Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Dnes večer to uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky. „Znovu potvrzujeme připravenost Ukrajiny na úplné a bezpodmínečné příměří. Nebráníme se dalším schůzkám s Rusy a čekáme na jejich ‚memorandum', aby schůzka nebyla prázdná a mohla nás skutečně přiblížit k ukončení války. Ruská strana má ještě minimálně čtyři dny, aby nám poskytla svůj dokument k posouzení," upozornil ministr, podle kterého se Moskva snaží o průtahy.
Specilisté prohlíží těla válečných vězňů, která na Ukrajinu vrátilo Rusko. Už dříve potvrdili, že mnoho zajatců čelilo brutálnímu mučení, Rusové je nechávali hladovět a odepírali jim lékařskou péči. Potvrzených případů je zatím asi 200, reálně jich ale bude mnohonásobně více.
Vláda dnes schválila novou koncepci zahraniční politiky. Zásadním posunem oproti minulosti je důraz na bezpečnost jako hlavní cíl, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Koncepce měla být původně hotová v polovině roku 2023, nahrazuje dosavadní strategii z roku 2015. Přímo také navazuje na bezpečnostní strategii z roku 2023.
„Česko leží v regionu, který je opakovaně cílem imperiální politiky Ruska. Je proto v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od plánů na jakoukoliv další agresi v Evropě bylo účinně odstrašeno,“ uvedl v tiskové zprávě Lipavský.
NATO požádá Německo, aby poskytlo sedm dalších brigád, tedy kolem 40.000 vojáků, na obranu Aliance, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Obranné uskupení prudce navyšuje své cíle v oblasti vojenských kapacit kvůli obavám z Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině a zemím NATO opakovaně hrozí.
Celkový počet brigád, který budou muset spojenci poskytnout, se má podle jednoho zdroje zvýšit na 120 až 130. Nynější cíle počítají s 80 brigádami.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne — a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, která se tento měsíc uskutečnila také v Istanbulu.
Srdcervoucí záběry z města Korostyshiv v Žytomyrské oblasti. Blízcí se loučili s trojicí dětí z jedné rodiny. Tamaru (8), Stanislava (12) a Romana (17) zabil nedělní ruský úder na město.
Takzvaná kvazi-mediální scéna účinně napomáhá nepřátelskému působení Ruska proti České republice, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok. Tato scéna a její média si podle ministerstva získala své příznivce, u kterých se jim podařilo vyvolat nebo podpořit pocity nedůvěry v legitimitu ČR. Podle zprávy, kterou dnes schválila vláda, už tato média neusilují pouze o podkopávání a oslabování důvěry v Česko, ale také o navození pocitu, že Rusko je pozitivní, zdravou a progresivní alternativou.
Daná média podle ministerstva loni nadále využívala reálných, ale i smyšlených incidentů k posilování předsudků vůči etnickým, národnostním a náboženským skupinám nebo sexuálním menšinám.
Německá prokuratura obžalovala tři muže, kteří podle ní na pokyn ruské tajné služby sledovali v Německu osobu, kterou se zřejmě chystali zavraždit.
Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Podívejte se na aktuální snímky.
Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali dnes ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. V tiskové zprávě o tom informovalo německé ministerstvo obrany. Podpis memoranda předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.
K možnému místu konání příštího kola rusko-ukrajinských rozhovorů dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle TASS uvedl, že Kreml dává přednost opět Istanbulu.
Dohoda o spolupráci mezi Německem a Ukrajinou při výrobě střel dlouhého doletu, kterou dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně oznámil německý kancléř Friedrich Merz, je provokací, která má prodloužit válku a zmařit rozhovory o příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruské ministerstvo dnes na telegramu oznámilo dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic - obce Kosťantynivka v severoukrajinské Sumské oblasti a vsi Zelene Pole ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro studium války (ISW) v poslední analýze o vývoji bojů píše, že Rusové v poslední době postoupili v Charkovské a Doněcké oblasti. Postup podle něj zaznamenala ale i ukrajinská armáda, a to u města Časiv Jar.
Německo a Ukrajina dnes podepíší dohodu o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu. Na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Střely podle něj budou bez omezení dosahu, útočit s nimi bude Kyjev moci i na ruské území. Merz rovněž zdůraznil, že Německo bude nadále pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, prohloubí s ní ale i hospodářskou spolupráci. Evropa podle německého kancléře nadále podporuje technická jednání Ukrajiny a Ruska o příměří, Moskva o ně ale nejeví zájem.
Americký prezident Donald Trump není dostatečně informován o rusko-ukrajinském konfliktu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Reagoval na dřívější Trumpovo varování, že si Putin „zahrává s ohněm“.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že prezident Vladimir Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.
Volodymyr Zelenskyj dorazil do Německa a setkal se s německým kancléřem Friedrichëm Merzem. Podívejte se na nové fotografie.
Skupina Omnipol spolu s kanadskou firmou Roshel budou v ČR vyrábět obrněné vozy Senator. Výroba by měla začít do konce roku, zpočátku by mělo jít o stovky kusů. ČTK to řekl prezident skupiny Omnipol Jiří Podpěra. Omnipol dnes v Brně s kanadskou firmou podepsal strategickou dohodu, vznikl společný podnik Roshel CZ.
„Vracíme se ke kořenům, znovu začneme vyrábět pozemní techniku. Pečlivě jsme vybírali partnera. Nechceme vyrábět běžné spotřební zboží, ale něco unikátnějšího. Unikátnost tohoto konceptu je to, že je to skvěle prověřený produkt, prověřený reálnými válečnými podmínkami na Ukrajině. Je to masově vyráběná záležitost,“ uvedl Podpěra.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na návštěvu Německa, kde se setká s německým kancléřem Merzem. Jednat budou o další podpoře Ukrajiny.
Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenal Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se ukrajinským vojákům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.
Ukrajina čelila vzdušnému útoku v noci na dnešek . Její letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu šest střel a 88 dronů. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně ztraceno/potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.
Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila bezmála 300 ukrajinských dronů nad celkem 13 oblastmi na západě země. Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku války. Zničení desítek bezpilotních prostředků nepřítele hlásí také Ukrajina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Německo, v Berlíně se setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem. V tiskové zprávě to dnes potvrdil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se Zelenským budou jednat o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi a o cestě k příměří.
Merz Zelenského přijme v poledne v kancléřství s vojenskými poctami. Po jednání vystoupí ve 13:30 na tiskové konferenci a následně se setkají se zástupci německého hospodářství. Program Zelenskyj zakončí setkáním s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu uvedl, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Uvedl, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý sešli v Římě. Vztahy jejich zemí v poslední době provázely neshody ohledně podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Meloniová projevila skepsi vůči Macronově „koalici ochotných“ a francouzsko-britskému plánu předloženému na začátku tohoto roku, který počítá s vysláním mírových jednotek na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Vyslání vojáků by bylo v Itálii velmi nepopulární.
V nynějším prohlášení nicméně oba lídři uvedli, že jejich „neochvějná a bezvýhradná“ podpora Ukrajiny je více než kdy jindy potřebná k dosažení spravedlivého a trvalého ukončení války.
Ruská protivzdušná obrana v úterý večer za tři hodiny zachytila nebo zničila 112 ukrajinských dronů, z toho většinu nad centrálními a jižními ruskými oblastmi. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom napsala agentura Reuters.
K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou, zatímco ostatní drony byly zničeny nad pěti dalšími oblastmi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.
