Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude příští týden při úterní návštěvě Prahy jednat zejména o jaderné energetice, obraně a podpoře Ukrajiny, oznámil dnes Elysejský palác. Macron a premiér Petr Fiala podepíší akční plán pro roky 2024 až 2028 o strategické spolupráci, energetice a dopravě, napsala agentura AFP s odvoláním na vyjádření Paříže.

Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Česká vláda očekává nabídky v dubnu. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.

Postoje premiérů Maďarska a Slovenska vůči Ukrajině nesvědčí jen o jejich proruské orientaci. Využívají strachu z války, protože jim to umožňuje udržet se u moci, bez které by je čekaly problémy, píše polský list Gazeta Wyborcza.

Během úterního setkání Visegrádské skupiny v Praze bylo rozdělení vidět ještě před společnou tiskovou konferencí. (Polský premiér) Donald Tusk si vybral společnost českého premiéra Petra Fialy, se kterým jej spojuje proevropská politika a postoj vůči Ukrajině. Tou dobou se maďarský premiér Viktor Orbán radil se šéfem slovenské vlády Robertem Ficem a dohadovali společnou linii.

„Někteří hledí na válku ukrajinskými brýlemi,“ řekl před novináři Orbán. Navázal tak na vyjádření Tuska, který hovořil o nezbytnosti podporovat Ukrajinu ve válce proti ruskému agresorovi rovněž dodávkami zbraní a munice.

Orbánovi sekundoval Fico. Slovenský premiér tvrdil, že ani poslání „veškeré munice na světě“ neukončí válku. Zdůrazňoval, že je třeba co nejdříve začít jednat o míru, bez ohledu na to, kdo válku začal a kdo je v ní agresor.

Kyjev popřel, že by ukrajinská strana jednala s Polskem o uzavření hranice pro obchodní výměnu. O údajných jednáních dnes podle polských médií informoval tamní premiér Donald Tusk, který se vyjadřoval k požadavkům polských zemědělců protestujících proti dovozu levného zboží z Ukrajiny. 

„Ukrajina se nechystá zavřít svoji hranici s Polskem. Za ukrajinskou stranu o tom nikdo nejedná,“ uvedl na sociální síti X ukrajinský vicepremiér Kubrakov. „Náš národ bojuje za přežití ve válce s ruským agresorem. Stabilní hranice je pro nás otázkou přežití,“ zdůraznil také.

Ruské bombardování Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zabilo čtyři civilisty, včetně šestileté dívky a kněze. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura Reuters. Vzdušné údery zasáhly město Kupjansk ležící u frontové linie a obec Velykyj Burluk, která se nachází nedaleko hranic s Ruskem.

V Kupjansku Rusové podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova zasáhli kostel, kavárnu a obytné budovy. Zemřel osmapadesátiletý kněz a devětatřicetiletý muž, pět lidí bylo zraněno, napsal Syněhubov na telegramu, kde uvedl, že Rusové město zasáhli leteckou pumou. Ve Velykém Burluku zahynula při ruském bombardování šestiletá dívka a osmačtyřicetiletý muž, oznámil v jiném příspěvku Syněhubov. Matka dívky je podle něj vážně zraněna.

Rusko neuvažuje o embargu na vývoz nafty poté, co se rozhodlo na šest měsíců zakázat vývoz benzinu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters místopředseda ruské vlády Alexandr Novak během návštěvy Íránu. Dodal, že embargo na vývoz benzinu může být kdykoliv zrušeno, pokud dojde k nasycení domácího trhu.

Moskva o rozhodnutí uvalit embargo na vývoz benzinu informovala v úterý. Opatření vstoupí v platnost na začátku března. Jeho cílem je zajistit dostatek benzinu v době, kdy je naplánovaná údržba rafinerií a zároveň se zvyšuje poptávka ze strany spotřebitelů a zemědělců.

Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes večer v projevu na sociální síti X ujistil Němce, že nepošle na Ukrajinu žádné německé vojáky a že Severoatlantická aliance válku s Ruskem nechce. Zároveň řekl, že Berlín se spojenci navyšuje podporu pro zemi napadenou Ruskem a že Kyjev ze všeho nejvíce potřebuje munici a další zbraně, především protivzdušnou obranu.

„NATO není a nebude válečnou stranou,“ řekl Scholz ve videu ze série Kanzler kompakt. Tuto videosérii používá kancléř k jednoduchému vysvětlování vládní politiky. „Nechceme, aby se válka Ruska proti Ukrajině stala válkou mezi Ruskem a NATO. Na tom se shodneme se všemi našimi spojenci. Znamená to také: žádné německé zapojení do války!“ uvedl.

