Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online přenos končí, Ukrajině se budeme věnovat zase od brzkého rána. Dobrou noc.

„Rusko a jeho oligarchové musí přispět k obnově Ukrajiny. Na summitu Rady Evropy zřizujeme Registr škod. Jde o důležitý krok k budoucímu mechanismu odškodnění,“ tweetuje ze summitu Rady Evropy (instituce nezávislé na Evropské unii) předsedkyně unijní exekutivy - Evropské komise - Ursula von der Leyenová. „EU se k němu připojí a uhradí počáteční náklady ve výši 1 milionu eur.“

Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila dnes agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Unijní pomoc se poskytuje z fondu zřízeného v roce 2021 a nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF). Tento mimorozpočtový prostředek má posílit schopnost EU předcházet konfliktům a zajistit mír a mezinárodní bezpečnost.

„Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu, protože to neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech,“ uvedla tisková služba maďarské vlády v odpovědi Reuters ohledně předchozích zpráv italských médií na toto téma. Unijní prostředky by podle Budapešti mohly být použity na Balkánu či v severní Africe. „Pro maďarskou vládu je klíčové, aby se tyto otázky vyjasnily, a proto neschválila vyplacení další tranše z EPF,“ dodal mluvčí.

Na Ukrajině byl pravděpodobně poškozen, ale nikoli zničen, systém Patriot vyrobený v USA, řekl nejmenovaný americký představitel televizi CNN s tím, že USA posuzují rozsah škod.

Rusové, totiž mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov, tvrdí, že jeden patriot zničili. „Nemůžeme to komentovat. Nebudeme komentovat ruské zdroje,“ reagoval mluvčí ukrajinského letectva a protivzdušné obrany Jurij Ihnat.

CNN připomněla, že Ukrajiná má aktuálně dva systémy Patriot, jeden poskytly Spojené státy, druhý společně darovalo Německo a Nizozemsko. Zatím není jasné, který z nich mohl být poškozen. Reportéři agentury AP viděli úlomek, který dopadl do areálu kyjevské zoologické zahrady a na kterém bylo označení amerických firem Lockheed Martin a Boeing, zapojených do výroby raket pro systém Patriot.

Šéfové států a vlád zemí Rady Evropy na summitu v Reykjavíku hledají způsoby, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za škody spáchané během jeho invaze na Ukrajinu. V rámci Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, svobody a principů právního státu, má vzniknout registr škod způsobených v důsledku vpádu.

„Je to velký krok kupředu, aby zločiny, které jsou páchány ve válečných konfliktech, nezůstaly nepotrestány,“ prohlásil při příchodu na jednání lídrů více než 40 evropských zemí český prezident Petr Pavel.

Registr bude spravovat nový úřad v rámci Rady Evropy, který bude působit v Haagu, kde sídlí různé mezinárodní soudy. Bude mít ale i pobočku přímo na Ukrajině. Ztráty vzniklé jednoznačně kvůli ruské agresi budou moci hlásit ukrajinští občané, ale i právnické osoby jako třeba obce. Očekává se, že takových oznámení budou tisíce. Během několika dalších let pak má vzniknout systém odškodnění obětí, zatím však není jasné, jak bude fungovat.

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) si zřídila kanál v populární aplikaci Telegram, aby využila i této možnosti k verbování Rusů, upozornil zpravodajský server Meduza, který působí v lotyšském exilu. Kanál má už tisíce sledujících.

Náměstek ředitele pro operace CIA David Marlowe loni v listopadu prohlásil, že CIA chce spolupracovat s Rusy nespokojenými s válkou proti Ukrajině, připomněla Meduza.

„Je možné, že lidé okolo vás nechtějí slyšet pravdu. My ano,“ zdůrazňuje se ve videu vybízejícím Rusy k tomu, aby se podělili s americkými zpravodajci o informace. Toto video je dostupné i na dalších účtech CIA na serveru YouTube a na sociálních sítích a zaznamenalo už více než 1,5 milionu zhlédnutí.

„Covid nám ukázal, jak jsme zranitelní, válka na Ukrajině nám ukázala, jak jsme silně závislí na autoritativních režimech a jak je tato závislost nebezpečná,“ prohlásil premiér Petr Fiala na návštěvě Drážďan, kde se saským ministerským předsedou Michaelem Kretschmerem podepsali memorandum o strategických projektech, zaměřených mimo jiné na získávání lithia.

