Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující ruskou invazi na Ukrajině. Zprávy o pokračující agresi vám budeme přinášet zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

V Bachmutu pokračuje přeskupování vojáků. 

„Leopardi už ovládají ukrajinšinu,“ chlubí se ukrajinská armáda na twitteru. 

V Doněcké oblasti ostřelují ukrajinské síly ruské okupanty. Na snímcích je vidět, jak se snaží správně lokalizovat nepřátelské jednotky. 

Pětinásobný olympijský vítěz v biatlonu a současný člen Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Martin Fourcade podporuje účast ruských a běloruských sportovců v neutrálních barvách na olympijských hrách 2024 v Paříži. Uvedl to v rozhovoru pro norskou televizní stanici NRK. Považuje za správné, aby je jeho rodná Francie na hry pustila. Byl by na rozpacích, kdyby tak tamní úřady neučinily.

Volodymyr Zelenskyj zveřejnil další sérii fotodokumentů, kde monitoruje aktuální stav na Ukrajině. „Nelze zcela vymazat zlo. Ale je v naší moci slovem i skutkem zaručit, že zvítězí světlá stránka lidské povahy. Strana, kterou sdílíme,“ prezident napsal.

Ruské síly nadále ostřelují také Nikopol. Podle šéfa Rady Dněpropetrovské oblasti Mykoly Lukašuka byl při dnešním útoku zraněn i civilista, přesněji starší muž (69).

V Bachmutu hlídkují ukrajinští vojáci. Město je pod silnými útoky ruských žoldnéřů, kteří v posledních dnech tlačí na Bachmut z okolí. 

Moldavská prezidentka Maia Sanduová varovala před snahami Ruska provést v zemi násilný převrat

Moldavsko, kde žije asi 2,6 milionu obyvatel, je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko. Od začátku války na Ukrajině se dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří. Již od začátku války na Ukrajině před téměř rokem se i Moldavsko snaží navázat bližší vztahy se svými západními partnery. Loni v červnu přiznala EU Moldavsku, stejně jako i Ukrajině, status kandidátské země.

Jak poznamenala agentura Reuters, dnešní tiskový brífink prezidentky přišel po páteční nečekané rezignaci moldavské premiérky Natalie Gavrilitsaové. Několik hodin po demisi vlády Sanduová nominovala na nového premiéra svého bezpečnostního poradce Dorina Receana.

Během války zesnul při bránění vlasti také osmatřicetiletý Oleksander. Jeho smrt dnes oplakávala celá jeho rodina, vojáci a také vdova Roza.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková očekává, že země NATO bez dalších odkladů schválí přistoupení Finska a Švédska k alianci. Řekla to dnes v Helsinkách, kde s ní jednal její finský protějšek Pekka Haavisto. Nové členy ještě neratifikovaly Maďarsko a především Turecko, které opakovaně dává najevo, že tak nemusí učinit, zvláště v případě Švédska.

Baerbocková míní, že přistoupení obou severských zemí posílí alianci jako celek. Dvojici států přislíbila další podporu ze strany Berlína. Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v obranné alianci.

Rakousko odmítá cvičit ukrajinské vojáky na tancích Leopard 2. Uvedla to ministryně obrany země Klaudia Tannerová pro rozhlasovou stanici Ö1, informuje The Kyiv Independent.

Rekordních více než 40.000 Slováků poslalo místním úřadům oznámení, že v případě mobilizace nechtějí bojovat se zbraní. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministra obrany Jaroslava Nadě v diskuzním pořadu Rádia Expres. Podle ministra jde o výsledek zneužívání války na Ukrajině částí slovenské opozice.

Ruská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, jejíž žoldnéři bojují společně s řadovou ruskou armádou na Ukrajině, je soupeřem, který budí obavy, a představuje model, který se jistě bude rozvíjet. Řekl to náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Polovojenskou organizaci označil za ukázku nástroje hybridní války, píše AFP.

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že teď není třeba vyhošťovat ruského velvyslance z České republiky. Diplomatické vztahy jsou podle něj už teď na minimu, pro jejich úplné přerušení není. Řekl to dnes v Ostravě při diskuzi se studenty v budově Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. K vyhoštění ruského ambasadora přistoupily pobaltské státy, které zároveň vyzvaly své spojence ke stejnému postupu. Fiala studentům také řekl, že osobně nesouhlasí s účastí ruských sportovců na olympijských hrách, rozhodování sportovních organizací je ale podle něj autonomní.

„Česká republika má s Ruskou federací diplomatické vztahy na minimu. Nemyslím si, že bychom je měli úplně zrušit. Můžeme nad tím přemýšlet, nevidím v tom ale smysl. Nějaké vazby musí vždy fungovat. V Rusku je řada českých občanů,“ řekl předseda vlády. Naopak je podle něj nutné pracovat na další diplomatické izolaci Ruska na všech úrovních. „A v sankcích. Musíme hledat ještě místa, kterými se jim Rusko může ještě vyhýbat. Není jich už moc. Jde o to, aby sankce Rusko neobcházelo přes třetí země,“ uvedl Fiala.