Pokračující podpora Ukrajině vzdorující ruské agresi patřila k hlavním tématům dnešní schůzky předsedů české Sněmovny a Senátu Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Miloše Vystrčila (ODS) s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Schůzka se uskutečnila vpředvečer parlamentního summitu Visegrádské skupiny, na kterou byl ukrajinský představitel pozván.

„Na pražský parlamentní summit V4 jsme předsedu Stefančuka přizvali mimo jiné proto, že je zjevně důležité některým politikům připomenout, že brutální agresi v našem sousedství rozpoutalo Rusko, jehož zločinný režim je zodpovědný za smrt mnoha tisíců nevinných lidí,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.

Podle ní je kremelská propaganda velmi intenzivní a bohužel nachází úrodnou půdu i ve střední Evropě. „Je proto zásadně nutné se proti jejím cíleným dezinformačním kampaním zas a znovu veřejně a zcela jasně vymezovat,“ dodala Pekarová Adamová.

Předseda Senátu připomněl, že názory na ruskou agresi na Ukrajině jsou v zemích Visegrádské skupiny, kterou kromě ČR a Polska tvoří ještě Slovensko a Maďarsko, rozdílné. „Ale politici jsou tady od toho, aby spolu komunikovali a hledali řešení,“ podotkl Vystrčil.

Ukrajinské letectvo hlásí, že za deset dní sestřelilo deset ruských bojových letounů: devět stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, Su-35 a letoun včasné výstrahy a velení A-50.

Jak se Ukrajincům daří likvidovat tolik letadel, není jasné, napsal magazín Forbes, který se zamýšlí nad možným vysvětlením. Tím by mohlo být, že ruská invazní armáda se odvážila více používat bojová letadla blíže frontové linie a ta ukrajinská proti nim nasazuje různé systémy protivzdušné obrany a používá je agresivněji.

„Jejda, zase jsme to udělali. Ukrajinští bojovníci zničili další ruský stíhací bombardér Su-34... A teď je to deset zničených ruských letadel za deset dní!“ napsalo v úterý na síti X ukrajinské ministerstvo obrany. Zprávy válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze bezprostředně ověřit.

Belgie vyčlení 200 milionů eur na iniciativu České republiky na nákup střeliva pro Ukrajinu. Oznámil to tamní premiér Alexander De Croo. Premiér Petr Fiala (ODS) v podvečer svému belgickému protějšku poděkoval za vyčleněnou částku.

Polská vláda jedná s ukrajinskou stranou i o dočasném uzavření společné hranice pro obchodní výměnu, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk, který se vyjadřoval k požadavkům polských zemědělců protestujících proti dovozu levného zboží z Ukrajiny. Dodal, že takové rozhodnutí by bylo bolestné pro obě strany. Tusk také sdělil, že se ve čtvrtek ve Varšavě setká s lídry protestujících zemědělců. Informovala o tom na svém webu stanice TVN24.

Polsko je odhodláno Ukrajině pomoci, ale má kvůli důsledkům války na Ukrajině největší problémy, prohlásil polský premiér. Cena za volný obchod s Ukrajinou je podle něj příliš vysoká, a to nejenom pro zemědělce.

„Chceme Ukrajině pomoci, ale nemůžeme dopustit, aby tato pomoc vedla k velmi negativním dopadům na naše obyvatele,“ sdělil Tusk. „Neustále hledáme řešení, které ochrání polský i evropský trh před přílivem výrazně levnějších zemědělských plodin,“ dodal. Evropská komise a Ukrajina podle něj zatím přišly s návrhy, které jsou pro Polsko nepřijatelné. Varšava by polským zemědělcům mohla pomáhat dotacemi nebo výkupem jejich produkce.

Zhruba třetina Čechů čeká, že konflikt Ruska a Ukrajiny skončí kompromisem. Vítězství Ukrajiny předpokládá 13 procent lidí, uvedla agentura STEM/MARK.

Nizozemsko objednalo pro Ukrajinu devět samohybných houfnic Dita od české zbrojovky Excalibur Army. O kontraktu informoval nizozemský ambasador v ČR.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v albánské metropoli Tiraně společně s albánským premiérem Edim Ramou zahájil dvoudenní summit Ukrajiny a zemí západního Balkánu. Cílem setkání je povzbudit země jihovýchodní Evropy k větší podpoře Ukrajiny v době, kdy sílí známky únavy z dvouleté plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu. Zelenskyj se zajímal také o možnosti spolupráce ve zbrojním průmyslu se zeměmi regionu. Zdůraznil dále, že všechny země si stejnou měrou zaslouží být součástí evropských a euroatlantických struktur.

