Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Nejméně šest různých hackerských skupin napojených na Kreml provedlo zhruba od začátku ruské invaze na Ukrajinu přes 237 kybernetických operací - včetně útoků - proti ukrajinským cílům, uvedla společnost Microsoft. Americká softwarová firma tvrdí, že zaznamenala téměř 40 destruktivních útoků, které mířily na stovky systémů. Podle stanice CNN její údaje odhalují širší rozsah údajných ruských kybernetických útoků během invaze na Ukrajině, než bylo dosud zdokumentováno.

Z ukrajinského Chersonu jsou hlášeny exploze. Údery přišly z ukrajinských pozic, tvrdí ruská agentura RIA Novosti. Město je obsazené ruskými silami. „Z míst, kde se nacházejí ukrajinské jednotky, byly na centrum Chersonu vypáleny tři rakety Točka-U, dvě z nich byly sestřeleny,“ uvedla RIA Novosti s odkazem na svůj zdroj v Chersonu.

Některé zdroje tvrdí, že v určitých částech města zmizelo po výbuchu vysílání ruských televizních kanálů, píše BBC na svém webu. Stanice zároveň poznamenala, že tyto informace nebyly oficiálně potvrzeny.

Hasiči dnes celý den likvidují požár v městečku Kryvyj Rih. To je poslední dny pod těžkou palbou ruských ozbrojených sil. 

Podle zpravodajského serveru The Kyiv Independent ostřelují ruské síly Sumskou oblasti více než 50krát za půl hodiny. Na twitteru to napsal s odkazem na vyjádření tamního guvernéra. „Esmanská teritoriální komunita byla těžce zasažena minometným ostřelováním,“ napsal 27. dubna guvernér Sumské oblasti Dmytro Zhyvytskyi. Počet obětí ještě není určen.

Ruský hospodářský růst v březnu zpomalil na 1,6 procenta z únorových 4,3 procenta. S odvoláním na ruské ministerstvo hospodářství o tom dnes informovala agentura Reuters. V prvním čtvrtletí podle resortu ruská ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta.

Rusko nyní očekává, že jeho hospodářství letos poklesne podle základního scénáře o 8,8 procenta a podle konzervativnějšího scénáře o 12,4 procenta, cituje Reuters dokument ministerstva. 

Rusko vyměnilo s USA uvězněného Američana za ruského pilota Jarošenka

Agentura Reuters později napsala, že výměna se odehrála v Turecku a Spojené státy poděkovaly Ankaře za pomoc při výměně. Podobnou informaci přinesla s odvoláním na Reedovy rodiče i stanice CNN. „Trevor nám rychle řekl, že americké letadlo zastavilo vedle ruského letounu a oba vězně převedli (na druhou stranu) ve stejnou dobu, jak to vidíte ve filmech,“ popsal americké zpravodajské televizi otec vězněného Američana Joey Reed.

Ruská agentura Interfax večer informovala, že letoun s Jarošenkem přistál na moskevském letišti Vnukovo, kde ho čekala manželka a dcera. Podle Interfaxu cestoval přes Ankaru a ruské město Soči. Reed je podle Reuters na cestě do Spojených států, kde na něj čeká jeho rodina.

Městečko Lukashivka je znetvořené po útocích okupantů. Ukrajinci, kteří nad městem znovu získali kontrolu, se jej nyní snaží uklidit. 

Zhruba polovina ze tří milionů Ukrajinců, kteří přišli do Polska kvůli ruské invazi do své vlasti, plánuje v zemi zůstat, odhaduje polská vláda. K závěru došla na základě dat telefonních operátorů a analýzy pohybu migrantů, uvedla agentura PAP.

Téměř 100.000 uprchlíků dosud v Polsku získalo práci. Až 600.000 Ukrajinců žije v domácnostech polských hostitelských rodin, upřesnil Szefernaker. Dříve Varšava hovořila až o milionu Ukrajinců v podnájmu.

V Kolíně vznikla umělecká instalace umělce Thomase Baumgärtela, která znázorňuje ruského prezidenta Vladimíra Putina ve vězeňské kombinéze. Podpisem umělce jsou tradičně banány, jeden takový má Putin i na hlavě místo čepice. O díle informovala ukrajinská TV Nexta. 

V Charkově musí zdravotníci pracovat téměř bez přestávky. Z ulic neustále odvádějí raněné, ale i mrtvé vojáky i civilisty. 

Ukrajinští uprchlíci nově musejí hlásit změnu adresy pobytu v ČR do tří dnů. Stejná lhůta platí pro nahlášení na cizinecké policii po vstupu do ČR.

