Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.

Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.

Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.

Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.

Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.

Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.

Ruský »car« Vladimir Putin a prezident Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác. Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu v plném rozsahu vojensky napadlo. Nedlouho před začátkem celoplošné invaze též Macron hovořil s Putinem osobně (viz foto).

Od zahájení plošné války proti Ukrajině před více než třemi lety se v Rusku výrazně zvýšila státní kontrola a cenzura. Řada internetových stránek, včetně webů západních a nezávislých médií, byla zablokována. U mnoha on-line platforem, jako je YouTube, byla omezena rychlost - v některých případech do té míry, že jsou bez použití virtuální privátní sítě (VPN) prakticky nepoužitelné. Stále častěji jsou však blokováni také poskytovatelé VPN služeb. Ruský parlament nedávno schválil zákon o vytvoření vlastní chatovací aplikace. Integrovány do ní mají být i vládní služby. Stále častěji je v některých regionech zcela vypínán mobilní internet.

Ruské úřady chtějí postupně vypnout mobilní spojení těm cizincům, kteří ke svým SIM kartám nedoplní biometrické údaje. S odvoláním na sdělení ministerstva pro digitalizaci v Moskvě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní tím ruský stát dále zpřísňuje dohled nad komunikací mezi lidmi. Biometrické údaje jsou taková osobní data, která lze použít k jednoznačné identifikaci osoby.

Za první polovinu roku 2025 dosáhl dle ukrajinského ministerstva obrany počet obětí v ruské armádě počtu 230 180 – šlo jak o zabité, tak raněné. Agresor rovněž dle Ukrajinců ztratil 1 311 tanků a 2 885 obrněných bojových vozidel. „Kromě toho bylo od začátku letošního roku zničeno nebo poškozeno více než 21 021 kusů nepřátelské automobilové techniky a 8 222 nepřátelských dělostřeleckých systémů,“ uvedl účet rezortu obrany na sociální síti. Nutno podotknout, že ztráty na obou stranách nelze nezávisle ověřit.

Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině.

Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety.

Spolkový ministr zahraničních věcí Německa Johann Wadephul se momentálně nachází na návštěvě Ukrajiny.

Německo začalo financovat výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu. Podle deníku Welt jde o první výsledek memoranda podepsaného u příležitosti květnové návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně. Německá vláda konkrétní formy vojenské pomoci Ukrajině už nezveřejňuje. Celý text ZDE.

Na snímku kancléř Německa Fridrich Merz při květnové návštěvě Zelenského v Berlíně.

Ukrajina se připojila k několika balíčkům sankcí EU proti Rusku a také k sankcím zaměřeným na porušování lidských práv v Bělorusku a Íránu. S odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Konkrétně se Ukrajina přidaka k sankcím z 9. až 14. balíčku EU, stejně tak i k opatřením proti jednotlivým osobám, které jsou zapojené do porušování lidských práv v Bělorusku dle rozhodnutí EU z let 2011 a 2020-2025. Sankce byly uloženy celkem 403 fyzickým osobám a 188 právnickým osobám.

„Máme jasné důkazy – potvrzené našimi partnery –, že sankce jsou pro Rusko skutečně bolestivé. A pokud bude tlak stále sílit, donutí Rusko myslet za horizont fronty a nenávisti vůči svým sousedům,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X poděkoval Polsku za podporu napadené zemi během jeho předsednictví Radě EU. „Bylo důležité nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu. Děkuji polské vládě a premiérovi Donaldu Tuskovi za úspěchy, kterých jsme společně s našimi partnery za šest měsíců dosáhli - posílení podpory obrany Ukrajiny, nové investice do naší zbrojní výroby na Ukrajině a obecně v celé Evropě, jakož i pozitivní kroky v přípravě evropských integračních procesů. To vše přispěje k posílení Evropy. Děkuji!“ napsal Zelenskyj. 

Na snímku oba státníci při objetí během setkání v Kyjevě v polovině června.

V červnu 2025 byl Charkov vystaven nejvyššímu počtu leteckých útoků od začátku ruské invaze - celkem jich bylo 142. Dnes to uvedl starosta města Ihor Těrechov na sociálních sítích. Starosta také zmínil největší jednotlivý útok na město, ke kterému dle něj došlo 7. června. Toho dne se pod palbu dostal významný civilní objekt vyrábějící kontejnery na zemědělské zboží.

Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Německo podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.

Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.

Zatím blíže neupřesněný počet lidí dnes zabila a zranila ruská raketa v ukrajinském městě Dnipro, informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Unfortunately, there's also been a Russian strike in Ukraine and at least one civilian has died.

A missile hit Kamianske, about 30km west of the city of Dnipro. pic.twitter.com/2CLkvjBnrC

— Tim White (@TWMCLtd) July 1, 2025

Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní mají pod kontrolou 113.588 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, napsala v pondělí agentura Reuters.

Gubernátor upřesnil název napadeného podniku v Iževsku, který je mimo jiné sídlem zbrojního koncernu Kalašnikov. Drony zaútočily na zbrojovku v Iževsku, která vyrábí protiletadlové rakety Tor a drony, uvedla už dříve agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka.

Nálet ukrajinských dronů na Iževsk, což je středisko zbrojního průmyslu na východě evropské části Ruska, si vyžádal mrtvé a zraněné. Řekl to dnes gubernátor Udmurtska Alexandr Brečalov.

"Bohužel jsou mrtví a těžce zranění. V nemocnici v Iževsku jim poskytují veškerou nezbytnou pomoc," uvedl gubernátor. Počet obětí neupřesnil, podle ruských médií nejméně tři lidé přišli o život a dalších 24 bylo zraněno.

Ruská obrana během noci odrážela útoky dronů na Rostov, Taganrog, Novošachtinsk a na další místa v pěti okresech. Podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit či raněn, oznámil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar.

Ruské zdroje informují o jedné oběti a zraněných v okupovaném Doněcku a Horlivce. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ukrajinských dronů, většinu nad jihozápadem země, anektovaným Krymem, Černým a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny vypukl požár v jednom podniku a škody utrpěly i soukromé domy. Tento útok se obešel bez obětí a bez zraněných, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov bez upřesnění, jaké zbraně Rusové k útoku použili. Ruské drony během noci napadly dvě farmy v Dněpropetrovské oblasti. Nikdo nebyl zabit či zraněn, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.

Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty načas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.

Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Dnes to uvedla agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.

Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.

Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko

Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.

Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí večer podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.