Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Když na začátku tohoto měsíce ruské drony dopadly na železniční stanici v Šostce na severovýchodě Ukrajiny, zabily 71letého muže, zranily nejméně osm lidí a zanechaly po sobě vagony zkroucené ohněm a poseté dírami od šrapnelů. Byl to jeden z nejnovějších příkladů prudkého nárůstu útoků na železnici od poloviny léta, o němž mluví ukrajinští představitelé. Železnice je životně důležitým prostředkem obchodní i vojenské logistiky, píše agentura AP.

Slovenská vláda dnes schválila návrh dohody s Ukrajinou o spolupráci obou zemí, dále o uspořádání vzájemných vztahů ohledně umístění ambasád a také nová pravidla při využívání společných hraničních přechodů. Kabinet premiéra Roberta Fica tak učinil před nadcházejícím společným jednáním s ukrajinskou vládou. Podle jedné z dohod Slovensko například získá budovu v Kyjevě, jejíž část si pronajímá české velvyslanectví.

Ukrajinská národní energetická společnost Naftohaz uvedla, že v noci na dnešek byla zasažena jedna z jejích tepelných elektráren. Za poslední týden podle firmy Rusko zaútočilo na zařízení těžby plynu v Charkovské oblasti a také na objekty kritické infrastruktury v Sumské a Černihivské oblasti. V důsledku ruských útoků museli energetici v posledních dnech v řadě oblastí přerušit dodávky elektřiny.

Spojené státy očekávají, že spojenci z NATO budou více investovat do iniciativy, jejímž prostřednictvím je dodáváno americké vojenské vybavení pro Ukrajinu, které platí země NATO. V Bruselu to dnes prohlásil americký ministr obrany Pete Hegseth. Zdůraznil důležitost dosažení míru prostřednictvím síly.
„Míru dosáhnete, když jste silní. Ne když používáte silná slova nebo hrozíte prstem. Dosáhnete ho, když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují,“ uvedl Hegseth v sídle NATO a vyzdvihl úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa při dojednávání příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. „Doufáme, že budeme moci něco podobného vidět na Ukrajině,“ dodal americký ministr.

Ruské vojenské síly v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočily 113 drony, přičemž protivzdušná obrana Ukrajiny jich sestřelila či zneškodnila 86, uvedlo podle ruského servisu stanice BBC ukrajinské letectvo. Dvacet šest útočných dronů podle letectva zasáhlo 11 míst na ukrajinském území. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci na dnešek sestřelilo 59 ukrajinských dronů, píše BBC.

Britské stíhačky budou nad Polskem létat až do konce letošního roku, oznámil dnes v Bruselu britský ministr obrany John Healey. Británie podle něj prodloužila závazek k misi nazvané Eastern Sentry (Východní stráž). Cílem mise, jejíž zahájení oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte již v září, je posílit ochranu východního křídla Aliance.

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance budou dnes v Bruselu debatovat o navýšení výdajů na obranu, další podpoře Ukrajiny, ale i nedávných nepřátelských narušeních evropského vzdušného prostoru. Očekává se zejména, s čím do sídla NATO přijede americký ministr obrany Pete Hegseth.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.
„Násilná kriminalita z 90. let – nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání – je pryč. Tím ale neříkáme, že se to nemůže změnit,“ varoval Mazánek. Centrála podle něj přizpůsobuje možnému vývoji i výcvik části útvaru a udržuje si schopnost působit v prostředí násilné kriminality.

Ukrajinské úřady nařídily nové evakuace civilistů v okolí města Kupjansk. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters, podle které to ukrajinští představitelé odůvodnili zhoršující se bezpečnostní situací v oblasti. Na Kupjansk, který se nachází v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, silně útočí ruská armáda.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin podle americké hlavy státu Donalda Trumpa prostě nechce ukončit válku na Ukrajině. Trump přitom neví, proč v ní Putin pokračuje, když je pro něj špatná. Řekl to dnes v Bílém domě při setkání s argentinským prezidentem Javierem Mileiem.
„Jsem velmi zklamaný, protože Vladimir a já jsme měli velmi dobrý vztah,“ podotkl Trump. „Už se blíží čtvrtému roku války, války, kterou měl vyhrát za týden,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Podívejte se na nové fotografie z Kosťantynivky v Doněckém regionu, kde útočí Rusové.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámil, že v Oděse na jihu země zavede vojenskou správu. Stalo se tak poté, co podle tajné služby SBU zbavil starostu Hennadije Truchanova ukrajinského občanství na základě informace, že starosta Oděsy má ruský pas. Truchanov stále popírá, že by měl ruské občanství.
Truchanov je starostou Oděsy od roku 2014, ale bez ukrajinského občanství by v čele důležitého přístavního města na jihu země zůstat nemohl, připomínají média.