Podle českého premiéra je třeba snížit energetickou, surovinovou nebo technologickou závislost na státech, které nejsou spolehlivými dodavateli.

Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj dnes znovu navštívil obránce Bachmutu a ocenil, že ochromili celou ruskou armádu. Podle jeho slov teď Rusové nevědí, kde se odehrává ukrajinská ofenzíva a co se děje u Bachmutu, který už pokládali za dobytý či obklíčený.

„Wagnerovští žoldnéři vlezli do Bachmutu jako krysy do pasti, v některých místech se uchylujeme k protiofenzivním akcím,“ cituje ho kanál Nexta TV.

Ukrajinský nejvyšší soud odvolal svého předsedu Vsevoloda Kňazeva, kterého úřady v noci zadržely při přebírání úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů (65 milionů Kč).

Soudci nejvyššího soudu na plenárním zasedání vyjádřili nedůvěru a předčasně ukončili pravomoce svého předsedy. Jen dva soudci ze 142 hlasovali proti, dodal server RBK-Ukrajina. Kňazev nicméně nadále zůstává soudcem. Tohoto postavení jej může zbavit jen soudcovská rada.

Kňazev podle agentury Ukrinform dostal peníze od lidí, kteří zastupovali jednoho z ukrajinských oligarchů. Třiačtyřicetiletý soudce stál v čele nejvyššího soudu od října 2021.

V ruském zajetí zůstává rok po bitvě o železárny a ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu kolem 2000 jeho obránců, uvedla Natalka Zarycká, šéfka organizace sdružující příbuzné mariupolských obránců nazvané Ženy z oceli. Do vlasti se podle ní podařilo v rámci výměn vrátit zhruba 500 členů ukrajinských ozbrojených sil, kteří před rokem dostali od velení armády rozkaz, aby se v obklíčeném metalurgickém závodě invazním jednotkám vzdali.

„Přesně před rokem - 16. května - dostali ukrajinští vojáci, kteří drželi své pozice a 86 dní bránili Mariupol před okupanty, rozkaz přestat bránit Azovstal a složit zbraně,“ uvedla na sociální síti telegram organizace nazvaná Asociace rodin obránců Azovstalu. Zároveň vyzvala k jejich propuštění. Bojovníci podle sdružení na sebe poutali pozornost ruských invazních sil, což umožnilo ukrajinské armádě přeskupit své jednotky a počkat na dodávky zbraní od západních partnerů.

Mezi 16. a 20. květnem loňského roku pak vyšlo z bunkrů Azovstalu 2439 bojovníků, kteří skončili v ruském zajetí, poznamenal server Ukrajinska pravda. Přes 1900 obránců Azovstalu, včetně asi 700 členů pluku Azov, podle asociace sdružující jejich rodiny zůstává v zajetí. Zarycká ze spolku Ženy z oceli hovoří o zhruba 2000 obráncích a upozorňuje, že navzdory snahám se podařilo do vlasti za rok vrátit jen 20 procent bojovníků. V ruském zajetí podle ní panují otřesné podmínky, ukrajinští vojáci čelí mučení a hladoví.

Ruský lidskoprávní aktivista Michail Kriger stanul před soudem pro své protirežimní názory na sociálních sítích; prokurátor požaduje devět let vězení za schvalování terorismu. Koncem procesu se aktivista jal zpívat ukrajinskou bojovou píseň Červená kalina, tweetuje kanál Nexta TV.

„Systémy protivzdušné obrany sestřelily sedm střel s plochou dráhou letu dlouhého dosahu Storm Shadow, tři antiradarové rakety HARM a sedm projektilů ze salvových raketometů HIMARS,“ ohlásil mluvčí Ministerstva obrany Ruské federace generálporučík Igor Konašenkov podle agentury TASS.

Dodání raket Storm Shadow s dostřelem přes 250 km potvrdila Británie teprve minulý týden.

Podobně jako Polsko, i Litva a Lotyšsko přestanou používat název města Kaliningrad. V Litevštině by to měl nadále být oficiálně Karaliaučius, lotyšsky Karaļauči či Kēnigsberga, píše kanál Nexta TV. Hrad založili teutonští křižáci a na počest Přemysla Otakara II. ho pojmenovali Conigsberg (později Kónigsberg), český název zněl Královec.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa dnes uvedl, že Rusko a Ukrajina souhlasí s přijetím africké mise, která by projednala plán na mírové ukončení konfliktu těchto dvou zemí. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Ramaphosy jsou jednání příznivě naklonění ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Mírové mise se mají kromě JAR zúčastnit také zástupci Senegalu, Zambie, Konga, Ugandy a Egypta, píše agentura AFP.

Dolní komora ruského parlamentu dnes rozhodla o formálním vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), v níž Rusko už před osmi lety pozastavilo účast. Informovala o tom agentura AP, podle níž jde o klíčovou bezpečnostní dohodu z dob studené války. Cílem ujednání bylo zabránit znepřáteleným blokům, aby soustřeďovaly ozbrojené síly poblíž společných hranic.

Jurij Sak, poradce ministra obrany Oleksije Reznikova, uvedl, že Ukrajina požaduje 40 až 50 stíhacích letounů F-16, informoval 16. května server Politico.

V ruské Kurské oblasti poblíž hranic s Ukrajinou utrpělo zranění pět ruských pohraničníků, když bezpilotní letoun shodil munici na budovu pohraniční správy ruské tajné služby FSB. Upozornily na to informační kanály na platformě Telegram.

Další incident s dronem se odehrál v dalším ruském příhraničním regionu, Brjanské oblasti. Ruský vyšetřovací výbor dnes totiž uvedl, že ve městě Klincy ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron letadlového typu. Na telegramu se objevil videozáznam, který údajně toto sestřelení stroje nad rezidenční oblastí zachycuje. Kyjev zodpovědnost za dronové útoky na ruském území popírá.

Diplomatické turné ukrajinské první dámy Oleny Zelenské pokračuje, v úterý se v Soulu setkala s jihokorejským prezidentem Yoon Suk Yeolem. Podle jihokorejské tiskové agentury Yonhap Zelenská uvedla, že usiluje o „radikálnější“ podporu Ukrajiny v jejím boji proti Rusku.

Jižní Korea, devátý největší vývozce zbraní na světě, poslala Ukrajině zatím humanitární pomoc, dlouhodobě však uplatňuje politiku neposkytování zbraní do oblastí aktivních konfliktů.

Muži, který v březnu na protivládní demonstraci v Praze vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 trestním příkazem čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na dva roky. Na dotaz ČTK to dnes odpověděla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Obviněný i státní zástupce proti příkazu podali odpor, případ proto podle mluvčí soud projedná v červnu v hlavním líčení.

Švíglerová doplnila, že soud muže potrestal za podněcování k trestnému činu. Média už dříve uvedla, že stíhaným je bývalý disident a politický aktivista Jaroslav Popelka z Uherskohradišťska.

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (SBI) oznámil, že Kostjantyn Bezsmertny, velitel 501. praporu námořní pěchoty, byl obviněn z vlastizrady za to, že údajně přesvědčil 277 vojáků, aby se vzdali ruským jednotkám jako váleční zajatci. Úřad uvedl, že v případě 277 vojáků uzavřel řízení ve věci dezerce.

V Charkovské a Doněcké oblasti bylo za posledních 24 hodin při ruských útocích zabito šest lidí, informovali 16. května gubernátoři Oleh Syniehubov a Pavlo Kyrylenko.

Moskva tvrdí, že nadzvukovými střelami Kinžal zasáhla v Kyjevě systém protivzdušné obrany Patriot. Ukrajina uvádí, že všechny ruské rakety sestřelila.

Žoldnéři ruské Wagnerovy soukromé společnosti působící na Ukrajině se dostávají do sporů s bojovníky jiných nově vzniklých soukromých vojenských skupin, které jsou údajně napojené na ruskou plynárenskou společnost Gazprom. Podle ruskojazyčného serveru BBC News na to už několik týdnů upozorňují média a proruští internetoví komentátoři.

Ruské ministerstvo obrany ani Gazprom existenci těchto žoldnéřských skupin ale nepřiznávají. O uskupeních s názvy Potok (Proud), Fakel (Pochodeň) nebo Plamja (Plamen) bojujících na Ukrajině se však na konci dubna kriticky vyjadřoval například šéf Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin.

Britské ministerstvo obrany ve své dnešní pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině potvrdilo určitý postup ukrajinských vojáků u východoukrajinského Bachmutu, o kterém dříve informovala ukrajinská armáda. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pondělí postup označil za první dílčí úspěch ukrajinských útočných operací při obraně tohoto města, které se Rusové snaží dobýt už měsíce a kontrolují jeho značnou část.

Žoldnéři ruské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny pokračují v postupném vyklízení pozic v centru Bachmutu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvádí britský resort obrany, který vychází z informací vojenské rozvědky.

Ruské úřady schválily dohodu, podle níž ruský prodejce automobilů Avilon zaplatí až 125 milionů eur (zhruba tři miliardy Kč) za ruské aktivity německé automobilky Volkswagen. Informovala o tom dnes agentura Interfax, která se odvolává na zdroj obeznámený s příslušným rozhodnutím podvýboru vládní komise pro kontrolu zahraničních investic. Souhlas komise je potřeba, jestliže ruské aktivity prodávají firmy ze zemí, které Moskva považuje za znepřátelené.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišli Rusové od začátku války již o přibližně 200 000 vojáků. Ukrajinským obráncům se údajně dosud podařilo sestřelit přes 300 ruských letounů či zničit téměř 3 800 tanků invazní armády.

Ruská komisařka pro lidská práva Taťána Moskalkovová uvedla, že v letošním roce zaslala Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) již více než 100 výzev poté, co obdržela zprávy o špatném zacházení s ruskými vězni na Ukrajině. „Jen v letošním roce více než 100 odvolání, důkazy o násilí, porušování Ženevských konvencí, ponižování našich vězňů," citovala ji agentura TASS.

Lidé v ukrajinském hlavním městě se po nočním útoku Ruska snaží pokračovat v normálním životě. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na Telegramu uvedl, že trosky, které v noci spadly na kyjevskou zoologickou zahradu, nezranily žádné pracovníky ani zvířata.

„Úlomek rakety poškodil zeleň, ale všechny polámané větve již byly odstraněny. Se zvířaty se nyní provádějí antistresová cvičení. Dnes se zoo jako obvykle v 10 hodin dopoledne otevře pro návštěvníky. Přijďte se tedy uklidnit a podpořit obyvatele kyjevské zoo!“ vyzval Kličko Kyjevany.

Mluvčí ÚVN Jitka Zinke úmrtí českého dobrovolníka na Ukrajině nepotvrdila. Na dotaz ČTK pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám. Také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake ČTK sdělil, že mu nepřísluší událost komentovat. Podle dosavadních informací ministerstva zahraničí padli na Ukrajině při bojích proti ruské armádě dva čeští dobrovolníci. Jeden letos v březnu, druhý loni v červnu.

Ruskem dosazený vůdce okupovaného Doněcka Denis Pušilin prohlásil, že ostřelování regionu ukrajinskými silami zesílilo. „Nepřítel zintenzivnil ostřelování osad. Když jsou zraněni a umírají civilisté, je to vždy velmi těžké,“ řekl podle agentury Tass v pořadu Soloviev Live. Tvrzení nebylo nezávisle ověřeno.

Ukrajinské vzdušné síly v noci na dnešek sestřelily mimo jiné šest ruských nadzvukových střel Kinžal, potvrdil ukrajinský ministr obrany Reznikov. „Svět viděl, že ruské zbraně jsou archaické a nejsou schopny proniknout moderními systémy protivzdušné obrany,“ napsal následně na Twitter poradce ministra vnitra Ukrajiny Anton Geraščenko.

Obrazem: Zbytky ruských raket, které dnes v noci dopadly na Kyjev, místy způsobily požáry.

Gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz naTelegramu prohlásil, že protivzdušná obrana v noci sestřelila ukrajinský dron nad Klincemi. Sdělil, že nedošlo k žádným obětem, byl však prý poškozen balkon obytného domu. Tvrzení nebylo nezávisle ověřeno. Brjanská oblast hraničí s Běloruskem i Ukrajinou a nachází se severně od Černihiva.

Podle amerického Institutu pro studium války mohou obvinění z kontaktů Jevgenije Prigožina s ukrajinskou rozvědkou napomoci dlouhodobému úsilí Kremlu o jeho diskreditaci.

Ukrajina v noci sestřelila všechny rakety, které na ni byly vypáleny, uvedl na Telegramu šéf ukrajinských ozbrojených sil.

Celkem bylo na zemi odpáleno 18 „leteckých, námořních a pozemních raket různých typů“, uvedl Valerij Zálužný, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil. „Všech 18 raket bylo zničeno prostředky protivzdušné obrany ozbrojených sil Ukrajiny,“ napsal.

Zdroj obeznámený s jednáními sdělil ruské státní tiskové agentuře RIA, že v současné době vyhlídky na prodloužení iniciativy pro vývoz obilí z Černomoří nejsou zrovna povzbudivé. Šéf OSN pro koordinaci humanitární pomoci Martin Griffiths v pondělí uvedl, že v nadcházejících dnech bude pokračovat úsilí o prodloužení dohody umožňující bezpečný vývoz ukrajinského obilí do Černého moře. Rusko pohrozilo, že od dohody 18. května odstoupí kvůli překážkám ve vývozu obilí a hnojiv.

Ve stínu války na Ukrajině, největšího konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války, dnes v Reykjavíku začíná dvoudenní summit Rady Evropy. Českou republiku bude zastupovat prezident Petr Pavel. Schůzka se koná po 18 letech, naposledy ji hostila Varšava.

Úkolem Rady Evropy (RE) je dohlížet na dodržování lidských práv, principů demokracie a právního státu v jejích 46 členských zemích. Generální tajemnice této organizace Marija Pejčinovičová Buričová před zasedáním na Islandu řekla, že „Ukrajina během něj musí hrát hlavní roli“. Na summitu se bude jednat o založení registru škod, které na Ukrajině vznikly v důsledku ruské invaze, aby Moskva mohla být v budoucnu pohnána k odpovědnosti za kompenzace za tyto ztráty.

Podle ukrajinského generálního štábu ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) a zásahové jednotky ministerstva vnitra provedly razie na vlakových nádražích a autobusových terminálech s cílem zastrašit krymské obyvatelstvo.

Ukrajinské protikorupční úřady zadržely předsedu nejvyššího soudu Vsevoloda Kňazeva při přijetí úplatku ve výši tří milionů dolarů (65 milionů Kč). S odvoláním na ukrajinská média to uvedla agentura DPA.

Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU), který naTelegramu zveřejnil fotografii svazků stodolarových bankovek vyložených na gauči, uvedl, že se mu podařilo odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšším soudu, kde bylo možné za úplatu získávat různé výhody. Šéf soudu Kňazev podle agentury Ukrinform dostal peníze od lidí, kteří zastupovali jednoho z ukrajinských oligarchů. Třiačtyřicetiletý soudce stojí v čele nejvyššího soudu od října 2021.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Kyjev. Podle tamních úřadů při něm použilo drony i rakety, a to zřejmě včetně balistických. Agentura Ukrinform informovala o zhruba 20 výbuších, které bylo v ukrajinské metropoli slyšet. Podle starosty města Vitalije Klička si ofenziva vyžádala nejméně tři zraněné. Letecký poplach platil v noci na dnešek i ve většině dalších částí Ukrajiny.

Rusko po několikatýdenní pauze útoky proti Kyjevu obnovilo koncem dubna. Ten dnešní byl už osmým v květnu. „Byl výjimečný svou hustotou - maximální počet útočných raket v nejkratším čase,“ uvedl k němu na Telegramu šéf vojenské správy v Kyjevě Serhij Popko. Poznamenal také, že se podle předběžných informací velkou většinu nepřátelských cílů podařilo zničit.

Dobré ráno!

Dnešní zpravodajství bohužel začneme smutnou zprávou. V boji na válkou zmítané Ukrajině zemřel český dobrovolník přezdívaný Taylor. Bojovník zachránil mnoho životů a v oblasti bojové medicíny organizoval též humanitární pomoc. Po několikatýdenním boji bohužel podlehl svým zraněním.

1/7 Milí přátelé,

je nám líto, že Vám musíme oznámit smutnou zprávu. Taylor, zakladatel Projektu Phoenix, náš kamarád a hrdina, který osobně zachránil mnoho zraněných bojovníků na východní frontě a jehož výukou bojové medicíny prošly tisíce vojáků i civilistů, dne 15. 5. 2023 zemřel.