Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase zítra od rána. Dobrou noc.

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v dnes zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, dodal.

Macron již minulý měsíc vyvolal rozruch prohlášením, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojáků na Ukrajinu. Později řekl, že tato teze je především signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.

„Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína. „Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ uvedl. Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit.

„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z Macronova rozhovoru stanice BFMTV.

Desítky lidí se dnes shromáždily na náměstí Václava Havla v Praze u Národního divadla, aby připomněly dva roky od ruského útoku na divadlo v Mariupolu. Lidé na piazzettě vytvořili velký nápis „děti“, který byl na střeše ukrajinského divadla při útoku Rusů. Na písmena rozmístili svíčky. Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky z nich. Shromáždění Divadlo Mariupol - dva roky poté uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny.

„To, co se stalo v Mariupolu před dvěma lety, je strašné a lidé by na to neměli zapomínat. Na co by ale také neměli zapomínat, je, že s okupací horor nekončí. S ní začíná jen další fáze hororu pro Ukrajince, kteří tam zůstali uvězněni v ruinách svého města pod národem, který se je snaží systematicky vyhladit. Lidé, kteří tam zůstali, žijí v ruinách a trpí,“ řekl jedna z organizátorek Julia Levková.

Někteří z účastníků setkání si přinesli vlajky či transparenty v azbuce. Na závěr akce zazněla ukrajinská hymna.

„Ve Vilniusu byl uložen k poslednímu odpočinku první litevský dobrovolník, který padl při obraně Ukrajiny,“ tweetuje kanál Nexta.

OBRAZEM: Dobrovolnice vyrábějí maskovací sítě pro ukrajinskou armádu v Charkově. Charkov je nejbližším ukrajinským velkoměstem u ruských hranic a je pravidelně ostřelován ruskými raketami.

Kyjev „zintenzivnil své teroristické aktivity v souvislosti s probíhajícími prezidentskými volbami v Rusku, aby svým západním opatrovníkům ukázal svou aktivitu a vyžebral ještě více finanční pomoci a smrtících zbraní,“ říká prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Ministerstvo také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy. K útokůlm se hlásí ruští partyzáni.

Prohlášení též poukázalo na ostřelování příhraničního města Belgorod, při němž podle dřívějšího prohlášení místních úřadů zahynuli dva lidé a 19 dalších bylo zraněno.

Tři čeští humanitární pracovníci zranění při dopravní nehodě na Ukrajině jsou mimo ohrožení života, řekl mluvčí ministerstva obrany. Český vojenský letoun Casa je dnes z polského Řešova přepravil do Prahy, jsou v Ústřední vojenské nemocnici.

Při nehodě byl zraněn ještě čtvrtý člověk, podle Novinek to nebyl český občan a zřejmě zůstal na Ukrajině.

Střety v ruském pohraničí: Skupiny ruských dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny uvedly, že už několikátým dnem pokračuje jejich výpad na území vlasti, jejíž vládu považují za nelegitimní. Ruský dobrovolnický sbor, jedna ze skupin bojujících na straně Ukrajiny proti Rusku, zveřejnil dnes na sociálních sítích video, v němž tvrdí, že v Kurské a Belgorodské oblasti zajal 25 ruských vojáků.

Další ze skupin, Legie Svoboda Ruska, dnes odpoledne varovala před „masivním úderem“ na vojenské cíle v Belgorodu a vyzvala obyvatele, aby se ukryli. Krátce poté ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem 15 střel. Na ruských webech se objevila videa, na nichž je patrný kouř stoupající z budov a padající střepiny. Pravost videí nebylo možné nezávisle ověřit, připomněla agentura AP.

Přes 50 procent voličů hlasovalo zatím v třídenních ruských prezidentských volbách, které pokračují druhým dnem, uvedla ústřední volební komise.

Obrazem: Členové volební komise obcházejí voliče z vesnice Nikolajevka u sibiřského města Omsk, kteří se sami nemohou dostavit do volebních místností. 

V Moskvě byl zadržen volič, který na hlasovací lístek napsal „Putin je vrah“. Lidé protestují i zapalováním volebních lístků nebo litím barvy do hlasovacích uren. 