Na Donbasu se v květnu chystá referendum o připojení k Rusku, píše portál Meduza

Ve dvou proruských separatistických republikách na východě Ukrajiny se chystá referendum o jejich připojení k Rusku, napsal portál Meduza s odvoláním na své tři nejmenované zdroje blízké Kremlu. Hlasování se má podle informací portálu uskutečnit v polovině května.

Také v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny může být ve stejném termínu vypsáno referendum o vytvoření nového útvaru, takzvané Chersonské lidové republiky, po vzoru DNR a LNR. Na tuto hrozbu již dříve poukazoval Kyjev. Ruské síly mají část Chersonské oblasti pod kontrolou.

Do Česka dorazilo zhruba 300 tisíc uprchlíků, z toho téměř 300 tisíc je registrováno a 30 tisíc z nich má již zajištěné v ČR zaměstnání. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády. „Situaci zvládáme úplně příkladně,“ uvedl. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) okomentoval situaci s romskými uprchlíky. Uvedl, že se u nich mnohdy objevily specifické požadavky pro ubytování. „Nechtějí být rozdělováni, chtějí žit v těch větších skupinách,“ uvedl s tím, že tak nyní vláda vytipovala vhodné objekty, které byly schváleny i na krajské úrovni. Nebude ale zveřejňovat přesná místa, dokud nebude skutečně řečeno, že jsou nemovitosti připraveny. O využití tří vytipovaných státních objektů by mělo být definitivně rozhodnuto nejpozději do pátku, řekl Rakušan.

Na dnešním jednání vlády řešil kabinet Petra Fialy (ODS) také krizi s plynem. „Jsme na tom s plynem mnohem lépe, než jsme byli vloni. Máme v zásobnících přibližně 925 milionů kubických metrů, loni to bylo 390 milionů. To vystačí při běžné spotřebě na 2 měsíce, při regulaci spotřebě i více,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). 

Po osvobození některých ukrajinských měst dobytých ruskými okupanty se objevilo obrovské množství zpráv o strašných zvěrstvech, která ruští vojáci napáchali. Mnoho ukrajinských žen, ale i mužů a dětí bylo znásilněno. Některé ženy bohužel po nechutných sexuálních útocích otěhotněly a potřebují podstoupit potrat. V zemích, kam uprchly, to však často není možné. Největší problém mají v Polsku, kde je v podstatě nemožné podstoupit takový zákrok. 

Strašlivé příběhy a problémy znásilněných žen popsala pro Rádio Svoboda psycholožka Oleksandra Kvitková, která pracuje na ombudsmankou zřízené horké lince psychologické pomoci. Se souhlasem rodičů dívky popsala strašlivý příběh čtrnáctileté holčičky z Buči, která otěhotněla poté, co byla znásilněna vojáky. Více zde. 

Pomoc českým rodinám s dětmi: Vláda zasedá kvůli drahotě i přílivu uprchlíků Sledujte s námi tiskovou konferenci živě. 

V Mariupolu se snaží místní dobrovolníci uklidit silnice i uličky, aby nebyla zcela narušena infrastruktura. 

Továrna v Kryvyi Roh je opět v provozu, a to i přes hrozbu, že na komplex zaútočí ruští vojáci. 

Při dnešním ostřelování nemocnice v Severodoněcku v Luhanské oblasti zemřela jedna žena, uvedl na sociální síti Telegram tamní gubernátor Serhij Hajdaj. Rusové podle něj věděli, že v nemocnici jsou pacienti, ale to je nezastavilo. Jeho tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová postup Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. „Je to neoprávněné a nepřijatelné. A znovu to dokazuje, jakým je Rusko nespolehlivým dodavatelem plynu,“ prohlásila. Členské země EU mají podle ní připraveny nouzové plány, protože se na tuto situaci s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země „náležitou formou“ zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.

Ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov se setkal se svým polským protějškem Mariuszem Błaszczakem. Jménem Ukrajiny mu poděkoval za spolupráci a podporu při boji s ruskou okupací.

Farmáři v ukrajinském Záporoží na sobě při práci mají neprůstřelné vesty. Ukrajina je pátým nejvýznamnějším vývozcem obilí na světě, připomněl ukrajinský Parlament, a nedostatek obilí se projeví na celosvětové úrovni.

Evropská lidová strana (EPP) by měla prosazovat jednotný a solidární postoj EU proti ruské agresi vůči Ukrajině, shodovali se zástupci strany v Evropském parlamentu na zasedání frakce, které dnes začalo v Praze. Solidarita v EU by se podle zástupce předsedy frakce Jana Olbrychta měla projevit například při přerušení dodávek ruské ropy a plynu. EPP podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) bude prosazovat, aby Ukrajina získala co nejdříve postavení kandidátské země EU.

