Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Unesený starosta ukrajinského Melitopolu Ivan Fedorov byl po pěti dnech osvobozen. Stalo se tak výměnou za 9 zajatých ruských odvedenců ve věku mezi 18 a 19 lety, uvedl Kyiv Independent na Twitteru.

Osvobození starosty, kterého ruští vojáci odvlekli s pytlem na hlavě pro odmítání kolaborace s nepřítelem, ocenil prezident Ukrajiny Zelenskyj. Ukrajinský starosta byl prý mučen a donucen ke schvalování invaze.„Své lidi v tom nenecháme,“ řekl mu prezident po jeho osvobození.

Autor Noční hlídky je na černém seznamu. Nakladatelství Argo oznámilo, že nadále nebude vydávat díla Sergeje Lukjaněnka, pro jeho podporu invaze na Ukrajině. Autor oblíbeného cyklu urban fantasy Noční hlídka a dalších literárních děl se tak bude muset poohlédnout jinde. 

Agentura AP pořídila fotografie a záběry obětí v poslední funkční mariupolské nemocnici.

„Střelba, která byla slyšet v Bělorusku, se měla (nejspíš) týkat útoku poblíž města Sarny,“ píše na twitteru publicista Andrej Poleščuk.

Výbuchy jsou ale kromě bělorusko-ukrajinského pohraničí slyšet i ve vnitrozemí. Například v Brestské oblasti ve městě Baranavičy.

Na běloruské straně poblíž ukrajinských hranic se podle očitých svědků ozývají exploze a střelba. Některé zdroje hovoří o tom, že příčinou má být vojenské cvičení. Tvrdí to například běloruská armáda.

Srbské aerolinky Air Serbia, které jsou z většiny vlastněné státem, s okamžitou platností přerušily leteckou linku s Moskvou. Cestující už si nemohou zarezervovat letenky do ruské metropole ani zpět do Bělehradu.

Air Serbia byla doposud jedinou evropskou leteckou společností létající přímo do Moskvy.

Belgická královská rodina poskytne ubytování třem rodinám ukrajinských uprchlíků. Informoval o tom tamní televizní kanál RTBF. Královský palác posléze informaci potvrdil.

Podle televize dá královský manželský pár k dispozici dva byty, ve kterých by se mohly ubytovat tři uprchlické rodiny. Ubytování se nachází v nemovitostech patřících královské nadaci.

„Tyto domy byly původně určeny pro sociální ubytování, tedy aby v nich mohli bydlet lidé s nízkými příjmy, což je poslání, které dobře koresponduje s tím, čeho chceme dosáhnout,“ vysvětlil Jan Smets, prezident královské nadace.

Investice, kulturní akce i příspěvky na spolkovou činnost bude muset letos omezit či zcela zastavit Senice na Hané na Olomoucku poté, co jí na účtech u Sberbank CZ zůstalo zablokovaných 45 milionů korun. Obec se zhruba 1800 obyvateli tak přišla takřka o všechny své peníze na provoz i investice.

Na účtu u Komerční banky jí po uzavření poboček Sberbank CZ zůstalo pouhých 55.000 korun. Zastupitelstvo Senice na Hané dnes proto schválilo redukci výdajů na minimum, a to včetně zrušení výplaty finančních odměn zastupitelům.

Náporu válečných uprchlíků čelí i Německo. V Eichenau nedaleko Mnichova chystají centrum ve sportovní hale. Do Německa dosud dorazilo asi 150 000 ukrajinských uprchlíků.

Německá spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že v Německu se již usadilo více než 2300 dobrovolníků Agentury pro technickou pomoc (THW), kteří pomáhají dětem, ženám a mužům, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, aby se usadili v zemi.

Ruské úřady zahájily první tři trestní stíhání na základě nedávno přijatého zákona o zákazu šíření zpráv údajně diskreditujících ruskou armádu. Obvinění míří proti dvěma obyvatelům sibiřského Tomsku a novinářce a foodblogerce Veronice Belocerkovské, napsal informační portál Meduza s odkazem na oznámení vyšetřovacího výboru, ruské kriminální ústředny.

Slovensko nemá podle mluvčí ministerstva obrany nic proti předání svých systémů protivzdušné obrany ze sovětské éry S-300 Ukrajině, ale potřebuje odpovídající náhradu. Očekává se, že se o tom bude mluvit při čtvrteční návštěvě amerického ministra obrany Lloyda Austina v Bratislavě, napsala agentura AP.

Ježíš dnes umírá u Charkova, je dítětem, které se narodilo v ostřelovaném Kyjevě, nebo dvacetiletým brancem vyslaným na frontu. V modlitbě za Ukrajinu to dnes řekl papež František. Hlava katolické církve se také zmínila o těžkém osudu ukrajinských dětí a požádala o odpuštění za válku. Během dne pak papež o válce mluvil s německým kancléřem Olafem Scholzem a moskevským patriarchou Kirillem.

U mariupolského divadla, které se dnes stalo terčem bombardování Putinovy armády, byla od 12. března na zemi velkými písmeny napsána dvojice slov „ДЕТИ“, tedy „DĚTI“.

Nápisy sloužily jako varování před leteckými útoky, aby byli civlisté přítomní v krytu pod budovou chráněni před nebezpečím.

Dalším z ukrajinských sportovců, kteří se vydali bránit rodnou zemi proti ruské invazi, je bývalý tenista Alexandr Dolgopolov. Vítěz tří turnajů ATP Tour se vrátil do Kyjeva poté, co absolvoval týdenní střelecký výcvik.

Třiatřicetiletý Dolgopolov byl v době začátku ruské invaze na Ukrajinu s matkou a sestrou v Turecku. „Hned jsem začal se střeleckým výcvikem a měl jsem štěstí, že mě mohl pět až sedm dnů učit bývalý profesionální voják,“ uvedl Dolgopolov na instagramu.

Ruské bombardování civilního krytu pod divadlem v Mariupolu odsoudil i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TPO 09). Podle místopředsedy vlády jde o „strašlivý válečný zločin“.

„Putin i jeho generálové musí stanout před mezinárodním tribunálem podobně jako nacističtí zločinci v Norimberku,“ míní Válek na twitteru.

Téměř tři tisíce Brňanů zamířily na centrální náměstí Svobody na pětihodinový benefiční koncert ve prospěch ukrajinských dětí. „Když můžeme, musíme pomoct. Putin umí jen brát z cizího, my umíme darovat z vlastního. Putin bere životy. My umíme nabídnout nový život tady u nás," řekl na úvod jihomoravský hejtman Jan Grolich. Na pódiu mj. vystoupili David Koller, Emma Smetana nebo Tomáš Klus.

Francouzská prokuratura začala vyšetřovat smrt kameramana americké televize Fox News Pierra Zakrzewského jako možný válečný zločin. Uvedla to dnes agentura AFP.

Zakrzewski, který byl zabit v pondělí na Ukrajině, měl francouzské a irské občanství, a proto případ mohou vyšetřovat francouzské justiční orgány.

„Právě jsem jednal s dalším věrným přítelem, premiérem Kanady Justinem Trudeauem. Mluvili jsme o významu mého včerejšího projevu ke kanadskému parlamentu a lidu. Poděkoval jsem za významnou podporu ve válce s Ruskem. Je třeba posílit protiválečnou koalici. Společným cílem je mír na Ukrajině,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezidetnt Volodymyr Zelenskyj.

Už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny Volodymyra Zelenského a Ruska Vladimira Putina o příměří. Očekává to poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, který patří mezi ukrajinské vyjednávače. Podle něho je přímé jednání prezidentů jediná možnost k ukončení války.

„Je zjevné, že jediným způsobem, jak zastavit tuto válku, jsou přímé rozhovory obou prezidentů. A to je to, na čem pracujeme v rámci nynějšího vyjednávání. Pracujeme na dokumentech, které budou prezidenti moci posoudit a podepsat,“ řekl Podoljak v rozhovoru poskytnutém americké mediální společnosti PBS.

Poznámka prezidenta USA Joea Bidena o tom, že je ruský prezident Vladimir Putin válečný zločinec, je nepřijatelnou a neodpustitelnou rétorikou, řekl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov.

Biden dnes nazval Putina jako první vysoký americký činitel válečným zločincem kvůli postupu ruské armády na Ukrajině, USA se dosud podobnému označení vyhýbaly.

Dánsko dnes ve zrychleném režimu přijalo zákon, který umožní běžencům z Ukrajiny začít v Dánsku pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky téměř bezprostředně po příjezdu do země. Uprchlíci z válkou postižené země mohou žádat o dočasné povolení k pobytu, které bude platit až dva roky. Vyhnou se tak složitému procesu žádosti o azyl, informovala agentura Reuters.

První povolení k pobytu chce Dánsko vydat už během nadcházejícího víkendu, uvedl v prohlášení dánský ministr pro integraci Mattias Tesfaye. „Potom už se za pár dní z ukrajinských uprchlíků stanou naši kolegové a naše děti budou mít nové spolužáky,“ řekl Tesfaye.

Prezident USA Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. Jde o jeho dosud nejpříkřejší vyjádření od začátku invaze.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová krátce po Bidenově poznámce řekla, že prezident „mluvil od srdce“ a že americké vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině stále pokračuje.

Ukrajinské velvyslanectví v ČR ukázalo video, které pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj americkému Kongresu. „Je to video dokumentace toho, co napáchala ruská armáda na našem území. Musíme ji zastavit. Musíme podobnému předcházet. Musíme preventivně zneškodňovat každého agresora, který si chce podrobit jiný národ,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes také hovořil s irským předsedou vlády Micheálem Martinem. „Vyjádřil jsem mu soustrast nad zabitím irského novináře Pierra Zakrzewského ruskými vojáky. Poděkoval jsem mu za pomoc ukrajinskému lidu,“ napsal na twitteru.

