Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od úterního rána.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka stíhaček na Ukrajinu vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení, napsala agentura AFP. „Nic není v principu zakázáno,“ řekl o dodávce bojových letounů Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Stanovil však některé podmínky. Dodávka by nesměla vést ke zvýšení intenzity konfliktu, letouny by nesměly být použity pro útoky na ruské území a poskytnutí strojů by nesmělo oslabit bojeschopnost francouzského letectva.

V několika městech v okolí Kyjeva, mimo jiné v Irpini a Buče, se objevily obrazy umělce známého pod pseudonymem TVBoy. Nejde o první takové umění na Ukrajině - už dřívě tady několik děl zanechal Banksy.

USA nedodají Ukrajině letouny F-16, o které Kyjev žádá, řekl americký prezident Joe Biden. O poskytnutí bojových letounů mluví ukrajinští představitelé. Podle tisku po schválení dodávek těžkých tanků o tom debatují i západní spojenci Ukrajiny. O víkendu deník El País citoval mluvčího ukrajinského letectva, podle kterého Kyjev nejvíce stojí o stroje americké výroby F-16. Jako alternativy uvedl francouzské stíhačky Rafale a švédské stroje Jas-39 Gripen.

Klíčové boje se stále vedou kolem Bachmutu. Město už Rusové mnohaměsčním ostřelováním prakticky srovnali se zemí. Ukrajinští obránci ho ale stále mají pod kontrolou.

Ruská vláda dnes zakázala domácím vývozcům ropy a celním orgánům akceptovat cenový strop na ruskou ropu zavedený západními zeměmi. Vládní opatření má pomoci prosazovat prosincový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který od 1. února na dobu pěti měsíců zakazuje vyvážet ruskou ropu a ropné produkty do zemí, které cenový strop uplatňují, napsala agentura Reuters.

Černochová s Fialou a Pavlem slavili 30 let od vzniku armády. „Zaslouží si úctu a vybavení.“

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

Dodání strojů Abrams na Ukrajinu minulý týden oficiálně schválil americký prezident Joe Biden. Jejich vyslání do napadené země přitom Washington zpočátku odmítal. Americký ministr obrany Lloyd Austin argumentoval, že jejich ovládání je příliš složité a že Ukrajina má dostatek obrněných vozidel sovětského typu.

Pokud jde o časový rámec, dodání tanků Challenger se alespoň soudě podle dnešního vyjádření britského ministra obrany v britském parlamentu proti původně avizovanému březnu posouvá. „Bude to do léta nebo do května. Pravděpodobně kolem Velikonoc,“ citovala Wallace stanice Sky News. 

Spojené státy podle deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího.

Dánská premiérka byla na návštěvě na Ukrajině. Prezident Volodomyr Zelenskyj ji provedl po Mykolajivu, kde jí mimo jiné ukázal i rozbombardované sídliště. 

Ruská automobilka Avtotor dnes ve své továrně v Kaliningradu zahájila výrobu vozů čínské značky Kaiyi. Informovala o tom agentura Reuters. Čínské značky se staly důležitými hráči na ruském automobilovém trhu po odchodu západních výrobců po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

V minulosti Avtotor vyráběl automobily německé značky BMW a jihokorejských značek Hyundai a Kia.Avtotor má nyní smlouvy také s dalšími dvěma čínskými automobilkami. Gubernátor Kaliningradské oblasti Anton Alichanov v prosinci uvedl, že podnik plánuje v letošním roce vyrobit zhruba 50.000 automobilů.

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

„Rozvoj a podpora ukrajinského trhu bezpilotních letounů je v současné době jednou z klíčových aktivit ministerstva obrany,“ napsal Reznikov. „V roce 2023 zvýšíme nákup bezpilotních letounů pro ukrajinské ozbrojené síly. Na tento segment plánujeme vyčlenit přibližně 20 miliard hřiven,“ dodal.

Záporožská oblast je viditelně poničená válkou. 

Rusko a Írán propojily bankovní systémy, informuje The Kyiv Independent. Teherán a Moskva podepsaly 29. ledna dohodu o propojení jejich mezibankovních komunikačních a převodních systémů s cílem stimulovat obchodní a finanční transakce, uvedla dále agentura.

Ceny ropy na začátku nového týdne klesají. Přispívá k tomu blížící se další zvýšení úrokových sazeb v největších ekonomikách a také známky silného vývozu suroviny z Ruska. Tyto skutečnosti podle analytiků kompenzovaly tlak na zvýšení cen způsobený obavami z rostoucího napětí na Blízkém východě kvůli útoku dronů v Íránu a nadějí na zvýšení poptávky v Číně.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 17:00 SEČ vykazovala pokles přibližně o 0,4 procenta zhruba na 86,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 0,3 procenta a obchodovala se za 79,45 USD za barel.

Investoři očekávají, že americká centrální banka (Fed) ve středu zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Následující den se očekává zvýšení základní sazby o půl procentního bodu od britské centrální banky a také od Evropské centrální banky (ECB). Případná odchylka od tohoto scénáře by mohla trhy rozkolísat. Obchodníky také uklidnily náznaky vysokých dodávek suroviny z Ruska, a to i navzdory zákazu EU a cenovému limitu na ruskou ropu zavedenému zeměmi G7 kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Francie a Austrálie budou spolupracovat při výrobě nábojů pro Ukrajinu, která se už téměř rok brání ruské agresi. Společný projekt dnes na tiskové konferenci po jednání v Paříži představili francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho australský protějšek Richard Marles.

„Společně vyrobíme několik tisíc nábojů ráže 155 milimetrů,“ uvedl Lecornu. Marles hovořil o projektu „za několik milionů (australských) dolarů“ a „nové spolupráci australského a francouzského obranného průmyslu“.

Deset let za mřížemi až doživotí hrozí třem žákům osmé třídy z města Čechov u Moskvy, které zadržela tajná služba FSB. Ta má podezření, že na zakázku ze sociální sítě spáchali sabotáž na železniční trati mezi Moskvou a Kurskem - městem nedaleko hranic s Ukrajinou. O případu dnes informoval ruský server RBK.

V případě diverze a terorismu mají v Rusku trestní odpovědnost osoby, které dosáhly 14 let a starší. FSB je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB.

Osmáci z Čechova podle vyšetřovatelů FSB „zorganizovali poškození objektů dopravní infrastruktury“ za peněžní odměnu, kterou jim přislíbily neznámé osoby na sociální síti Telegram. Žáci si navíc natočili na mobilní telefon, že zakázku splnili podle instrukcí. Počínání žáků lze podle vyšetřovatelů pokládat za teroristický čin anebo diverzi. 

Rusko předstihlo Čínu a stalo se největším investorem v Íránu. S odvoláním na íránský list Donjá-je eqtesád o tom informovala agentura Bloomberg. Podle údajů státní Organizace pro investice a ekonomickou a technickou pomoc Íránu Rusko od nástupu vlády prezidenta Ebrahíma Raísího v srpnu 2021 investovalo do dvou ropných projektů v západní provincii Ílám zhruba 2,7 miliardy USD (59,2 miliardy Kč).

Dalšími velkými investory byly Spojené arabské emiráty, Afghánistán, Turecko a Čína. Čína sice měla „více kapacity“, ale loni snížila výdaje a omezila je pouze na logistická centra nebo zařízení na hranicích, která souvisejí s jejím vlastním vývozem do Íránu.

Írán a Rusko výrazně posílily vzájemné vztahy po invazi ruských vojsk na Ukrajinu koncem loňského února. Uskutečnilo se také několik návštěv vysoko postavených představitelů obou zemí, Teherán a Moskva uzavřely i řadu smluv o rozšíření obchodní a vojenské spolupráce.

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem, řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Ankara Švédsko kritizuje kvůli tomu, že podle ní poskytuje útočiště radikálům ze zakázané Kurdské strany pracujících (PKK). Tento měsíc navíc zrušilo únorové rozhovory se Švédskem i Finskem, když krajně pravicový politik při protestu ve Stockholmu spálil kopii koránu.

Finští představitelé minulý týden uvedli, že by mohli usilovat o vstup do aliance i bez Švédska. Dnes ale Haavisto mluvil trochu jinak. „Naše velké přání je stále vstoupit do NATO spolu se Švédskem,“ poznamenal na tiskové konferenci v Helsinkách. „Všem našim budoucím partnerům v NATO, včetně Maďarska a Turecka, jsme zdůraznili, že bezpečnost Finska i Švédska jdou dohromady,“ řekl také. Časově za milník považuje červencový summit NATO ve Vilniusu. Turecko v květnu čekají prezidentské a parlamentní volby a podle pozorovatelů bude do té doby těžké dosáhnout pokroku, uvedl Reuters.

Gubernátor ruské Bělgorodské oblasti, sousedící s Ukrajinou, informuje o bombardování několika obcí. „Fragmenty dělostřeleckých granátů poškodily šest soukromých domů. Destrukce byla zdokumentována: Od rozbitých oken po poškozené střechy a fasády,“ napsal gubernátor Vjačeslav Gladkov na Telegram a přidal fotky z obce Bezljudovka. Pod palbou ukrajinské armády se prý octly i další vsi v Šebekinském obvodě. Hlásí dva středně raněné.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzal do Mykolajivu představitele dánské vlády. Premiérce Mette Frederiksenové a ministrovi obrany Jakobu Ellemannovi-Jensenovi ukázal poškozené paneláky, nemocnici či sklady slunečnicového oleje v Mykolajivu. Právě v dodávkách této komodity je ukrajinský export pro Evropu ohromně důležitý.

Prezident Miloš Zeman v Bělehradě ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Díky své neutralitě by se podle něj mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem. Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče mají Česká republika a Srbsko stejný názor na ruskou agresi a územní integritu Ukrajiny. 

Podle srbského prezidenta panuje mezi ČR a Srbskem shoda ohledně ruské agrese na Ukrajině. Řekl, že Srbsko uznává teritoriální integritu Ukrajiny, včetně například Donbasu a Krymu. Zároveň požádal o pochopení, že se Srbsko kvůli své situaci nepřipojilo k protiruským sankcím.

Zeman řekl, že si váží toho, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. „Nelze připustit, aby jakákoli země bezdůvodně napadla svého souseda,“ podotkl. Poznamenal, že by se Srbsko díky své neutrální pozici mohlo stát zprostředkovatelem mezi Ukrajinou a Ruskem, dalšími zeměmi by mohly být Čína a Turecko. „Právě neutrální pozice Srbska, kdy třeba není podporovatelem sankcí, může být svým způsobem výhodou pro případnou roli mediátora, protože zprostředkovatel nesmí zastávat pozice jedné, nebo druhé strany,“ řekl Zeman.

Nejméně jednoho mrtvého si dnes dopoledne vyžádalo ruské ostřelování ukrajinského města Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. 

„Nepřítel dnes okolo 10:20 (9:20 SEČ) ostřeloval Vovčansk. Bohužel v důsledku ostřelování zahynul muž ve věku 62 let. Kromě toho byla zraněna žena ve věku 82 let. Lékaři jí nyní poskytují nezbytnou pomoc,“ oznámil Syněhubov. Vovčansk, který leží hned u hranic s Ruskem, je ostřelován prakticky denně, dodala agentura Ukrinform.

Podobně Rusové neustávají ani v ostřelování Chersonu a dalších měst a obcí na pravém břehu Dněpru v osvobozené části Chersonské oblasti; ruská palba během uplynulého dne zabila tři civilisty a dalších osm zranila, napsala Ukrajinska pravda.

Největší ruská automobilka AvtoVAZ se momentálně potýká s nedostatkem materiálů pro lakovnu, a tak u prodejců automobilů Lada si nyní lze tyto vozy objednat jen v bílé, černé a tmavozelené barvě, napsal hospodářský list Vedomosti. Jde podle něj o důsledek západních sankcí, uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu.

V jiné barvě lady nebudou dříve než v březnu, jiné zdroje deníku ale počítají s omezenou barevností přinejmenším do konce čtvrtletí – a v delším horizontu výrobce informace neposkytuje. „Jsme v stálém kontaktu s dodavateli, abychom dosáhli pravidelných dodávek. Počítáme s vyřešením tohoto problému v nejbližších týdnech,“ uvedl mluvčí automobilky.

Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta hrubého domácího produktu, oznámil premiér Mateusz Morawiecki. Řekl, že v době ruské agrese proti Ukrajině Polsko musí urychlit zbrojení. Členské země NATO, mezi něž Polsko patří, mají ročně na obranu vydávat dvě procenta HDP.

Podle Morawieckého je prioritou jeho vlády zvětšení síly polské armády a posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území. „Poláci nás pověřili vládnutím v těžkých časech, válka na Ukrajině vede k tomu, že musíme zbrojit ještě rychleji,“ řekl Morawiecki a dodal, že Polsko letos možná v percentuálním vyjádření k HDP vydá nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance.

Agentura PAP připomíná, že Polsko v poslední době udělalo několik velkých vojenských nákupů. Šlo o americké tanky Abrams a raketomety HIMARS nebo tanky, bojové letouny a houfnice z Jižní Koreje.

Kvůli podezření ze špionáže pro Rusko byli ve Slovinsku zatčeni dva cizinci, kteří se vydávali za obchodníky se starožitnostmi. Podle úřadů jsou státními příslušníky třetích zemí a nevystupovali jako ruští občané, informovala dnes agentura STA.

Zatčení se odehrálo 5. prosince 2022, úřady o něm ale z bezpečnostních důvodů informovaly až nyní. Oba zadržení jsou podle slovinské prokuratury nyní ve vazbě. Pokud budou odsouzeni, hrozí jim až osm let vězení. Podle informací deníku Delo měl nejméně jeden ze zatčených argentinské občanství.

Server Siol.net uvedl, že odhalená skupina vyvíjela činnost nejen ve Slovinsku, ale i v zahraničí. Operaci provedla slovinská tajná služba SOVA ve spolupráci s kriminální policii a podílely se na ní také partnerské zpravodajské služby v zahraničí.

Britský expremiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson prý tehdy Putina ve „velmi dlouhém“ hovoru loni v únoru varoval, že případná válka bude „naprostou katastrofou“; podle západních tajných služeb se už k invazi schylovalo. Johnson varoval Putina, že invaze na Ukrajinu povede k západním sankcím a zvýšení počtu vojáků NATO u ruských hranic. Snažil se také odradit Rusko od vojenské akce tím, že Putinovi řekl, že Ukrajina se „v dohledné budoucnosti“ k Severoatlantické alianci nepřipojí.

„V jednu chvíli mi pohrozil a řekl: ‚Borisi, nechci ti ublížit, ale s raketou by to trvalo jen minutu‘ nebo něco takového. Veselé,“ uvedl Johnson pro BBC a připomněl „velmi dlouhý“ a „nanejvýš mimořádný“ telefonát z února 2022, který následoval po jeho návštěvě v Kyjevě. „Ale myslím si, že podle velmi uvolněného tónu, který nasadil... si s mými pokusy přimět ho k jednání jen hrál,“ dodal. Putin se podle Johnsona během hovoru choval „velmi familiárně“.

Kreml reagoval, že Johnson lže. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že co Johnson uvedl, není pravda, „přesněji řečeno, je to lež“.

Ruské ztráty podle generálního štábu Ukrajiny: Za poslední den narostly o 490 vojáků, čtyři tanky, tři obrněná vozidla atd.

Zpoždění v dodávkách západních raketometů dalekého dostřelu, vyspělých systémů protivzdušné obrany a tanků omezila schopnost Ukrajiny využít ruských neúspěchů k provedení rozsáhlejší protiofenzivy. Upozorňují na to experti amerického Institutu pro studium války (ISW).

Západní debaty o předpokládaných potížích či nemožnosti, aby Ukrajina dobyla zpět podstatnou část území, které se loni zmocnilo Rusko, neberou dostatečně zřetel na to, jak zpoždění Západu v dodávkách nezbytné vojenské výzbroje tyto problémy prohlubují. Pomalé poskytování a doručování pomoci nejsou jedinými faktory, které omezují schopnost Ukrajiny zahájit rozsáhlé útočné operace. Přispívají k tomu také zvláštnosti přijímání politických rozhodnutí na Ukrajině, ale v žádné válce nebylo rozhodování bezproblémové, poznamenává ISW.

Nedělní ruské bombardování poničilo i nemocnici v Chersonu. 

Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. Dnes to v rozhovoru s agenturou RIA Novosti řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.

„Od Západu nic nechceme, chceme mít klid. NATO se však s manickou vytrvalostí, která by šla využít lépe, plíží k ruským hranicím,“ řekl Rjabkov a obvinil Západ, že straší sousedy Ruska. 

K tomu, aby Rusko bylo schopné jednat se Spojenými státy o řešení bilaterálních problémů, bude podle Rjabkova nutné postupovat malými kroky. „Doufáme, že taktika malých kroků nám umožní dojít ke vzájemně přijatelným řešením v nejdůležitějších věcech týkajících se bilaterálních vztahů,“ řekl Rjabkov.

Ruské ministerstvo školství chystá nové středoškolské učebnice dějepisu, jež budou pokrývat i „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. „Budou hotové v březnu, doufám, že od příštího školního roku budou ve školách,“ řekl na videu na sociální síti VK ministr Sergej Kravcov. 

Útok na Charkov, zatím jsou hlášeni tři mrtví.

Další fotografie z útoku na obytný dům v Charkově.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Jižní Koreu, aby navýšila svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Stoltenberg je na návštěvě zemí východní Asie, dnes se z Jižní Koreje přesouvá do Japonska.

„Vyzývám Korejskou republiku, aby pokračovala v otázce konkrétní vojenské pomoci a posílila ji. (...) Ve finále je to vaše rozhodnutí, ale zmíním, že několik spojenců NATO, kteří nechtěli vyvážet zbraně do zemí konfliktu, tuto politiku změnilo,“ řekl Stoltenberg s odkazem na Německo, Švédsko či Norsko při projevu v Soulu. Jižní Koreji poděkoval za poskytnutí pomoci, dodal ale, že Kyjev „naléhavě“ potřebuje munici.

Důsledek útoku na obytnou budovu v Charkově.

Ruiny v okupovaném Mariupolu.

Tři lidé byli zraněni a jeden zabit v důsledku ruského úderu na obytnou budovu v Charkově, uvádí regionální vojenská správa.

Ruský prezident Vladimír Putin den před invazí telefonicky vyhrožoval tehdejšímu britskému premiérovi, uvedla BBC s odkazem na chystaný dokument „Putin vs. Západ“. „Borisi, nechci vám ublížit, ale raketou to bude trvat asi minutu,“ řekl prý tehdy Johnsonovi poté, co ho britský premiér varoval, že válka na Ukrajině bude mít katastrofální následky.

Johnson se snažil Putinovi vysvětlit, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a že případná válka na Ukrajině bude pro Rusko znamenat více jednotek NATO u jeho hranic. Nabyl ale dojmu, že vzhledem k klidnému tónu a odstupu, který ruský prezident při jednání zachovával, si Putin jen hrál s Johnsonovými pokusy naklonit si ho.

Ruský pohřební průmysl zažívá nebývalý růst. Pohánějí ho úmrtí v armádě v důsledku téměř rok trvající invaze na Ukrajinu, ale také stále vysoký počet obětí nemoci covid-19. Informoval o tom investigativní zpravodajský web The Insider.

The Insider hovořil se zaměstnanci pohřebních ústavů i krematorií, kteří potvrdili vysokou poptávku jak ze strany zákazníků, tak od těch, kteří by se chtěli zaškolit a sami začít tyto služby poskytovat. „Máme opravdu hodně práce,“ řekl například Boris Jakušin, majitel krematoria ve třetím největším ruském městě Novosibirsku.

Ruská raketa v neděli zasáhla bytový dům v druhém největším ukrajinském městě Charkově. Při zásahu jeden člověk zahynul a několik jich bylo zraněno, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Podle agentury Reuters v obytné budově hoří.

„Nepřátelská raketa zasáhla bytový dům v centru města v Kyjevské čtvrti,“ uvedl Syněhubov na Telegramu. První informace podle gubernátora ukazují, že objekt zasáhla raketaze systému S-300.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes bude pokračovat zpravodajství z válkou zmítané Ukrajiny.