Na konci roku plánuje rezignovat vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, napsal dnes server Seznam Zprávy. Jako důvod Kopečný uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Bývalý náměstek na ministerstvu obrany Kopečný je vládním zmocněncem pro rekonstrukci země, která několik let čelí ruské vojenské agresi, od ledna 2023.
„Narazil jsem na strukturální limity toho, co lze ze strany státu dělat. Chtěl bych zkusit, jestli se mi podaří dělat věci, kterým věřím, i jako soukromá osoba,“ řekl Kopečný Seznam Zprávám. Jako vládní zmocněnec měl na starosti koordinaci české pomoci při obnově válkou zničené Ukrajiny a propojení českých firem a institucí s ukrajinskými partnery. Je také spoluautorem české muniční iniciativy, kterou kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zbavil občanství nejmenovaných osob, které podle tajné služby SBU mají i ruské občanství. Oznámila to ukrajinská média, podle kterých se Zelenského opatření týká i stávajícího starosty přístavního města Oděsa Hennadije Truchanova, který v jeho čele stojí od roku 2014. Ten by bez ukrajinského občanství nemohl zůstat v čele důležitého města na jihu země. Truchanov ještě v neděli jako provokaci odmítl opakovaně zaznívající nařčení, že má ruské občanství.
„Šéf SBU Vasyl Maljuk informoval o boji proti ruským agenturním sítím a kolaborantům ve frontových, pohraničních oblastech a na jihu naší země. Bylo také potvrzeno, že některé osoby mají ruské občanství – vůči nim byla přijata příslušná rozhodnutí. Dekret jsem podepsal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti, aniž by upřesnil, koho se jeho nařízení týká. Dekret dosud nebyl zveřejněn, napsala agentura Unian.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusové v noci zaměřili hlavně na ukrajinskou energetiku. „Bohužel ne všechny drony se podařilo sestřelit,“ napsal na telegramu. Zmínil mimo jiné ruský úder leteckými pumami na Charkov a zásah místní nemocnice, poškození civilní infrastruktury v Kirovohradské oblasti, včetně železnice, nebo energetické podniky v Sumské oblasti.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti bývalému ropnému magnátovi a současnému kritikovi Kremlu Michailovi Chodorkovskému a dalším členům Protiválečného výboru Ruska, jenž vznikl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes v prohlášení FSB, která Chodorkovského a další osobnosti angažované ve výboru nařkla z vytvoření teroristické organizace nebo pokusu o násilné uchopení moci. Chodorkovskij tvrzení FSB odmítl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout nyní míru na Ukrajině. Chce také, aby Trump využil svého vlivu na Kyjev a přiměl ho usilovat o mírovou dohodu. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Snahy Spojených států o ukončení války podpořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjevské úřady nedávno nastavily semafory tak, aby se v devět hodin ráno rozsvítily červeně a zajistily tak, že se hlavní město připojí k celostátní minutě ticha. „Lepší pozdě než nikdy,“ řekl Reva.
Pro aktivistku a podporovatelku kampaně Darju Kolomjecovou jde o kolektivní i osobní okamžik. „Každý den se probouzíme – někdy kvůli útokům sotva spíme – ale každé ráno v devět se scházíme, abychom si zavzpomínali, proč tu stále jsme a komu musíme být vděční. V zármutku nejste sami. V tom okamžiku je mezi námi energie,“ řekla.

Každé ráno v devět hodin se Kyjev na minutu zastaví. Semafory se rozsvítí červeně a stálé tikání metronomu z reproduktorů signalizuje 60 vteřin zamyšlení. Auta stojí uprostřed ulice, řidiči vystupují a stojí se skloněnými hlavami. Po celé Ukrajině – v kavárnách, tělocvičnách, školách, v televizi, a dokonce i na frontové linii – se lidé zastavují, aby si připomněli ty, kteří padli za oběť ruské invazi, píše agentura AP.

Server Ukrajinska pravda dnes ráno napsal, že po ruském útoku na ukrajinskou kritickou infrastrukturu se ocitlo pět obcí v Kirovohradské oblasti bez dodávek elektrického proudu. Web se odvolává na vyjádření oblastního šéfa Andrije Rajkovyče, který podrobnosti k objektům kritické infrastruktury neposkytl. Útok se podle předběžných informací obešel bez obětí nebo zraněných.
V jiné zprávě tentýž zpravodajský web uvádí, že v pondělí večer Rusové zaútočili leteckými pumami na město Charkov, přičemž v jedné části vypukl požár a bylo poškozeno zdravotnické zařízení. Byli tam čtyři zranění, dodal web odkazující se na místní činitele. Některé části města se také ocitly bez elektřiny.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 96 drony, z nichž 69 zneškodnila protivzdušná obrana, informovalo ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Dodalo, že eviduje zásahy 27 bezpilotních strojů na sedmi místech. V době hlášení podle něj několik nepřátelských strojů zůstávalo ve vzduchu. Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo noční sestřelení 40 ukrajinských bezpilotních letounů nad pěti ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a Černým mořem.