Polsko každým dnem přijímá další uprchlíky z Ukrajiny. Na snímcích jsou váleční uprchlíci v polské vesnici Medyka.

V České Lípě se dnes městští zastupitelé rozhodli v reakci na útok Ruska na Ukrajinu přejmenovat dvě ulice, kterým po roce 1989 zůstala původní jména. Moskevské ulici vrátili původní historický název Křížová, z Ruské ulice bude Vilová. Tento název není původní, původně se jmenovala Bártlova, nový název představitelé města zvolili vzhledem k současné podobě ulice. Na jednání to řekla starostka Jitka Volfová (ANO), která návrh do zastupitelstva předkládala.

Záběry z bombardovaného Mariupolu: Pět dní staré video z krytu v divadle, kde se schovávaly stovky civilistů, zveřejnila na twitteru reportérka Julia Gorodetskaja.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský odsoudil útok Ruska na divadlo v Mariupolu. „Dnešní bestiální útok na civilisty jednoznačně potvrdil správnost dnešního rozhodnutí o vyloučení Ruska z Rady Evropy,“ napsal na twitteru ministr. „Putinův režim páchá na Ukrajině zvěrstva, za které musí být potrestán.“

Ruské ministerstvo obrany popřelo bombardování divadla v Mariupolu. Podle prohlášení budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy. „Budova divadla nebyla nikdy považována za cíl ruských jednotek kvůli potenciálnímu nebezpečí pro civilisty,“ tvrdí ministerstvo.

Beroun přispěje 500 000 korun na humanitární pomoc Ukrajině. Finanční dar pošle prostřednictvím obecně prospěšné společnosti Lékaři bez hranic. Rozhodli o tom dnes zastupitelé, řekla ČTK starostka Soňa Chalupová (ODS).

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na twitteru informoval o podstatném detailu dnešního rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora. „Dvůr jasně oznámil, že nenašel žádné známky toho, čemu Putin říká 'genocida' na Ukrajině a čímž ospravedlňuje tuto invazi,“ napsal. „Tím pádem je ruská invaze neopodstatněná a založená na lži.“

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová mluvila dnes s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou o situaci na Ukrajině. „Ocenila jsem rozhodnutí prezidenta Spojených států Joea Bidena a amerického Kongresu zvýšit pomoc Ukrajině a jejím spojencům zasaženým válkou,“ napsala prezidentka dnes na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vedl hovor se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem. „Informoval jsem ho o pokroku Ukrajinců v boji s aktuální agresí,“ napsal na twitteru Zelenskyj.

Novinář a korespondent Mike Eckel na twitteru zveřejnil záběry z dnes vybombordovaného divadla v Mariupolu. 

Unesený starosta obsazeného Melitopolu byl osvobozen při speciální operaci z ruského zajetí, oznámil činitel z kanceláře ukrajinského prezidenta.

Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi. Novinářům to dnes řekl prezident USA Joe Biden, podle nějž tím jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden.

Ministerstva a další úřady mají od pondělí uvolnit své ubytovací kapacity, rozhodla vláda. Vnitro je dostane k dispozici pro uprchlíky z Ukrajiny.

Ruská armáda v Mariupolu vybombardovala místní divadlo, ve kterém se schovávalo „velké množství“ civilistů, informoval ukrajinský parlament. „Není jasné, kolik lidí v troskách zahynulo,“ napsal parlament na twitteru. Kvůli bojům se nikdo nemůže k místu dostat a neví se, zda někdo útok přežil.

V Liptovském Mikuláši za pomoci vojáků české armády vznikla humanitární základna. Armáda o tom informovala na twiteru. Ubytuje až 400 lidí.

Dvacítka uprchlíků z Ukrajiny je ubytovaná v tělocvičně v Hodoníně. Je to první využitá tělocvična. Má 100 míst. Další jsou ve Znojmě a Mikulově.

„Je mi ctí zastupovat Ukrajinu v zemi, v níž je premiérem Petr Fiala,“ napsal na Twitter »své« ambasády ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis (53). V exkluzivním rozhovoru pro Blesk vysvětlil, co pro něho cesta českého ministerského předsedy do ostřelovaného Kyjeva znamená. A proč je v dnešní době symbolika tak důležitá…

Rozhovor čtěte ZDE.

Díky příspěvku 3 000 Kč na osobu na měsíc od státu by mohly bydlení ve volných bytech najít desítky tisíc domácností uprchlíků, vyplývá ze studie.

Fotografie z ukrajinského Charkova, který se stal obětí ruské invaze.

Státní hrad a zámek Bečov na Karlovarsku se zapojil do pomoci uprchlíkům z válkou postižené Ukrajiny. Přes dvacet jich ubytoval přímo v areálu a na dnešek připravil i program pro děti uprchlíků. Vedení státní památky se snaží najít i cesty pro pracovní uplatnění uprchlíků z Ukrajiny, řekl dnes ČTK kastelán Státního hradu a zámku Bečov Tomáš Wizovský.

