Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste s námi i během dnešního dne sledovali aktuální dění na Ukrajině. Další novinky týkající se konfliktu můžete očekávat opět zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc.

Ukrajina požaduje, aby Červený kříž v příštích třech dnech navštívil věznici v okupované Olenivce. Podle Andrije Jermaka, vedoucího prezidentské kanceláře, Ukrajina požaduje, aby Červený kříž navštívil věznici, kde byli ukrajinští váleční zajatci zabiti výbuchem, i když Rusko s požadavkem nebude souhlasit.

Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syniehubova ruské raketové údery během 13. října poškodily důležitou veřejnou infrastrukturu v regionu. Následně údajně došlo k výpadku elektřiny.

Ruské ostřelování jihoukrajinského Mykolajivu, kde byl zasažen pětipodlažní bytový dům, způsobilo nejméně čtyři oběti na životech, uvedla dnes agentura Unian. V nemocnici zemřel také 11letý chlapec, který strávil šest hodin pod sutinami.

Kyjevská oblast dnes oznámila útoky drony, které po zásahu cíle explodují. Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že ruskou armádu pravděpodobně v jejich používání cvičí vojáci z Íránu. Vzdušné údery a výpadky proudu ohlásil večer také Charkov.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že v Belgorodu byl vyhozen do povětří muniční sklad, z výbuchu obvinil Ukrajinu. Podle Gladkova nedošlo k žádným obětem. Kyjev se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřil.

Ukrajinská policie údajně zahájila vyšetřování po obdržení zprávy, že v okupované obci Čaplinka v Cherskoské oblasti byl nalezen mrtvý 62letý muž, jehož tělo neslo známky mučení a násilné smrti. Předtím měl být unesen Rusy.

Další vyšetřování bylo zahájeno na základě informace, že ruští vojáci zastřelili dva místní obyvatele při obsazování obce Vysokopillia v Chersonské oblasti. Vysokopillia byla osvobozena ukrajinskými silami 4. září v rámci probíhající jižní protiofenzívy.

Ukrajina vyšetřuje, zda zaměstnanci společnosti Antonov náhodou nemají prsty ve zničení největšího dopravního letounu na světě. Tamní bezpečnostní služba zahájila vyšetřování proti dosud neznámým zaměstnancům ukrajinského výrobce letadel Antonov. Údajně existuje podezření, že mohli pomoci Rusům při zničení dopravního letadla An-225 Mrija.

Stezka pro pěší a cyklisty, která vede kolem sídla ruského ambasády v centru Varšavy, ponese název na počest obětí různých forem agrese, jichž se Rusko dopustilo během 20. a 21. století. Příslušný návrh dnes schválilo varšavské zastupitelstvo, informuje portál gazeta.pl.

Varšavští zastupitelé svým rozhodnutím vzdávají hold nejen obětem současné ruské agrese proti Ukrajině, ale chtějí připomenout také památku lidí, kteří přišli o život v gulagu, při masakru v Katyni v roce 1940, během hladomoru na Ukrajině začátkem 30. let minulého století, za válek v Čečensku nebo při různých politických procesech.

Podle ukrajinských vojenských činitelů je země připravena na případný útok z Běloruska.

Podle generálporučíka Serhije Najeva Ukrajina postupně přijímá opatření, která mají zajistit, že ukrajinské jednotky budou na případný útok z oblasti Běloruska připraveny v odpovídajícím počtu, s potřebnou výzbrojí, vojenským vybavením a bojovým potenciálem. 

Španělsko poskytne Ukrajině 4 systémy protivzdušné obrany Hawk. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během dnešního brífinku novinářům oznámil závazek Španělska dodat Ukrajině americké raketové systémy středního doletu MIM-23 Hawk.

„Není překvapením, kdo kde stojí. Děkuji moc, že tak silně podporujete Ukrajinu, která se hrdinně brání ruské agresi a zločinům Vladimira Putina,“ napsala v Twitterovém příspěvku předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pod něj připojila výsledky ankety ukazující, nakolik lidé podporují Ukrajinu vzheldem ke svým voličským preferencím.

