Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující ruskou invazi na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Nedělní výrok brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, vzbudil mezinárodní kritiku. Evropská komise Lulovi vzkázala, že Ukrajina je obětí ruské agrese, Bílý dům zase označil slova brazilského lídra za scestná. Tradiční evropský spojenec Brazílie, Portugalsko, uvedl, že jeho zahraniční politika se liší od té brazilské. Podle Luly Spojené státy a EU konflikt přiživují dodávkami zbraní Kyjevu.

Kancelář generálního prokurátora Ukrajiny zahájila vyšetřování po zveřejnění projektu Gulagu. Jeden z vůdců PMC Oleksij Savichev řekl, že v lednu 2023 hodil 30 granátů do jámy s mrtvými a zraněnými Ukrajinci a Rusy na území Bachmutu a těla pak spálil.

Mluvil také o vraždě 10 teenagerů a více než 20 neozbrojených Ukrajinců na příkaz velení. Další bývalý vůdce, Azamat Uldarov, řekl, že zabíjel děti v Soledaru a Bakhmutu na příkaz. Popsal, jak zabil malou dívku: „Bylo jí pět nebo šest let a já střílel, rozumíte, kontrolní střelu.“ Rozhovor komentoval vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrii Yermak.

V Polsku dnes zemřel dvaašedesátiletý Ukrajinec, který se minulý čtvrtek pokusil upálit před ukrajinským konzulátem v Krakově. Oznámila to mluvčí nemocnice, kde pacient podlehl utrpěným zraněním. Stav popáleného muže byl od počátku kritický.

„Bohužel, navzdory úsilí lékařů-specialistů z malopolského centra pro popáleniny a plastickou chirurgii dnes odpoledne zemřel pacient, který byl 13. dubna převezen do nemocnice v těžkém stavu v důsledku zranění po podpálení se před ukrajinským konzulátem,“ řekla mluvčí specializované krakovské kliniky Edyta Przybylská rozhlasové stanici Radio RMF 24.

Brazilský šéf diplomacie Vieira dnes po jednání s Lavrovem uvedl, že jeho země odmítá „jednostranné sankce“ a podporuje kroky vedoucí k příměří včetně Lulova návrhu vytvořit skupinu zemí, které by zprostředkovaly mírové debaty. Prezident, se kterým se má Lavrov také setkat, dříve uvedl, že by v takové skupině měly být vedle Brazílie také Čína a Indie.

Rusko tvrdí, že bylo loni v únoru donucené na Ukrajině zasáhnout, aby před útlakem bránilo ruskojazyčné obyvatelstvo a aby znemožnilo Západu zneužívat Ukrajinu k ohrožování ruské bezpečnosti. Kyjev a Západ naopak uvádějí, že jde o ničím nepodložené záminky k rozpoutání války, jejímž cílem je obsadit ukrajinské území.

Oleksej Danilov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, během rozhovoru pro Associated Press v Kyjevě řekl, že Ukrajina zahájí protiofenzívu proti ruským jednotkám, až bude připravena. Dodal, že je pouze otázkou času, než k tomu dosáhne potřebné úrovně vojenské připravenosti.

Moskva má zájem, aby konflikt na Ukrajině skončil co nejdříve. Řekl to dnes podle agentury TASS ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který je na návštěvě Brazílie. Prezident této latinskoamerické země Luiz Inácio Lula da Silva v neděli pobouřil mezinárodní společenství výrokem, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev.

„Je jasné, že máme zájem o co nejrychlejší konec konfliktu na Ukrajině,“ řekl šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci se svým brazilským protějškem Mauroem Vieirou. Brazílii poděkoval Lavrov za „pochopení toho, jak situace na Ukrajině vznikla“.

Z Ukrajiny se do zemí EU od února 2022 do letošního ledna dovezlo podle dřívějších informací ministerstva 3,526 milionu tun pšenice, což je meziročně desetkrát více. I dovoz ukrajinské pšenice do Česka několikanásobně vzrostl, a to z 286 tun v roce 2021 na loňských téměř 4000 tun. „Ale ve srovnání s českou produkcí, která činí zhruba 4,8 milionu tun, jde stále o zanedbatelné množství,“ sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Státy EU by podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly měly co nejvíce přispět k vývozu ukrajinské zemědělské produkce do zemí mimo unii. „Jednostranné zákazy jednotlivých zemí ale nic nevyřeší,“ uvedl ministr. Celá EU se podle něj musí shodnout na pravidlech převozu zemědělských komodit z Ukrajiny do evropských přístavů, a z nich pak do mimounijních zemí, které jsou na ukrajinských dodávkách závislé.