Ukrajinský prezident, který do Tirany přicestoval už v úterý před půlnocí ze Saúdské Arábie, dnes na platformě X označil albánského premiéra Ramu za „neochvějného přítele Ukrajiny“. Dodal, že v Tiraně bude jednat o obranné a politické spolupráci, podpoře mírovému plánu pro Ukrajinu a o bezpečnostních dohodách. „Navrhnu podporu úsilí Ukrajiny o dosažení spravedlivého a trvalého míru a také uspořádání Světového mírového summitu ve Švýcarsku,“ uvedl Zelenskyj.

Země západního Balkánu a Ukrajina si zaslouží být členy Evropské unie a NATO, řekl ukrajinský prezident podle AP v projevu na summitu. „Evropská unie a NATO poskytly Evropě nejdelší a nejspolehlivější období bezpečí a hospodářského rozvoje a my všichni si stejnou měrou zasloužíme být součástí evropských a euroatlantických společenství,“ cituje AP Zelenského. Ten také řekl, že Kyjev chce, aby „mezinárodní právo a globální stabilita byly založeny na opravdu mnohostranných a transparentních procesech“.

„Poslanci neuznaného Podněstří se obrátili na Rusko s žádostí o 'ochranu regionu v podmínkách zvýšeného tlaku ze strany Moldavska'. Přijatá rezoluce obsahuje výzvu Radě federace a Státní dumě, ale pouze s žádostí o pomoc v podmínkách 'ekonomické blokády ze strany Moldavska',“ informuje kanál Nexta.

„Moldavsko fakticky rozpoutalo ekonomickou válku proti Podněstří a záměrně vytváří předpoklady pro mnohamilionový rozpočtový deficit,“ uvádí se v dokumentu.

Dmytro Lychovij, mluvčí ukrajinského uskupení Tavrija, které bojuje proti ruským silám na tomto úseku fronty, potvrdil, že se ukrajinští vojáci stáhli ze dvou osad u Avdijivky. Drží však podle něj obrannou linii u vesnic Toneňke, Orlivka a Berdyči.

V ukrajinském vysílání Rádia Svoboda (RL) uvedl, že se Ukrajinci u Avdijivky stáhli do oblasti, kde jim obranu usnadní terén; konkrétně kaskáda vodních nádrží. Ruské vojáky podle něj ukrajinské ozbrojené síly zastavily na okraji Orlivky, od které se směrem k Lastočkyne táhne série menších rybníků.

Skutečnost, že nádrže u Avdijivky mohou přispět k obraně ukrajinských vojáků, ve své poslední zprávě zmínil i americký Institut pro studium války (ISW). Podle jeho expertů terén dál zpomalí už tak relativně pomalý postup ruských vojsk.

Galerie Rudolfinum dnes otevírá expozici s názvem Unexpected ukrajinské umělkyně Žanny Kadyrovové, která skrz soubor instalací, soch, videí, fotografií a objektů vypráví svůj příběh ve válce. Umělkyně v instalacích využívá například i dlaždice polámané po dopadu střel nebo plechy proražené šrapnelem při ruské invazi na Ukrajinu. Výstavu si mohou zájemci prohlédnout do 30. června a vstup je zdarma. Jde o první výstavu, která se koná s Julií Baileyovou v pozici ředitelky galerie.

„Ukrajina je země ve vašem sousedství, máme historicky mnoho společného a doufám, že moje zkušenost návštěvníky zaujme,“ řekla Kadyrovová. Uvedla, že po začátku války stála tváří v tvář pocitu zbytečnosti, jak může být umělkyní, když je v její vlasti invaze. Pro Kadyrovovou bylo jediným východiskem z této situace mluvit o životě, kultuře a válce na Ukrajině.

Mimo instalace z válkou poničených materiálů jsou součástí výstavy také obrazy rostlin spolu s živými pokojovými rostlinami, které s sebou Kadyrovová přivezla z Ukrajiny.

Mluvčí Alexeje Navalného Kira Jarmyšová sdílela projev Julije Navalné v Evropském parlamentu: „Putinovi nemůžete ublížit další rezolucí nebo dalším souborem sankcí, který se nijak neliší od těch předchozích. Nemůžete ho porazit tím, že si budete myslet, že je to zásadový člověk, který má morálku a pravidla. Nemáte co do činění s politikem, ale s krvavým mafiánem. Putin je vůdce organizovaného zločineckého gangu. Patří k němu traviči a vrazi, ale to všechno jsou jen loutky. Nejdůležitější jsou lidé blízcí Putinovi, jeho přátelé, spolupracovníci a držitelé mafiánských peněz,“ apeluje vdova na europoslance. 

Zdůraznila, jak její muž čelil režimnímu útlaku, ovšem vždy nacházel nápadité, inovativní cesty. „Politickou inovací tady je aplikovat metody boje s organizovaným zločinem. Žádné diplomatické nóty, nýbrž vyšetřování finančních machinací, hledání mafiánských kumpánů ve vašich zemích, diskrétních právníků a finančníků, kteří Putinovi a jeho přátelům pomáhají schovávat peníze,“ dodává Navalná.

Ruští vojáci obsadili ukrajinskou vesničku Stepove, zhruba sedm kilometrů severozápadně od dříve dobytého města Avdijivka v Doněcké oblasti. Oznámilo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že se její ozbrojené síly z vísky stáhly.

Jednotky ruského Centrálního vojenského okruhu získaly kontrolu nad Stepove a dosáhly lepších pozic, píše ministerstvo v prohlášení. Ruští vojáci podle něj odrazili útoky ukrajinské armády v oblasti vsí Toneňke, Orlivka, Pervomajske či Novobachmutivka, což by naznačovalo tlak ruských vojsk západním směrem po soustavné linii. Prohlášení bojujících stran o pohybech na frontě nelze ale bezprostředně ověřit.

Předsedové 19 evropských parlamentů včetně šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a Senátu Miloše Vystrčila (ODS) apelují v dopisu adresovaném předsedovi americké Sněmovny reprezentantů Mikeu Johnsonovi na projednání pomoci Ukrajině v Kongresu, uvedl dnes server Seznam Zprávy. Balíček, který zahrnuje i krizovou podporu pro Izrael, blokují několik měsíců republikáni. 

Pekarová Adamová byla jednou z prvních iniciátorek dopisu a spolu s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem první potvrzenou signatářkou, sdělil dnes ČTK mluvčí šéfky Sněmovny Martin Churavý. „Považovala za důležité apelovat na americké zákonodárce ve chvíli, kdy kvůli předvolební kampani a koncentraci na konflikt na Blízkém východě ustupuje ve Washingtonu téma Ukrajiny do pozadí,“ uvedl.

Dopis podepsali i lídři parlamentních komor z Německa, Rakouska, Francie, pobaltských zemí či Islandu. Politici oceňují klíčovou roli USA v podpoře Ukrajiny, která dva roky čelí ruské vojenské invazi. „Pozorujeme, že ruská invaze na Ukrajinu má zásadní dopady na vývoj bezpečnostní situace ve světě. Vidíme, že Írán a Severní Korea začaly dodávat vojenský materiál Rusku, kriminální akce kremelského režimu inspirují další diktátorské a nedemokratické režimy a stávají se katalyzátorem eskalace starých konfliktů,“ píšou.

Poslední rozloučení s ruským opozičním politikem Alexejem Navalným, který podle ruských úřadů zemřel před dvěma týdny ve věznici, se bude konat v pátek odpoledne v Moskvě. Uvedla to dnes Navalného mluvčí Kira Jarmyšová, podle které bude poté kritik Kremlu pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji ruské metropole.

Čínský zvláštní zmocněnec pro euroasijské záležitosti Li Chuej se začátkem března chystá na zahraniční cestu, během níž navštíví Rusko, Polsko, Ukrajinu, Německo a Francii. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí, podle nějž bude tématem Liových jednání politické řešení válečného konfliktu na Ukrajině, který před dvěma lety rozpoutalo svou invazí Rusko.

„Nejnaléhavější otázkou je v tuto chvíli obnova míru,“ uvedla na dnešní tiskové konferenci mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. „Nikdy jsme nevzdali úsilí na podporu míru a mírových rozhovorů,“ řekla.

Zvláštní představitel čínské vlády pro euroasijské záležitosti Li Chuej podnikl obdobnou cestu již loni v květnu. Jeho nová mise má začít 2. března.

„Fico: 'Na Ukrajině řádili neonacisté, Západ chce zničit Rusko.' Ani slovo o právu Ukrajiny rozhodnout se o své budoucnosti. Ani slovo o ruské bestialitě,“ komentuje Dana Drábová projevy slovenského premiéra. „Prostě kremelský slouha. Jeho volba, jeho hanba,“ uvedla na X ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

„Lídři zemí jsou momentálně rozdělení do dvou táborů. Jde doposud o nejvýraznější rozkol v historii fungování tohoto formátu. Jablkem sváru je zejména odlišný postoj k Ukrajině,“ napsal nejčtenější slovenský list Nový čas po schůzce Visegrádské čtyřky.