Dvě ruské oblasti hraničící s Ukrajinou se dnes staly terčem ukrajinského ostřelování, uvedly místní úřady. Poničeno při tom bylo podle nich několik budov a narušeny byly dodávky elektrické energie.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov podle portálu deníku Kommersant uvedl, že na hraničním přechodu u města Šebekino střely dopadly na budovu celnice a prakticky ji zničily. V Belgorodě podle jeho starosty Antona Ivanova úlomky neznámého objektu zasáhly 16podlažní obytný dům.

Podle gubernátora Kurské oblasti Romana Starovojta byla při ukrajinském útoku zasažena trafostanice a dvě obce jsou bez dodávek elektřiny. Po dnešním ostřelování nejsou hlášeni zranění nebo mrtví. 

Ukrajinská armáda údajně zničila ruské velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny. Jižní operační velitelství 13. října oznámilo, že ukrajinské síly zničily také dvě ruské houfnice Msta-B.

Na ministerstvu zahraničí (MZV) by k 1. lednu mělo vzniknout nové oddělení sankčních politik, které se bude systematicky věnovat sankční agendě. Naváže tak na nový sankční zákon, který by na aktuální schůzi měla schválit Sněmovna. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). 

Návrh zákona o národních sankcích vůči cizincům, kteří by se dopustili závažných protiprávních jednání, Sněmovna pravděpodobně schválí. Zpřesnit by mohla také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Vláda jeho předložení urychlila kvůli konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina zahájila trestní řízení v souvislosti s ruskými vzdušnými útoky, které tento týden zasáhly Kyjev i mnohá další města po celé Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin na společné tiskové konferenci v Haggu s hlavním prokurátorem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karimem Khanem. Masivní ruské údery, kterým od pondělí čelí Ukrajina, Kostin označil za klasický příklad teroru ze strany Ruska.

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na Twitteru fotografii 20 nově propuštěných válečných zajatců.

„Jak jsme již dříve informovali, Ukrajina a Rusko uvedly, že v rámci výměny zajatců bylo propuštěno 20 vojáků obou stran, celkem 40 vojáků,“ napsal.

V příspěvku Jermak uvedl, že 14 z navrácených vojáků je příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, 4 ze sil teritoriální obrany a po jednom z národní gardy a námořnictva.

V Evropské unii bude velkým tématem to, jakým způsobem pomoci Ukrajině vyrovnat se s následky posledních raketových útoků, mimo jiné na energetické infrastruktuře. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Rusové systematicky bombardují rozvodnou síť. Některé země, například Německo či Nizozemsko, po útocích urychlily pomoc v podobě dodávek systémů protivzdušné obrany, jiné země hledají možnosti humanitární pomoci.

Debatu v EU čeká Lipavský také ohledně dalšího uvolňování a případně navyšování prostředků z Evropského mírového nástroje, jimiž se hradí vojenská podpora, kterou jednotlivé členské státy dodávají Ukrajině. „Nebude to úplně jednoduchá diskuse, ale pokud má Evropská unie seriózně vykonávat svoji geopolitickou zahraniční politiku, tak to bez těch nástrojů nejde,“ uvedl šéf české diplomacie.

Rusko dnes uvedlo, že na žádost Kremlem dosazeného gubernátora Chersonské oblasti Volodymyra Salda pomůže tamějším obyvatelům opustit region, který je mometálně centerem bojů, informovala agentura AFP. Pro ruskou státní televizi to řekl ruský vicepremiér Marat Khusnullin.

„Vláda přijala rozhodnutí zorganizovat pomoc při odchodu obyvatel (Chersonské) oblasti do jiných regionů země. Všem poskytneme bezplatné ubytování a vše potřebné,“ prohlásil Khusnullin.