„Stojíme za tím, aby Ukrajina dostala co nejdříve kandidátský status,“ prohlásila Šojdrová. Podle ní EU musí podporou unijních zemědělců zajistit také svou potravinovou bezpečnost kvůli výpadku ukrajinské produkce.

Od začátku ruské okupace na ukrajině zemřelo následkem války 217 ukrajinských dětí. 393 dalších bylo zraněno, uvedl ukrajinský Parlament.

Finsko oznámilo, že nebude za ruskou ropu platit rublem. Informovala o tom finská média s odkazem na ministryni pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenovou.

Moldavský separatistický region Podněstří nepředstavuje podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v případě možného ruského útoku z této lokality pro sousední Ukrajinu závažnou hrozbu. Ukrajina by region sama při protiútoku velmi rychle získala pod svoji kontrolu. Je prakticky nehajitelné, uvedl dnes pro ČTK Stojar. Kyjev v poslední době vyjadřuje obavy, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu.

Podněstří tvoří úzký a izolovaný pruh území na levém břehu Dněstru. Pruh je široký pouze několik kilometrů, jen místy přes deset kilometrů, někde však pouze dva. Mezi ním a ukrajinským územím také nejsou výraznější přírodní bariéry. „Teoreticky by tak mohlo toto území představovat vhodný nástupní prostor k ofenzivním operacím vůči Ukrajině ze západního směru, nicméně absence hloubky zázemí z něj naopak činí velmi zranitelné teritorium. Z vojenského hlediska je v případě (proti)útoku z ukrajinské strany prakticky nehajitelné,“ uvedl Stojar.

„Pokud se někdo rozhodne zvenčí vměšovat do toho, co se děje, a bude vytvářet z našeho pohledu nepřijatelné hrozby strategického charakteru, musí mít na paměti, že naše protiúdery budou bleskové,“ řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin ohledně vnějšího vměšování do událostí na Ukrajině.

„Máme na to nástroje - takové, kterými se nemůže v současnosti pochlubit nikdo jiný. Ale my se chlubit nebudeme, budeme je používat, pokud to bude zapotřebí,“ nechal se slyšet ruský lídr. „Všechna rozhodnutí v tomto ohledu jsou již přijata,“ doplnil.

Kybernetické útoky na web NÚKIB trvají už týden. Úřad pro kyberbezpečnost je ale zmírňuje, aby obsah webu byl pro uživatele přístupný.

„Útoky na naše webové stránky začaly minulou středu a stále pokračují. Útoky ale zmírňujeme takovým způsobem, že pro uživatele je obsah webu dostupný,“ uvedla mluvčí Alena Minxová. NÚKIB podle ní stále neeviduje žádné závažné dopady útoků.

Video z útoku na ministerstvo v Tiraspolu, hlavním městě autonomní správní jednotky Podněstří.

Ministerstvo zemědělství dostalo připomínky Evropské komise (EK) k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027, který ČR odeslala koncem ledna. Podle komise by státy EU měly své strategické plány přehodnotit, aby posílily odolnost zemědělského sektoru i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a snížit například závislost na syntetických hnojivech nebo zvýšit výrobu obnovitelné energie. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Komora i svaz dnes ve společném prohlášení uvedly, že nejpodstatnější považují výzvu EK směrem k členským k zemí k přehodnocení návrhů zemědělské politiky kvůli dopadům války na Ukrajině. "Původní návrhy byly připravovány ještě před ruskou invazí a dostatečně nereflektují otázky potravinové bezpečnosti a soběstačnosti," stojí v jejich prohlášení.

Rumunsko se připravuje na další pomoc Ukrajině. Chystá dodávky humanitární pomoci dobrovolníkům, ubytování pro uprchlíky a další sankce proti Rusku. Uvedl to na twitteru mluvčí ukrajinského Parlamentu Olexandr Kornijenko.

Ukrajinští vojáci se připravují na deaktivaci ruských raket.

Podnikatelé potřebují, aby vláda srozumitelně informovala o dopadech případného zastavení dodávek plynu, uvedla Hospodářská komora ČR. Svolá jednání.

Fronta vozidel na kontrolním stanovišti Bendery při vjezdu do moldavského separatistického regionu Podněstří.

Generální tajemník OSN António Guterres navštívil Moskvu a posléze Ukrajinu. Jeho cílem je humanitární podpora a evakuace z míst konfliktu. „Čím dříve tato válka skončí, tím lépe – pro Ukrajinu, Rusko i zbytek světa,“ napsal. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v závěru letošního roku bude moci zúčastnit summitu největších světových ekonomik G20. Na jednání ho pozval indonéský prezident Joko Widodo, který aktuálně G20 předsedá. „Vážím si pozvání na summit G20,“ napsal Zelenskyj na twitteru. Upřesnil, že indonéskému prezidentovi poděkoval za jeho podporu ukrajinské územní celistvosti a suverenity a jeho jasný postoj v OSN.

Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje na německém ministerstvu obrany informoval deník Die Welt. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v úterý na mezinárodní konferenci o Ukrajině na americké základně Ramstein v Německu řekla, že řetězová směna zbraní mezi Ukrajinou, německými spojenci a Berlínem je jednou z cest, kterou chce vláda kancléře Olafa Scholze Kyjevu pomoci.

Ruští vojáci stříleli na nemocnici v Severodoněcku v Luhanské oblasti. Zabita byla jedna žena, informovala televize Nexta.

Dodávky plynu do ČR jsou stabilní, plynárenská soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do ČR dostává z východní části Německa, uvedl Net4Gas. Přerušení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska by podle Net4Gas nemělo mít vliv na dodávky plynu do ČR. Plyn lze přepravovat různými směry.

Při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby. V prvním stupni by se omezily dodávky zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. ČTK o tom dnes informoval Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

„Pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy – případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost Net4Gas, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila,“ uvedl Vošáhlík.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se dnes setkal s eurokomisařem Didierem Reyndersem. „Hovořili jsme také např. o zmrazování majetku oligarchů a válečných zločinech na Ukrajině či o digitalizaci justice,“ napsal Blažek na twitteru.

Lidé v Kyjevě demonstrují za uspořádání humanitárního koridoru z Mariupolu.

Již se podařilo evakuovat 80 % zvířat z Charkovské zoo. Uvedl to deník The Kyiv Independent. Zoo byla domovem cca pěti tisíců zvířat. Při ruském ostřelování již zemřelo 100 zvířat a 5 zaměstnanců, informovala zoo.

Německý parlament by měl ve čtvrtek schválit rezoluci na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Návrh podle agentury DPA společně předloží trojice vládních stran - SPD, FDP a Zelení - a největší opoziční uskupení CDU/CSU.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová za první polovinu dubna obdržela okolo 400 oznámení o sexuálním násilí včetně znásilnění, kterého se na Ukrajině dopustili ruští vojáci. S odvoláním na ombudsmanku o tom dnes informoval list Ukrajinska pravda.

„Momentálně se nám s podobnými obviněními ozývají lidé z Chersonské oblasti. Když se obnoví spojení, lidé volají,“ řekla Denisovová v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne. Lidé podle ní aktivně volají na speciálně zřízenou linku zejména od doby, kdy se ruské jednotky stáhly ze severu Ukrajiny.

Ministerstvo školství (MŠMT) v současnosti připravuje opatření, která by od září měla podpořit integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny do českých škol. K opatřením chystá také financování. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo tiskové oddělení úřadu. Kdy další postup pro začleňování utečenců představí, ministerstvo neupřesnilo.

Podle vládního dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize počítá kabinet s nutností integrace asi 125 000 dětí, jejichž začlenění do škol vyčíslil na 12,3 miliardy korun. „Financování, stejně jako další opatření vztahující se k novému školnímu roku, MŠMT v současnosti zpracovává,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Polsko učiní vše pro uložení smluvních pokut Rusku, které zastavilo dodávky plynu do země. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki. Potvrdil, že Varšava za ruský plyn nebude platit v rublech, jak to vyžaduje Moskva, a vyzval partnerské země, aby tak nečinily ani ony.

Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ přitom považoval za drtivé, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto „nešikovné“ pokusy zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.

Putin dnes kromě toho varoval, že reakce Moskvy na jakékoli vnější vměšování do situace na Ukrajině bude „blesková“. V případě, že se Rusko ocitne v ohrožení, použije prostředky, které zatím jeho protivníci nemají k dispozici, uvedl podle TASS ruský lídr.

Právě probíhá jednání vlády. „Vláda se dnes bude zabývat mj. aktuálními problémy souvisejícími s ruskou agresí na Ukrajině,“ uvedl Úřad vlády na twitteru.

Česko za půl roku opustí postsovětské mezinárodní banky, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Prezident Miloš Zeman dnes podepsal výpovědi obou dohod o vzniku těchto institucí, které navrhla vláda. Na hradním webu to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Česko se pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, aby od obou institucí získalo celkem zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun), uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale skeptický k tomu, že se to v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině podaří.

Prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová se o vzájemných vztazích a o pomoci při válce na Ukrajině bavila s německým prezidentem Frankem Walterem Steinmeierem. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s premiérem Itálie Mariem Draghim. Pokračovaly domluvy o pomoci Ukrajině při válečném konfliktu. Zelenskyj Itálii poděkoval za vyšetřování ruských válečných zločinů, zvyšování sankcí vůči Rusku a za poskytnutí azylu 100 tisícům ukrajinských uprchlíků. 