Obrazem: Příbuzní ukrajinských válečných zajatců se shromáždili na náměstí Majdan v centru Kyjeva.

Dnešní ruské útoky na Charkovskou oblast zranily dva muže ve věku 45 a 38 let a poškodily důležitou infrastrukturu. Dnes to sdělil guvernér oblasti Oleh Syniehubov s tím, že oba muži byli zraněni při útoku ruského dronu na vesnici Ochrimivka ležící necelých 10 kilometrů od ruských hranic.

Ukrajinské letectvo také uvedlo, že přes noc sestřelilo nad Charkovskou oblastí dva útočné drony.

Ruští rebelové zveřejnili záběry z bojových operací proti ruským jednotkám u Grayvoronu v Belgorodské oblasti.

Obrazem: Prezidentské volby v Rusku dnes pokračují druhým dnem ze tří. 

Rusko uvedlo, že odrazilo další pokusy ukrajinských sil o přeshraniční vpády do Belgorodské oblasti. V Belgorodu budou zavřeny školy a nákupní centra.

Fotografie zobrazují následky ostřelování Belgorodské oblasti.

Přes 40 procent voličů zatím hlasovalo v třídenních ruských prezidentských volbách, které pokračují druhým dnem, uvedla ústřední volební komise. Podle agentury TASS jde o údaj ke 13:32 moskevského času (11:32 SEČ). Třídenní hlasování skončí v neděli, přičemž se očekává, že si v něm zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin.

Podle médií narušily v pátek volby na několika místech incidenty, včetně polití volebních uren na Krymu zelenou barvou. Volební komise na Krymu oznámila, že po dvou případech poškození volebních uren zelenou barvou zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.

„Aby nikdo nemohl poškodit a ovlivnit vůli obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost prohlížet všechny velké tašky a balíčky, s nimiž voliči do místnosti přijdou,“ sdělila komise. Voliči také nebudou smět k urnám přistupovat s nápoji.

Jeden z prezidentských kandidátů a šéf Liberálně-demokratické strany Ruska Leonid Slutsky odvolil v sobotu v Moskvě. Do volební místnosti přišel spolu se svou matkou Natalyou. 

Podívejte se na aktuální ztráty ruské armády podle Ukrajiny. Tvrzení nelze v průběhu války nestranně ověřit. 

Ruští rebelové zajali více než dvacet ruských vojáků. Velení rebelů se obrátilo na guvernéra bělgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova a vyzvalo ho, aby se zúčastnil schůzky a o zajaté vojáky se postaral.

Česká iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii si získala v Polsku velký respekt. ČTK to v rozhovoru řekl český velvyslanec ve Varšavě Břetislav Dančák. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až právě po Polsko. Uvedl také, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300 tisíc nábojů má český plán nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200 tisíc kusů munice.

Zástupci české vlády plán představili v Bruselu na začátku února. Na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině měsíce poté prezident Petr Pavel konkretizoval, že ČR v mimounijních státech lokalizovalo 500 tisíc kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži. Britský list Financial Times napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).

Dva lidé dnes zahynuli a tři utrpěli zranění při novém ostřelování ruského města Belgorod, které leží u ukrajinské hranice. Místní úřady útok připisují ukrajinským silám, informovala agentura Reuters.

„Zemřeli dva lidé, muž a žena,“ napal na sociální síti Telegram gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Muž podle něj přišel o život, když střela zasáhla jeho nákladní auto, a žena byla zabita na parkovišti. Její syn utrpěl těžké zranění a lékaři bojují o jeho život, dodal Gladkov. Zraněni byli ještě další dva lidé.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že nad Belgorodskou a Kurskou oblastí, které jsou celý týden terčem útoků ze sousední Ukrajiny, dnes ruská armáda sestřelila několik nepřátelských raket a dronů.

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko oznámila, že její internetové služby se staly terčem rozsáhlého kybernetického útoku DDoS. V Rusku dnes druhým dnem pokračují prezidentské volby, při kterých část voličů může využít elektronickou formu hlasování. Incident stranu přiměl odstavit veškerou svou nekritickou digitální infrastrukturu.

Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracují IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.