Ukrajinský prezident VolodymyrZelenskyj: „Ukrajina má pouze 10 % potřebné protivzdušné obrany.“

„Bojujeme s velkým státem, který má velké množství vybavení a raket,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého vystoupení na shromáždění Rady Evropy 13. října.

Rovněž poděkoval západním zemím za dodávky vybavení Ukrajině. Dodal, že očekává silnou podporu ze strany Francie a Itálie.

Evropská unie zatím nemá společný názor na možnost zřídit kvůli válce na Ukrajině zvláštní tribunál a prosazuje, aby napadená země přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Uvedli to dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a eurokomisař Dider Reynders po ministerské radě v Lucemburku. Reynders naznačil, že první případy spojené s válkou by se k ICC mohly dostat před koncem roku.

„Chceme maximálně využít veškeré existující nástroje,“ uvedl eurokomisař Reynders. Ten se tento týden vrátil z Kyjeva a uvedl, že tam znovu apeloval na to, aby Ukrajina ratifikovala takzvaný Římský statut a připojila se tak k ICC. 

Moskva má výhrady k dohodě o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Rusko tvrdí, že není dodržována část dohody týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin. Na základě dohody vyjednané v červenci, která má platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna. O uplatňování dohody o vývozu obilí dnes jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Astaně.

Příspěvek na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech a hotelech se nyní týká zhruba 70.000 běženců. ČTK to sdělilo ministerstvo vnitra. Vládě navrhuje od listopadu příspěvek kvůli inflaci a zvyšování cen energií navýšit o sto korun. Krajským či obecním zařízením by stát mohl na osobu na den posílat 300 korun místo nynějších 200 korun, soukromým provozovatelům 350 korun. Za červenec kraje žádaly na příspěvek celkovou sumu 411,46 milionu korun.

Rusko ostřelovalo západní část Ukrajiny. Východně od Lvova ruské síly zasáhly armádní objekt, uvedl podle Unian šéf lvovské oblastní správy.

Použití jaderných zbraní by mělo pro Rusko vážné důsledky, řekl Stoltenberg. Moment, kdy by jaderné zbraně využilo NATO, je extrémně vzdálený, dodal.

Rusko uvedlo, že si v těchto dnech předvolalo diplomaty z Německa, Dánska a Švédska, aby si u nich stěžovalo na to, že Moskva ani ruský plynárenský gigant Gazprom nebyly přizvány k vyšetřování případů poškození potrubí plynovodů Nord Stream. Na svých internetových stránkách o tom informuje ministerstvo zahraničí v Moskvě.

Zástupce ministerstva podle prohlášení velvyslancům řekl, že pokud bude ruským expertům odepřen přístup k vyšetřování, "bude Moskva předpokládat, že tyto země něco skrývají nebo kryjí pachatele těchto teroristických činů". Pokud po příčinách poškození nebudou pátrat i zástupci Ruska, "Moskva by výsledky takového pseudovyšetřování samozřejmě neuznala", uvedlo ministerstvo zahraničních věcí.

Na Ukrajinu se při výměně zajatců vrátilo z Ruska dalších 20 lidí, uvedl dnes šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jde o druhou výměnu v tomto týdnu.

„Podařilo se nám osvobodit 20 lidí ze zajetí. Je to 20 příběhů hrdinů – 14 vojáků ozbrojených sil Ukrajiny, čtyři členové teritoriální obrany, jeden příslušník národní gardy a jeden příslušník námořnictva," informoval Jermak v příspěvku na twitteru, kde také zveřejnil fotografii skupiny mužů jedoucích autobusem. Již v úterý Jermak informoval o výměně 32 vojáků.

Dosud největší známá výměna mezi Ukrajinou a Ruskem se uskutečnila koncem září. Ukrajině se tehdy podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné.

