Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčíme, zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase ráno. Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

„Ministerstvo obrany argumentuje, že F-35 potřebujeme do války s Ruskem. Dobře. A mohla by nám tedy Jana Černochová prozradit, kdo vyjednává s Putinem o tom, aby s případnou válkou počkal do roku 2035, až budeme mít tato letadla?“ zaútočil na X (Twitteru) exministry obrany Lubomír Metnar (ANO) na svou nástupkyni z ODS v otázce nákupu stíhaček.

„Lubomíre, jen pro upřesnění. A ty jsi s Putinem jednal, aby počkal, než začne zcela bezprecedentní válku na Ukrajině, až za Tebe dojednáme servisní smlouvu, kterou tvůj předchůdce Stropnický zcela iracionálně uzavřel na kratší dobu, než uzavřel nájem?“ kontrovala Černochová. „A co jsi udělal ty, jako ministr obrany, když jsi věděl, že pronájem/serviska Gripenů (podle vašich smluv) končí už v roce 2029/2027? Odpovím za Tebe: NIC jsi neudělal! Měli jste, jako ministři obrany za ANO, celých 8 let jinou taktiku a mysleli jste si, že všechno 'vysedíte' a stane se nějaký zázrak a přijde někdo, kdo to za vás rozhodne?“

Spojené státy vyhostily dvojici ruských diplomatů, oznámilo dnes podle agentury Reuters americké ministerstvo zahraničí. Jde o reakci na tentýž krok Moskvy ze 14. září. Ruské úřady tehdy obvinily dva Američany z kontaktů s Rusem R. Šonovem „obviněným z tajné spolupráce s cizím státem“. Washington toto rozhodnutí označil za neopodstatněné.

„Americké ministerstvo zahraničí nebude tolerovat opakující se šikanu svých diplomatů ze strany ruské vlády... nepřijatelné kroky Moskvy vůči našemu personálu budou mít následky,“ uvedl mluvčí amerického úřadu podle Reuters.

Ruská agentura RIA Novosti citovala nejmenovaný zdroj z ruské diplomacie, jenž vyhoštění dvou Rusů z Washingtonu označil za neopodstatněné. Naopak ruské úřady podle něj v září dva Američany „přistihly při špionážních aktivitách“.

Z Parku miniatur v Bachčisaraji na Krymu odstranilo vedení repliku newyorské sochy Svobody. Napřed ji ale zakladatel parku Viktor Žilenko obřadně polil rajským protlakem - na protest proti „Amerikou nastoleným diktaturám po světě a rusofobní politice představitelů Spojených států“.

„Německé úřady provedly razie v nemovitostech v Mnichově a Bavorsku, které jsou údajně spojeny s ruským oligarchou, na nějž se po válce na Ukrajině vztahují sankce EU,“ informuje Deutsche Welle. Podle videa policie a celníci konfiskovali luxusní auta. Jméno oligarchy nezveřejnili.

HDP Ukrajiny za devět měsíců vzrostl podle předběžných údajů o 5,3 procenta, uvedlo ministerstvo hospodářství. Loni za celý rok klesl o 29,1 pct.

Ukrajinské podniky se však přizpůsobily nové válečné realitě. Ministryně hospodářství Julija Svyrydenková uvedla, že letos zatím rostou všechna odvětví ekonomiky. Upozornila hlavně na desetiprocentní růst ve strojírenství, potravinářství a výrobě nábytku, neupřesnila však časové období.

Podle českého premiéra je důležité se zemí napadenou Ruskem zahájit přístupové rozhovory. „Jsem přesvědčen, že to je naprosto převládající postoj mezi lídry,“ uvedl Petr Fiala koncem zasedání Evropské rady ve španělské Granadě.

Proces přistoupení zemí k Evropské unii musí být založený na zásluhách, uvedla na závěr neformálního summitu EU v Granadě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak dodala, neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do EU. Představitelé nynější sedmadvacítky se v závěrečné deklaraci shodli, že „rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“. Prohlášení dále jen obecně říká, že na rozšířenou Unii musí být „připravena jak EU, tak i budoucí členské státy“.

„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení. Souběžně s tím ale musí i Evropská unie provést „nezbytné reformy“.

„Ruská symbolika. V Permském kraji byl instalován billboard propagující smluvní službu v ruských ozbrojených silách a pohřební agenturu,“ ukazuje kanál Nexta TV měnící se reklamu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský v Paříži jednal se svou francouzskou kolegyní Catherine Colonnaovou o Ukrajině, rozšiřování Evropské unie, bezpečnosti i o možné návštěvě francouzského prezidenta v Česku a českého ve Francii.

„Snažil jsem se naznačit, že vnitřní reforma EU nemá být podmínkou pro rozšíření,“ uvedl Lipavský. Zároveň je podle něj zapotřebí hovořit o reformách a o tom, jak může Evropa jako celek fungovat lépe. „Je třeba se bavit o praktických řešeních a hledat konkrétní věci, které můžeme se zeměmi, které mají zájem o evropskou integraci, dělat,“ řekl. Za důležitý moment pro Ukrajinu a země západního Balkánu považuje zprávu Evropské komise o rozšiřovacím procesu, která má být zveřejněna 3. listopadu. Česko podle Lipavského bude podporovat, aby Moldavsko i Ukrajina dostaly kandidátský status.

Hosty zahájení 27. ročníku konference Forum 2000 budou moldavská prezidentka Maia Sanduová a český prezident Petr Pavel. Prezident nedávno uvedl, že Moldavsko je země, která má stejně jako Ukrajina problém s okupací části svého území, je vystavena každodennímu tlaku ze strany Ruska i velice silné propagandě. Současně se velice usilovně snaží naplnit standardy, které by jí otevřely cesty do evropských struktur. „V tom má mít naši podporu,“ řekl Pavel.

Moldavsko opakovaně odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Vztahy Kišiněva a Moskvy jsou napjaté také kvůli přítomnosti ruských vojáků v Podněstří. Mezinárodně neuznané Podněstří má zhruba 470.000 obyvatel a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky.

Ve spolupráci s ministerstvem zahraničí bude hostit druhý ročník konference Fórum pro Ukrajinu. Přijede proto i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Ruská protivzdušná obrana opět sestřelila vlastní letadlo, již páté od začátku války. Pilot přežil,“ tvrdní kanál Nexta TV. Záběry jsou podle jiných zdrojů od Mariupolu.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že se zakladatel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin pokusil o puč proti ní v rámci většího spiknutí s cílem destabilizovat zemi.

Senát má řešit na schůzi za dva týdny násilnou deportaci dětí z Ukrajiny do Ruska. Jejich nucenou rusifikaci by měl podle senátního zahraničního výboru odsoudit jako mimořádně odporný zločin a vládu vyzvat k pomoci. Vyplývá to z návrhu usnesení, které má ČTK k dispozici.

Výbor v něm připomíná, že v důsledku ruské agrese byly z okupovaných ukrajinských území odvlečeny do Ruska miliony obyvatel, mezi nimi tisíce dětí, kterým se mění totožnost a v některých případech byly předány k nucené adopci. Vláda by podle návrhu měla prosadit, aby osoby zapojené do násilné a nedobrovolné rusifikace dětí z Ukrajiny byly zařazeny na sankční seznamy EU, případně do národního sankčního mechanismu. 

Bezpečnostní služba Ukrajiny zadržela důstojníka ruských speciálních služeb poté, co jej vylákala z území okupovaného Podněstří na Ukrajinu. Na pokyn FSB se snažil vytvořit agenturní síť na Ukrajině skrze verbování obyvatel Oděské oblasti.

Odvolací soud v srbském Niši potvrdil dřívější zamítnutí vydání uprchlého Andrije Naumova, bývalého šéfa odboru vnitřní bezpečnosti Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU). 

Z území okupovaných Ruskem byla navrácena těla 64 padlých ukrajinských vojáků, informoval Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci.

Rusko ostřelovalo Vovčansk v Charkovské oblasti. Při ruském útoku na město byli zraněni tři lidé, uvedl guvernér Oleh Syniehubov. Ostřelování způsobilo požár jedné budovy a zničilo tři byty.

Ruští zákonodárci zváží zrušení ratifikace celosvětového zákazu jaderných zkoušek, informuje agentura Associated Press. Prohlášení Vjačeslava Volodina, předsedy Státní dumy, následovalo po varování Vladimira Putina, že Moskva by mohla zvážit zrušení ratifikace mezinárodního paktu o zákazu jaderných zkoušek, protože Spojené státy jej nikdy neratifikovaly. Panují všeobecné obavy, že by Rusko mohlo přikročit k obnovení jaderných zkoušek s cílem odradit západní země od další vojenské podpory Ukrajiny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že vyšetřovatelé dosud nevypracovali konečnou zprávu o příčině letecké katastrofy, při níž v srpnu zahynul šéf žoldnéřské společnosti Wagner Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že v tělech obětí byly nalezeny střepiny z ručních granátů.

Turecká nákladní loď najela v Černém moři na minu. Turecká nákladní loď utrpěla drobné škody po nárazu do námořní miny 20 kilometrů od rumunského přístavu Sulina v Černém moři, informovala britská společnost Ambrey zabývající se námořní bezpečností.

Raketový útok, při kterém ve čtvrtek v ukrajinské obci Hroza zahynuly desítky lidí, zasáhl všechny rodiny ve vesnici, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. „Byli přítomni lidé ze všech domácností,“  citoval Klymenka zpravodajský server BBC News.

Při ruském útoku na Charkov 6. října ráno zahynula 68letá žena a její desetiletý vnuk, informoval ministr vnitra Ihor Klymenko. Při útoku bylo rovněž zraněno 28 osob, včetně jedenáctiměsíčního vnuka starší oběti.

Útok na civilisty v obci Hroza okomentoval i prezident Petr Pavel. „Cynický útok v Charkovské oblasti je jasnou připomínkou, proč nesmíme podlehnout únavě z války. Putinovo Rusko systematicky páchá zvěrstva na nevinných lidech každým dnem. Musí být na Ukrajině poraženo,“ napsal na sociální síti X.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v pátek vyslal terénní tým, aby prověřil ruský útok na ukrajinskou vesnici Hroza, při němž zahynulo nejméně 52 lidí. „Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Turk, který na vlastní oči viděl strašlivé dopady podobných úderů, je hluboce šokován a odsuzuje tuto událost. Na místo vyslal terénní tým, který bude hovořit s přeživšími a shromažďovat další informace,“ řekla novinářům v Ženevě mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.

„V této fázi je samozřejmě velmi obtížné s naprostou jistotou určit, co se stalo. Ale vzhledem k místu, vzhledem k tomu, že byla zasažena kavárna, vše nasvědčuje tomu, že šlo o ruskou střelu,“ uvedla podle agentury AFP Throssellová na tiskové konferenci v Ženevě a zdůraznila, že je třeba další vyšetřování. „Naprosto jasné je, že došlo ke strašlivým ztrátám na životech, a to je samozřejmě za všech okolností odsouzeníhodné,“ dodala.

Na sociálních sítích se objevily další záběry z obce Hroza, kde při ruském útoku zemřelo 52 osob. Blízcí obětí se snažili své příbuzné v době neštěstí telefonicky kontaktovat.

Aby Stockholm mohl dodat Ukrajině letouny Gripen, musí být Švédsko členem Severoatlantické aliance, prohlásil švédský ministr obrany Paal Jonson.

Na psychologickou pomoc ukrajinským dětem, které pobývají v Česku, mohou lidé přispět ve sbírce. Sbírka byla vyhlášena v souvislosti s konáním parlamentního summitu Krymské platformy, který se uskuteční 24. října v Praze. ČTK o tom dnes informoval Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové (VDV) a mluvčí předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která summit hostí.

Šéf Evropské rady Charles Michel při příchodu na neformální summit v Granadě řekl, že EU by si pro své další rozšíření měla stanovit určité datum.

Počet obětí ruského raketového útoku na vesnici Hroza na severovýchodě Ukrajiny se v pátek zvýšil na 52 poté, co v nemocnici zemřela další oběť, uvedl regionální guvernér.

Moldavsko zavedlo bezplatnou přepravu evropského plynu z Ukrajiny a na Ukrajinu v rámci příprav na topnou sezónu, oznámilo moldavské ministerstvo energetiky.

Maďarský premiér Viktor Orbán má pochybnosti o rozšíření EU o Ukrajinu. Před neformálním summitem sedmadvacítky připomněl, že EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Možné přijímání dalších členů bude jedním z témat, o kterém dnes v Granadě budou šéfové států a vlád EU diskutovat.

„EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ řekl Orbán. Sedmadvacítka musí o možném rozšíření o Ukrajinu podle něho nejdříve vést strategickou debatu, aby bylo jasné, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky. „Co se týče zemědělství, bezpečnosti, politiky soudržnosti,“ řekl šéf maďarské vlády.

Švédsko pošle Ukrajině nový balíček vojenské podpory v hodnotě 199 milionů dolarů, který se skládá především z munice a náhradních dílů k dříve darovaným systémům, uvedl v pátek ministr obrany Pal Jonson. Jonson na tiskové konferenci uvedl, že vláda rovněž formálně pověřila ozbrojené síly, aby analyzovaly, zda by Švédsko bylo schopno vyslat na Ukrajinu stíhací letouny Gripen.

Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty. Oznámila to dnes podle agentury Reuters ruská vláda. Embargo na vývoz benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu.

Ruská armáda podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany od začátku invaze přišla již o více než 280 000 vojáků a tisíce kusů techniky.

„Charkov. Další cílený ruský útok na civilisty,“ okomentoval dnešní ruský útok na město ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zároveň potvrdil informaci o smrti desetiletého dítěte a 16 zraněných. Podle Klymenka byl zničen třípatrový bytový dům, dva další byly při úderu poničeny.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Josep Borrell, šéf diplomacie EU, k útoku na obec Hroza uvedl: „Úmyslné útoky na civilisty jsou válečnými zločiny. Vedení Ruska, všichni velitelé, pachatelé a spolupachatelé těchto zvěrstev, budou pohnáni k odpovědnosti. Válečné zločiny neprojdou bez trestu.“

„Dokud budou padat bomby na supermarkety a kavárny, uděláme vše pro to, aby se Ukrajina ubránila před Putinovým raketovým terorem,“ uvedla k útoku na obec Hroza německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ve čtvrtek na setkání evropských lídrů ve španělské Granadě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz oznámili, že Berlín pracuje na dodávce nového systému protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na 6. října nad Oděskou oblastí tři bezpilotní letouny Shahed-131/136, informoval gubernátor oblasti Oleh Kiper. Ruské síly se zaměřily na přístavní infrastrukturu v Izmailském okrese Oděské oblasti. Podle gubernátora byl při útoku poškozen sklad obilí a devět nákladních automobilů.

Bílý dům označil útok na kavárnu a obchod s potravinami v ukrajinské obci Hroza, při němž zahynulo 51 lidí, za „děsivý“. Britský premiér Rishi Sunak podle mluvčího Downing Street prohlásil, že útok „ukázal, jak hluboko jsou ruské síly ochotny klesnout“.

Podle vojenské správy Sumské oblasti ostřelovalo Rusko 5. října osm obcí podél ukrajinských hranic regionu. Během dne mělo dojít celkem k 22 úderům. Při ostřelování obce Seredyna-Buda v regionu byl zabit jeden civilista.

Ruské jednotky 5. října provedly raketový útok na kavárnu v Charkovské oblasti, kde se konala smuteční hostina u příležitosti opětovného pohřbu ukrajinského vojáka. Při útoku, který si vyžádal životy více než poloviny obyvatel vesnice, zahynulo nejméně 51 lidí. Jedná se dosud o nejhorší ruský útok proti civilistům za rok 2023.

Při ruském útoku na město Charkov v ranních hodinách byli zraněni tři civilisté, informoval guvernér Oleh Syniehubov. Podle gubernátora byly cílem útoku Kyjevský a Osnovianský obvod města. Při útoku bylo poškozeno několik budov.

Americký prezident Joe Biden plánuje, že se v listopadu po roce znovu setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. S odvoláním na zdroje z americké administrativy to napsal list The Washington Post (WP), podle něhož se lídři dvou největších ekonomik světa pokusí restartovat vzájemné vztahy.

Obě velmoci se ale nadále neshodují v celé řadě témat. Spojené státy obviňují Čínu z porušování lidských práv v čínské Ujgurské autonomní provincii Sin-ťiang, v Tibetu a v Hongkongu. Kritizují také vojenskou rozpínavost Číny v oblasti Jihočínského moře i postoj Číny k ruské agresi vůči Ukrajině, kterou Peking odmítá odsoudit. 

„Ruský válečný korábe, idi na chuj!“ odpověděl vzdorovitě obránce Hadího ostrova loni začátkem ruské invaze křižníku Moskva. Teď se tímto směrem vydala takřka celá Černomořská flotila – Ukrajina ji zahnala od svých vod. A přitom už sama prakticky nemá námořnictvo! Více čtěte ZDE.