půjčky Kyjevu. Schůzky v Bruselu se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rozhodnutí Spojených států, které ve středu večer oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, uvítali mimo jiné představitelé Evropské komise, NATO nebo Velké Británie. Spojené státy se sankcemi snaží přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil přes tři roky trvající válku na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uprostřed války na Ukrajině. Podle webu CNN to dnes po schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také středeční americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět ruského prezidenta Vladimira Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Ruské bezpilotní letouny zaútočily druhou noc po sobě na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde zranily čtyři osoby a poničily několik budov. Dnes to napsala agentura Reuters. Rusko noc předtím na Kyjev a jeho okolí vyslalo čtyři stovky dronů a bezmála třicítku raket, které připravily o život šest lidí.

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Informovala o tom stanice CNN nebo agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Spojené státy oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Informovaly o tom agentury AFP, AP a Reuters. Šéf amerického resortu financí Scott Bessent v prohlášení uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Tu americký ministr označil jako nesmyslnou.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila klíčové omezení pro používání některých střel dlouhého doletu, které Ukrajina dostala od západních spojenců. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Rozhodnutí podle nich umožní Kyjevu zintenzivnit útoky na cíle v Rusku a zvýšit tlak na Kreml. Trump ale vzápětí informace WSJ označil za nepravdivou zprávu a prohlásil, že USA nemají se zmíněnými střelami nic společného.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.

Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.

Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.

Generální tajemník NATO Mark Rutte před setkáním s americkým prezidentem prohlásil, že má plnou důvěru v Donalda Trumpa a věří, že je jediný, kdo může dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Po setkání s americkými senátory v Kongresu uvedl, že později s Trumpem projedná, „jak mohou zástupci NATO pomoci realizovat jeho vizi plnohodnotného míru na Ukrajině,“ informovala zpravodajka BBC Imogen Wallace.

Schůzka Rutteho a Trumpa v Bílém domě je naplánována na 16:00 washingtonského času (20:00 GMT). Bude uzavřena pro tisk.

Na otázku, zda jeho návštěva Washingtonu naznačuje, že Trumpova jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý týden selhala, Rutte uvedl, že jeho návštěva byla předem naplánována a že setkání amerického a ukrajinského prezidenta bylo „úspěšné“. „Mám v prezidenta Trumpa plnou důvěru a on je jediný, kdo to dokáže,“ cituje Rutteho agentura AFP. „Trumpovo vedení je zde klíčové. [...] Musí vést dialog s Putinem, musí vést dialog se Zelenským.“

Ruská agrese na Ukrajině a další podpora Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale i konkurenceschopnost Evropské unie a dosahování klimatických cílů, problematika migrace a nově i dostupného bydlení budou hlavními tématy summitu EU, který se koná ve čtvrtek v Bruselu.

Kromě oficiálních závěrů, které se předjednávaly několik týdnů, se pozornost soustředí zejména na diskuse unijních prezidentů a premiérů. Očekává se, že summit odblokuje schválení devatenáctého balíčku protiruských sankcí, který dosud odmítalo Slovensko. Premiér Robert Fico ale dnes prohlásil, že nakonec sankce asi podpoří. Stejně tak by Evropská rada měla přinést politická vodítka pro připravovaný návrh komise ohledně reparační půjčky Kyjevu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů.

Ukrajinské drony během úterní noci zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a na rafinerii v Dagestánu. Uvedl to server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady. „V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na telegramu šéf Mordvinské republiky Arťom Zdunov.

Ukrajina nakoupí od Švédska 100 až 150 stíhaček JAS-39 Gripen v budoucnu. Dnes to oznámil po švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatím ale podle politiků jde o předběžnou dohodu. Zelenskyj by ale i tak chtěl první gripeny už příští rok, jak řekl novinářům

Ruské drony dnes ráno také zasáhly školku v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Po útoku se zřítilo celé druhé patro zasaženého domu. Před zásahem se učitelkám naštěstí povedlo všech 48 dětí rychle evakuovat do jednoduchého sklepního úkrytu, kde všechny přežily. I přesto jeden člověk při útoku zemřel.

Iniciativa Dárek pro Putina spustila sbírku na raketu s plochou drahou letu Flamingo. Zbraň se rozhodla pojmenovat DANA 1, po předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která 6. října zemřela. Iniciativa Dárek pro Putina nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro Ukrajinu. Na raketu potřebuje vybrat 12,5 milionu korun, k dnešnímu poledni lidé přispěli 1,3 milionu korun.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom dnes server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal na telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.

