Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
Generální tajemník NATO Mark Rutte před setkáním s americkým prezidentem prohlásil, že má plnou důvěru v Donalda Trumpa a věří, že je jediný, kdo může dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Po setkání s americkými senátory v Kongresu uvedl, že později s Trumpem projedná, „jak mohou zástupci NATO pomoci realizovat jeho vizi plnohodnotného míru na Ukrajině,“ informovala zpravodajka BBC Imogen Wallace.
Schůzka Rutteho a Trumpa v Bílém domě je naplánována na 16:00 washingtonského času (20:00 GMT). Bude uzavřena pro tisk.
Na otázku, zda jeho návštěva Washingtonu naznačuje, že Trumpova jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý týden selhala, Rutte uvedl, že jeho návštěva byla předem naplánována a že setkání amerického a ukrajinského prezidenta bylo „úspěšné“. „Mám v prezidenta Trumpa plnou důvěru a on je jediný, kdo to dokáže,“ cituje Rutteho agentura AFP. „Trumpovo vedení je zde klíčové. [...] Musí vést dialog s Putinem, musí vést dialog se Zelenským.“
Ruská agrese na Ukrajině a další podpora Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale i konkurenceschopnost Evropské unie a dosahování klimatických cílů, problematika migrace a nově i dostupného bydlení budou hlavními tématy summitu EU, který se koná ve čtvrtek v Bruselu.
Kromě oficiálních závěrů, které se předjednávaly několik týdnů, se pozornost soustředí zejména na diskuse unijních prezidentů a premiérů. Očekává se, že summit odblokuje schválení devatenáctého balíčku protiruských sankcí, který dosud odmítalo Slovensko. Premiér Robert Fico ale dnes prohlásil, že nakonec sankce asi podpoří. Stejně tak by Evropská rada měla přinést politická vodítka pro připravovaný návrh komise ohledně reparační půjčky Kyjevu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyzkoušel sednout do stíhačky JAS-39 Gripen poté, co společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem oznámil, že Ukrajina v budoucnu koupí 100 až 150 těchto strojů.
Ukrajinské drony během úterní noci zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a na rafinerii v Dagestánu. Uvedl to server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady. „V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky," napsal na telegramu šéf Mordvinské republiky Arťom Zdunov.
Ukrajina nakoupí od Švédska 100 až 150 stíhaček JAS-39 Gripen v budoucnu. Dnes to oznámil po švédský premiér Ulf Kristersson po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatím ale podle politiků jde o předběžnou dohodu. Zelenskyj by ale i tak chtěl první gripeny už příští rok, jak řekl novinářům
Ruské drony dnes ráno také zasáhly školku v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Po útoku se zřítilo celé druhé patro zasaženého domu. Před zásahem se učitelkám naštěstí povedlo všech 48 dětí rychle evakuovat do jednoduchého sklepního úkrytu, kde všechny přežily. I přesto jeden člověk při útoku zemřel.
Iniciativa Dárek pro Putina spustila sbírku na raketu s plochou drahou letu Flamingo. Zbraň se rozhodla pojmenovat DANA 1, po předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která 6. října zemřela. Iniciativa Dárek pro Putina nakupuje za peníze z veřejných sbírek zbraně a další materiál pro Ukrajinu. Na raketu potřebuje vybrat 12,5 milionu korun, k dnešnímu poledni lidé přispěli 1,3 milionu korun.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na něco takového přistoupí.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom dnes server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal na telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.
Přípravy na schůzku mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti pokračují, uvedl dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Učinil tak den poté, co média informovala o odkladu schůzky, patrně z důvodu neochoty Moskvy k ústupkům ze svých požadavků.
Při nočních ruských útocích na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo o život šest lidí a dalších 17 bylo zraněno. Rusko podle něj necítí dostatečný tlak.
V důsledku nočních ruských vzdušných úderů zahynuli v Kyjevě nejméně dva lidé. V Záporoží utrpělo zranění pět žen, informují ukrajinské úřady.
Rusko podniklo v noci na dnešek rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině pomocí balistických střel a dronů, exploze jsou hlášeny z Kyjeva a také z měst na jihu země. Informovaly o tom agentura Reuters a ukrajinská média. Zprávy o případných obětech úderů ani významnějších škodách zatím nejsou k dispozici.
Setkání prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina se v bezprostřední době neplánuje, uvedl v úterý podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času. Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím konání v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.
