Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o dění na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách.
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl 2. srpna, že výcvik F-16 pro ukrajinské piloty má začít tento měsíc. „Dodání a bojové použití F-16 našimi piloty by mělo proběhnout co nejdříve,“ řekl. Informoval o tom The Kyiv Independent.
Porodnost na Ukrajině se letos v porovnání s dobou před začátkem ruského útoku v únoru loňského roku propadla o 28 procent. S odvoláním na data zveřejněná analytickou společností OpenDataBot to uvedl deník The Guardian. Nynější pokles porodnosti na Ukrajině je největší v její novodobé historii, která začala získáním nezávislosti v roce 1991.
Země NATO, které se nacházejí na východním křídle Severoatlantické aliance, stále více znepokojuje přítomnost žoldnéřů ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny v Bělorusku. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Polsko, Litva a Lotyšsko informovaly o tom, že vysílají další vojáky a techniku k hranicím s Běloruskem.
O konfliktu, který rozpoutala ruská invaze na Ukrajinu, by se mělo podle brazilského prezidenta Luly „diskutovat v OSN“. „Jsou to ale členové Rady bezpečnosti, kteří válčí a kteří si myslí, že válka skončí, když jedna ze stran k tomu tu druhou donutí vojenskými prostředky,“ uvedl brazilský prezident. Podle něj by se světoví lídři měli snažit vytvořit takovou situaci, aby obě strany konfliktu diskutovaly o mírovém návrhu, místo toho, aby „přiživovali“ válku.
Ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji po dnešních ruských vzdušných útocích přerušil provoz, sdělily agentuře Reuters dva nejmenované zdroje. U přístavu v ústí Dunaje čekají desítky zahraničních komerčních lodí, lze také podle agentury vyvodit z nástrojů pro sledování námořní dopravy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle běloruského kanálu Nexta udělil Řád cti matce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Putin awarded Ramzan Kadyrov's mother with the "Order of Honor". pic.twitter.com/FFpwEtR2Oe
— NEXTA (@nexta_tv) August 2, 2023
Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva to dnes podle agentury Reuters řekl na prvním setkání se zahraničními zpravodaji od svého nástupu do funkce 1. ledna. Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, jemuž přičítá odpovědnost za podle prezidenta „nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě“.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o zřízení komise, která má zkoumat ruské vlivy na vnitřní bezpečnost Polska. Informovala o tom dnes polská média. Opozice původnímu zákonu přezdívala „lex Tusk“, jelikož měl podle ní před podzimními parlamentními volbami z polské politiky vyloučit či alespoň osobně poškodit jejího předáka, bývalého premiéra a někdejšího šéfa Evropské rady Donalda Tuska. V reakci na ostrou domácí i mezinárodní kritiku Duda na začátku června navrhl v normě změny.
Rusko v Baltském moři zahájilo vojenské cvičení, oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinská pohraniční stráž ukázala video sestřelu dvou dronů Šáhed.
Ukraine's Border Guard Service showed footage of the shooting down of two Shaheds last night. pic.twitter.com/tzUNQPXG9Z
— NEXTA (@nexta_tv) August 2, 2023
Ukrajinští školácí se bude ve školách učit zdravotní pomoc, bezpečnost před minami, orientanci v terénu a manipulaci s drony, oznámil na facebooku ukrajinský ministr školství Oksen Lisovyi s odkazem na aktualizované osnovy předmětu „Obrana Ukrajiny“.
„Za měsíc začíná v partnerských zemích nová politická sezóna. Měla by být stejně proukrajinská jako předchozí politické sezóny. Na přípravu je čas. Potřebujeme rozhodnutí v zájmu Ukrajiny. Potřebujeme vítězství pro Ukrajinu na bojišti i v mezinárodních vztazích, v naší diplomacii,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s velvyslanci.