Rusko v ofenzivě na východě Ukrajiny postupuje pomaleji, ale metodičtěji, píše ve své zprávě z 26. dubna americký Institut pro studium války (ISW). Je tomu tak alespoň na linii mezi městy Izjum a Rubižne, kde ruské oddíly postupují v bližší vzdálenosti od sebe, což jim umožňuje navzájem si poskytovat strategickou podporu.

Ruský postup u Izjumu těží z toho, že ukrajinské obranné pozice nebyly tak dobře připravené na útok směrem od Charkova na Donbas. Naproti tomu na donbaské linii dotyku budovali Ukrajinci své obranné pozice od roku 2014 a ruské armádě se nepodařilo je prorazit.

Premiér Petr Fiala (ODS) se setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Na programu byla pomoc Ukrajině. „Shodli jsme se na nutnosti reagovat na dopady války, se kterými se potýká celá Evropa,“ napsal premiér na twitteru. Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti.

EU zajistí, aby ruské zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska nepoškodilo spotřebitele, řekla šéfka Evropské komise. Oběma zemím pomáhají sousedé, dodala.

Fond IFIS začal jako první odkupovat pohledávky za českou Sberbank, které Česká národní banka nepravomocně odebrala licenci. Pohledávky klientů vznikly hlavně z vkladů na účtech, kde byly zůstatky nad pojištěným limitem 2,5 milionu Kč. Aktuálně IFIS věřitelům nabízí odkup za polovinu nominální hodnoty. ČTK to dnes řekl majoritní akcionář fondu IFIS Marek Indra. Ve hře jsou podle něj pohledávky v objemu okolo 50 miliard korun.

„Už dříve nás klienti Sberbank individuálně oslovovali ohledně možnosti nám pohledávky prodat, nebo jim pomoci zrealizovat započtení jejich vzájemných závazků a pohledávek. IFIS si nejdřív vyřešil vlastní úvěrovou angažovanost, když docílil vydání kvitance o zániku úvěrových závazků. Nyní je správná doba, abychom jako pohledávkový fond nabídli řešení i dalším bývalým klientům Sberbank,“ uvedl Indra.

Městská společnost Tepelné hospodářství Hradec Králové eviduje od vypuknutí války na Ukrajině zvýšený zájem o připojení na dálkově dodávané teplo z uhlí místo vytápění zemním plynem. „Jen za poslední měsíc máme asi deset žádostí,“ řekl dnes ČTK ředitel Tepelného hospodářství Jiří Seidler. Zájemci o připojení na dálkové teplo podle něj mají obavu, že by kvůli válce mohly skončit dodávky plynu z Ruska do ČR. Obavu mají i ze stále rostoucí ceny plynu.

Poradce prezidenta Zelenského a ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak uvedl, že i přes snahy Turecka zatím nedošlo k dohodě pro setkání Putina a Zelenského.

Rusko vypovídá trojici norských diplomatů. Informovalo o tom Oslo. Norsko před pár týdny vypovědělo tři ruské diplomaty kvůli válce na Ukrajině.

Indonéský prezident Joko Widodo pozval Zelenského na summit skupiny G20, informoval list The Kyiv Independent. Summit proběhne letos v listopadu právě v Indonésii.

Brno poskytne skoro tři miliony korun pro vybavení tříd pro vzdělávání žáků z Ukrajiny, kteří prchají před válkou s Ruskem. Peníze poslouží například na lavice, židle, ale i tabule nebo počítače, řekl dnes novinářům radní pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL). Kromě toho Waldorfská škola Brno požádá ministerstvo školství o dotaci 300.000 korun v souvislosti s dětmi ukrajinských uprchlíků. Do brněnských základních škol chodí podle Suchého kolem 1200 ukrajinských dětí.

Město uvolní peníze z rozpočtu. „Celkem poskytneme na vybavení tříd 2,84 milionu. Základní a mateřská škola na náměstí Republiky získá 1,9 milionu, do Základní školy Arménská poputuje 697.000 a do Základní a mateřské školy Merhautova 240.000,“ uvedl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle německé ministryně zahraničí Annalena Baerbockové není jasné, kdo stojí za útoky v Podněstří, dodala však, že situace je „nesmírně kritická“.

Německá vláda kvůli válce na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, čekala 3,6 procenta. Inflace vystoupí na 6,1 procenta.

Ukrajinu nenecháme osamocenou, budeme ji pomáhat humanitárně, finančně i vojensky, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier při návštěvě Slovenska. Vyslovil se pro potrestání viníků možných válečných zločinů Ruska během jeho stávající invaze na Ukrajinu a pro rychlé odbourání závislosti na dodávkách energií z Ruska.