Podle listu Sme se premiéři Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Robert Fico vzdalují Česku a Polsku. „Ještě před dvěma lety měla polská vláda názorově blíže k Maďarsku, začátek ruské invaze na Ukrajinu jejich vzájemné vztahy narušil. Poté, co se polským premiérem stal Donald Tusk a na Slovensku zvítězil Robert Fico, se Poláci vzdálili Slovensku,“ dodal.

List Pravda uvedl, že Česko a Polsko jsou pro vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi, Slovensko a Maďarsko zbraně Kyjevu posílat nechtějí, pokud nejde o komerční kontrakty. List také poukázal na to, že slovenský premiér Fico po setkání s kolegy ze zemí V4 před novináři neuvedl, jaké konkrétní řešení k zajištění míru na Ukrajině, které prosazuje, sám navrhuje.

V 94 letech zemřel poslední premiér Sovětského svazu. „Odešel úžasný a bystrý člověk - Nikolaj Ivanovič Ryžkov," ohlásila šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. „Člověk jedné epochy. Člověk jedinečného osudu a státník jedinečného rozsahu. A velká duše," napsala na svém kanálu na Telegramu.

Narodil se 28. 9. 1929 na Donbase ruským rodičům. Kariéru začínal jako svářeč, v 70. letech už byl náměstkem ministra těžkého strojírenství. V Ústředním výboru Komunistické strany Sovětského svazu zasedal od roku 1981. Radě ministrů předsedal v letech 1985-1991. Aktivní v politice byl nadále - poslanec dumy 1995-2003, posléze až do smrti senátor.

Na konci roku 2023 přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny požívalo dočasné ochrany v EU, Norsku a Švýcarsku. „Česká republika hostila nejvíce příjemců v přepočtu na obyvatele, následovalo Bulharsko, Estonsko, Litva a Polsko,“ uvádí EUAA (Agentura Evropské unie pro otázky azylu). 

Velká Británie obvinila dalšího muže ze špionáže pro Rusko. Sedmatřicetiletý Tihomir Ivanov Ivančev je posledním ze skupiny bulharských občanů, kteří jsou podezřelí ze získávání informací pro Moskvu, píše Kyiv Independent.

Čím dál tím víc Rusů lituje, že začala válka s Ukrajinou. Podle průzkumu agentury RussianField rekordních 38 % Rusů uvedlo, že by tohle rozhodnutí neudělali, kdyby měli možnost. Oproti roku 2022 se jejich počet zvýšil o 10 %.

Ruské útoky na ukrajinskou Sumskou oblast si v úterý vyžádaly další dva životy a osm zraněných. S odvoláním na zdejší vojenskou správu to dnes napsal ruskojazyčný server BBC.

„Během dne Rusové uskutečnili 59 ostřelování pohraničních území a osad Sumské oblasti. Bylo zaznamenáno 296 výbuchů,“ shrnula vojenská správa regionu, který leží při ruských hranicích.

Nejhorší následky mělo ostřelování v obci Chotin, kde přišli o život dva policisté a dalších šest jich bylo zraněno.

Smrt vůdce ruské opozice Alexeje Navalného, který předminulý týden zemřel v sibiřském trestaneckém táboře, bude dnes zásadním tématem plenární schůze Evropského parlamentu. Mezi europoslance zavítá manželka zesnulého Julija Navalná, na jejíž dopolední vystoupení naváže debata zákonodárců. Poslanci budou hovořit i o posílení evropské obrany v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Představitelé českých parlamentních komor se dnes odpoledne setkají s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského Parlamentu, Ruslanem Stefančukem. Setkání se koná v předvečer jednání zástupců parlamentů zemí Visegrádské skupiny (V4) a Ukrajiny.

Dobré ráno, ruské úřady včera načas zablokovaly platformu pro zasílání zpráv Telegram a další internetové služby, což posléze vysvětlily testováním před nadcházejícími prezidentskými volbami. Zprávy o vypínání různých internetových služeb nebo rušení fungování mobilních sítích z Ruska obvykle přicházejí v souvislosti s potlačováním protestů. O zásazích proti internetovým platformám se také hovoří ve spojitosti se snahou Ruska postupně se odpojit od mezinárodních internetových služeb a vytvořit si jejich vlastní alternativu po vzoru Číny.