Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

USA jsou blízko dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou, řekl Trump na konferenci CPAC. USA podle něj dostanou zpět peníze, vložené do Ukrajiny.

Donald Trump se v zákulisí konzervativní konference CPAC setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, oznámil Bílý dům na síti X. Trump podle této zprávy „znovu potvrdil úzké spojenectví“ mezi USA a Polskem a také pochválil prezidenta Dudu za závazek Polska zvyšovat výdaje na obranu. Na úvod svého projevu na konferenci konzervativců Trump následně označil Dudu za přítele.

Duda v pátek na sociální síti X uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem. „Není jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států,“ napsal polský prezident. 

Dudův příspěvek podle polského serveru Onet vyvolal mnohé kontroverze i kritiku, ale pochválil jej Trumpův zmocněnec pro válku na Ukrajině Keith Kellogg, který tento týden jednal v Kyjevě. Duda se naposledy s Trumpem setkal v loni v prosinci na slavnostním otevření pařížské katedrály Notre Dame, připomněl list Gazeta Wyborzca.

„Téměř deset let efektivní a důsledné politiky polského prezidenta Andrzeje Dudy posiluje bezpečnost naší země. Spojenectví (s USA) je silnější než kdykoliv dříve a dnešní setkání s americkým prezidentem je toho nejlepší důkaz,“ uvedla kancelář polského prezidenta.

Ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny si vyžádalo čtyři mrtvé. Šéf oblastní správy Vadym Filaškin informoval, že ruský dron u Pokrovska zasáhl vůz s civilisty, ve kterém zahynul třiapadesátiletý muž, další ve věku 56 let vyvázl se zraněním. Odpoledne se obětí dalšího ruského náletu na Kosťantynivku stala devětašedesátiletá žena, další dvě ženy a jeden muž byli zraněni, uvedla prokuratura.

Podle předsedy ukrajinského parlamentu začnou práce na dohodě o nerostných surovinách 24. února. Podle aktuálních informací USA požaduje získat podíl na 50 % ukrajinských přírodných zdrojů, přičemž na počátku se má jednat o 100 %, dokud Ukrajina neposkytne Americe 500 miliard dolarů za doposud poskytnutou pomoc.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že 25. února se v saúdskoarabském Rijádu uskuteční nová fáze jednání o příměří mezi americkou a ruskou delegací, jejímž cílem je zastavit válku Ruska proti Ukrajině.

Lidé se účastní protestu před ruskou ambasádou v centru Londýna u příležitosti nadcházejícího tříletého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině. Ministr zahraničí USA Marco Rubio to v pátek řekl svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Rubiova mluvčího.

Sybiha na síti X napsal, že v rozhovoru s Rubiem pár dní před třetím výročím ruské invaze zdůraznil silnou vůli Ukrajiny dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který posílí Ukrajinu i USA.

 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.

Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku.

Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí.

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard Kč), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Za americkým prezidentem Donaldem Trumpem stojí slovenský premiér Robert Fico. Ve svém pátečním projevu na akci CPAC amerických konzervativců ospravedlnil ruskou agresi a obvinil prezidenta Ukrajiny z neochoty uspořádat volby. Stejně tak stojí za prohlášením, že Zelenskyj „válku skutečně potřebuje“. 

„Nikdo nezpochybňuje, že ruské použití vojenské síly na Ukrajině bylo porušením mezinárodního práva. Rusko k tomu však mělo vážné bezpečnostní důvody, protože bylo dlouhou dobu uváděno v omyl ohledně rozšíření NATO,“ uvedl Fico v patnáctiminutovém projevu. Píše o tom například server Ukrajinska pravda. 

Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu, který má ČTK k dispozici, lituje „tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu“ a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje „rychlý konec“ konfliktu a „trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem“.

V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.