Portál Vlna pomoci, který propojuje dobrovolníky s pomáhajícími organizacemi, za týden fungování zaregistroval 5 230 lidí ochotných pomáhat ukrajinským uprchlíkům. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí iniciativy Dan Bacho. Nejvíce přetíženým asistenčním centrem pro uprchlíky je to pražské, kde dobrovolníci odpracují zhruba 250 směn denně a do konce týdne se počítá se zdvojnásobením tohoto počtu.

„Úvodní zájem byl neuvěřitelný, nicméně přituhuje a od tohoto týdne budeme potřebovat téměř dvojnásobek dobrovolníků,“ uvedl ředitel Vlny pomoci David Suslik. 

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) žádá vládu o opatření proti ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi, který by získal díky podílu ve firmě Strabag část výnosů ze stavby metra D v Praze. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Děripaska má údajně blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Od roku 2018 je proto na americkém sankčním seznamu a letos po ruském útoku na Ukrajinu uvalila na Děripasku sankce také Velká Británie. Děripaska je však jedním z mála ruských oligarchů, kteří vyzvali k ukončení bojů na Ukrajině a mírovému řešení konfliktu. Reakci ministerstva financí ČTK zjišťuje.

Podle členky ukrajinského parlamentu Inny Sovsunové Rusové zaútočili na skupinu lidí, kteří se snažili evakuačním koridorem dostat z bombardovaného Mariupolu. Na místě jsou zranění i zabití, a to včetně dětí, uvedla Sovsunová.

Ruský cenzurní úřad zablokoval na ruském území web britské stanice BBC, informoval Interfax. Již dříve ruské úřady zablokovaly ruskou službu BBC.

Do ukrajinského Čopu dorazil další vlak ČD s humanitární pomocí. „Vlak měl celkem 9 vozů, z toho 3 vozy Českých drah a šest vozů České pošty, které jsou určené pro přepravu balíků nebo zboží na paletách,“ uvedly České dráhy na twitteru.

Na zahájení benefičního koncertu na pomoc dětem na Ukrajině přišlo dnes v Brně na náměstí Svobody odhadem 500 lidí. ČTK to řekl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem. Program potrvá do večerních hodin. Vystoupí například Kapitán Demo, David Koller nebo Tomáš Klus. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu téměř před třemi týdny.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení válečných operací na Ukrajině. „Rozkaz je platný v mezinárodním právu,“ poznamenal na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko musí okamžitě vyhovět. Ignorace rozkazu jen Rusko více odřízne.“

Na Ministerstvu spravedlnosti se dnes sešly česká a irská delegace. Diskutovalo se mimo jiné o postupu při aktuální situaci na Ukrajině, informovalo ministerstvo na twitteru.

Některá science centra v Česku, například v Brně nebo v Liberci, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny návštěvu svých expozic zdarma. Jiná zorganizovala dobročinné akce na pomoc napadené zemi. Za Českou asociaci science center (ČASC) o tom dnes informovala Martina Vysloužilová v tiskové zprávě.

„Rozhodli jsme se přispět tím, co umíme. Chceme pomoci lidem utíkajícím ze zbědované a válkou zmítané země překonat těžké období třeba návštěvou našich zařízení a sbírkami získané finanční prostředky věnovat na užitečnou a potřebnou pomoc,“ uvedla ředitelka ČASC Ivana Češková

V Dolních Vítkovicích, v aule Gong, bude v neděli 20. března benefiční koncert pro Ukrajinu, na kterém vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava a zpěvačka Aneta Langerová. Pořadatelem je Český červený kříž. 

Ukrajina od nynějška bere elektřinu od USA místo od Ruska, informoval deník The Kyiv Independent. Původní opatření, které uvolňuje závislost Ukrajiny na ruské síti, mělo platit až od roku 2023.

Fakultní nemocnice musí do několika dní zřídit speciální ambulance pro péči o ukrajinské uprchlíky, takzvané UA pointy. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví. Jeho mluvčí Ondřej Jakob ČTK řekl, že ministerstvo doporučuje otevřít ambulance i v krajích, kde fakultní nemocnice nejsou. Dosud nemocnice pečují o ukrajinské pacienty v běžných ambulancích. V Praze jich ošetří i desítky denně, někteří už byli hospitalizováni.

„Smyslem zřízení těchto nízkoprahových ambulancí je zajištění plynulého procesu poskytování zdravotních služeb osobám z Ukrajiny, které nebude schopna absorbovat síť poskytovatelů primární péče,“ uvedl mluvčí.

Ukrajinští vojáci se v Charkově zmocnili další ruské vojenské techniky.

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) otevře ambulance pro uprchlíky utíkající před válkou na Ukrajině. Takzvané UA pointy budou sloužit dětem i dospělým a mají jim zajistit primární zdravotní péči. Od dubna by v nich měly pracovat i zdravotnice z Ukrajiny. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zdravotnického zařízení Petra Petlachová.