Přípravy na schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti pokračují, uvedl dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Učinil tak den poté, co média informovala o odkladu schůzky, patrně z důvodu neochoty Moskvy k ústupkům ze svých požadavků.

Při nočních ruských útocích na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo o život šest lidí a dalších 17 bylo zraněno. Rusko podle něj necítí dostatečný tlak.

V důsledku nočních ruských vzdušných úderů zahynuli v Kyjevě nejméně dva lidé. V Záporoží utrpělo zranění pět žen, informují ukrajinské úřady.

Rusko podniklo v noci na dnešek rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině pomocí balistických střel a dronů, exploze jsou hlášeny z Kyjeva a také z měst na jihu země. Informovaly o tom agentura Reuters a ukrajinská média. Zprávy o případných obětech úderů ani významnějších škodách zatím nejsou k dispozici.

Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím konání v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Během páteční schůzky s ukrajinským prezidentem v Bílém domě Donald Trump požadoval, aby Volodymyr Zelenskyj souhlasil s územními ústupky Rusku, informuje deník New York Times. Publikace cituje úředníka s přímou znalostí Zelenského telefonátu s evropskými lídry, který se uskutečnil bezprostředně poté, co ukrajinský prezident opustil Bílý dům.

Zelenskyj Evropanům řekl, že Trump zpočátku požadoval územní ústupky, stejně jako před srpnovým summitem s Putinem na Aljašce, ale nakonec na nich přestal trvat, píše publikace.Trump varoval Zelenského, že Rusko by mohlo Ukrajinu porazit, pokud nebude dosaženo dohody. Zelenskyj trval na tom, že Ukrajina si stojí za svým. Trump nenabídl rakety Tomahawk, informuje New York Times.

Jiný zdroj, diplomat EU, uvedl, že ačkoli na setkání prezidentů USA a Ukrajiny nedošlo k žádnému pokroku, nedošlo ani k žádným odchylkám od dosažených dohod.

Agentura AFP dnes s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele informovala, že prezident Trump během schůzky v Bílém domě vyvinul tlak na Volodymyra Zelenského, aby se vzdal východního Donbasu. Zdroj dodal, že rozhovory s Trumpem byly „napjaté a obtížné“ a že diplomatické snahy o ukončení války se zdají být „vlečné“ a „točí se v kruhu“.

Obyvatelé Trubčevska v Brjanské oblasti hlásí výpadky proudu po útoku ukrajinských ozbrojených sil. Brjanské telegramové kanály hlásí útok ukrajinského dronu na rozvodnu v obci Krasnoje v Trubčevském okrese, píše ruskojazyčná služba BBC.

Obyvatelé nahlásili na pohraničním telegramovém kanálu, že po útoku na elektrickou síť v Trubčevsku, který se nachází poblíž ukrajinských hranic, náhle došlo k výpadku proudu. Podle Brjansk News vypukl v rozvodně požár. Místní úřady se k této informaci nevyjádřily.

Ukrajina a její evropští spojenci připravují novou dohodu o vojenské pomoci, která se bude konat koncem tohoto týdne, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by uvedl podrobnosti.

„Vznikne dobrá a v mnoha ohledech zcela nová dohoda týkající se našich obranných schopností. Dohoda, kterou budeme dlouhodobě implementovat, efektivně jako součást bezpečnostních záruk pro náš stát [...] Je příliš brzy na zveřejnění podrobností – vše bude finalizováno tento týden,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním videoprojevu.

V pátek 24. října se v Londýně sejde Koalice ochotných, skupina zemí spojenců Ukrajiny. Zúčastní se jí i Zelenskyj.

V úterý večer bylo nad ruskou Brjanskou oblastí sestřeleno 57 dronů. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany.

Guvernér Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz oznámil, že v důsledku útoku ukrajinského dronu v Klimovském okrese Brjanské oblasti byli zraněni dva muži. Podle Bogomaze byli oběti převezeny do nemocnice a byla jim poskytnuta lékařská pomoc.

Další dron byl podle ruských vojenských údajů sestřelen nad Kurskou oblastí.

Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.

Slovenský premiér Robert Fico tvrdí, že jsou snahy zmařit dříve ohlášené setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti. Vyslovil se pro co nejrychlejší konání summitu s podporou Evropské unie. V příspěvku na sociální síti Fico také opět kritizoval přístup EU k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.