Зараз – найважливіші півроку. За місяць у країнах-партнерах починається новий політичний сезон. Він має стати таким же проукраїнським, як і попередні політичні сезони. Є час підготуватися. Нам потрібні рішення заради України. Нам потрібні перемоги для України на полі бою та в… pic.twitter.com/Ghwtw72Y66
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 2, 2023
Někteří ukrajinští vojáci, kteří mají na starosti obranu kritické infrastruktury v Kyjevské oblasti před drony Šáhed, si stěžují, že nedostávají platy v odpovídající výši. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda, který uvedl, že se na něj obrátili přímo vojáci, příslušníci jedné roty ukrajinské národní gardy. Vojáci uvádějí, že nyní dostávají pouze základní plat 20 000 hřiven (zhruba 11 850 korun).
Úřady ve dvou ruských regionech sousedících s Ukrajinou začaly vydávat členům tamní teritoriální obrany zbraně. V Belgorodské oblasti dobrovolníci dostali útočné pušky, zbraně proti dronům nebo terénní vozy UAZ, uvedla dnes agentura TASS. V sousední Kurské oblasti se k podobnému kroku podle ruskojazyčného webu stanice BBC úřady chystají.
„Nemůžete kritizovat podporu ukrajinské obrany a zároveň nadávat na humanitární pomoc válečným uprchlíkům. Uprchlíci nemají domov. Houževnatě se jej snaží vyrvat ze spárů Putinových okupantů. A proto jim pomáháme,“ nechal se slyšet šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Nemůžete kritizovat podporu ukrajinské obrany a zároveň nadávat na humanitární pomoc válečným uprchlíkům. Uprchlíci nemají domov. Houževnatě se jej snaží vyrvat ze spárů Putinových okupantů. A proto jim pomáháme. pic.twitter.com/281hxJeOGO
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) August 2, 2023
Rusko svými útoky na ukrajinskou obilnou infrastrukturu záměrně ohrožuje potravinovou bezpečnost ve světě, uvedlo dnes podle agentury AFP francouzské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na další ruské vzdušné útoky na sklady obilí v Oděské oblasti. Americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková reagovala prohlášením o ruské bezohlednosti vůči lidem ve světě, kteří jsou na ukrajinském dovozu obilí závislí.
Ukrajinská armáda podle ministerstva obrany zneškodnila již 700 ruských obrněných salvových raketometů.
Z's dead, baby. Z's dead. pic.twitter.com/LtUCziYB1L
— Defense of Ukraine (@DefenceU) August 2, 2023
Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj zveřejnil video zachycující raketomet RM-70 Vampire české výroby „v dynamické práci“ ve službách ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády v boji proti ruským jednotkám okupujícím ukrajinské území. Na generálův příspěvek na facebooku upozornil dnes na svém webu list Ukrajinska Pravda. Citoval také chválu ukrajinských vojáků na tuto zbraň.
⚡️🇺🇦Zaluzhny showed the operation of the 🇨🇿Czech 122-mm MLRS RM-70 Vampire
— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) August 2, 2023
The 110th Separate Mechanized Brigade's RM-70 Vampire multiple rocket launcher crews work 24/7 on the contact line.
"We arrive, we spread out, we arrive. Three or four minutes, and we are ready, waiting… pic.twitter.com/5zjYg4Hupq
Také rumunský prezident Klaus Iohannis označil na sociálních sítích pokračující ruské útoky na ukrajinské cíle na Dunaji za nepřijatelné. „Jedná se o válečné zločiny, které dále ovlivňují schopnost Ukrajiny přepravovat své potravinové produkty k potřebným ve světě,“ uvedl. Izmajil leží u hranic s Rumunskem, od něhož ho odděluje Dunaj.
Po dnešním ruském útoku na důležitý ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji stouply světové ceny pšenice, upozornila agentura Reuters.
Za pokus o vraždu těhotné expřítelkyně si Ukrajinec Ivan Kubynec odpyká 15 let vězení. Trest mu dnes pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl cizincovo odvolání. Ženu, taktéž Ukrajinku, se muž snažil uškrtit autolanem u nádraží v Potštejně na Rychnovsku. Život jí zachránili dva kolemjdoucí mladíci, kteří ji slyšeli křičet a Kubynce odehnali. Muž následně pod vlivem alkoholu způsobil autonehodu. Součástí trestu je i cizincovo vyhoštění z Česka na neurčito.