Druhým dnem dnes pokračuje jednání ministrů obrany členských států NATO v Bruselu

Rumunsko se přidalo k mezinárodnímu týmu unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, který se zabývá vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině. Kvůli vyšetřování spojily už v březnu své síly Ukrajina, Litva a Polsko, později se k nim připojily Estonsko, Lotyšsko a Slovensko. Cílem spolupráce je usnadnit shromažďování důkazů a výměnu informací o jednotlivých případech.

Evropská komise dala najevo, že pro stíhání pachatelů válečných zločinů by měly členské státy využít stávajících soudů – tedy těch národních a také Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Evropský parlament minulý týden v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Vznik zvláštního tribunálu podporuje i Kyjev.

Investiční rating Ruska a Ukrajiny patří už půl roku k nejhorším na světě. V důsledku války, které v únoru zahájilo Rusko, panuje v obou zemích obrovská nejistota ohledně očekávané návratnosti investic. Vyplývá to z hodnocení rizikovosti zemí poradenské firmy Dun & Bradstreet.

Hodnocení rizikovosti zemí společnosti Dun & Bradstreet poskytuje mezinárodní srovnávací hodnocení rizikovosti podnikání v jednotlivých zemích. Jeho cílem je předpovědět riziko země, zejména pokud jde o návratnost investice v horizontu dvou let.

V Česku na konci září pracovalo 88.900 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku invaze práci mělo celkem 131.700 běženců, sdělila ČTK mluvčí úřadu práce.

Ruskem dosazený gubernátor Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny Volodymyr (Vladimir) Saldo dnes požádal ruské vedení, aby pomohlo s odjezdem obyvatel této nedávno anektované oblasti do bezpečnějších regionů Ruska. Uvedla to ruská agentura Interfax. Cherson čelí prakticky každodennímu ostřelování ze strany postupujících ukrajinských vojsk.

Saldo v minulosti býval starostou Chersonu a ukrajinským poslancem. Jeho krajané, věrní Kyjevu, jej pokládají za zrádce a kolaboranta, odboj se pokusil o jeho likvidaci. Minulý měsíc se dokonce v ruských médiích objevily zprávy o Saldově otravě a smrti, které se ale nepotvrdily. Ukrajinské úřady jej stíhají za vlastizradu, Evropská unie a Spojené státy na něj uvalily sankce.

Polsko začalo s opravou poškozené severní větve ropovodu Družba, kterou proudí ropa z Ruska do Německa. Úřady také potvrdily dosavadní předpoklady, že nic neukazuje na sabotáž, informovala dnes agentura Reuters. Provozovatel ropovodů PERN zjistil únik ropy v potrubí zhruba 70 kilometrů od města Plock ve středním Polsku v úterý večer. Jižní větev ropovodu, která přivádí ropu i do České republiky, je v pořádku.

Estonsko schválilo nový balíček vojenské pomoci Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že Ukrajině pošlou zimní výstroj, vybavení a munici co nejdříve.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.

„Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan podle agentury RIA Novosti. Turecký prezident podle agentury TASS vyjádřil odhodlání napomoci jak prodloužení dohody o obilném koridoru pro vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, tak vývozu potravin a hnojiv z Ruska, především do chudých zemí přes Turecko.

Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení „částečné“ mobilizace, upozornila dnes ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.

„Vojenská správa bohužel potvrdila informaci o smrti pěti obyvatel jižního Uralu, povolaných z korkinského vojenského komisařství. Poskytneme veškerou nezbytnou pomoc příbuzným a blízkým našich vojáků,“ sdělili dnes gubernátor a regionální vláda uralskému serveru 74.ru. Také slíbili vyplatit pozůstalým po milionu rublů (asi 400.000 Kč) jako dodatečný příspěvek k odškodnění, které by měli dostat z federálního rozpočtu.

Rusko obnovilo automobilovou dopravu přes Kerčský most, který minulý týden poškodila exploze, na přepravu trajektem ve směru na nezákonně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym ale nyní čeká podle ruských médií více než tisíc nákladních vozidel. Fronty u mostu ukazují i dnes zveřejněné satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies, na kterých je vidět i poškození silniční a železniční části mostu.