Dobré ráno,
americký prezident Donald Trump potvrdil, že se v pátek v Bílém domě setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump to podle agentury AFP řekl novinářům na palubě letadla Air Force One, se kterým se vrací z Blízkého východu do Spojených států. Zelenskyj o schůzce informoval v pondělí s tím, že s hlavou USA chce jednat o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a o dodávkách zbraní dlouhého doletu.
Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, má zájem o americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Zelenskyj již dříve označil dodávku střel Tomahawk, jichž se Rusko obává, za prostředek, jak přimět Moskvu k ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala. V telefonátu s Trumpem naléhal také na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, chránící zemi před sílícími ruskými útoky na ukrajinskou energetiku před nastávající zimou.

To je pro dnešek z našeho zpravodajství k válce na Ukrajině vše. Čerstvé zprávy opět přineseme v úterý ráno.

Ve středu se má uskutečnit další schůzka se západními partnery, dodávajícími Ukrajině zbraně potřebné pro obranu před ruskou agresí, trvající čtvrtým rokem. „Naší prioritou je protivzdušná obrana,“ zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že nejde jen o seznam potřebných zbraňových systémů a raket, ale také je jasné pochopení, které země a za jakých podmínek mohou tyto zbraně rychle dodat. Připomněl, že zajištění bezpečnosti Ukrajiny pomůže zvýšit bezpečnost celé Evropy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři zmínil možnost, že případný nákup amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk by bylo možné financovat z půjčky na ruská aktiva zmrazená na Západě, napsal server Ukrajinska pravda.
Kromě „reparační půjčky“ Zelenskyj podle portálu zmínil také iniciativu PURL skupiny členských států Severoatlantické aliance, které od srpna financují nákupy amerických zbraní pro potřeby Ukrajiny.

Obrana Ukrajiny před ruskými drony a obnova zasažené energetiky patřily k hlavním otázkám na dnešní poradě ukrajinského vrchního velení, informoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil se o vytvoření nových vrtulníkových jednotek a o potřebě dalších zbraní pro boj s ruskými bezpilotními letouny, které každou noc napadají ukrajinská města a energetické objekty.
„Nejtěžší situace je v obcích u frontové linie a poblíž hranic s Ruskem, kde ruské drony a rakety přilétají v nejkratší době a poplachy a ostřelování pokračují téměř neustále,“ napsal Zelenskyj na sociální síti telegram.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X o rozhovoru se svým českým protějškem Petrem Pavlem, mimo jiné o pokračování české podpory Ukrajiny. Jednali mimo jiné o české muniční iniciativě a Zelenskyj českou pomoc ocenil. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který chce sestavit příští českou vládu, ve středu řekl, že takový kabinet nebude přímo z rozpočtu dávat Ukrajině peníze na zbraně.
I spoke with the President of the Czech Republic, Petr Pavel @prezidentpavel.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 13, 2025
The Czech Republic has strongly supported Ukraine and our people from the very beginning of this full-scale war. We value all the assistance provided, and today we talked about continuing it.
I… pic.twitter.com/DNSmzHjd8n

Americký prezident Donald Trump se chystá v pátek přivítat v Bílém domě svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, napsal na sociální síti X kyjevský zpravodaj listu Financial Times (FT) s odvoláním na tři informované zdroje. O očekávaném pátečním setkání Trumpa a Zelenského informoval na X také washingtonský zpravodaj serveru Axios, rovněž s odvoláním na nejmenované zdroje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítal příměří v Pásmu Gazy, kterého bylo dosaženo po dvou letech bojů za zprostředkování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského to dává naději na mír i Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. I v této válce se americký prezident snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Kyjevem a Moskvou, poznamenala agentura AFP.
Nedostatek benzinu, který v Rusku vedl k prudkému růstu cen u čerpacích stanic, se brzy podaří vyřešit. Dnes to podle agentury Reuters řekl ministr financí Anton Siluanov. Ceny benzinu v Rusku od začátku roku vzrostly o více než deset procent, částečně kvůli sérii útoků ukrajinských dronů na ruské rafinerie.
Hybridní útoky, drony v blízkosti kritické infrastruktury a nepřátelská narušení vzdušného prostoru EU ukazují, že je třeba urychlit práci na dosažení společné evropské obranné připravenosti do roku 2030. Ve zvacím dopise na říjnový summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Unijní prezidenti a premiéři se budou kromě obrany zabývat také finanční pomocí Ukrajině, situací na Blízkém východě, migrací, konkurenceschopností EU i dostupným bydlením. Summit začíná ve čtvrtek 23. října. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová v Kyjevě oznámila příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) na vznik zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. Dalších šest milionů eur půjde na podporu ukrajinských dětí, které byly odvlečeny do Ruska, a přeživších sexuálního násilí. Vyplývá to z vyjádření Kallasové na síti X.

