Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

Podle ukrajinského generálního štábu jsou ztráty Rusů v Kursku obrovské. Zdůrazňuje také, že nepřátelská armáda neprolomila hranice v Sumské oblasti, jak zaznívá z některých zdrojů. Štáb také potvrdil, že sabotážní a útočné skupiny okupantů se pohybovaly podél větve plynovodu. 

„V současné době jsou ruské speciální jednotky detekovány, blokovány a ničeny. Ztráty nepřítele v Suja jsou velmi vysoké,“ dodává štáb. Uznává, že situace je nicméně obtížná a probíhají těžké boje o udržení pozic. „Naše velení vidí úplný obraz a přijímá nezbytná opatření k posílení odolnosti naší obrany. Zálohy vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny byly nasazeny ke stabilizaci situace, což vedlo ke značným ztrátám našich nepřátelů,“ dodává. 

Miliardář Elon Musk na své síti X dnes uvedl, že internetový systém Starlink Ukrajině nevypne, bez ohledu na to, jak moc nesouhlasí s politikou Kyjeva, píše agentura Reuters. Příspěvek sdílel poté, co polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že Varšava, která platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by měla hledat alternativu pro případ, že se Muskova společnost ukáže jako „nespolehlivá“.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Další snímky z berlínského protestu proti ruské agresi na Ukrajině.

Ruská armáda dobyla zpět další tři vesnice v Kurské oblasti na západě země, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Jde o vesnice Malaja Loknja, Čerkasskoje Porečnoje a Kosica. K postupu se Moskva přihlásila dnes již dříve, když oznámila, že ruské jednotky obsadily v Kurské oblasti vesnici Lebeděvka a ještě jedno další osídlení.

Na Ukrajinu myslí i papež František, který je dlouhodobě hospitalizovaný. Poté, co se jeho stav zlepšil začal z nemocnice pracovat a dnesk poslal svým věřícím modlitbu a vzkaz. V něm vyzval k modlení za mír pro Ukrajinu a další státy, které se účastní válek. 

„Společně nadále vzývejme dar míru, zejména na sužované Ukrajině, v Palestině, Izraeli, Libanonu a Myanmaru, Súdánu a Konžské demokratické republice. Zejména jsem se s obavami dozvěděl o obnovení násilí v některých oblastech Sýrie: doufám, že definitivně ustane, a to s plným respektem ke všem etnickým a náboženským složkám této společnosti, zejména k civilnímu obyvatelstvu,“ poslal papež vzkazem. 

V Berlíně se při neděli konaly protesty proti válce na Ukrajině a ruské agresi. 

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů serveru NBC nehodlá obnovit pomoc Ukrajině poté, co by země podepsala dohodu o nerostech. Američtí představitelé serveru sdělili, že bude Trump požadovat od Ukrajiny více věcí, nejspíše i rezignaci ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Další věcí, kterou by Trump mohl požadovat, je i přenechání části území Rusku. 

Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“. Uvedl to dnes polský ministr zahraničí poté, co nejbohatší muž planety Musk spekuloval o tom, že Ukrajincům projekt Starlink zajišťovaný jeho společností SpaceX vypne.

Starlink poskytuje Ukrajině a její armádě klíčové internetové připojení. „Polské ministerstvo pro digitalizaci za Starlink pro Ukrajinu platí přibližně 50 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč) ročně,“ napsal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na síti X. „Nehledě na etiku toho, když někdo vyhrožuje oběti agrese - pokud se SpaceX ukáže jako nespolehlivý poskytovatel, budeme nuceni hledat jiné dodavatele,“ uvedl Sikorski.

Opoziční hnutí ANO a SPD zatím nevědí, zda se jejich zástupci zúčastní schůzky s představiteli stran a hnutí k posílení bezpečnosti, kterou na čtvrtek svolal premiér Petr Fiala (ODS). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že SPD nepodpoří zvýšení výdajů na obranu, které ve středu schválila vláda. Podle europoslankyně za ANO Kláry Dostálové Česko v současnosti neplní ani závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pokud by hnutí ANO bylo ve vládě, tak by závazek výdajů na obranu nezvýšilo, ale zasadilo by se o splnění toho současného, tedy dvou procent, uvedla dnes Dostálová v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Nejbohatší muž světa a blízký poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Elon Musk se dnes na své sociální síti vyjádřil pro vystoupení Spojených států z NATO. Zároveň poznamenal, že USA by neměly Evropě platit její obranu. Napsala o tom agentura Bloomberg. Muska, který se narodil v Jihoafrické republice a má také kanadské a americké občanství, Trump pověřil vedením skupiny pro zefektivnění státní správy.

Nejbohatší muž světa se ke členství v NATO vyjádřil dnes časně ráno v reakci na příspěvek, který vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance. „Opravdu bychom měli. Nedává smysl, aby Amerika platila za obranu Evropy,“ uvedl Musk.

„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.

Miliardář Elon Musk se na své síti X vyslovil pro vystoupení z NATO, USA by podle něj Evropě neměly platit její obranu, píše Bloomberg.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.