Česká republika je zastáncem toho, aby Evropská unie nastavila systém pravidelné a předvídatelné finanční podpory Ukrajině. Země čelící ruské vojenské invazi se bez podpory neobejde a je potřeba do financování vnést větší řád, řekl dnes ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) novinářům na briefingu k nadcházejícímu jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Podle Beka je nutné vyřešit hlavně zdroj financování.

„Jaderný útok proti Ukrajině nevyvolá jadernou, ale silnou vojenskou reakci,“ řekl vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v televizi obvinil Západ, že „protiruskou“ rezoluci prosadil ve VS OSN „diplomatickým terorem“. „Západ uplatnil metody diplomatického teroru, nestoudně a neskrývaně vykrucoval ruce a vyhrožoval všemožnými tresty rozvíjejícím zemím,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. „Pouze takovým neskrývaným vydíráním a hrozbami se podařilo zajistit výsledek. Všichni o tom velmi dobře víme. Prohlášení Američanů, že ‚nikoho nepřemlouvali, všichni hlasovali samostatně‘, jsou lež. Sami si to uvědomují,“ dodal.

Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že kvůli válce muselo opustit své domovy dalších sedm milionů lidí, kteří však zůstali na Ukrajině. Z těch, kdo uprchli za hranice i na bezpečnější místa na Ukrajině, se do konce srpna domů vrátilo zhruba šest milionů lidí.

Šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom Petro Kotin podle agentury Reuters odmítl, že by ruské palivo bylo potřeba. „Jenom přípravy na přechod z jednoho dodavatele na druhého trvá okolo tří let,“ uvedl Kotin, podle kterého z ruské strany přichází řada falešných zpráv a fám. V Záporožské jaderné elektrárně jsou podle něj čerstvě doplněné zásoby jaderného paliva.

Francie dnes poprvé začala posílat zemní plyn přímo do Německa, aby mu pomohla mírnit dopady krize na energetickém trhu. Oznámil to francouzský provozovatel plynovodní sítě GRTgaz. Německo na oplátku posílá do Francie elektřinu, které má tato země aktuálně nedostatek, zejména kvůli odstávce zhruba poloviny jaderných reaktorů.

Ruský soud v sibiřském městě Ťumeň zastavil stíhání ženy obviněné z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že křídou napsala na asfalt nápis „Nět v...e!“. To si policie vyložila jako „Ne válce!“. Třicetiletá Alisa, které hrozila pokuta až 50.000 rublů (asi 20.000 Kč), se ale hájila tím, že její nápis měl znamenat „Nět voble!“, protože nesnáší tuto rybu, známou v Česku jako plotice západokaspická (latinsky Rutilus caspicus). Soudce tuto argumentaci uznal, uvedl dnes server Meduza s odvoláním na místní média.

Ruští vojáci očekávají boj v Chersonu. Ruské síly se začaly připravovat na evakuaci některých civilistů z okupovaného Chersonu, což znamená, že „předpokládají boj zasahující až do samotného města Cherson“, uvedlo ministerstvo obrany Spojeného království.

Po svém ústupu asi 20 kilometrů na sever od sektoru Cherson se ruské jednotky mohou pokusit vybudovat novou frontovou linii západně od vesnice Mylove.

Francie nepoužije jaderné zbraně proti Rusku, pokud se Putin rozhodne zahájit jaderný úder proti Ukrajině, řekl prezident Macron v rozhovoru pro France 2.

Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.

„Náklady na ukrajinské uprchlíky budou nižší, než se původně očekávalo. Možná nepřesáhnou jednu miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Ukrajinští uprchlíci se rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada Čechů je ubytovala zdarma,“ uvedl Stanjura.

Následky dnešního ranního útoku ruských sil v Mykolajivu. 