Spojené státy předloží Valnému shromáždění OSN návrh rezoluce o urovnání konfliktu na Ukrajině. Uvedl to na X ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj by měl být návrh přijat, jelikož nakreslí cestu k míru. Znovu opakuje, že americký prezident Donald Trump je odhodlán ukončit ukrajinský konflikt. Píše o tom agentura TASS. 

Dohoda o nerostech mezi Ukrajinou a USA zatím není připravená k podpisu, uvádí ukrajinský server TV Nexta. Podle Volodomyra Zelenského ještě stále existuje řada problématických otázek, které je potřeba vyřešit, aby Ukrajina na dohodu přistoupila. Zdroje z prezidentské kanceláře například zmiňují, že stávající znění dohody je spíše jednostranným závazkem pro Ukrajinu. 

Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Pod troskami budov ještě mohou být další lidé, pátrání pokračuje, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Jeho vyjádření citovala média. U Kupjanska v Charkovské oblasti ruský dron zasáhl automobil: dva civilisté, muž a žena ve věku 63 a 58 let, vyvázli se zraněním, vůz shořel, informovala ukrajinská policie.

Ukrajinci se v českém dopravním sektoru nejčastěji uplatňují jako řidiči autobusů, průvodčí, mechanici nebo v různých dělnických profesích. Na Letišti Václava Havla v Praze také nakládají zavazadla do letadel. Vyplývá to z odpovědí oslovených dopravců, dopravních podniků a Letiště Praha. Dopravci oceňují jejich znalost ukrajinštiny, někde je překážkou nedostatečná znalost češtiny. Počty ukrajinských zaměstnanců se od vypuknutí války na Ukrajině, na kterou v únoru 2022 zaútočilo Rusko, u jednotlivých zaměstnavatelů zvyšují mírně, maximálně o desítky.

České dráhy mají méně než 30 pracovníků ukrajinského původu. Většina z nich pracuje v servisních centrech. „Možnosti výraznějšího uplatnění občanů cizích zemí v provozu na železnici jsou primárně limitovány legislativním nastavením, které stanovuje jako 'úřední jazyk' na železnici češtinu a nutnost disponovat licencí strojvedoucího, která je podmíněna splněním výcviku a příslušných zkoušek a vydává ji Drážní úřad ČR,“ řekl ČTK mluvčí národního dopravce Filip Medelský.

Výběr fotografií z 24. února 2022 po vniknutí ruských vojsk na Ukrajinu. Snímky pochází z Kyjeva, někteří lidé se schovávali v krytech, jiní se snažili ihned utéct do zahraničí. 

Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. ČTK to u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.

Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.

ČR podle mluvčího v loňském roce pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky asi 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. „A to včetně asi 500.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, na kterou se zaměřuje nejen muniční iniciativa, ale také další mechanismy financování,“ uvedl Šíma.

Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.

Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil.

Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů. 

Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu. 

"Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu," uvedl odborník.

Součástí nátlakové akce Spojených států na Ukrajinu je údajně také hrozba vypnutí Starlinku, technologie Elona Muska, kterou válkou zmítaná Ukrajina používá pro přístup k internetu. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři nezávislé zdroje. Trumpovi vyjednavači usilují, aby Ukrajina přistoupila k podpisu dohody o postoupení práv na nerostné suroviny, které se nacházejí na území Ukrajiny. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění v ruské válce na Ukrajině a geopolitický vývoj, který v posledních týdnech nabral na obrátkách, sledovat online. 

Donald Trump popřel informaci, kterou přinesl francouzský týdeník Le Point s odkazem na nejmenované zdroje, že se v Moskvě po boku Vladimíra Putina 9. května zúčastní oslav konce 2. světové války.  

"Pokud 9. května 2025 bude platit nová americko-ruská dohoda a nic neohrozí Trumpovo pozvání (do Moskvy), kalich hořkosti až do dna vypijí Evropané, kteří budou na svých obrazovkách sledovat přehlídku ruských vojáků, jež bude zdravit americký prezident," napsal mimo jiné ve svém textu Le Point.