Dodávka tomahawků Kyjevu může skočit špatně i pro Trumpa. To dnes uvedl bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naznačil, že na vypálení tomahawků na ruské cíle by Moskva mohla odpovědět jaderným útokem.

Pavel na Foru 2000 vyzdvihl důležitost nezávislých médií a občanských struktur a uvedl, že se mu nezdá, že by hnutí ANO, které před týdnem v Česku vyhrálo volby, bylo proruské. „Ale je riziko, že budou muset vytvořit koalici se stranami, které jsou ve svém přístupu k Rusku či Číně jemnější,“ uvedl v panelu věnovaném vztahům s Ruskem.

Rusko dnes reprezentuje základní hrozbu pro evropskou bezpečnost, svobodu a demokracii, uvedl Petr Pavel na Foru 2000 v Praze. Moskva podle něj cílí na oslabení a rozdělení transatlantické komunity. „Tato válka má mnoho bitevních polí, od kybernetických útoků po zastrašování těch, kdo mluví proti Putinovi,“ řekl. Je to podle něj také válka vedená skrz klamání společnosti kvůli strachu či frustraci.

Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku ruských útoků nastaly výpadky dodávek elektřiny nejméně v sedmi oblastech země.

Server Ukrajinska pravda píše, že v noci se v okolí města Feodosija na východě Ruskem okupovaného Krymu ozývaly výbuchy a lidé hlásili, že pracuje protivzdušná obrana. Pak Moskvou dosazený šéf správy na Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že terčem útoku se stal sklad pohonných hmot a vznikl v něm požár.
Protivzdušná obrana podle něho sestřelila více než 20 dronů. Lidé na sociálních sítích sdíleli videa, na kterých je zachycený velký požár, například na záběrech zveřejněných na telegramovém kanálu Krymskij větěr jsou vidět plameny šlehající na několika místech a hustý černý dým stoupající z objektu. Tento sklad drony zasáhly už 6. října. Trosky sestřeleného dronu podle tohoto telegramového kanálu zasáhly také tepelnou elektrárnu v Simferopolu a lidé hlásí problémy s dodávkami elektřiny v tomto městě a Feodosiji.

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly civilní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti a na místě vznikl rozsáhlý požár skladů. Jeden člověk utrpěl zranění, informují ukrajinské úřady.
„Nepřítel znovu útočil na civilní infrastrukturu v Oděské oblasti. Navzdory tomu, že pracovala protivzdušná obrana a sestřelila nepřátelské bezpilotní letouny, evidujeme v důsledku útoku zásahy na objektech určených k civilním účelům,“ uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Vidíme a slyšíme, že se Rusko bojí, že by nám Američané mohli dát tomahawky. Je to signál, že tento druh tlaku může fungovat pro mír,“ zdůraznil Zelenskyj. Ve svém projevu také ohlásil postup ukrajinských vojáků při protiútocích u Dobropillja v Doněcké oblasti a u Orichova v Záporožské oblasti.

Moskva je znepokojena možnými dodávkami raket Tomahawk na Ukrajinu. „Téma tomahawků je mimořádně znepokojivé,“ řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov „Jen si to představte: je odpálena raketa dlouhého doletu, letí a my víme, že by mohla být jaderná,“ uvedl. Napsal o tom list The Kyiv Independent.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že opět telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny. Zmínil posílení protivzdušné obrany a energetiku, napadanou ruskými útoky, jakož i posílení ukrajinské schopnosti podnikat útoky zbraněmi dlouhého doletu v hloubi Ruska. Kreml dnes vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem v sobotu hovořil o možných dodávkách střel s plochou dráhou letu Tomahawk.
„Právě jsem mluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podruhé za dva dny, a dnes to byl také velmi produktivní rozhovor. Včera jsme se dohodli na souboru témat pro dnešek a probrali jsme všechny aspekty situace: ochranu životů v naší zemi a posílení našich schopností jak v protivzdušné obraně, tak v odolnosti a v schopnostech dlouhého doletu. Probrali jsme mnoho detailů o energetice,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o další zbraně k posílení ukrajinské protivzdušné obrany, čelící každou noc útokům ruských dronů, raket a střel s plochou dráhou letu.
„Rusko využívá skutečnost, že maximální pozornost je v tomto okamžiku věnována Blízkému východu a domácím problémům v každé zemi. Ruské údery se staly odpornějšími. Diskutovali jsme o tom, jak tomu čelit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

Podle ukrajinského letectva Rusko k útokům proti Ukrajině v noci na dnešek použilo 118 dronů a jednu leteckou střelu Ch-31. Protivzdušná obrana 103 bezpilotní letouny nepřítele zneškodnila, dalších 15 dronů a jedna raketa zasáhlo celkem deset míst.