„Zprávy a obrázky, které přicházejí z Ukrajiny, jsou hrozné. Stojíme za Ukrajinou, Evropa musí být soudržná a jednotná,“ řekl Steinmeier po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou v Košicích na východě Slovenska.

V Plzeňské fakultní nemocnici postupně klesají počty ukrajinských uprchlíků, kteří hledají lékařskou pomoc v takzvaném UA pointu. Nízkoprahové ambulance zajišťující zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky zřídilo ministerstvo zdravotnictví v březnu ve všech fakultních nemocnicích. Když se UA point v polovině března otevřel ve FN Plzeň, chodilo do něj denně 40 až 45 uprchlíků, dnes je jich do 15 denně, řekl dnes ČTK ředitel nemocnice Václav Šimánek.

„Vesměs jsou to migranti, kteří přicházejí s respiračními infekty, s dehydratací, případně přicházejí ti, kteří jsou už rozléčeni a chtějí pokračovat v léčbě. Ty potom už automaticky odkazujeme na jednotlivé odborné ambulance. Máme například jedno hematoonkologické dítě, které bylo na Ukrajině rozléčeno,“ uvedl ředitel.

Záběry z města Cherson, kde Rusové drsným způsobem a za pomoci slzného plynu rozehnali mírovou demonstraci.

Generál Šedivý o ruské brutalitě i Putinově vypínání plynu. Je Česko další na řadě? Pořad Epicentrum vysíláme od 15:00.

Sankce uvalené Ruskem? Jsou jako vyznamenání, nechal se v parlamentu slyšet britský premiér Boris Johnson v reakci na postihy, které Kreml uvalil na téměř 300 britských zákonodárců.

„Díky odvaze a moudrosti našich obránců, díky odvaze všech Ukrajinců je náš stát skutečným symbolem boje za svobodu. Všichni na světě – a dokonce i ti, kteří nás otevřeně nepodporují – se shodují, že právě na Ukrajině se rozhoduje o osudu Evropy, o osudu globální bezpečnosti, o osudu demokratického systému,“ prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Odborníci očekávají další růst ceny plynu kvůli obavám ze zastavení dodávek plynu do dalších zemí. ČR je závislá na dodávkách plynu z Německa, uvedli.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar se nechal slyšet, že doufá, že Putin a Zelenskyj se „v následujících dnech“ co nejdříve sejdou k jednání o příměří.

Jižní Korea je připravena do léta přesměrovat část dodávek plynu do Evropy. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters.

Premiér Fiala přijal v Kramářově vile polského prezidenta Dudu. Jednat budou o válce na Ukrajině a jejích dopadech včetně zastavení dodávek plynu do Polska.

EU zvažuje snížení cel a kvót na ukrajinské zboží, chce tak pomoci ekonomice zmítané válkou, uvedla s odvoláním na zdroje agentura Bloomberg.

Bulharsko, které pokrývá téměř veškerou spotřebu plynu dovozem z Ruska, začalo v důsledku útoku ruských vojsk na Ukrajinu hledat nové zdroje dodávek této suroviny. Bulharský vicepremiér Asen Vasilev už v březnu oznámil, že jeho země nebude jednat s ruskou plynárenskou společností Gazprom o nové smlouvě o dodávkách, až na konci letošního roku vyprší nynější desetiletý kontrakt.

Ukrajinský generální štáb odhadl dosavadní ruské ztráty na 22.400 vojáků, 939 tanků a 2342 dalších obrněných vozidel, 185 letadel, 155 vrtulníků a 207 dronů. Ani tyto údaje nelze nezávisle ověřit.

Ruské síly dnes opět útočily na ocelárny Azovstal, baštu ukrajinského odporu v Mariupolu, uvedl poradce starosty přístavního města Petro Andrjuščenko. V podzemí oceláren se skrývají před ruským ostřelováním a bombardováním také civilisté, hlavně ženy a děti, ale k žádné dohodě o evakuaci se podle poradce dnes nepodařilo dospět, napsala agentura Reuters.

Česká republika se „odstřihla od Ruska“, psaly v březnu 1997 české i některé zahraniční deníky. Narážely tak na výsledek jednání o diverzifikaci dodávek zemního plynu do ČR, kdy vláda vybrala norskou státní společnost Statoil. Norský plyn začal do ČR proudit 1. května 1997. Nyní, 25 let poté, je však Česko stále téměř stoprocentně závislé na ruském plynu a politici marně hledají řešení, jak se z této závislosti vymanit v době, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a chová se nepřátelsky i k dalším evropským zemím včetně Česka. Předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek dnes řekl, že Česko by nemohlo rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu do EU a nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla i dodávky plynu do domácností a firem.