„Kvalita i kvantita důkazních prostředků je v tomto případě mimořádná a obžalovaného s jistotou usvědčuje. Jeho vysvětlení situace, že se poškozená sama zamotala krkem do lana, je zcela nelogické až absurdní,“ uvedl předseda odvolacího senátu Petr Hovorka. Uložený trest na samé spodní hranici sazby, která činí 15 až 20 let, podle něj není nepřiměřeně přísný. Žádné důvody pro snížení trestu pod sazbu soudy nenalezly.
Do bran ruské ambasády v Kišiněvě narazilo auto. Řidič byl zadržen. V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn.
Následky ruského útoku na Izmail.
Ukrajinský dunajský přístav byl poškozen při útoku ruského dronu. Ruský noční úder proti Oděské oblasti zamířil na ukrajinský přístav Izmail na Dunaji a způsobil značné škody na skladech obilí a další infrastruktuře, informovaly ukrajinské úřady 2. srpna.
Německé armádě se nedaří nabírat nové příslušníky, přestože vláda po začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájila její rozsáhlou modernizaci. Podle agentury AFP to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius.
„Všichni mluví o nedostatku personálu v Bundeswehru (...), letos máme o sedm procent méně uchazečů než loni,“ řekl Pistorius na tiskové konferenci v armádním náborovém středisku ve Stuttgartu. Dodal, že jen během úvodního výcvikového kurzu „odpadne“ 30 procent uchazečů.
Kancléř Olaf Scholz několik dní po začátku války na Ukrajině v únoru 2022 ohlásil zřízení zvláštního fondu ve výši 100 miliard eur na modernizaci německé armády, která se po konci studené války potýkala s nedostatkem investic.
21letá dívka byla zadržena za pokus o zapálení vojenského komisařství v Adygeji. Útočnice měla u sebe 4 zápalné lahve, ale nestihla je vyhodit – zadržela ji policie.
Polsko-ukrajinské vztahy momentálně „nejsou nejlepší“, řekl dnes rozhlasové stanici RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński poté, co si Kyjev předvolal na ministerstvo zahraničí polského velvyslance a polská diplomacie si na oplátku pozvala ukrajinského zástupce ve Varšavě. V pozadí rozmíšek je spor o vývoz ukrajinského obilí, kterému se Varšava brání, připomněl list Gazeta Wyborcza. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím apeloval na zachování jednoty mezi oběma spojenci v odporu proti ruské agresi.
„Jednání (s ukrajinským diplomatem) bude velmi upřímné. Bude velmi konkrétní, jak tomu je ostatně vždy. Předáme naše hodnocení, pokud jde o aktuální stav našich vztahů, který bohužel kvůli vyjádřením některých ukrajinských představitelů není v poslední době nejlepší. Nikdo to netají. Mám pocit, že to pramení z emocí. Částečně pro to máme pochopení, protože (ukrajinský) stát byl napaden, ale neměl by napadat své spojence,“ řekl Jabloński podle webu stanice.
V Oděse se dnes konal pohřeb policisty Jurije Kovashe, který zemřel při obraně Ukrajiny v Chersonském směru. Ukrajinskému obránci bylo 40 let. Zanechal po sobě nezletilého syna.
Turecko bude nadále usilovat na diplomatickém poli o obnovení černomořských dohod o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů. Dnes to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS šéf Kremlu řekl, že Rusko je ochotné vrátit se k dohodám v případě, že Západ začne plnit své závazky o usnadnění vývozu ruských komodit. Oba politici také mluvili o Putinově návštěvě Turecka.
„Prezident Erdogan vyjádřil, jak je důležité zdržet se kroků, které by mohly zvýšit napětí během války mezi Ruskem a Ukrajinou, a zdůraznil význam černomořské iniciativy, kterou označil za most míru,“ stojí v prohlášení prezidentské kanceláře v Ankaře.
Ukrajině se podařilo vrátit deset dalších dětí z nucené deportace.
Putin brzy navštíví Turecko, uvedla kancelář prezidenta Erdogana.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z loňského února přišlo o jednu či více končetin na 20.000 až 50.000 ukrajinských vojáků. S odvoláním na odhady charitativních organizací, výrobců protéz a lékařů to uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Rozsah amputací mezi Ukrajinci se podle listu dá porovnat s počty těchto zákroků za první světové války.