V Oděské oblasti na zasaženém plynárenském objektu vypukl požár, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper podle ruskojazyčného servisu BBC. V nemocnici skončila 34letá žena. Poškozen byl také další, blíže nespecifikovaný objekt energetické infrastruktury a správní budova.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Estonsko v pátek večer dočasně uzavřelo silnici, která vede přes výběžek ruského území zasahující do jeho vnitrozemí, protože jeho pohraničí stráž tam zaznamenala zvýšenou aktivitu Rusů. Informuje o tom portál veřejnoprávní stanice ERR.
Výběžek ruského území o rozloze asi 115 hektarů se nazývá Saatská bota a zhruba v kilometrovém úseku přes něj vede silnice spojující estonské vesnice Lutepää a Sesniki, po které mohou občané Estonska jezdit bez zvláštního povolení za podmínky, že nezastaví.

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly budovu školy ve městě Čuhujiv na jihovýchod od Charkova. Píší o tom ukrajinské zpravodajské servery s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění dronů v regionech sousedících s Ukrajinou.
Asi hodinu po půlnoci místního času (půlnoc SELČ) reportéři veřejnoprávní stanice Suspilne z Čuhujivu a jeho okolí hlásili sérii výbuchů. „Ruské drony zaútočily na jednu ze škol v Čuhujivu, budova utrpěla značné škody. Poškozený je také nedaleký obytný dům,“ uvedla starostka Halyna Minajevová. Jedna žena podle ní měla akutní stresovou reakci.
Rusko opakuje, že na Ukrajině na civilní objekty neútočí, tvrdí, že zasahuje vojenské cíle nebo ukrajinský obranný průmysl.

Nejméně dva lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění při ruském bombardování východoukrajinského města Kosťantynivka, kde ruská letecká puma o váze 250 kilogramů zasáhla pravoslavný kostel. Oznámil to dnes náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov.
V kostele se v době náletu nacházeli místní civilisté. Zraněné policie dopravila do nemocnice. Výbuch poškodil fasádu kostela a také devět rodinných domů v okolí, dodal Horbunov.
Vyzval spoluobčany, aby neriskovali život a rychle se evakuovali z města u frontové linie do bezpečnějších oblastí. „Zachraňte to nejcennější - život! Evakuujte se hned,“ zdůraznil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Srbský prezident Aleksandar Vučić si postěžoval novinářům, že jej zklamala ruská nabídka: místo dlouholetého kontraktu na plyn Rusko navrhlo srbské straně jen smlouvu do konce letošního roku, napsal dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na Vučičova vyjádření podle serveru Informer.
„Nabídli nám smlouvu na plyn do Nového roku. Je to pro nás velkým zklamáním, chtěli jsme smlouvu alespoň do května,“ řekl prezident. Tvrdil, že Američané mu řekli, že by sankce proti NIS zrušili, pokud by jim ústně slíbil, že NIS znárodní. To však prý odmítl.

Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.
Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.

Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.

Ukrajinské drony dlouhého doletu ráno zasáhly rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice ležící na jih od Uralu, uvedl nejmenovaný zdroj v SBU. Ufa platí za jedno z největších center petrochemického průmyslu v Rusku a zásobuje mimo jiné armádu, uvádí RBK Ukrajina. Po dnešním útoku podle předběžných informací vypukl požár v místě zařízení na zpracování surové ropy. Zdroj v SBU uvedl, že šlo o třetí útok ukrajinské rozvědky v Baškortské autonomní republice za poslední měsíc. Ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu v posledních měsících způsobily nedostatek pohonných hmot v některých ruských regionech a zdražování benzinu.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes oznámil, že začala podpisová akce proti údajným válečným plánům Bruselu. Tento politik, který jako jeden z mála evropských lídrů navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou, v příspěvku na facebooku napsal, že Evropu čeká „horký podzim a směřuje k válce“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr, zvolen za Spolu) v telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o posílení ukrajinské obrany před zimou a o přijetí 19. balíku protiruských sankcí Evropské unie. Informoval ho také o zákazu vstupu do Česka pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů. Lipavský to dnes napsal na síti X.
„Stojíme pevně za Ukrajinou, která se dál brání ruskému teroru,“ zopakoval Lipavský. Česká vláda návrh ministra zahraničí o omezení vstupu ruských diplomatů do Česka schválila na konci září. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

V Kramatorsku v Doněcké oblasti, městě ležícím asi 20 kilometrů od frontové linie, dva ruské drony zasáhly budovu střední školy a silně ji poničily, informoval telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na kramatorskou městskou radu.

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk.
O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem. Drony na vozidla podle něho útočily opakovaně, nejdříve na samotné techniky, pak v době, kdy jim na pomoc přijeli záchranáři.
Ruské drony v noci na dnešek útočily také na Oděsu, odkud se ozývaly výbuchy. Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že na město útočilo 15 až 18 bezpilotních letounů. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper vyzval obyvatele, aby šli do krytů. Dnes ráno pak na telegramu napsal, že nepřítel útočil na energetickou a civilní infrastrukturu v regionu. Jeden člověk utrpěl zranění. Ujistil, že jakmile to bezpečnostní situace umožnila, vyrazili záchranáři a opravárenské čety do práce, aby mohly být obnoveny dodávky elektrické energie.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.

Osm dětí unesených během ruské invaze na Ukrajinu se díky kontaktům první dámy Spojených států Melanie Trumpové s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo navrátit jejich rodinám. Podle agentury AP to dnes uvedla choť prezidenta Donalda Trumpa s tím, že s Putinem domlouvá návrat dalších dětí.
Trumpová v polovině srpna v osobním dopise Putinovi napsala o utrpení dětí na Ukrajině a v Rusku. Dopis mu předal Trump během summitu na Aljašce.
První dáma dnes novinářům v Bílém domě sdělila, že Putin na dopis odpověděl a že od té doby si udržují „otevřený komunikační kanál“ věnovaný tématu dětí trpících válkou.

Vrcholní představitelé Německa, Francie a Británie kritizují ruské útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ruskou zdržovací taktiku v přístupu k mírovým jednáním, rovněž pohrozili, že využijí zmrazené ruské fondy na podporu ukrajinských ozbrojených sil. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer to dnes uvedli ve společném prohlášení, které má ČTK k dispozici.
„Odsuzujeme eskalující ruské útoky na Ukrajinu a systematické cílení na kritickou státní infrastrukturu, která je klíčová pro poskytování tepla a světla ukrajinským civilistům v zimním období,“ uvedli. „Zvýšíme tlak na Rusko, protože prezident (Vladimir) Putin v odpovědi na mírové rozhovory pokračuje ve zdržovací taktice a odporných útocích,“ dodali představitelé trojice evropských zemí.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na nadcházejícím summitu v Bruselu vyzvou členské státy, aby urychlily práce v souvislosti s obrannou připraveností Evropy a představily konkrétní harmonogram a projekty. Vyplývá to z návrhu závěrů summitu, který má ČTK k dispozici. Summit začíná ve čtvrtek 23. října a i přes nabitou agendu je snahou předsedy Evropské rady Antónia Costy, aby nebyl dvoudenní, ale pouze jednodenní. Kromě obvyklých témat, jako je situace na Ukrajině, na Blízkém východě, obrana či migrace, plánují unijní lídři hovořit i o boji proti klimatickým změnám či dostupném bydlení.
„S ohledem na nedávná narušení vzdušného prostoru Evropská rada zdůrazní naléhavou potřebu rozvíjet kapacity proti dronům a protivzdušnou obranu,“ stojí v předběžném návrhu závěrů, o kterém se budou v příštích dvou týdnech vést diskuse mezi velvyslanci členských států EU, a text tedy velmi pravděpodobně může doznat změn. „Evropská rada rovněž zdůrazní, že úzká spolupráce s Ukrajinou a její integrace s evropským obranným průmyslem a projekty je klíčová,“ dodává text.

Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.
Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.

Ve městě Záporoží byli záchranáři při odstraňování následků ruského útoku opakovaně ostřelováni, informovala Státní záchranná služba.
„Jeden zaměstnanec Státní záchranné služby byl zraněn: utrpěl uzavřené poranění hlavy, zranění způsobené výbuchem miny a pohmožděniny páteře a kolena,“ uvádí se v prohlášení. „Dále byla poškozena hasičská a záchranná technika.“
Mezitím v Sumské oblasti byli v důsledku útoků dronů v pohraničních obcích zraněni dva muži, uvedl Oleg Grigorov, šéf regionální vojenské správy.

Tádžikistán nedodržel zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. „Ruský prezident je v Tádžikistánu navzdory zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem. Tádžikistán jako smluvní stát Římského statutu Mezinárodního trestního soudu nesplnil své povinnosti vyplývající ze statutu, pokud jde o výkon zatykače,“ uvedla mluvčí zahraniční služby EU Anitta Hipperová.
„EU vyjadřuje svou silnou podporu úsilí o zajištění odpovědnosti za všechny zločiny podle mezinárodního práva, porušování lidských práv a zneužívání spáchané během ruské agresivní války a o zajištění práva obětí na spravedlnost, odškodnění a záruky neopakování. V tomto ohledu EU nadále podporuje vyšetřování prováděná žalobcem Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině a vyzývá všechny státy ke spolupráci,“ uvádí se v prohlášení.
Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Jsou obviněni z deportace ukrajinských dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s ředitelkou Evropské centrální banky Christine Lagarde.
„Diskutovali jsme o tom, jak zajistit spravedlivé využití zmrazených ruských aktiv k ochraně před ruskou válkou a k pomoci s obnovou života na Ukrajině. Existují řešení, jak toho dosáhnout. Jsem vděčný za podporu. V Evropě musí být dostatečná politická vůle, protože většina těchto aktiv je soustředěna právě tam. Většina našich partnerů nás v tomto úsilí podporuje a my počítáme s činy,“ píše na síti X. „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s dalšími evropskými lídry,“ dodal.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat vysvětlil, v čem se nejnovější masivní ruský raketový a bezpilotní útok liší od předchozích. „To, co dělá tento úder unikátním, je použití velkého počtu balistických raket. Kromě dvou aerobalistických raket Kinžal bylo použito 14 balistických raket Iskander-M nebo KN-23,“ řekl v ukrajinské televizi (citováno RBC-Ukrajina).