Po ústupu ruských vojsk v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o asi 20 kilometrů na počátku října se okupační úřady nejspíše připravují na to, že se boje s ukrajinskými jednotkami přenesou přímo do ulic Chersonu. Ve svém  pravidelném přehledu to uvádí britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Ruské útoky zranily 2 osoby v Charkovské oblasti, zabily nejméně 1 v Mykolajivské oblasti. Za posledních 24 hodin ruské síly ostřelovaly několik osad v Charkovské oblasti a zranily dva muže, oznámil guvernér oblasti Oleh Syniehubov.

Rusko také vypálilo osm raket S-300 na Mykolajiv, které zasáhly výškový bytový dům. Útok zabil jednoho a zranil dva civilisty, včetně 11letého chlapce.

Ruský plynárenský gigant Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Po setkání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem to uvedl maďarský ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó. Maďarsko tak podle něj nebude muset omezovat spotřebu plynu.

„Gazprom potvrdil závazek dlouhodobě provozovat TurkStream. Tento závazek potvrdil s ohledem na dlouhodobou předvídatelnost dodávek do Maďarska,“ uvedl Szijjártó ve videozáznamu zveřejněném na facebooku. 

Česko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to před začátkem dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí.

„Opakovaně se snažím, abychom rozpohybovali Evropskou komisi k podpoře, aby vyčlenila prostředky. Nikoliv jen flexibilita a že je možné využít končící či nové programovací období (nynější prostředky z fondů). To je hezké a operativní, ale potřeba je tak velká - a ukazuje, že i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž,“ uvedl Jurečka. Podle něj je důležité, aby komise „dokázala uvolnit speciální balíček“ ke zvládání uprchlické vlny.

Německo a 13 dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Podle agentury Reuters to dnes oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je „jasným vzkazem“ Moskvě, že Rusko nemůže „vymazat suverénní stát z mapy“. Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na twitteru napsala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde. Výsledek hlasování přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle dalších západních představitelů rezoluce vyslala signál mezinárodní jednoty a podpory Kyjevu.

Ukrajinská armáda zničila 5 muničních skladů na jihu Ukrajiny. Ukrajinské operační velitelství „Jih“ oznámilo, že ukrajinské síly také zabily 36 ruských vojáků a zničily tank, dva nákladní vozy s palivem, dvě obrněná vozidla, tři dělostřelecké systémy a čtyři vrtulníky. Ukrajinské síly také údajně 12. října sestřelily čtyři ruské kamikadze drony nad Vinnyckou oblastí a jedno v Čerkaské oblasti.

Americká společnost Maxar zveřejnila nové snímky poškozeného Krymského mostu. 

Z trosek obytného domu v Mykolajivu se podařilo zachránit 11letého chlapce. Dítě strávilo pod troskami 6 hodin. Nyní je mu poskytována lékařská pomoc. Pátrání po dalších 7 lidech pokračuje.

Po vyčerpání současných zásob přejde Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na ruské jaderné palivo. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na představitele ruské společnosti Rosenergoatom, která je součástí energetické divize koncernu Rosatom. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden nařídil vládě převést elektrárnu do ruského vlastnictví, Západ ji nadále považuje za ukrajinský majetek.

Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pohonné hmoty začaly zdražovat od začátku října po zvýšení spotřební daně z benzinu. Analytici podobný vývoj očekávali.

Podle starosty Ivana Fedorova ruští okupanti v Melitopolu požadují, aby zaměstnanci městských podniků získali ruské pasy. Pokud lidé odmítnou, hrozí jim propuštění a nemožnost najít zaměstnání jinde.

Dvě horní patra obytného domu v Mykolajivu byla zničena v důsledku ruského útoku. Pod troskami jsou lidé.

Velká Británie dodá Ukrajině rakety protivzdušné obrany. Britský ministr obrany Ben Wallace řekl, že Spojené království dodá na Ukrajinu rakety AMRAAM.

„Poslední nevybíravé údery Ruska na civilní oblasti na Ukrajině zaručují další podporu těm, kteří se snaží bránit svůj národ. Takže dnes jsem povolil dodávky protiletadlových raket AMRAAM na Ukrajinu,“ řekl Wallace, píše The Guardian. „Tyto zbraně pomohou Ukrajině bránit její nebe před útoky a posílí jejich celkovou protiraketovou obranu spolu s americkými NASAMS,“ dodal.

Starosta Mykolajivu Oleksandr Senkevych hlásí, že pětipatrová obytná budova byla poškozena v důsledku ruského útoku.

Rusové zřejmě přivedli na okupovaná ukrajinská území íránské vojáky spojené s islámskými revolučními gardami, aby naučili ruskou armádu používat útočné bezpilotní letouny Šahíd-136. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). 

V noci na čtvrtek Rusové ostřelovali města Mykolajiv a Nikopol na jižní Ukrajině. V Mykolajivu byla zasažena pětipatrová obytná budova. Dvě horní patra byla zcela zničena. Na místě zasahují záchranáři.

Rusové také za pomoci dronů zaútočili na cíle v Kyjevské oblasti. Potvrdil to šéf kyjevské regionální vojenské správy Oleksij Kuleba. Bližší informace o útoku zatím nejsou známy.

Obec Nikopol se již dříve stala terčem ruských útoků, a to včetně zápalné munice.

Bělorusko se postavilo proti Zelenského návrhu, aby byla na hranicích s Ukrajinou rozmístěna mezinárodní pozorovatelská mise. Běloruský ministr zahraničních věcí Volodymyr Makei uvedl, že pokud bude mise zástupců západních zemí umístěna na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem, znamenalo by to „skutečné zapojení těchto třetích zemí do ukrajinského konfliktu“, píše web Ukrajinska Pravda s odvoláním na běloruskou agenturu Belta.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v Kazachstánu setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecký prezident by během setkání mohl přijít s návrhy týkajícími se urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl podle agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. 

Ruský prezidentský poradce Ušakov ve středu připomněl, že Turecko pomohlo v létě dojednat takzvanou obilnou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nyní se mluví o tom, že Turci mohou přijít s dalšími iniciativami v kontextu urovnání ukrajinského konfliktu," řekl Ušakov. 

Británie daruje Ukrajině rakety protivzdušné obrany schopné sestřelovat řízené střely. V noci na dnešek to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Rakety středního doletu AMRAAM by měl Kyjev převzít v nadcházejících týdnech, uvedla agentura Reuters.

„Nevybíravé ruské útoky na civilní oblasti na Ukrajině opravňují k další podpoře těch, kteří chtějí bránit svůj národ,“ uvedl Wallace. Rakety AMRAAM je podle Londýna možné používat se systémy NASAMS, které slíbil dodat Washington. Londýn dodá také stovky dalších raket protivzdušné obrany jiných typů, bezpilotní letouny a 18 houfnic.

O připravenosti jaderného odstrašení Severoatlantické aliance na potenciální ruskou nukleární hrozbu budou dnes hovořit ministři obrany členských zemí. Během závěrečného dne dvoudenního jednání v bruselské centrále NATO proberou také možnosti lepší ochrany kritické infrastruktury aliance před možnými útoky.

Aliance podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga monitoruje ruský jaderný arzenál a nezjistila žádnou nebývalou aktivitu. Spojenci chtějí bez ohledu na hrozbu ze strany Moskvy příští týden uspořádat cvičení prověřující připravenost možné jaderné odvety, do něhož se zapojí armády téměř poloviny ze 30 členů NATO. 

Ministři a ministryně práce a sociálních věcí z členských zemí EU se dnes sejdou v Praze na dvoudenním zasedání. První den se zaměří na podporu zaměstnávání ukrajinských uprchlíků, druhý den se pak budou věnovat debatě o opatřeních ke zmírnění dopadů drahých energií. Akce je součástí českého předsednictví, jednání bude řídit český ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračuje naše online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.