Dobrovolníci útočných oddílů se podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova zmocnili Krasne Hory, která leží na sever u Bachmutu mezi hlavními tahy na Siversk, Lysyčansk a Slavjansk. Prigožin v neděli uvedl, že vesnici získali žoldnéři Wagnerovy skupiny. Ukrajina se k informaci nevyjádřila, rovněž tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

V Německu začal výcvik ukrajinských vojáků na tancích Leopard 2. Video nicméně ukazuje výcvik ukrajinských vojáků v Polsku.

Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.

„Klíčové vybavení, jako je munice, palivo a náhradní díly, musí Ukrajina dostat dříve, než Rusko stihne převzít iniciativu na bojišti. Rychlost zachrání životy,“ prohlásil dnes Stoltenberg.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dnes navštívil Minsk. Oznámil to v příspěvku na facebooku, kde napsal, že chce udržet přístupné komunikační kanály. Bělorusko je spojencem Ruska v jeho invazi na Ukrajinu, ačkoliv se konfliktu přímo vojensky neúčastní.

„Válka na Ukrajině je čím dál tím horší, kvůli bojům umírá čím dál tím víc lidí. Musíme zachránit lidské životy, čehož dosáhneme jedině mírem,“ napsal Szijjártó. Uvedl také, že při jednání v Minsku chce zastávat tuto mírovou pozici, kterou by podle něj měli zaujmout i všichni členové mezinárodního společenství. „Maďarsko očekává (…), že se vyvarují kroků, které by mohly válku prodloužit nebo vystupňovat,“ napsal ministr zahraničí.

Městská divadla pražská (MDP) připravila Měsíc Ukrajiny, začne 24. února ve výroční den zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Do 24. března představí průřez všemi společnými projekty s ukrajinskými umělci, kteří našli útočiště v České republice, i těmi, které Městská divadla pražská podporují přímo na Ukrajině. ČTK o tom informovala mluvčí MDP Zuzana Maléřová.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v dnešním televizním projevu uvedla, že Rusko chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru. Informovala o tom moldavská veřejnoprávní stanice Radio Moldova.

Podle Sanduové existují ruské plány na destabilizaci Moldavska již od loňského podzimu, svých cílů ale Rusové nedosáhli díky zákrokům moldavských bezpečnostních složek. Na podzim se Moskva soustředila na energetickou krizi, v této fázi se předpokládají násilné akce za účelem změny vlády v Kišiněvě, které se budou tvářit jako protesty, uvedla prezidentka.

Česko udělilo za necelý rok od začátku ruské invaze ukrajinským občanům 488.227 víz dočasné ochrany. Za uplynulý týden dostalo víza 2472 lidí, kteří z Ukrajiny uprchli před válkou. Počet je podobný jako v předchozích týdnech. Vyplývá to z údajů, které dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Úřady odhadují, že aktuálně pobývá v Česku kolem 300.000 ukrajinských uprchlíků a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.

Ukrajina mohla zničit „téměř celou brigádu“ ruské elitní 155. námořní pěchoty poblíž Vuhledaru v Doněcké oblasti, uvedl Politico s odkazem na ukrajinského vojenského představitele Oleksije Dmytraškivského. Brigáda čítala celkem asi 5000 vojáků, jejichž členové byli zabiti, zraněni nebo zajati, uvedl představitel. Se zprávou přišel The Kyiv Independent.

Politico uvádí, že čtyři ruské banky, včetně Alfa Bank, mohou být předmětem sankcí. Kromě toho se očekává uzavření mezer pro obcházení sankcí a zavedení omezení vůči lodní společnosti ze Spojených arabských emirátů, která pomáhá obcházet ropné sankce.

Velvyslanci EU budou ve středu diskutovat o 10. balíčku sankcí proti Rusku, informovala Nexta. Omezení ruské energetiky není vyloučeno, ale sankce proti Rosatomu tvrdošíjně blokuje Maďarsko.

Írán propašoval do Ruska nové, technologicky vyspělé ozbrojené drony dlouhého doletu s pomocí lodí a státní letecké společnosti. Tyto drony ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. S pomocí zdrojů z této blízkovýchodní země obeznámených s výrobou a prodejem bezpilotních letounů to zjistil britský list The Guardian.

Nejméně 18 bezpilotních letounů bylo dodáno ruskému námořnictvu poté, co ruští důstojníci a technici v listopadu loňského roku přijeli na návštěvu do Teheránu, kde jim byla předvedena celá řada íránských technologií.

Při té příležitosti si desetičlenná ruská delegace vybrala šest bezpilotních letounů Mohadžír-6, které mají dolet kolem 200 kilometrů a pod každým křídlem nesou dvě rakety, spolu s 12 bezpilotními letouny Šáhed-191 a Šáhed-129, které jsou rovněž schopné provádět údery vzduch–země.