V Kyjevě a dalších regionech pokračují výpadky proudu. Obnovovací práce po rozsáhlém nočním útoku na energetická zařízení pokračují. V Kyjevě, Sumách, Charkově, Poltavě, Dněpropetrovsku, Doněcku, Záporoží a částech Čerkaské oblasti platí nouzová odstávka, informuje společnost Ukrenergo.
Tři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov a Sumy – částečně zmírnily omezení pro spotřebitele. V Černihivské oblasti platí hodinové odstávky. V Kyjevě již bylo podle příspěvku Babel obnoveno napájení 270 000 odběratelů. V Charkově, Poltavě a Sumách byly zrušeny mimořádné nouzové odstávky, ale běžné harmonogramy zůstávají v platnosti.
Podle úřadů zůstává v Kyjevě 2 939 infrastrukturních objektů bez dodávek elektřiny a 4 474 domů je bez dodávek vody.

Do Nejvyšší rady Ukrajiny, kde byla po nočním útoku přerušena dodávka vody, byla voda opět dodána. „Speciální vozidlo dovezlo do parlamentu technickou vodu pro domácí potřeby,“ oznámila na Facebooku Iryna Geraščenka, šéfka frakce Evropské solidarity. Premiérka Julija Svyrydenková dříve oznámila, že dodávky vody v Kyjevě by měly být obnoveny do konce dne.
„V Kyjevské a Kirovohradské oblasti se očekává, že dodávka vody bude do konce dne plně obnovena. Dodávka elektřiny do kritické infrastruktury v hlavním městě již byla obnovena a probíhá rozsáhlá obnova. V Kyjevské, Poltavské, Charkovské a Sumské oblasti zůstávají v platnosti havarijní a mimořádné odstávky,“ napsala Svyrydenková na síti X.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo masivní úder na ukrajinský energetický sektor. Ruské ozbrojené síly zahájily masivní úder s použitím pozemních i vzdušných raket, včetně hypersonických raket Kinžal, a také útočných dronů, proti objektům energetické infrastruktury „podporujícím provoz podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.
Vojenské ministerstvo označilo útok za reakci na ukrajinské „teroristické útoky“ na „civilní cíle na ruském území“. Prohlášení zakončilo tradiční formulací: „Cíle úderu byly dosaženy. Všechny určené cíle byly zasaženy.“

Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem, píše agentura Reuters.
Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.

Integrace ukrajinských žáků v českých školách se postupně zlepšuje. Zatímco bezprostředně po svém příchodu mluvili ve třídách zejména mezi sebou, po jednom celém školním roce se to změnilo. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI.
Situaci významně napomohlo prostředí škol, které většinou zdůrazňovalo nutnost sociální adaptace. Výsledky studie podtrhují klíčovou roli škol při vytváření inkluzivního prostředí, uvedl dnes v tiskové zprávě Tomáš Lintner ze SYRI a Masarykovy univerzity.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině více než 450 dronů a přes 30 raket a střel a zaměřilo se přitom na energetický sektor. Útok si vyžádal více než dvě desítky raněných a život dítěte, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti.
At many critical infrastructure sites, recovery efforts continue following Russia’s strike on the energy sector. It was a cynical and calculated attack, with more than 450 drones and over thirty missiles targeting everything that sustains normal life, everything the Russians want… pic.twitter.com/VoGrhhrVaW
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 10, 2025

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny ruské drony zasáhly několik cílů, přičemž zranily tři lidi a způsobily nejméně jeden požár obydlí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který informoval o dronovém útoku na toto město, později na Telegramu uvedl, že v nemocnici zemřel sedmiletý hoch, kterého zranil ruský noční útok.

Ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že ruské invazní síly útočí na energetiku země. „Energetici přijímají všechna nezbytná opatření k minimalizaci negativních důsledků,“ napsala ministryně na Facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinské hlavní město Kyjev v noci ze čtvrtek na pátek čelilo ruskému vzdušnému útoku, informoval o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klička. Ppodle něj Rusové zaútočili na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě, dodal server. Na místě jsou podle něj zranění.

Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.

Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.
Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.

Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.

Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.

Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.

Soud schválil výplatu dalších 2,4 miliardy Kč věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, podíl vyplacených pohledávek se tak zvýší z 95 procent na 99 procent. ČTK to dnes potvrdila insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová. Loni v červnu získali věřitelé Sberbank prostřednictvím Komerční banky 54,5 miliardy korun.
Nyní běží patnáctidenní lhůta pro případná odvolání. Pokud nebude nikdo z věřitelů procesu bránit, zahájí insolvenční správkyně výplatu peněz ihned poté, co rozhodnutí soudu nabude právní moci. Na výplatu peněz následně bude 60 dnů. Věřitelé, kterým byla část pohledávek vyplacena už loni, nebudou muset nic dělat pro získání dalších peněz.
Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co jí Česká národní banka začátkem května pravomocně odebrala bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na X, že hovořil s Andrejem Babišem a poodhalil některé podrobnosti jejich hovoru. Plánuje s Babišem schůzku v „blízké době“.
„Dnes jsem hovořil s lídrem vítězné strany v českých parlamentních volbách Andrejem Babišem, poblahopřál mu k vítězství a popřál mu mnoho úspěchů. Pan Babiš ocenil odvahu ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi. Informoval jsem ho o našich diplomatických snahách o dosažení spravedlivého míru společně se Spojenými státy, Evropou a dalšími zeměmi, jakož i o celkové diplomatické situaci,“ napsal.
„Vážíme si našeho strategického partnerství s Českem a jsme vděční za podporu Ukrajiny a Ukrajinců v této těžké době. Pracujeme na tom, aby spolupráce mezi našimi zeměmi byla stále produktivnější,“ zdůraznil.
„Dohodli jsme se, že o další spolupráci budeme jednat při osobním setkání v blízké době,“ uvedl Zelenskyj.

Dnes generální štáb ukrajinské armády hlásí noční zásah ropného zařízení Jefimovka ve Volgogradské oblasti. Z tohoto zařízení jsou hlášeny exploze a požár a ukrajinská armáda zjišťuje rozsah škod. Podle agentury Reuters produkční dispečerská stanice Jefimovka obsluhuje několik hlavních ropovodů přepravujících ropu a ropné produkty v regionu s propustností 50 milionů tun ročně.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš si dnes v poledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil mu podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila, uvedl na síti X. Příští rok by mohl navštívit Ukrajinu.
„V minulosti jsme se setkali už třikrát, naposledy v listopadu 2019 v Kyjevě. Jsem rád, že mě kontaktoval a popsal mi aktuální situaci,“ napsal Babiš. „Vyjádřil jsem mu naši podporu a přání, aby válka co nejdříve skončila. Také jsme se domluvili, že pokud všechno vyjde, příští rok Ukrajinu navštívím a vše probereme i osobně,“ dodal.

Až doživotí hrozí úředníkovi z archívu varšavské radnice, kterého polské úřady obvinily ze špionáže pro Rusko. Archivář pět let předával ruské civilní rozvědce materiály, které mohly uškodit Polsku, napsal dnes list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Archiváře Tomasze L. - polské zákony nedovolují uvést plné jméno obviněného - zadržela polská kontrarozvědka ABW v březnu 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Tomasz L. byl od té doby ve vazbě. Po tříletém vyšetřování dnes prokuratura oznámila odeslání obžaloby k soudu ve Varšavě.
Obviněný se nepřiznal, jeho motivy úřady nesdělily.

Ruská vojska se snaží „za jakoukoliv cenu“ o rychlé dobytí Pokrovska na východě Ukrajiny, ale ukrajinský protiútok u města Dobropillja překazil ruskou ofenzívu s cílem do listopadu okupovat celý Donbas. Připravil také Rusko o více než 12.000 vojáků, tvrdí Zelenskyj podle agentury Unian.

Nejméně tři mrtvé si vyžádal ruský nálet na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, informoval dnes šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Region podle něj čelil desítkám dronů a také bombardování leteckými pumami. Útok ruských dronů na Oděskou oblast podle úřadů zranil pět lidí a na 30.000 odběratelů připravil o elektřinu.
Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na Záporožskou oblast na jihovýchodě země, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Nálet ukrajinských dronů způsobil požár v petrochemickém zařízení v ruské Volgogradské oblasti, tvrdí média.
Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 112 dronů, z nichž se podařilo 87 zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo zásahy 22 dronů na 12 místech.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský vojenský soud poslal na 18 let do vězení jaderného fyzika Ruslana Šadijeva, kterého uznal vinným z vlastizrady a financování terorismu, protože převedl 1200 rublů (310 korun) jednotkám Rusů, kteří bojují proti ruské armádě na straně Ukrajiny, a organizaci pomáhající Rusům vyhnout se vojenské službě. Napsal to dnes zpravodajský server Kommersant, podle něhož už je rozsudek pravomocný.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.