Ambulance budou v provozu ve všední dny od 07:00 do 15:00. Ambulance pro dospělé začne fungovat od čtvrtka v prostorách Oddělení pracovního a preventivního lékařství, které je v prvním patře budovy Polikliniky FNO. Děti budou ošetřeny v ambulanci Kliniky dětského lékařství, která je v přízemí pavilonu.

„Smyslem zřízení těchto ambulancí je poskytnout uprchlíkům z Ukrajiny primární zdravotní péči a v případě nutnosti i zajištění návazné specializované péče a hospitalizace,“ uvedl ředitel nemocnice Jiří Havrlant. Ordinující lékaři budou ve spojení s tlumočníkem a od dubna by je mohl posílit i ukrajinský personál.

Veterináři především kvůli riziku zavlečení vztekliny zakázali dovoz zvířat neznámého původu z Ukrajiny do ČR. Neplatí to pro psy a kočky s majitelem.

Pražskému dopravnímu podniku (DPP) se začali ozývat zájemci o práci z řad ukrajinských uprchlíků. Problémem je však jazyková vybavenost. Podnik může nabídnout například místa řidičů nebo dělnické profese. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí DPP Aneta Řehková. Možné pozice v uplynulých týdnech pro uprchlíky vytipovaly další městské firmy, například městská svozová firma Pražské služby (PSAS). Asistenční centrum v Kongresovém centru Praha (KCP) odbavilo asi 39.000 uprchlíků.

„Zatím se ozvalo několik uchazečů, ale bez jazykové znalosti. U pracovních pozic, které DPP nabízí, je nutné zvládat alespoň obecnou komunikativní znalostí v českém nebo slovenském jazyce. V DPP vítáme každého zájemce o práci, ale je potřeba respektovat požadavky a zodpovědnost k úkonům na pracovních místech,“ uvedla mluvčí.

Ministerstvo školství chystá pro ukrajinské středoškoláky intenzivní kurzy češtiny v rozsahu až 320 hodin a po nástupu do středních škol dalších až 200 hodin češtiny, uvedl úřad.

Na twitteru ho sleduje skoro 74 tisíc lidí a právě na téhle sociální síti každodenně informuje v krátké a výstižné formě o dění na Ukrajině. O tom, jak a proč tuhle práci dělá, ale i o zákoutích internetu v době válečné bude v Epicentru Blesku mluvit Bělorus Andrej Poleščuk. Sledujte živě od 16:00.

„Ruské jednotky dnes v Černigovu zabily deset lidí stojících ve frontě na chléb. Tak odporné útoky musí ustat. Zvažujeme všechny možnosti pro zajištění toho, že za jakékoli otřesné činy na Ukrajině bude nesena odpovědnost,“ napsala na twitter americká ambasáda v Kyjevě.

Bezpečností poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan dnes hovořil se svým ruským protějškem Nikolajem Patruševem. Podle agentury AFP se jednalo o první kontakt zástupců obou velmocí na vysoké úrovni od ruského útoku na Ukrajinu na konci února.

Patrušev podle agentury TASS vyzval Washington, aby přiměl Kyjev k diplomatickému řešení konfliktu. Sullivan zase poradci šéfa Kremlu Vladimira Putina řekl, že pokud to Moskva myslí s diplomacií vážně, musí přestat ostřelovat ukrajinská města, uvedl v prohlášení Bílý dům.

Patrušev podle TASS vysvětloval Sullivanovi postoj Moskvy, podle níž je nepřijatelné „zdržovat vyjednávací proces, jehož se Kyjev účastní, instrukcemi zvenčí“.

Humanitární pomoc na Ukrajinu bude distribuovat Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Nový systém dnes schválila vláda, řekl na dotaz ČTK na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Dnes se nejednalo o schválení konkrétní humanitární pomoci, ale o schválení systému, jak humanitární pomoc až do hodnoty 200 milionů korun bude poskytována,“ řekl vicepremiér. Mechanismus distribuce prostřednictvím SSHR popsal jako jednodušší. „Umožní to, že humanitární pomoc nebude dlouho nikde ležet a správa hmotných rezerv ji v mnohem operativnějším modu bude distribuovat na potřebná místa na Ukrajinu,“ dodal.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Khan navšívil Ukrajinu. Přes video mluvil se Zelenským. ICC tam vyšetřuje možné válečné zločiny.

Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, se obává o svou bezpečnost. Doufá však, že její manifest otevře oči Rusům zaslepeným propagandou, napsala agentura Reuters.

„Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí,“ řekla v rozhovoru s agenturou Ovsjannikovová.

„Rozhodně se necítím jako hrdinka ... Opravdu chci věřit, že tato oběť nebyla nadarmo, že lidé procitnou,“ dodala k protestu, za který ji ocenili i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Francie jí ve světle hrozícího postihu nabídla konzulární pomoc.

Operace ruské armády na Ukrajině byla jedinou možností, jak zajistit ruskou bezpečnost. Postupuje podle plánu, řekl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin.

Sankce Západu proti Rusku vážně poškodily celou globální ekonomiku a způsobí problémy s potravinami, varoval dnes TASS Putin.

Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Návrh zákona, který postupy udělování oprávnění usnadní, Senát ve čtvrtek s největší pravděpodobností schválí. Po bezpečnostním výboru mu to dnes doporučil také ústavně-právní výbor hlasy všech přítomných členů. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Rada Evropy oficiálně vyloučila Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Členství v organizaci dohlížející na dodržování lidských práv přestává platit dnes.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volal po další obranné pomoci své zemi i dalších protiruských sankcích, když dnes z Kyjeva prostřednictvím videohovoru promluvil ke členům amerického Kongresu. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy. Také vyzval k uvalení sankcí na všechny ruské politiky, kteří se od invaze na Ukrajinu nedistancovali.

„Vyzývám vás, abyste udělali víc,“ řekl ukrajinský prezident. To, co nyní „každý den“ zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.

Vláda schválila další vojenský materiál pro Ukrajinu, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. ČR podle dřívějšího vyjádření Černochové poskytne materiál za zhruba 725 milionů.

Lidé, kteří ubytují uprchlíky, by mohli podle návrhu dostávat na osobu příspěvek 3000 Kč měsíčně, nejvýš ale 9000 Kč na domácnost, řekl Rakušan.

Příští týden vyjedou z ČR další kamiony s léky pro okupovanou Ukrajinu. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Prvních půl milionu balení, většinou léků na recept, v hodnotě zhruba deset milionů korun, odjelo z Prahy tento týden. Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) dnes také informovala, že její zdravotníci z gynekologicko-porodnické kliniky dohodli darování 2000 balení léku, který se používá jako prevence a léčba poporodního krvácení.

V první dodávce byla zejména antibiotika, silné léky na bolest a léčiva, která se používají při anestezii a operacích. Válek ujistil, že tím nijak nebude ovlivněna dostupnost těchto léků v Česku, protože je dodávají přímo výrobci a distributoři nad rámec dodávek do ČR. "Jsou ve velkých objemech tak, jak Ukrajina potřebuje a v té struktuře, kterou chce," dodal.

Do informační lišty, která je součástí vysílání ukrajinské zpravodajské televize, vpašovali patrně ruští hackeři falešnou výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinští vojáci složili zbraně. „Je to fake! Nikdo se vzdávat nechystá,“ zareagovala vzápětí stanice Ukrajina 24. Informační lištu podle ní prolomili „nepřátelští hackeři“. Zelenskyj incident komentoval jako „dětinskou provokaci“ a poradil ruským vojákům, aby zbraně složili oni.

„Pozor! Výzva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského! Drazí Ukrajinci! Vážení obránci! Ukázalo se, že být prezidentem není až tak snadné. Jsem nucen přijímat obtížná rozhodnutí. Zprvu jsem se rozhodl vrátit Donbas. Nastal čas podívat se pravdě do očí. Nevyšlo to. Situace se jen zhoršila. Výrazně zhoršila. Žádné zítra už není. Přinejmenším pro mne. Teď se rozhoduji rozloučit se s vámi. Radím vám složit zbraně a vrátit se domů k rodinám. V této válce nemá smysl umírat. Radím vám žít a chystám se udělat totiž,“ citovala falešné sdělení ruská redakce BBC.

Rusko a Čína pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov. Dodal, že obchod mezi Ruskem a Čínou vzrostl od ledna do února o více než 40 procent a že růst by měl pokračovat. Moskva tak reaguje na sankce, které na ni Západ uvalil kvůli invazi na Ukrajinu. Od systému SWIFT bylo odpojeno několik ruských bank, což jim způsobuje problémy s převody peněz v zahraničním platebním styku.

„Abychom se zbavili rizik spojených s udržením obchodního obratu, je potřeba navázat spolupráci mezi ruským a čínským systémem finančních zpráv,“ řekl Aksakov, který předsedá finančnímu výboru v dolní komoře ruského parlamentu.

Premiér Petr Fiala během tiskové konference pochválil strategičnost a racionalitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Je potřeba pokračovat v tom, že budeme podporovat co nejvíce Ukrajince v jejich boji, že budeme co nejsilněji prosazovat a rozšiřovat sankce proti Rusku a vytvářet na něj všemi kanály tlak. A budem-li toto dělat, tak je šance, že nakonec dospějeme k mírovému diplomatickému řešení celé situace. Ale k tomu můžeme jedině tehdy, když Rusko bude vidět, že podobné kroky není možné dělat, že jsou neakceptovatelné. A tím výsledkem by mělo být, aby si to Rusko a všichni podobní agresoři na příště rozmysleli,“ vzkázal premiér Fiala.

Premiér Fiala na tiskové konferenci ujistil, že pomoc Severoatlantické aliance a Evropské unie Ukrajině efektivně pomáhají. Dodal, že svou roli vykonávají i uvalené sankce. „Dlouhodobě Rusko nepochybně poškodí,“ řekl. „Funguje vojenská, humanitární podpora, ale to, co je asi nejdůležitější a co hlavně dokáže zastavit ruského agresora, to je statečnost Ukrajinců.“

Pochválil jednotu NATO a EU.

Premiéři na schůzi na Ukrajině debatovali i o alianci západních zemí z EU a NATO, které by poskytly azyl vojákům Ruské federace, kteří se rozhodnou nebojovat a dezertují, řekl premiér Fiala. „Z Ukrajiny odešla většina diplomatů. Stálo by za to, aby na diplomatické úrovni někdo zastupoval v Kyjevě Evropskou unii," pokračoval.

„Ukrajina v těchto dnech a týdnech potřebuje především dodávky zbraní. Ukrajinci nesmírně statečně bojují a bojují i chytře a strategicky, ale proti té obrovské přesile mají šanci jenom tehdy, pokud jim západní země dodoají dostatek vojenské techniky. To je úkol těchto dnů,“ upozornil premiér Fiala. Nejvíce jsou podle něj potřeba protitankové a protiletecké střely.

Premiér Petr Fiala (ODS) během tiskové konference vyjádřil obdiv Ukrajincům za statečný boj, nesmírnou odvahu a hrdinství. Svou cestou na Ukrajinu chtěl předseda vlády vyjádřit solidaritu Česka a podpořit místní.

„Jsem vděčný za to, že to proběhlo. Víme z ohlasu, že ta naše cesta měla symbolický dopad. Měla ten význam, v který jsme doufali,“ řekl Fiala. Během schůze s ukrajinským prezidentem jednali premiéři o sakcích, diplomatických krocích, vojenské pomoci a humanitární pomoci.

Slovenský premiér Heger vyjádřil lítost, pokud někoho zklamal, že nejel s kolegy ze středoevropských zemí do Kyjeva. Nyní by postoj asi přehodnotil.

Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, oznámila dnes podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, dnes hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC.

„Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis,“ řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.

„Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský,“ uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska „absolutní bezpečnostní záruky“.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba na twitteru upozornil na únos starosty města Skadovsk a jeho náměstka.

„Ruští okupanti dál unáší místní demokraticky zvolené vůdce na Ukrajině. Dnes byl unešen starosta Skadovsku Oleksandr Jakovljev a jeho náměstek Jurij Paljuch. Státní a mezinárodní organizace musí požadovat, aby Rusko okamžitě propustilo ukrajinské úředníky!“ napsal na twitter Kuleba.

Ruská vojska k dnešnímu ránu zabila již 103 ukrajinských dětí, uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Podle ukrajinských médií ohlásila také spuštění databáze ruských válečných zločinů, kterou Kyjev míní využít u národních i mezinárodních soudů.

„Podle údajů k dnešnímu ránu je 103 mrtvých dětí. Zločiny zaznamenáváme 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Spustili jsme databázi válečných zločinů, kterou využijí všechny justiční orgány pro národní soudy i mezinárodní soudy,“ řekla Venediktovová novinářům podle serveru Ukrajinska pravda a zmínila Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a soudy OSN. Ujistila současně, že důvěrné údaje o oznamovatelích zločinů a svědcích jsou chráněny.

Opatrné a nejednotné reakce znějí Bruselem po úterní cestě premiérů Česka, Polska a Slovinska do ukrajinské metropole ostřelované ruskou armádou. Zatímco činitelé Evropské unie i diplomaté na jedné straně oceňují snahu dát najevo podporu Ukrajině, na straně druhé je slyšet kritika údajně neopatrného kroku podniknutého bez diskuse s ostatními státy. Média píšící o dění v EU se naproti tomu shodují, že trio lídrů podniklo odvážnou a pochopitelnou akci.

Mezi bruselskými diplomaty zvláště z některých západoevropských zemí podle informací ČTK vyvolala zpráva o cestě Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši kritiku. Nelíbilo se jim, že nebyli informováni, a měli obavy z následků případného incidentu, který podle nich politikům hrozil.

Bruselský zpravodaj listu Financial Times popsal cestu jako „odvážný krok, který v unijní metropoli některým hnul žlučí, neboť (premiéři) informovali pouze činitele EU a nedostali mandát zastupovat celý blok“.

Ruská a ukrajinská strana jednají o možnosti demilitarizované Ukrajiny po vzoru Rakouska či Švédska, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.

Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v různé podobě nabídlo asi 350 studentů i zaměstnanců Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Jsou členy skupiny na facebooku, kde se aktuální potřeba dobrovolnické pomoci koordinuje. Zapojila se jich zatím zhruba polovina. K nejžádanějším dobrovolníkům patří tlumočníci se znalostí ukrajinštiny a ruštiny, potřeba jsou zejména v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) ve Zlíně, řekla dnes novinářům koordinátorka dobrovolníků na UTB Markéta Sovišová.

Senát by měl umožnit školám v ČR navýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Doporučil to jednomyslně školský výbor horní komory.

V ČR je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 000 uprchlíků z Ukrajiny, uvedl ministr Gazdík. Více než polovina uprchlíků jsou děti, řekl.