O končetiny během konfliktu v letech 1914 až 1918 přišlo na 67.000 Němců a 41.000 Britů. Zákrok tehdy byl často jediným způsobem, jak zraněného zachránit před jistou smrtí. Například mezi americkými veterány z novodobých válek v Afghánistánu a Iráku je jich po amputaci méně než 2000.
Odhadovaný počet amputací na Ukrajině může být navíc podhodnocený, píše WSJ. V zemi bojující proti Rusku často trvá až několik měsíců, než jsou pacienti po prodělání zákroku uvedeni do databáze. Některým lékaři amputují nohu nebo ruku až několik měsíců či týdnů po zranění. Válka nyní také může vstoupit do brutálnější fáze s tím, jak ukrajinská armáda zesiluje tlak na ruské jednotky na jihu a východě země v rámci své protiofenzivy.
Ruské námořnictvo dnes zahájilo cvičení v Baltském moři, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Plánovaných manévrů pod názvem „Oceánský štít 2023“ se účastní přes 30 válečných lodí a 20 doprovodných plavidel, 30 letadel a zhruba 6000 vojáků.
„Během cvičení máme v plánu ověřit připravenost námořních sil chránit národní zájmy Ruské federace v operativně významné oblasti a souhru velení na různých úrovních,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Pobřeží Baltského moře sdílí řada států Severoatlantické aliance, kterou Rusko označuje za svou existenční hrozbu.
Od začátku války bylo poškozeno 274 kulturních objektů ve 14 regionech Ukrajiny, uvádí UNESCO. Ke konci července bylo poškozeno 117 náboženských míst, 27 muzeí, 98 historických budov, 19 památek, 12 knihoven a archivů.
Ruský nejvyšší soud dnes podle agentury TASS ponechal v platnosti rozsudek, kterým loni v září prvoinstanční soud odsoudil novináře Ivana Safronova na 22 let odnětí svobody za vlastizradu; prokuratura ho obvinila ze spolupráce s českou rozvědkou. Žurnalista vinu popírá. Trest si začal odpykávat v trestanecké kolonii na Sibiři poté, co verdikt loni v prosinci potvrdil i odvolací soud, čímž se rozhodnutí stalo pravomocným.
„Rozsudek soudu prvního stupně zůstává bez změny, stížnosti obhajoby se nevyhovuje,“ ohlásil nejvyšší soud podle zpravodaje TASS po dnešním jednání. To se kvůli utajení případu konalo za zavřenými dveřmi a novináři mohli sledovat pouze oznámení závěrečného rozhodnutí soudu.
Společnost Turkmenistan Airlines oznámila, že její letadla přestávají létat do Moskvy a místo toho linka z Ašgabatu povede do ruské Kazaně. Firma se tak stala prvními aerolinkami, které přestaly létat do Moskvy po druhém náletu dronů v jednom týdnu na ruskou metropoli, upozornila dnes na svém webu ruská redakce BBC.
Turkmenistan Airlines původně cestujícím vysvětlily, že toto rozhodnutí přijaly "v souvislosti se situací v moskevském vzdušném prostoru" a také "na základě vyhodnocení rizik s cílem zajistit bezpečnost letů". Toto vysvětlení z webu aerolinek nyní zmizelo, nicméně původní verze se uchovala, upozornil server Mediazona.
Mnoho vězňů v provizorních Rusy spravovaných věznicích v okupované části Ukrajiny bylo vystaveno mučení a sexuálnímu násilí. V dnes zveřejněném shrnutí dosavadních poznatků z vyšetřování to podle agentury Reuters uvedl mezinárodní tým odborníků Mobile Justice Team, zřízený společností specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance.
Tým spolupracoval s ukrajinskými prokurátory vyšetřujícími válečné zločiny v Chersonské oblasti od jejího částečného osvobození v listopadu loňského roku po více než osmi měsících ruské okupace. Ukrajinské úřady prověřují více než 97.000 oznámení o válečných zločinech a před ukrajinskými soudy vznesly obvinění proti 220 podezřelým. Prominentní pachatelé by mohli být souzeni Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, který již vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Vážné škody v ukrajinském přístavu Izmajil na Dunaji u hranic s Rumunskem. I tady Rusové útočili drony.
Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB ) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.
RBI podle Strobla plánuje spin-off, tedy oddělení ruského podnikání od mateřské firmy. Vznikl by tak nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou.
Rusko poprvé ve velkém měřítku buduje nové bojové formace pro válku proti Ukrajině. V posledních dvou měsících bylo pravděpodobně vytvořeno několik útvarů, včetně 25. vševojskové armády. Uvedlo to dnes britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace tajných služeb.
Od začátku své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Rusko především doplňovalo stávající jednotky mobilizovanými záložníky a nevytvářelo zcela nové jednotky. "Jednou z výjimek byl 3. armádní sbor vytvořený v létě 2022, který si obecně vedl špatně," uvedl Londýn.
Ukrajinské síly sestřelily 23 kamikadze dronů Shahed-136/131 vypuštěných Ruskem v noci na dnešek, informovalo letectvo 2. srpna.
Trosky dronů dopadly v okrese Buchansky v Kyjevské oblasti. Nejsou žádné oběti.
Rusové opět útočili na ukrajinské přístavy, obilí a globální potravinovou bezpečnost, uvedl Zelenskyj o náletu dronů na Oděsu a jih země.
Rusko zahájilo bezpilotní útok na přístav a průmyslovou infrastrukturu v regionu jižně od Oděsy, informoval 2. srpna v Telegramu regionální guvernér Oleh Kiper.
Ruští útočníci zaútočili na sýpky s obilím v Izmailu.
Další pokus o útok na Petrohradský odvodní úřad. Neznámá osoba se večer 1. srpna pokusila zapálit vojenskou budovu v Petrohradě, informovala ruská státem kontrolovaná média.
USA mohou začátkem příštího týdne oznámit další várku i vojenské pomoci Ukrajině, uvádí Politico.
Ruské jednotky ostřelovaly 7 obcí v Sumské oblasti, hlásila vojenská správa Sumské oblasti 2. srpna. Bylo zaznamenáno více než 200 výbuchů
.
Výbuchy bylo v noci slyšet i v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, kde se terčem ruských dronů staly přístavní zařízení a sklady obilí ve městě Izmail na Dunaji. Některé z nich vzplály. Zprávy o zraněných z místa nejsou.
Jak připomíná Reuters, Moskva zesílila útoky proti ukrajinské přístavní a zemědělské infrastruktuře poté, co v červenci odmítla prodloužit obilnou dohodu, která umožňovala vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře.
Zástupce Státní dumy navrhl zasáhnout památník „Vlast“ v Kyjevě. Takový návrh předložil poslanec Guruljov, když komentoval nedávné útoky dronů na Moskvu.. „Toto téma by zapadalo do celkové práce na “denacifikaci„. Máme příležitost udeřit,“ řekl ruský poslanec. 1. srpna byl z pomníku odstraněn sovětský státní znak a na jeho místo bude instalován státní znak Ukrajiny. Úřady také plánují památku přejmenovat.
Prezident Petr Pavel povolil 14 Čechům vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Osmi lidem naopak žádost zamítl, uvádí web iROZHLAS.cz. Souhlas hlavy státu připojit se k Ukrajincům má podle něj celkem 146 Čechů, z toho 132 ho získalo od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od loňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Vydání 14 kladných rozhodnutí umožňujících legální vstup českých občanů do ozbrojených sil Ukrajiny serveru potvrdila prezidentova mluvčí Markéta Řeháková. Proč hlava státu osmi žádostem nevyhověla, neuvedla.
Dobré ráno, Kyjev se v noci na dnešek znovu stal terčem ruského útoku. Na město spadly trosky několika dronů, které poškodily dvojici nebytových prostor a dětské hřiště. Zranění nejsou hlášena, informují agentury Ukrinform a Reuters.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu napsal, že trosky dronů, proti nimž byla nasazena protivzdušná obrana, dopadly ve dvou čtvrtích města, kde poškodily jednu nebytovou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko pak informoval o dopadu dalších trosek poblíž centra města, kde zapálily další nebytové prostory a dopadly také na dětské hřiště.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.