Odběratelé v Polsku podle prezidenta Dudy nepocítí zastavení dodávek plynu z Ruska. S problémem si Polsko poradí v rámci spolupráce v Evropě, řekl.

Lékaři onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc zatím poskytli pomoc 13 pacientům z Ukrajiny, kteří utekli do Česka před ruskou agresí. Patří mezi ně například devětapadesátiletá učitelka literatury Natalija ze středoukrajinského města Vinnycja, které se stalo terčem bombardování. Lékaři u ní odhalili onkologické onemocnění ještě na Ukrajině, kde by však nyní neměla naději na odpovídající lékařskou péči. ČTK to dnes sdělil přednosta onkologické kliniky FN Olomouc Bohuslav Melichar.

„Většina našich ukrajinských pacientů pochází z východně ležících částí země zasažených válkou a pro nás je samozřejmé, že se jim snažíme v jejich těžké situaci pomoct,“ uvedl Melichar. Lékaři podle Melichara museli oprášit své znalosti ruštiny a začít používat ukrajinské slovníky. „Ukázalo se, že zejména u nás starších to není až takový problém. S pacienty jsme schopni normálně komunikovat. Dokumentace je z velké části v ukrajinštině, ale s pomocí slovníků, a to zejména kvůli odborným výrazům, není problém získat potřebné informace. A z vyprávění pacientů se dozvídáme, že situace u nich doma je ještě daleko horší, než u nás vidíme třeba v médiích,“ uvedl Melichar.

Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země „náležitou formou“ zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.

„Platba ve správné podobě bude základem pro pokračování dodávek,“ řekl Peskov a státní agentura TASS si jeho vyjádření vyložila ve smyslu, že „dodávky budou obnoveny, pokud tyto země začnou platit rubly“.

Prezident Vladimir Putin se nechystá o situaci jednat s polskými a bulharskými představiteli, řekl Peskov. Rusko podle něj muselo přejít na platby v rublech z čiré nezbytnosti poté, co Rusku západní země „ukradly značnou část jeho rezerv“.

Rusko oznámilo svůj úmysl ukončit členství ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO). Informovalo o tom dnes vedení této specializované agentury OSN. UNWTO dnes zahájila dvoudenní mimořádné zasedání v Madridu, na kterém má v plánu rozhodnout o pozastavení členství Ruska v organizaci kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, napsala agentura AFP.

„Na prvním mimořádném valném shromáždění Rusko ohlásilo svůj úmysl odejít z UNWTO,“ oznámila organizace. Řádné ukončení členství však může trvat až rok. „Pozastavení (členství) je však platné hned,“ upozornila AFP. Zasedání v Madridu proto bude pokračovat a členské země budou o návrhu hlasovat.

Prodejní ceny nových bytů v Praze dál rostou. V letošním prvním čtvrtletí se meziročně v metropoli vyšplhaly skoro o 30 procent na průměrných 145.749 korun za metr čtvereční. Od konce loňského roku zdražily o 5,7 procenta. Vyplynulo to z analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group, podle níž je důvodem nárůstu ceny bytů nižší nabídka způsobená nejen inflací a výší hypoték, ale i zdražením stavebních prací, materiálů a energií. Do cen se promítá i nejistota způsobená válkou na Ukrajině.

Duda poděkoval Zemanovi za to, že nazval ruské jednání jako agresi proti Ukrajině a že Česká republika zaujala k věci jednoznačné stanovisko.

V Moskvě znovuotevřel první obchod řetězce Obi, všechny by měly otevřít 11. května. Obchody nejdřív bude fungovat pod touto značkou, následně dostanou jiný název.

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to dnes v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.

„Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (...), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO,“ citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za „velmi nebezpečné dobrodružství“ a „šarlatánství“.

V okrese Melitopol v Záporožské oblasti se Rusové snaží omezit pohyb místních obyvatel, a proto dokonce zaminovali celé okolí i cesty ke Kamenné mohyle.

Prezident Zeman vyjádřil Polsku plnou podporu v problematice dodávek ruského plynu. Rusové porušili existující smlouvy, řekl po jednání s prezidentem Dudou. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl Zeman po setkání s Dudou.

U pražského Michelského lesa funguje komunitní centrum pro ukrajinské matky s dětmi. Ve spolupráci s Nadačním fondem Help Ukraine a Prahou 11 jej na svých pozemcích z modulárních buněk vybudovala developerská skupina Passerinvest. Centrum nabízí hlídání až 100 dětí všech věkových kategorií a nabídne i sociální a volnočasové aktivity nebo vzdělávací semináře.

Centrum se nachází mezi lesem a křižovatkou Jižní spojky a 5. května asi kilometr pěšky od stanice metra C Roztyly. Passerinvest plánuje na místě bývalých jatek Interlov stavět byty, podle zakladatele a ředitele skupiny Radima Passera však stavba ještě dva roky nezačne. Skupina už začala s přeměnou přilehlé zeleně na lesopark, který mohou klienti centra také využívat.