„Dánsko dalo Ukrajině všechny své samohybné houfnice Caesar. Opravdový přítel, jenž ví, že náš boj je bojem Evropy,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo obrany a přiidává poděkování v dánštině.

„Ruští vojáci zlomili odpor nepřítele a postoupili o několik kilometrů hlouběji do jeho obrany,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. „Za čtyři dny se fronta posunula o dva kilometry na západ.“ Informace z bojiště nebylo možné nezávisle ověřit.

Ministerstvo neuvedlo, ve které části několik stovek kilometrů dlouhé frontové linie se postup odehrál. Nejtvrdší boje se vedou u města Bachmut, v Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, která je částečně okupována Ruskem a kterou chce Moskva plně obsadit. Opěrný bod ukrajinské obrany zde představuje Bachmut, o nějž se vedou těžké boje řadu měsíců. Ruské síly zde od začátku roku postoupily o několik kilometrů na severních i jižních předměstích. Městu s předválečnou populací 70.000 lidí hrozí obklíčení.

„Občané USA, kteří pobývají v Rusku nebo do něj cestují, by měli okamžitě odjet,“ vybízí americké velvyslanectví v Moskvě. „Necestujte do Ruska kvůli nepředvídatelným důsledkům nevyprovokované plnohodnotné invaze ruských vojenských sil na Ukrajinu, možnosti obtěžování a zadržování občanů USA ze strany ruských bezpečnostních složek a svévolnému vymáhání místních zákonů,“ uvádí se v prohlášení. Vyvarovat se cest do Ruska by podle ambasády měli také představitelé církví či nevládních organizací.

Spojené státy vyzývaly své občany k opuštění Ruska již v minulosti. Naposledy v září vydaly takovéto varování v reakci na vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Na internetové stránce nejpopulárnějšího ruského deníku Komsomolskaja pravda se o víkendu na chvíli objevily příspěvky proti válce na Ukrajině, včetně výzvy, aby Rusko vrátilo Ukrajině anektovaný Krym, údajů o ztrátách ruské armády a o zabitých civilistech. Bylo tam i varování, že válka skončí teprve tehdy, až „diktátor Putin přijde o moc“. Pod příspěvky byl podepsán redaktor Vladimir Romaněnko, zakrátko ale bylo vše smazáno. Čtyřiadvacetiletý redaktor skutečně existuje a v deníku pracoval půl roku.

„Práce v propagandě mě jako člověka s novinářským vzděláním vůbec nebavila, trpěl jsem krutým rozporem. Od prvního dne jsem byl proti válce. Moji nejbližší přátelé jsou Ukrajinci,“ řekl novinář, který nyní žije v zahraničí, serveru Prodolženije sledujet (Pokračování následuje). Zpověď zaujala i další média, včetně běloruského opozičního webu Naša Niva.

V prokremelském deníku se podle svých slov zaměstnal proto, že po přestěhování do Moskvy čtyři měsíce nezavadil o práci a dluhy rostly. Když na konci září prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, raději jako statisíce dalších mladých Rusů odjel z vlasti, ale v deníku dál pracoval „na dálku“.

Ruští nájezdníci ztratili za poslední den 560 mužů, dohromady za invazi už 138 340, uvádí generální štáb ukrajinské armády.

„Ekologická válka. Okupanti vypouštějí Kachovskou přehradní nádrž. Hrozba pro životní prostředí, dodávky vody i zemědělství Záporožské a Chersonské oblasti,“ uvedla na Telegramu ukrajinská vicepremiérka Iryna  Vereščuková. „Okupanti v tomto regionu úmyslně a záměrně páchají ekocidu (zločin proti životnímu prostředí – pozn. red.). Uchvácená teritoria nebudou schopni udržet. Možná si to začali uvědomovat. Proto za sebou chtějí nechat spálenou zem,“ dodala vicepremiérka.

Přejeme dobré ráno. Oblastní soud ve Vladimiru v centrálním Rusku potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu, který odmítl žalobu Farchada Džabbarova. Ten se domáhal, aby jej vyřadili ze stavu ozbrojených sil a zbavili hodnosti důstojníka v záloze, protože nesouhlasí s válkou proti Ukrajině.

Džabbarov zažaloval ministerstvo obrany a oblastní vojenskou správu loni v létě. Svůj požadavek odůvodnil tím, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu nemá nic společného s obranou vlasti, a proto si nepřeje být „součástí a mít hodnost armády, která válčí v sousedním státě“.

Nicméně nejprve okresní a nyní také oblastní soud žádost zamítly. Odvolaly se na to, že žalobce nedosáhl věku, který by jej vyřazoval z armádní rezervy, a zbavit jej vojenské hodnosti nelze bez odsouzení za spáchání vážného zločinu.