Podstatou útoku DDoS je systematické zahlcování cílového serveru velkým počtem dotazů, které jej vyřadí z provozu. Jaká hackerská skupina za dnešním útokem stojí, není zatím jasné.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela ruského občana podezřelého z přípravy útoků na vlaky mířící s vojenským nákladem na Ukrajinu. Muž byl podle FSB naverbován a vyškolen ukrajinskou rozvědkou, informovala agentura Interfax.

Ruský občan narozený v roce 1962 plánoval na pokyn ukrajinské vojenské rozvědky teroristické útoky zaměřené na železniční uzel Transsibiřské magistrály ve Sverdlovské oblasti na Urale, uvedla FSB.

„Muž byl naverbován ukrajinskou rozvědkou ve městě Lvov, prošel výcvikem pro sabotáže a poté byl vyslán do Ruska, aby páchal teroristické činy. S pomocí podomácku vyrobených zařízení měl za úkol vykolejovat vlaky převážející náklad v rámci speciální vojenské operace,“ sdělila ruská tajná služba.

Za „speciální vojenskou operaci“ označuje Moskva válku proti Ukrajině, kterou rozpoutala před více než dvěma lety svou invazí.

Na ruské velvyslanectví v Praze - Bubenči přišlo během pátku hlasovat v prezidentských volbách víc než 1600 ruských občanů, kteří v Česku například pracují nebo studují. Ambasáda to uvedla na sociálních sítích. Prezidentské volby se v Rusku konají od pátku do neděle, v Česku mohli ruští občané volit pouze v pátek.

Volební místnost byla otevřená od 08:00 do 20:00, zájemci stáli v dlouhé frontě. Rusové, které na místě oslovila ČTK, přišli dát hlas protikandidátům současného prezidenta Vladimira Putina, nebo odmítli svou volbu komentovat. Výsledky hlasování v ČR budou zveřejněny po sečtení hlasů v celém Rusku, což se očekává v pondělí.

„Ve 20:00 bylo dokončeno předčasné hlasování pro všechny voliče ve volební místnosti č. 8330 na ruské ambasádě v České republice. Volit mohlo více než 1600 ruských občanů,“ uvedlo velvyslanectví.

V rafinerii v ruské Syzrani, která leží 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, vypukl požár. Podle ruskojazyčného serveru BBC ho zřejmě způsobil útok dronu. V Rusku, které před více než dvěma roky zaútočilo na Ukrajinu, dnes pokračují prezidentské volby.

Na záběrech na sociálních sítích jsou vidět mohutné plameny, které zachvátily zařízení na zpracování ropy v Samarské oblasti. Místní úřady uvedly, že nikdo nebyl zraněn. Příčina požáru se podle nich vyšetřuje.

Telegramový kanál Baza napsal, že příčinou byl útok bezpilotního letounu. Požár prý zachvátil plochu 500 metrů čtverečních.

Jak podotýká BBC, od začátku týdne už byly napadeny nejméně tři velké ruské rafinerie.

Před rokem, 17. března 2023, vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou, kteří jsou podle něj zodpovědní za únosy ukrajinských dětí z okupovaných území a jsou obviněni z válečných zločinů. Rusko však jurisdikci ICC neuznává a Kreml zatykač odmítl s tím, že nemá právní základ. Uplatňování zatykačů ICC závisí na mezinárodní spolupráci zemí, které uznávají jeho působnost. Mezi ně patří více než 120 států, na jurisdikci ICC nepřistupují kromě Ruska také Spojené státy a Čína.

„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stálo v prohlášení soudu. V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC také devětatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že „existují opodstatněné důvody se domnívat“, že činy „páchala přímo, společně s jinými osobami nebo prostřednictvím jiných osob“.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Druhým dnem ze tří dnes pokračují ruské prezidentské volby. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin. Hlasovat se bude i na okupovaných ukrajinských územích, kde stejně jako v přeshraničních ruských oblastech Ukrajina zesílila první den voleb své útoky.

Během pátku přišla hlasovat třetina ruských voličů. Ruský režim podle zahraničních médií usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a ukázala jednotu národa, který se kvůli invazi na Ukrajinu ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci.