Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident pogratuloval Trumpovi ke zprostředkování příměří v Pásmu Gazy a dal najevo přesvědčení, že s americkou pomocí válku s Ruskem ukončit půjde, zároveň ovšem poznamenal, že Putin mír nechce a bude ho k zastavení agrese třeba přimět.
„Je mi ctí být zde s velmi silným vůdcem, mužem, který si prošel mnoha těžkostmi, a mužem, kterého jsem měl možnost velmi dobře poznat, a s nímž jsme si opravdu velmi dobře porozuměli,“ řekl Trump na adresu Zelenského a dodal, že s ním probere svůj čtvrteční telefonát s Putinem a nadcházející rusko-americký summit v Budapešti.
Trump uznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin možná natahuje ve snaze získat čas na dokončení svých válečných cílů na Ukrajině. Současně uvedl, že se v Budapešti, hlavním městě Maďarska sejde pouze USA a Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj trval na tom, že Kyjev potřebuje řízené střely Tomahawk. Zelenskyj také zřejmě navrhl výměnu ukrajinských dronů za americké Tomahawky s tím, že Ukrajina má tisíce dronů, ale žádné rakety dlouhého doletu. „Ukrajina má tisíce našich produkčních dronů, ale nemáme Tomahawky. Proto potřebujeme Tomahawky.“
Dodání amerických střel dlouhého doletu Ukrajině by podle Trumpa znamenalo eskalaci konfliktu s Ruskem, se Zelenským ale o tom bude hovořit.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě také prohlásil, že bude „prezidentem-prostředníkem“ a že plánuje „udržovat si určitý odstup“ mezi ruským a ukrajinským vůdcem.
„Tři prezidenti a já jsem prezident-zprostředkovatel a já zprostředkovávám. Není to snadná situace,“ řekl Trump. „Je to mnohem snazší, když si lidé rozumí, když se sejdou, když se mají rádi. My takovou situaci nutně nemáme, co se týče „lásky“. Možná se to může obrátit, možná ano. Ale mezitím je necháme držet si trochu odstup.“
Rusko a Spojené státy by měly pod Beringovým průlivem, mezi Čukotkou a Aljaškou, vybudovat železniční tunel, který by propojil oba státy a umožnil využít tamní přírodní zdroje.
Navrhl to vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev. Tunel pojmenovaný po prezidentech Vladimiru Putinovi a Donaldu Trumpovi by tak měl symbolizovat jednotu, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Bílém domě prohlásil, že bilaterální bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou „nejdůležitější věcí pro lidi na Ukrajině“.
„Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou denně pod útoky, je mít opravdu silné bezpečnostní záruky. NATO je nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou velmi důležití,“ řekl Zelenskyj v Bílém domě po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinský prezident dodal: „My chceme mír, Putin ho nechce. Proto na něj potřebujeme vyvinout tlak.“
Donald Trump uvedl, že jak Zelenskyj tak i Putin si přejí konec války. Podle Zelenského je ale třeba na Putina vyvinout tlak a Ukrajina potřebuje bezpečnostní záruky. To prohlásil dnes šéf Bílého domu Donald Trump na úvod jednání se svým ukrajinským protějškem. Trump ve čtvrtek telefonicky hovořil s Putinem a do dvou týdnů by se s ním měl setkat v Budapešti. K osobnímu setkání Putina se Zelenským v Maďarsku však zřejmě podle amerického prezidenta nedojde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Lídři si potřásli rukama, než vešli dovnitř, informuje stanice CNN. Podle médií se očekává, že Zelenskyj požádá Trumpa nejen o další rakety pro systémy Patriot k posílení protivzdušné obrany, ale také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem, informuje televize CNN.
Důstojník amerického námořnictva ve výslužbě řekl BBC, že USA pravděpodobně neposkytnou Ukrajině rakety Tomahawk vzhledem k úrovni americké podpory potřebné k jejich provozu. Důstojník ve výslužbě Mark Montgomery prohlásil, že „zpravodajské služby, zaměřování a směrování misí zapojí Spojené státy do takových záležitostí, že se Donald Trump časem bude cítit velmi nepříjemně.“
Dodal, že rakety vyžadují „speciální vybavení“, které USA pravděpodobně nebudou ochotny předat. Řekl, že existuje možnost, že by Trump mohl Kyjevu nabídnout rakety, ale že je to spíše politická než vojenská otázka: „Nemyslím si, že je v dohledné době uvidíme na bojišti.“
Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.
„Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů,“ napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.
Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.
Ukrajinská delegace předvede Donaldu Trumpovi prezentaci o tom, jak by Kyjev mohl používat rakety Tomahawk, pokud USA souhlasí s jejich dodávkou.
Prezentace také vyvodí závěry o tom, jak Tomahawky ovlivní průběh války, informoval Graham Slattery z agentury Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské delegace. Stejný zdroj uvedl, že oznámení o schůzce Putina a Trumpa v Budapešti Kyjev překvapilo.
Německo tvrdí, že Maďarsko by mělo zatknout Putina. Berlín se domnívá, že Maďarsko musí dodržovat všechna rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC), a to i přesto, že Budapešť v dubnu 2025 od dokumentu odvolala svůj podpis. Informuje o tom služba BBC.
Postupy Mezinárodního trestního soudu (ICC) stanoví, že úplné odstoupení od Římského statutu trvá 12 měsíců. To znamená, že Maďarsko opustí jurisdikci ICC až 2. června 2026.
Země již prohlásila, že Putin nebude na jejím území zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Maďarsko si zachovává své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Není to poprvé, co Maďarsko ignorovalo zatykač. Země dříve odmítla zatknout izraelského premiéra.
Podle Wadephula budou rozhovory Trumpa a Putina v Budapešti druhým pokusem přimět Kreml k serióznímu jednání o míru, musí být ale zapojena i Ukrajina.
Vitalij Kim, šéf vojenské správy Nikolajevské regionální oblasti, tvrdí, že Rusko poprvé od začátku války použilo k útoku na Nikolajev řízené bomby, informuje server RBC Ukrajina. „Toto je poprvé, co skutečně dorazily do Nikolajeva. Typ se tam ještě určuje. Ale je to poprvé od začátku války, co byly okraje města napadeny jednotkami KAB,“ řekl Kim a dodal, že k útoku došlo včera večer.
Naváděné letecké bomby se staly nejúčinnější zbraní pro Rusko a nejničivější pro Ukrajinu. Tyto bomby jsou konstruovány přidáním skládacích křídel a satelitní navigace ke starším sovětským bombám. Jsou levné, ale ničivé, odtud přezdívka „carské bomby“.
Maďarsko zajistí, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl vstoupit do země na summit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem plánovaný v Budapešti a následně se mohl vrátit domů, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó citovaný agenturou Reuters. Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož členem je i Maďarsko, v roce 2023 vydal na šéfa Kremlu zatykač kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska.
„Není třeba žádných konzultací s nikým, jsme suverénní zemí. Putina přijmeme s respektem, pohostíme ho a poskytneme mu podmínky pro jednání s americkým prezidentem,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie na tiskové konferenci.
Slovensko a Ukrajina podepsaly při dnešním společném jednání členů vlád dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkupů nemovitostí.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Evropská komise uvítala možnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí komise Olof Gill. Trump ve čtvrtek oznámil, že se podruhé v tomto roce setká s Putinem. Datum nebylo oznámeno, ale jednání se má uskutečnit v Maďarsku.
„Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy. Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského prezidenta a ministra zahraničí Sergeje Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky.
„Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal Gill.
Rusové nad okupovaným Krymem sestřelili svůj vlastní vojenský letoun, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva. Zničila ho ruská protivzdušná obrana.
Ruský prezident Putin a maďarský premiér Viktor Orbán hovořili telefonicky. Rozhovor následoval po Putinově dohodě na čtvrtečním jednání s Donaldem Trumpem, přičemž jako místo konání jmenoval Budapešť.
Zprávy o rozhovoru mezi ruským a maďarským vůdcem byly stručné. Agentura TASS s odvoláním na Kreml uvedla, že Putin zopakoval hlavní body svého rozhovoru s Trumpem. Viktor Orbán na facebooku napsal, že přípravy na budapešťskou schůzku jsou „v plném proudu“.
Slovenský premiér Robert Fico uvítal informaci o chystané schůzce prezidentů Spojených států a Ruska k válce na Ukrajině, zájmem Slovenska je podle něj dosažení spravedlivého a udržitelného míru. Fico to dnes řekl v úvodu společného jednání členů slovenského a ukrajinského kabinetu. Dal také najevo přetrvávající nesouhlas Bratislavy s ukončením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu, která se od února 2022 brání vojenské invazi Ruska.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, informoval podle ruskojazyčného webu stanice BBC náčelník vojenské správy města Oleksandr Vilkul.
Prezident Volodymyr Zelenskyj útok, který podle něj zasáhl civilní infrastrukturu, odsoudil na síti X. „Pro Rusko se nic nezměnilo - stále terorizuje život na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj, který z Krivého Rihu pochází. „V posledních týdnech neuplynula ani jedna noc bez ruských útoků na Ukrajinu. Většinu cílů tvoří infrastruktura,“ uvedl také Zelenskyj.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na facebooku oznámil, že ještě ve čtvrtek večer telefonicky hovořil s náměstkem ministra zahraničí Spojených států Christopherem Landauem i šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a zahájili přípravy na summit Putina a Trumpa.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov dnes podle ruské státní agentury TASS uvedl, že prezident Vladimir Putin po telefonátu s Donaldem Trumpem ještě ve čtvrtek večer svolal členy ruské Bezpečnostní rady a podrobně je informoval o diskuzi s šéfem Bílého domu. V Putinově Rusku je Bezpečnostní rada klíčovou arénou pro formulování rozhodnutí o nejdůležitějších otázkách národní bezpečnosti, poznamenala dnes agentura Reuters.
„Setkal jsem se s představiteli amerických energetických společností. Výzva je jasná – Ukrajina potřebuje více síly a společně toho můžeme dosáhnout. Diskutovali jsme o naléhavých potřebách současnosti – o velmi konkrétních opatřeních na podporu našeho energetického systému i o dlouhodobé spolupráci,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je již ve Washingtonu. Večer se v Bilém domě setká s prezidentem Donaldem Trumpem.
I met with executives of American energy companies. The challenge is clear – Ukraine needs more strength, and we can achieve this together. We discussed the urgent needs of the moment – very concrete measures to support our energy system, as well as long-term cooperation. There… pic.twitter.com/sGw26GWbEc
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 17, 2025
Setkání mezi prezidenty USA a Ruska Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Budapešti se bude týkat míru, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko podle něj už začalo schůzku plánovat. Orbán oznámil, že ještě dnes bude s Putinem telefonicky hovořit.
Na Rusko bude fungovat jazyk síly a spravedlnosti, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj teď spěchá, aby obnovila dialog, když slyší o střelách Tomahawk, napsal také na X. Narážel tak výsledky telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a také na ukrajinské snahy získat americké střely dlouhého doletu Tomahawk.
Americký prezident Donald Trump se má dnes v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek ale Trumpovi zavolal ruský prezident Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.