„Vždy jsem tvrdil, že EU se změnila na válečný kabinet, že podstatná část členských států EU podporuje válku na Ukrajině v naivní domněnce, že takto lze oslabit až porazit Rusko,“ uvedl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

Fico doplnil, že nevěří, že EU chce rychlý mír na Ukrajině. Pro jeho dosažení by evropský blok měl podle něj udělat všechno pro to, aby se summit Trumpa s Putinem uskutečnil bez překážek a co nejrychleji.

„Rusko téměř automaticky začalo mít menší zájem o diplomacii poté, co se posunulo rozhodnutí USA ohledně střel Tomahawk,“ uvedl Zelenskyj.

Zdá se, že odmítnutí Moskvy okamžitě zavřít palbu na Ukrajině je to, co ohrozilo summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, informovala agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. Neschopnost Marca Rubia a Sergeje Lavrova dohodnout se na schůzce během telefonátu naznačuje, že summit Trump-Putin se podle dvou vysoce postavených evropských diplomatů nemusí konat.

„Myslím, že Rusové chtěli příliš mnoho a Američanům bylo jasné, že pro Trumpa v Budapešti žádná dohoda nebude,“ řekl jeden ze zdrojů agentury.

„Rusové vůbec nezměnili svůj postoj a nebudou souhlasit s tím, že ,zastaví se tam, kde jsou‘,“ řekl druhý diplomat. „A myslím, že Lavrov pronesl stejný projev a Rubio reagoval něčím jako: ‚Uvidíme se později.‘“

Ani jedna ze stran se veřejně nevzdala plánů na uspořádání schůzky v Budapešti a snahy o uspořádání summitu v Maďarsku. „Zdá se, že pokračují,“ poznamenává agentura Reuters.

Setkání Trumpa a Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu. Trump dříve avizoval schůzku do dvou týdnů.

Volodymyr Zelenskyj se setkal s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustemem Umerovem. Oznámil to v příspěvku na síti X. V příspěvku hovoří o několika prioritách. Zaprvé, připravit nové obranné dohody, které posílí ukrajinské bojové letectvo. 

„Druhá priorita – tento týden se uskuteční setkání s lídry evropského společenství a naší Koalice ochotných. Každá země a každý lídr by měl jasně chápat, co nás v této konkrétní chvíli může nejefektivněji podpořit. Naše potřeby v oblasti protivzdušné obrany, konkrétní obsah balíčků obranné podpory, rozšíření iniciativy PURL, seznam potřebného vybavení pro obnovu naší energetické infrastruktury po útocích a koordinace při zpřísňování sankcí – to vše musí být jasně definováno a sděleno každému z našich partnerů podle jeho skutečných možností,“ píše.

Zatřetí projednali program nadcházejících zasedání štábu. Také detailně pracují na potřebách ukrajinského obranného průmyslu, aby zajistili jejich co nejúplnější uspokojení. Podíl dodávek zbraní ukrajinské výroby na frontu musí do konce letošního roku dosáhnout alespoň 50 procent. „Toho je třeba dosáhnout,“ dodává.

Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.

Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne. Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.

Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.

Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.

„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.

Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.

Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.

Siemoniakův mluvčí Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie.

Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.

Letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina by mohlo být nuceno přistát, pokud se pokusí letět do Maďarska přes Polsko, aby se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl to 21. října polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Česká republika do roka postaví a daruje Ukrajině družici pro pozorování Země, která bude sbírat data bez ohledu na počasí či světelné podmínky. Družice bude příspěvkem Česka k rozvoji a bezpečnosti Ukrajiny.

Projekt při týdnu vesmírných aktivit Czech Space Week představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). ČTK o něm dnes informovalo ministerstvo dopravy.

Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny jsou po útocích statisíce lidí bez dodávek elektřiny, informovala agentura Reuters.

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzké setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně Ukrajiny se komplikuje. Přípravná schůzka ministrů zahraničí se tento týden nejspíše neuskuteční, uvedla dnes televizní stanice CNN.

Moskva k tomu podle agentury Reuters sdělila, že je předčasné mluvit o načasování schůzky Marka Rubia se Sergejem Lavrovem.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát ke dni 21. října 2025.

Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.

Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.

Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.

„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.

 Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP. 

„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Ukrajinci, kteří utíkají ze své země před válkou do Rakouska, mohou mít od začátku nového roku problém s ubytováním v prvních dnech po příjezdu, napsala dnes agentura APA. Všechny spolkové země už totiž oznámily uzavření svých center, kde Ukrajince bezprostředně po příjezdu ubytovávají, než jim místní úřady vydají dočasné povolení k pobytu. Jako poslední se chystá své příjezdové centrum pro Ukrajince uzavřít na konci roku Vídeň.