„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

Na závěr pořadu Partie se exprezident Miloš Zeman zamyslel nad tím, jestli by dávalo smysl referendum občanů o vystoupení ČR z Evropské unie a z NATO. „Jenom totální idiot by se vzdal struku, ze kterého prýští dobré mléko,“ komentoval možné odcházení. A co se týče NATO, i zde má Miloš Zeman jasný názor. „Já jsem zažil rok 68, zažil jsem sovětskou okupaci. Od té doby nedůvěřuji Rusku. Kdyby nebylo ruské agresivity, trošku bych uvažoval, jestli NATO potřebujeme, ale jelikož je Rusko agresor, nu…,“ uvedl. Dodal ale, že by klidně pro referendum vlastně byl, protože „věří v moudrost většiny českých voličů.“ 

Exprezident Miloš Zeman v pořadu Partie na TV Prima uvedl, že si myslí, že by v Rusku mohlo dojít k požadovaným změnám. „Rusko válka vyčerpává, dochází k exodu občanů na západ, k dezercím. Údaje o ruské ekonomice jsou doslova katastrofické. To vše vytváří postupně rostoucí tlak, aby se Rusko začalo chovat jinak. Jinými slovy, bude-li na ně vyvíjen dostatečný tlak, ne jako doposud, dojde zde ke změnám,“ uvedl. 

Podle Zemana je Trump Kissingerovým pragmatikem a záleží mu na USA, záleží mu na vlastní pověsti, ale vůbec mu nezáleží na Evropě. „V zájmu USA je dát amerických těžařům, aby na UA těžili vzácné minerály,“ uvedl také Miloš Zeman.

Lídry evropských zemí následně přirovnal k hejnu slepic, mezi které farmář hodil kámen, a ony se nejdříve rozběhnou, aby se pak zase sešly. Nevidí mezi nimi schopného lídra a nevidí velké snahy o dohodu, která by byla pro EU výhodná. „Musíme si přiznat, že jediný, kdo je schopný přivést Ukrajinu k příměří, je Donald Trump,“ konstatoval.

Exprezident Miloš Zeman byl hostem pořadu Partie na TV Prima, kde se vyjádřil i k válce na Ukrajině a stávající geopolitické situaci, která vznikla vlivem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle exprezidenta je situace překvapivá pouze pro některé lidi, protože Donald Trump jedná pořád stejně a jedná jako pravý businessman.

„Čemu on říká vydírání, to on jenom aplikuje na mezinárodní úrovni. Jednou vůči Ukrajině, teď vůči Rusku a já předpokládám, že bude mít úspěch,“ konstatoval. „Světový řád je příliš vznešený pojem, než aby se měnil jedním, byť schopným, politikem,“ dodal na dotaz, zdali se mění světový řád.

Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Pod dokumentem přijatým na sobotním setkání členů bývalé protikomunistické opozice v pražské Lucerně jsou podepsáni kromě signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) i další občanští aktivisté.

„Nedosáhneme trvalého míru, když mu budeme ustupovat. To nikdy nezafungovalo,“ konstatoval Jan Jacob (TOP09) v pořadu Partie k tématu míru na Ukrajině na adresu ruského prezidenta Vladimíra Putina. 

Podle něj bychom měli mít jednotnou armádu, jakožto EU. „Klíčové je, aby se našli lídři za Evropu,“ souhlasí Jacob s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) o tom, že se musí na jednání najít silná evropská osobnost. Za Jacoba by to mohl být i vítěz německých voleb. 

Ukrajinský dron v noci na dnešek zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil. Moskva dnes rovněž oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval.

I v USA se konaly menší pochody na podporu Ukrajiny. Demonstranté se sešli i před Bílým domem. 

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. Gubernátoři těchto oblastí nicméně v souvislosti s nočními ukrajinskými dronovými útoky nehlásí žádné škody či zranění, napsala agentura Reuters.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko podle Reuters informoval rovněž o útoku na metalurgický závod v Lipecku. Neřekl však přímo, že za útokem stály ukrajinské drony.

Rusko zahájilo válku proti Ukrajině vpádem svých vojsk na její území před třemi lety v únoru. Tvrzení žádné ze stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusové přišli za poslední den o bezmála 1200 vojáků. Úřady do dat zahrnují nejen zabité, ale i zraněné.

"Whatever is worth doing is worth doing well."
Lewis Carroll

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to March 9, 2025. pic.twitter.com/x4xZIKXaA5

— Defense of Ukraine (@DefenceU) March 9, 2025

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 88 ukrajinských dronů. Informovalo o tom podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruský letecký úřad Rosaviacija oznámil, že letiště v ruských městech Astrachaň, Nižnij Novgorod a Kazaň v noci z bezpečnostních důvodů na několik hodin přerušila provoz.

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. 

Sabotáž na Krymu.

Partyzánská skupina Atesh sabotovala železniční trať spojující části okupovaného Krymu s frontovou linií v Záporožíské oblasti, čímž narušila ruské zásobovací linky. S odkazem na sociální síť Telegram o tom informuje Kyiv Independent.