Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Nizozemsko vyčlení 20 milionů eur na nákup bezpilotních letounů pro Ukrajinu, oznámilo nizozemské ministerstvo obrany.
Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Ukrajina je velmi blízko cíli stát se členem NATO, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Domnívá se, že dalším krokem bude přizvání a následně členství. Pokud má Ukrajina vyhrát válku, je potřeba zrušit veškerá omezení ohledně útoků na vojenské cíle v Rusku, uvedl. Hovořil o tom i s Bidenem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu podle něj vedl ke konkrétním úspěchům. Zelenskyj to řekl na dnešní společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem před zahájením pracovního zasedání Rady NATO-Ukrajina.
Zelenskyj uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina dnes podle Zelenského také podepsala další bezpečnostní dohodu, tentokrát s Rumunskem. Příští týden ji podepíše s Českou republikou.
Šéf NATO Jens Stoltenberg vítá pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Ukrajinu podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. Rusko chce prý sabotáží, kyberútoky a dalšími nepřátelskými akcemi zastrašit spojence v NATO podporující Ukrajinu, efekt je ale opačný, uvedl. Právo na sebeobranu zahrnuje rovněž právo na údery na legitimní vojenské cíle na území agresora, tedy Ruska, dodal.
Číně je potřeba vyslat jasný signál, že není v jejím zájmu, aby podporovala nebo umožňovala ruskou imperiální agresi proti Ukrajině. Novinářům to dnes na dotaz ČTK při summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po středečním jednání uvedl, že Peking umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo, a to prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky využívané v moderních zbraňových systémech. Podle šéfa aliance je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému řekl, že Spojené státy představí další balík bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters. „Budeme stát při vás, tečka,“ řekl Biden Zelenskému před bilaterálním jednáním, které se koná na okraj summitu NATO ve Washingtonu.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Charkovské oblasti
Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom dnes informovala americká televizní stanice CNN.
Americké zpravodajské služby začátkem tohoto roku zjistily, že ruská vláda plánovala zavraždit výkonného ředitele zbrojovky Rheinmetall Armina Pappergera. Koncern vyrábí dělostřelecké granáty a vojenská vozidla pro Ukrajinu. CNN se odvolává na informace, které získala od pěti amerických a západních představitelů.
Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih 8. července bylo zraněno nejméně 53 lidí, informoval náčelník okresní vojenské správy Jevhen Sytničenko.
Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes vyzval, aby byla zrušena omezení, která se vztahují na zbraně, jež na Ukrajinu dodávají její spojenci. Jermak to dnes podle agentury Reuters řekl na okraj summitu NATO s tím, že by zrušení podobných omezení „změnilo pravidla hry“ v boji proti ruským okupantům.
Jermak nezmínil omezení stanovená konkrétními zeměmi. K věci se však vyjádřil jen několik dní poté, co Bílý dům zopakoval, že Ukrajina nesmí se zbraněmi od Spojených států provádět útoky hluboko na ruském území. Spojené státy se takto vyjádřily po ruském raketovém útoku na kyjevskou dětskou nemocnici, kde se léčí dětští onkologičtí pacienti.
Vláda tento týden schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. ČTK to dnes potvrdila mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Dohodu podepíše s ukrajinskou stranou premiér Petr Fiala (ODS) za týden na summitu Evropského politického společenství v Londýně.
O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Petr Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Řekl tehdy, že by mohla být uzavřena v květnu nebo červnu. Text dohody se finalizoval začátkem července.
Poté, co ruská raketa tento týden zasáhla největší ukrajinskou dětskou nemocnici, má Národní onkologický ústav v Kyjevě více práce než obvykle. Úder si vyžádal evakuaci desítek malých pacientů, kteří bojují s rakovinou. Nejmasivnější ruské bombardování ukrajinské metropole za poslední čtyři měsíce silně poškodilo dětskou nemocnici Ochmatdyt, vyděsilo rodiny a vážně zasáhlo jejich děti, které bojují s život ohrožujícími nemocemi. Teď některé rodiny řeší dilema, kde v léčbě dětí pokračovat, píše agentura AP.
V první linii války proti Rusku plní bojové úkoly více než 10.000 žen. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová, jejíž vyjádření dnes na svém webu citoval list Ukrajinska pravda.
„Ukrajinci vzdorují ruské agresi jako jeden národ - ženy i muži. Stále více žen slouží v ozbrojených silách a v současné době plní bojové úkoly v první linii více než 10.000 žen,“ řekla podle deníku vicepremiérka v debatě na konferenci o roli žen, pořádané Severoatlantickou aliancí.
Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany ve slovenském parlamentu vstup Kyjeva do aliance nepodpoří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu organizace, které se účastní i zástupci Slovenska, řekl, že Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.
„Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na sociální síti.
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO ve Washingtonu to dnes uvedla agentura Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby.
Norsko poskytne Ukrajině miliardu norských korun (2,18 miliardy Kč) na posílení její protivzdušné obrany. Na summitu NATO ve Washingtonu, kde členové aliance přislíbili další podporu Ruskem napadané Ukrajině, to dnes řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Ve středu přitom Norsko oznámilo, že Ukrajině daruje šest stíhacích letounů F-16.
„Ukrajinci potřebují další protivzdušnou obranu, aby ochránili obyvatele před ruskými bombami a raketami,“ uvedl Störe v prohlášení. „Brutální útoky, jichž jsme byli v posledním týdnu svědky, dokazují, proč je pro Ukrajince životně důležité posílit ochranu před ruskými vzdušnými útoky,“ dodal.
Maďarský opoziční lídr Péter Magyar přivezl do Kyjeva pomoc pro dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v pondělí podle ukrajinských úřadů poničil ruský vzdušný úder. Informoval o tom samotný politik na facebooku. Podle agentury Ukrinform Magyar předal humanitární pomoc ve výši 20 milionů forintů (přibližně 1,3 milionu korun).
„Bylo to náhlé rozhodnutí poté, co jsme viděli brutální ruský raketový útok,“ řekl Magyar podle agentury Reuters novinářům před odjezdem do ukrajinské metropole.
Samostatná diplomatická mise maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byla podle unijní právní služby v rozporu se smlouvami EU. Informoval o tom s odvoláním na své zdroje list Financial Times (FT).
Ukrajinské úřady ve vodách v jihoukrajinské Oděské oblasti zadržely kamerunské nákladní plavidlo a jejího kapitána. Podezřívají ho, že Moskvě pomáhalo z anektovaného Krymského poloostrova vyvážet ukrajinské obilí. S odvoláním na ukrajinskou tajnou službu SBU a prokuraturu o tom dnes informovala agentura AFP.
Ruský soud dnes zamítl odvolání ochránce lidských práv Olega Orlova, který byl za kritiku ruského vedení kvůli válce na Ukrajině odsouzen ke 2,5letému vězení. Jde o dalšího z řady odpůrců režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který v rámci silných represí vůči opozici skončil za mřížemi nebo v exilu, píše agentura AFP.
„Odvolací soud se rozhodl neměnit verdikt moskevského soudu a nepokračovat v odvolacím řízení,“ prohlásila dnes soudkyně. Jejímu rozhodnutí v rámci slyšení předcházela i promluva Orlova, který k přítomným v moskevské soudní síni hovořil skrze video.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala všech šest útočných dronů, které vyslalo Rusko, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruské invazní síly podle něj také zaútočily na ukrajinskou Sumskou oblast dvěma raketami Iskander-M, nicméně o jejich osudu se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk.
Lidé se přišli rozloučit s doktorem Viktorem Bragucou, který zemřel během ruského útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě.
Aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety.
„Je zřejmé, že aliance sleduje jeden ze svých hlavních cílů - pokoření Ruska, jeho strategickou porážku,“ uvedl Peskov, podle kterého NATO posouvá svou infrastrukturu stále blíže k ruským hranicím.
ejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Kauzou se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud. Pražská češtinářka Martina Bednářová na svých výrocích trvá. Dozorový státní zástupce pro ni původně žádal podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi.
Země Severoatlantické aliance by měly důrazně prosazovat dodržování mezinárodního práva v Pásmu Gazy, stejně jako to dělají v případě ruské invaze na Ukrajinu, řekl na summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País to prohlásil na plénu za zavřenými dveřmi. Španělský deník v noci na dnešek také napsal, že zatímco Ukrajina je v návrhu závěrečné deklarace washingtonského summitu zmíněna více než 60krát, Gaza ani jednou.
„Na závěr bych chtěl také zdůraznit nutnost věnovat pozornost Jihu...Když voláme po dodržování mezinárodního práva na Ukrajině, měli bychom také žádat dodržování tohoto práva v Gaze,“ prohlásil španělský premiér. „Nemůžeme dopustit, abychom byli obviňováni z dvojího metru, což by mohlo oslabit i naši pomoc Ukrajině,“ dodal.
Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
„Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu,“ řekl podle ruské státní tiskové agentury TASS Rjabkov novinářům na okraj konference hospodářského uskupení BRICS v Petrohradu. „Myslím, že je to jen článek v operačním kurzu, jeden z prvků zastrašování, který je dnes téměř hlavní součástí linie NATO a USA směrem k Rusku,“ uvedl ruský diplomat.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Olenou na slavnostní večeři v Bílém domě. Podívejte se na nové snímky.
Prezident Petr Pavel na sociálních sítích zveřejnil fotografie z jednání v rámci summitu NATO. Hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem, soukromou schůzku měl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
NATO každým rokem silnější. 32 států na summitu dnes přijalo opatření, která učiní NATO ještě odolnější. Všichni členové Severoatlantické aliance odsouhlasili další podporu Ukrajiny, která zajistí dlouhodobou pomoc pro napadenou zemi a předvídatelný plán zásobování od členských… pic.twitter.com/SdHfKJNWbU
— Petr Pavel (@prezidentpavel) July 10, 2024
Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Novinářům to ve středu před půlnocí SELČ pracovním zasedání summitu NATO ve Washingtonu řekl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Potvrdil přitom závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur (asi 1,01 bilionu korun).
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil Stoltenberg a cestu Ukrajiny do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Účastníci summitu rokovali také o Číně, a to nejen v souvislosti s vývojem v jihovýchodním Pacifiku, ale také právě v souvislosti s Ukrajinou. Peking podle Stoltenberga umožňuje Rusku, aby v invazi do sousední země pokračovalo; děje se tak prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky používané v moderních zbraňových systémech.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Český prezident Petr Pavel ve středu ve Washingtonu jednal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o naplňování mírového plánu, situaci na bojišti či české muniční iniciativě. Tématem bylo také zahájení přístupových jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Novinářům to sdělil odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Jednání delegací se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pan prezident diskutoval o naplňování mírového plánu prezidenta Zelenského v návaznosti na jednání na summitu ve Švýcarsku, aktuální situaci na bojišti, české muniční iniciativě, ale i zahájení přístupových jednání o vstupu do EU,“ sdělila prezidentská kancelář.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.
