Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc.
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem. Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.
Jermak s Gordonem diskutovali o situaci na frontě a ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, píše se v prohlášení na Jermakově telegramu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta zdůraznil význam posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
V rozhovoru se dnes večer zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství, kde připomněl, že Harrisová zastupovala Spojené státy na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku.
„Je zásadní, aby se dynamika naší spolupráce na spravedlivém mírovém řešení neutlumila,“ řekl Zelenskyj.
Spojené státy jsou významným spojencem Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruským invazním vojskům. Washington Kyjevu poskytl vojenskou a finanční pomoc za miliardy dolarů.
Památník padlých ukrajinských bojovníků v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti (majdan Nezaležnosti).
Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.
Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.
Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.
V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.
Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.
„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.
Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.
Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.
Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.
Španělský soud dnes uložil 18 let vězení důchodci, který v roce 2022 poslal výbušné dopisy na ukrajinské a americké velvyslanectví v Madridu či španělskému premiéru Pedru Sánchezovi. Informovala o tom agentura AFP.
Šestasedmdesátiletý Pompeyo González byl odsouzen za terorismus a výrobu výbušných zařízení. Muž ze severního Španělska odeslal v listopadu a prosinci 2022 celkem šest výbušných balíčků na různé vládní, vojenské a diplomatické adresy.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Americké velvyslanectví v Moskvě dnes vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky žijící v Česku Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k 6,5 roku vězení, uznal ji vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Šéf RFE/RL Stephen Capus už dříve proces i rozsudek nad Kurmaševovou označil za výsměch spravedlnosti.
„Ze zpráv médií víme, že v případě Alsu Kurmaševové padl rozsudek... Je to smutný den pro žurnalistiku v Rusku,“ uvedla ambasáda USA na platformě Telegram. Diplomatická mise označila Kurmaševovou za zásadovou novinářku přinášející objektivní zpravodajství. „Svobodný a nezávislý tisk je jádrem demokracie, umožňuje voličům činit informovaná rozhodnutí a pohání veřejné činitele k odpovědnosti,“ dodalo velvyslanectví. Vyzvalo přitom Rusko, aby propustilo kromě Kurmaševové také další vězněné novináře a vězně svědomí.
Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na zdroj z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.
Ukrajinské vzdušné síly hlásí sestřelení sedmi ruských bezpilotních letounů z osmi. Rusové podle ukrajinského letectva vyslali na Ukrajinu také řízenou střelu Ch-69. „V důsledku aktivního bojového úsilí nepřátelská řízená střela Ch-69 nedosáhla svého cíle,“ uvedlo letectvo podle serveru Ukrajinska pravda. Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci útočili drony a řízenou střelou na Sumskou oblast, která se nachází na severu Ukrajiny. Tamní správa dříve informovala o ruském útoku na zařízení kritické infrastruktury, přičemž úder si podle ní nevyžádal žádné oběti.
K dronovému útoku došlo také v Krasnodarské oblasti v Rusku. Oznámil to místní gubernátor Venjamin Kondratijev, podle kterého při útoku zemřela jedna osoba.
První skupina téměř 250 ruských školáků odletěla z Vladivostoku na tábor do Severní Koreje, oznámily úřady v ruském Přímořském kraji. Jde o první výpravu ruských dětí do tábora v KLDR po pandemii covidu-19. Podobně letos v únoru do Pchjongjangu přiletěla první skupina turistů po pandemii, a to rovněž z Ruska. Rusko prohlubuje vztahy s Pchjongjangem od doby, co se dostalo do mezinárodní izolace v důsledku invaze na Ukrajinu.
Ruské systémy protivzdušné obrany zničily více než 15 bezpilotních letounů, které Ukrajina přes noc vyslala na krymský přístav Sevastopol, uvedl dnes Ruskem dosazený gubernátor města. „Žádné objekty ve městě nebyly poškozeny,“ uvedl gubernátor Sevastopolu na anektovaném ukrajinském Krymském poloostrově Michail Razvožajev na svém kanálu na platformě Telegram.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.