Ruská armáda znovu zaútočila na ukrajinskou dopravní infrastrukturu, oznámil dnes vicepremiér Oleksij Kuleba. V důsledku útoku nabírají zpoždění vlaky na severu země a v té samé části Ukrajiny je několik tisíc lidí bez dodávek proudu, protože Rusové podle regionální energetické společnosti zasáhli blíže neurčený elektrárenský objekt. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Rusové uvedli, že zneškodnili několik ukrajinských dronů.

Rusko by na plánované schůzce šéfa Kremlu Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Budapešti chtělo pokročit v mírovém řešení ukrajinské otázky a projednat bilaterální vztahy se Spojenými státy. Dnes to podle agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedl také, že americký a ruský tým ještě s přípravou summitu nezačaly.

Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina, tak bylo možné dnes Bratislavu a Budapešť přehlasovat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.

„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.

Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.

„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává, pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.

Americký prezident Donald Trump v neděli řekl, že Donbas na východě Ukrajiny musí zůstat rozdělený, aby ruská válka proti sousední zemi mohla skončit. Píše o tom agentura AP, která podotýká, že většina tohoto regionu by tak připadla Rusku.

„Ať je (Donbas) rozříznutý tak, jak je,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Donbas by podle něho měl zůstat rozdělený mezi obě znepřátelené země tak, jak je nyní. „Později o tom mohou jednat,“ řekl. „Ale nyní by se obě strany konfliktu měly zastavit na linii bojů – jít domů, přestat bojovat, přestat zabíjet,“ uvedl také šéf Bílého domu během letu z Floridy do Washingtonu. Při jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je podle něho ve hře mnoho variant.

Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times (FT). Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu ho zničí.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou dnes na svém zasedání v Lucemburku jednat o další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Schůzky se zúčastní i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Očekávalo se, že státy EU v nejbližších dnech schválí již devatenáctý balík sankcí proti Rusku, jeho přijetí ale stále blokuje Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Guvernér Orenburské oblasti Jevgenij Solncev dříve dnes uvedl, že ukrajinské drony zaútočily na plynovodní infrastrukturu, v důsledku čehož nastal požár v jedné z provozoven. Orenburská oblast je vzdálená více než 900 kilometrů od Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek bylo nad Samarskou oblastí zničeno 12 ukrajinských dronů. Neuvedlo ale, zda některý z dronů zasáhl cíl.

„V Evropě by neměl být žádný ruský zdroj energie. Signály z Ameriky jsou jasné – jsou připraveni dodat tolik plynu a ropy, kolik bude potřeba, aby nahradili ruské dodávky." Napsal na svůj účet na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj v rozhovoru pro NBC uvedl, že mírová dohoda s Ukrajinou by neměla dát „teroristovi“ Putinovi žádná neobsazená území, píše The Kyiv Independent.

Ve snaze omezit vliv Moskvy Lotyšsko a Estonsko postupně ruší ruštinu ve vzdělávání, zpřísňují imigrační pravidla a zaměřují se na organizace napojené na Rusko. Píše o tom The Kyiv Independent.

„Ukrajina nikdy nehledala válku. Dohodli jsme se na bezpodmínečném příměří, hledali jsme příležitosti k míru a opakovaně jsme světu nabízeli způsoby, jak zastavit útoky ve vzduchu, na souši i na moři. Je to však Rusko, které tomuto procesu neustále brání – manipuluje, protahuje jednání, terorizuje naše lidi leteckými údery a zintenzivňuje útoky podél frontové linie. Válka pokračuje jen proto, že Moskva nechce, aby skončila." Napsal na svém účtě na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Německý historik Schlögel dnes převzal cenu ve frankfurtském kostele svatého Pavla. V děkovné řeči uvedl, že by se Němci a Evropané měli od Ukrajinců učit.

„Občané a občanky Ukrajiny nás učí, že to, co se děje, nelze nazývat ukrajinským konfliktem, ale je to válka. Pomáhají nám porozumět, s kým máme co do činění: s režimem, který chce Ukrajinu zničit jako nezávislý stát a který nenávidí Evropu,“ uvedl 77letý historik. „Ukazují nám, že když se ustupuje agresorovi, zvyšuje to jen jeho apetit, a že appeasement nevede k míru, ale vyšlapává cestičku k válce,“ dodal.

Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti.