Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Těžba titanu na Ukrajině

Trump dnes řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. „Myslím, že jsme s dohodou velmi dobře pokročili, ale zatím jsme neuzavřeli dohodu,“ citovala jej agentura Reuters. „Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu,“ pokračoval americký prezident.

Britský premiér Starmer mu v krátkém úvodním proslovu poděkoval za to, že „změnil debatu“ o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. „Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo,“ řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.

Na otázku, zda považuje Zelenského za diktátora, Trump reagoval, že nevěří, že by něco takového pronesl. Zelenského označil za diktátora minulý týden.

Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.

„Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země,“ řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za „pojistku“ pro Kyjev.

Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.

„Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti,“ uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě. NIS na začátku února sdělila, že severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojovali do bojů. Podle Kyjeva se z oblasti stáhli poté, co ve svých řadách utrpěli těžké ztráty.

Do Bílého domu přijel britský premiér Starmer, který bude podle britských médií apelovat na Trumpa ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.

„Probrali jsme kroky směrem k ukončení války s garantovaným mírem pro Ukrajinu a celou Evropu,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X po setkání na letišti Shannon na západě Irska. S Martinem také hovořil o „důležitosti jednoty mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy“.

Ropa zdražuje o dvě procenta poté, co americký prezident Donald Trump zrušil licenci americké ropné společnosti Chevron na těžbu ve Venezuele. Ještě větším ziskům brání náznaky možného uzavření mírové dohody na Ukrajině, která by mohla znamenat příliv ruské ropy, a také neočekávaný nárůst zásob benzinu a ropných destilátů ve Spojených státech.

Odnětím svobody na osm měsíců dnes soud potrestal dvojici mužů, kteří v pondělí vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v jihofrancouzském Marseille. Oba Francouzi, kteří jsou vědeckými pracovníky, si trest odpykají doma s elektronickým monitorovacím náramkem na kotníku, informuje agentura Reuters.

Dva Francouzi zadržení v úterý se k pondělnímu útoku na ruský konzulát přiznali. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvádí s odvoláním na tamní prokuraturu Reuters. Policie je obvinila z poškozování cizí věci a z nedovolené výroby výbušnin, dodal v tiskové zprávě prokurátor Nicolas Bessone. Motivem obou mužů byla podle jejich vyjádření ruská agrese vůči Ukrajině. Prokurátor požadoval původně roční trest.

Ruské jednotky znovu dobyly vesnici Nikolskij v Kurské oblasti, asi 42 kilometrů severně od města Sudža, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina zahájila překvapivý přeshraniční vpád do Kurské oblasti v srpnu 2024. Po šesti měsících bojů v regionu získaly ruské jednotky zpět kontrolu nad přibližně 64 % území v regionu, uvedl dříve v únoru vysoký důstojník ruského generálního štábu Sergej Rudskij.

Ruská vojska uvízla u Pokrovska v Doněcké oblasti, řekl rádiu Svobodná Evropa Viktor Trehubov, mluvčí ukrajinského útvaru Khortytsa. Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskij dříve tvrdil, že jen v lednu bylo v okolí Pokrovska zabito 7 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly během uplynulého dne v sektoru odrazily 33 ruských útoků, uvedl generální štáb ve své poslední aktualizaci.

První kontakty s americkou administrativou Donalda Trumpa vzbuzují určité naděje, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské tajné služby FSB podle serveru Kyiv Independent. Podle něj také Putin prohlásil, že obnova rusko-amerických vztahů se nelíbí některým západním zemím, které se tento dialog snaží podkopat a „chtějí nestabilitu ve světě“.

„Musíme využít všechny prostředky diplomacie i tajných služeb, abychom takovým pokusům zabránili,“ řekl Putin. Trumpovu administrativu také ocenil za „pragmatismus“ a „realistický pohled na věc“. Putin to řekl dnes, kdy Rusko a Spojené státy na nižší úrovni jednaly v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s irským premiérem Micheálem Martinem. Podívejte se na nové snímky.

Premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Petrem Pavlem se shodují na potřebném zvýšení výdajů na obranu. Po dnešní pravidelné schůzce na Pražském hradě to na síti X uvedl Fiala. Politici se podle něj zabývali domácími politickými tématy, ale také aktuální mezinárodní situací a bezpečnostními výzvami.

„Shodujeme se na potřebném navýšení výdajů na obranu. Jsem přesvědčen, že naším cílem musí být minimálně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let,“ uvedl Fiala. V úterý premiér řekl, že realistické je zvyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně, dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let. „Považuji to za nutnou investici do naší bezpečnosti, ale i příležitost k posílení růstu české ekonomiky,“ doplnil dnes.

Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast přišla o život Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.

Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení. Novinářům to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Peskov dnes také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě. Rusko a Spojené státy dnes na nižší úrovni jednají v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.

Minulý týden Moskva a Washington zahájily v Rijádu rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jichž se účastnili ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov. Čelili za to kritice, že na jednání nepozvali Ukrajinu. Toto první rusko-americké oficiální setkání od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Rubio označil za první krok na dlouhé a složité cestě a zdůraznil, že s mírovým řešením musejí souhlasit všichni účastníci konfliktu. Jmenoval při tom Ukrajinu, Rusko i Evropu.

Tři roky po přelomové řeči německého kancléře Olafa Scholze, který reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, Německo znovu debatuje o výdajích na obranu. V projevu v parlamentu Scholz 27. února 2022 hovořil o dějinném obratu, slíbil Ukrajině pomoc a avizoval vytvoření zvláštního fondu na investice do armády. Prostředky z něj by měly být podle plánu vyčerpané do roku 2027. Po nedělních parlamentních volbách se proto debatuje o způsobu, jak dál zajistit dostatek peněz na obranu. Hovoří se o novém fondu i o změně ústavy. Problém by mohlo přitom představovat nové rozložení sil ve Spolkovém sněmu.

Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 166 dronů, z nichž se 90 podařilo sestřelit a dalších 72 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Drony podle jeho tvrzení útočily především na Kyjevskou a Černihivskou oblast. V okolí Kyjeva vypukl rozsáhlý požár na průmyslovém objektu, uvedly tamní úřady.

Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Schůzka, která se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy, se uskuteční ve čtvrtek 6. března a Česko na ní bude zastupovat premiér Petr Fiala. Costa na jednání do Bruselu pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Americký prezident Donald Trump dnes ve Washingtonu přijme britského premiéra Keira Starmera. Očekává se, že budou jednat především o válce na Ukrajině. Schůzka bude podle britského tisku představovat největší zkoušku Starmerových diplomatických a vyjednávacích schopností - britský premiér se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň objasnit britské a evropské meze ve vztahu k Ukrajině a Rusku.

Prezident Petr Pavel dnes po více než týdnu opět přijme na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS). Ministerský předseda ve středu avizoval, že chce s hlavou státu jednat zejména o mezinárodní a bezpečnostní situaci. Ocenil v této souvislosti soulad v náhledu ústavních činitelů na zahraniční politiku. Hrad předpokládaná témata jednání nezveřejnil.

Oba politici se sešli minulý týden v úterý, kdy podle Hradu jednali o vývoji války na Ukrajině, platech ústavních činitelů, bezpečnosti a armádě.