Čtyři evropští odběratelé plynu přistoupili na požadavek Kremlu, aby za plyn platili v rublech, uvedl Bloomberg. Účet v rublech jich má deset.

Rusko zavádí personální sankce proti 287 členům britské Dolní sněmovny. Je to odplata za britské sankce proti ruským poslancům, uvedla Moskva.

Bulharsko potvrdilo, že mu Gazprom přestal dodávat plyn. Učinil to, protože země nebyla ochotna platit za plyn v rublech, oznámil bulharský ministr.

Přistěhovalci legálně přicházející do zemí Evropské unie mohou mít v budoucnu jednodušší cestu k trvalému pobytu či práci. Evropská komise dnes představila balíček návrhů, který má v době přílivu uprchlíků z Ukrajiny mimo jiné zjednodušit stěhování lidí za prací do zemí, v nichž najdou vhodné pozice. Unijní exekutiva vedle toho také navrhla zavedení jednotných digitálních víz pro cesty do všech zemí EU.

Řada unijních států se potýká s nedostatkem pracovních sil a stárnutím populace, které by podle Bruselu mohlo pomoci vyřešit snadnější zaměstnávání přistěhovalců. Komise přitom zdůrazňuje, že jejich přijímání je plně v rukou jednotlivých členských států, navržená pravidla mají pouze zjednodušit některé procedury.

Přistěhovalci legálně přicházející do zemí Evropské unie mohou mít v budoucnu jednodušší cestu k trvalému pobytu či práci. Evropská komise dnes představila balíček návrhů, který má v době přílivu uprchlíků z Ukrajiny mimo jiné zjednodušit stěhování lidí za prací do zemí, v nichž najdou vhodné pozice. Unijní exekutiva vedle toho také navrhla zavedení jednotných digitálních víz pro cesty do všech zemí EU.

Řada unijních států se potýká s nedostatkem pracovních sil a stárnutím populace, které by podle Bruselu mohlo pomoci vyřešit snadnější zaměstnávání přistěhovalců. Komise přitom zdůrazňuje, že jejich přijímání je plně v rukou jednotlivých členských států, navržená pravidla mají pouze zjednodušit některé procedury.

Německo sleduje zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska a Bulharska s obavami, zásobování Německa je teď zajištěno, uvádí ministerstvo hospodářství.

Ruští vojáci dnes zasáhli proti demonstrantům v jihoukrajinském Chersonu. Město je od března v rukou ruských jednotek, lidé dnes proti okupačním silám opět vyšli do ulic. Napsala o tom agentura Unian, podle které jsou na místě zranění.

Ruská armáda proti protestujícím zasáhla zábleskovými granáty a slzným plynem, píše Unian, podle které byl protest mírumilovný. Zranění byli čtyři lidé, mezi nimi 70letá žena, které zkolabovaly plíce a má popáleniny na hrudi, a 50letý muž s otevřenou zlomeninou dolní končetiny. Dva lidé byli ošetřeni na místě, dva hospitalizovaní. Záběry zásahu ruských sil a zraněných agentura zveřejnila na telegramu.

V Oděse dnes proběhl pohřeb obětí útoku na rezidenční budovu, uvedl kanál Nexta.

Nyní již bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom, Gazprombank, Igor Volobujev utekl z Ruska na Ukrajinu, kde vstoupil do řad kyjevské domobrany, aby bránil svou vlast se zbraní v ruce, uvedl ruský server The Insider. Volobujev v interview, poskytnutém The Insider a ukrajinskému serveru Liga.net, uvedl, že Gazprom nejspíše přímo řídí ruský prezident Vladimir Putin. Vyslovil podezření, že některé sebevraždy vysoce postavených ruských manažerů z poslední doby, například prvního viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva či hlavního účetního plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protoseni, byly ve skutečnosti zamaskované vraždy.

Slovenské ministerstvo financí mírně zhoršilo výhled letošního hospodaření státu. Očekávané zvýšení výdajů a jiných rizik by z větší části měly kompenzovat vyšší příjmy státu z daní a povinných odvodů. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala vláda.

Vyšší výdaje oproti původnímu plánu předpokládá ministerstvo například v souvislosti s epidemií nemoci covid-19, hospodařením samosprávy a kvůli rezervě na kompenzace vysoké inflace. V porovnání se schváleným rozpočtem stoupnou podle nové prognózy příjmy státu z daní a odvodů. Za riziko úřad označil dopady uprchlické vlny z válkou zasažené Ukrajiny.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s tím počítat, kabinet dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Podrobnosti ministerský předseda nesdělil.