Ministerstvo dokáže ve statistikách covidu-19 podle Válka odlišit ukrajinské uprchlíky, na růst nemají vliv. Bylo ale zachyceno několik ohnisek.

Trhu s ropou hrozí kvůli protiruským sankcím šok, už příští měsíc by mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Rusko čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím, které na něj za invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní země.

„Očekáváme pokles celkového exportu o 2,5 milionu barelů denně, z čehož ropa tvoří 1,5 milionu barelů a produkty milion barelů denně,“ uvedla agentura. Upozornila také, že se v Rusku sníží poptávka po některých ropných produktech.

Západní činitelé v posledních dnech opakovaně naznačují, že ruská válečná kampaň na Ukrajině klopýtá i kvůli problémům s morálkou vojáků. Nové svědectví v tomto směru dnes přinesla americká televize CNN, které se podařilo pořídit rozhovor se třemi ruskými zajatci v Kyjevě. V něm vojáci podle stanice dali najevo, že mají výrazné výhrady vůči rozkazům, které dostávali, a že jsou znepokojeni utrpením ukrajinských civilistů. Jejich slova i veřejná vystoupení dalších zajatců podle CNN svědčí o tom, že ruští vojáci ve válce proti Ukrajině nechtějí být.

„Není to jen o demilitarizaci Ukrajiny nebo porážce ozbrojených sil Ukrajiny. Teď jsou ničena města poklidných civilistů,“ řekl jeden z trojice ruských pilotů, s nimiž tým americké televize mluvil minulý pátek. „Ani já nevím, co může ospravedlnit, ku*va, dětské slzy, nebo ještě hůř, smrt nevinných lidí, dětí,“ pokračoval.

Především o dlouhodobém posílení východního křídla Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a o další pomoci Kyjevu jednají dnes v Bruselu ministři obrany aliančních zemí. Podle amerického ministra Lloyda Austina jsou Spojené státy nadále připraveny bránit své spojence a celá aliance zůstává jednotná v podpoře Ukrajiny. Nizozemská ministryně Kajsa Ollongrenová prohlásila, že její země stejně jako další státy budou dál Kyjevu dodávat zbraně. K požadavku Kyjeva zřídit nad Ukrajinou bezletovou zónu či poskytnout Ukrajincům stíhačky se však NATO stále staví odmítavě.

„Myslím, že naše přítomnost tady vysílá světu signál, že jsme jednotní,“ prohlásil Austin s poukazem na výrazně zvýšený počet amerických vojáků, kterých nyní v Evropě působí na 100 000. Americký ministr dodal, že jeho země nadále vnímá jako „skálopevný“ závazek bránit všechny spojence v NATO v případě jejich napadení.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje v dubnu spustit podporu pro obce a města k zajištění bydlení pro uprchlíky. Peníze by sloužily na nákup či rekonstrukce, řekl Ivan Bartoš.  

Nečekané úterní cesty českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o „krásném, ale neužitečném gestu“. Do ukrajinské metropole, kterou se snaží obklíčit ruské jednotky, dorazil Fiala vlakem spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V Kyjevě se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.

Rozhovory s Kyjevem nejsou lehké, je ale naděje na kompromis, řekl ruský ministr zahraničí Lavrov. Vážně se podle něj jedná i o neutralitě Ukrajiny.

Stát bude platit za ubytování ukrajinských uprchlíků 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. Shodli se na tom dnes ministři s hejtmany, řekl po schůzce novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Domluvili se také na přerozdělování migrantů z nejvytíženějších krajů. Přerozdělování se bude řídit počtem obyvatel kraje a jeho ekonomickou výkonností. Opatření ještě musí schválit vláda.

Ukrajina oznámila zabití dalšího vysoce postaveného příslušníka ruských ozbrojených sil, již čtvrtého od začátku ruské invaze. Generálmajor Oleg Miťajev zahynul v úterý při útoku na Mariupol, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Na telegramu zveřejnil fotografii těla, které podle něj patří zabitému. Ruská strana úmrtí nepotvrdila.

Smrt dalšího ruského generála v pravidelném nočním projevu oznámil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho jméno ale neuvedl.

Rusko od začátku invaze přišlo o 13 800 vojáků, 430 tanků a 84 letadel, tvrdí Kyjev. Ruské letectvo zničilo dalších 128 cílů, tvrdí Moskva.

Přes 170 000 lidí zasažených válkou na Ukrajině dostalo v Česku speciální víza. V úterý jich přibylo téměř 10 000. Zaregistrovalo se 94 500 uprchlíků.

Spojené státy tvrdí, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc ve válce na Ukrajině a že odpověď Číny byla kladná. Moskva i Peking toto tvrzení popřely, čínský mluvčí jej odmítl jako „dezinformaci“. Přesto se objevily úvahy o tom, jak daleko by byl Peking ochoten zajít při podpoře svého „nejdůležitějšího strategického partnera“, jak Rusko nedávno označil čínský ministr zahraničí.