Wagnerovec přiznal popravu ukrajinské holčičky a další zvěrstva? „Kvičí, je to malé dítě“

Po sociálních sítích se šíří video s údajným doznáním ruského žoldnéře k zastřelení pěti- či šestileté ukrajinské dívky při dobývání východoukrajinských měst. Video natočila ruská nevládní organizace Gulagu.net s někdejšími trestanci, kteří si vykoupili svobodu tím, že bojovali na Ukrajině v řadách soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina. Azamat Uldarov a Alexej Savičev, omilostnění ruským prezidentem Vladimirem Putinem výnosy z loňského srpna a září, byli povýšeni do řad velitelů a nyní se nacházejí v Rusku, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

Ruské jednotky zasáhly 17. dubna dělostřelectvem okres Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a zranily 42letého civilistu, uvedl guvernér Serhii Lysak.

Snímky z tréninku vojáků NATO.

Ukrajinský ombudsman Dmitrij Lubinec uvedl, že Rusko drží v zajetí více než 20 tisíc ukrajinských civilistů. Číslo vychází z dat od příbuzných. Informuje o tom TV Nexta na twitteru.

Návštěva ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova v Brazílii vyvolala u místních protesty.

Čínský ministr obrany Li Šang-fu po jednání s ruskými představiteli v Moskvě zdůraznil blízké vztahy své země s Ruskem. Podle něj by oba státy měly posílit strategickou komunikaci, informovala dnes agentura AFP.

„Máme velmi silné vazby, které přesahují vojensko-politické spojenectví z dob studené války,“ řekl podle agentury AFP čínský ministr obrany po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a svým ruským protějškem Sergejem Šojguem ve čtvrtek večer. Čínsko-ruské vztahy mají „zvláštní povahu“ a „strategický význam“, zdůraznil dále Li.

Po sociálních sítích se šíří video s údajným doznáním ruského žoldnéře k zastřelení pěti- či šestileté ukrajinské dívky při dobývání východoukrajinských měst. Video natočila ruská nevládní organizace Gulagu.net s někdejšími trestanci, kteří si vykoupili svobodu tím, že bojovali na Ukrajině v řadách soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina.

Azamat Uldarov a Alexej Savičev, omilostněni ruským prezidentem Vladimirem Putinem výnosy z loňského srpna a září, byli povýšeni do řad velitelů a nyní se nacházejí v Rusku, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.

Oba muži vypověděli zakladateli Gulagu.net Vladimiru Osečkinovi podrobnosti o zastřelení desítek ukrajinských dětí a dospívajících, jakož i o vyhození padesátky raněných zajatců do povětří. „Tato doznání nejsou potvrzena z jiných zdrojů,“ upozornil server Meduza.

Za nehorázné označila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí to, že Česko modernizovalo tanky z Maroka a následně je předalo Ukrajině, bránící se již déle než rok ruské agresi. Česko podle mluvčí tyto tanky, modernizované českou zbrojovkou, Maroku zabavilo, aby je předalo „neonacistickému režimu“ v Kyjevě.

„Hledíme na tento otřesný případ jako na další důkaz nepřátelské protiruské politiky českých úřadů, v jejímž rámci se v Praze nestydí porušovat základní normy mezinárodního práva, které upravují obchod se zbraněmi, a zmocňovat se cizího majetku. S lítostí pozorujeme, jak se opakuje smutná zkušenost z druhé světové války, kdy české podniky jako součást vojenskoprůmyslového komplexu nacistického Německa ustavičně zásobovaly třetí říši zbraněmi pro válku proti Sovětskému svazu,“ prohlásila diplomatka podle státní tiskové agentury TASS.

Nedělní výrok brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, že za válku na Ukrajině mohou Moskva i Kyjev, vzbudil mezinárodní kritiku. Evropská komise Lulovi vzkázala, že Ukrajina je obětí ruské agrese, uvedla dnes agentura EFE. Tradiční evropský spojenec Brazílie, Portugalsko, uvedl, že jeho zahraniční politika se liší od té brazilské. Podle Luly Spojené státy a EU konflikt přiživují dodávkami zbraní Kyjevu.

Lula pronesl svá slova v neděli při návratu z Číny, kde jednal se svým protějškem Si Ťin-pchingem. „Rozhodnutí válčit přijaly obě země. Jednáme o vytvoření skupiny zemí, které nemají co do činění s válkou,“ řekl Lula. Brazilský prezident již v minulosti mluvil o svém záměru vytvořit skupinu států, jejímž cílem by mělo být zprostředkování a moderování jednání o míru. Podle Lulových představ by ve skupině měly být vedle Brazílie také Čína a Indie.

Rusko během uplynulých 24 hodin podniklo útoky v Charkovské, Záporožské, Sumské, Černihovské, Dněpropetrovské, Chersonské a Doněcké oblasti, při nichž byli zraněni tři lidé.

V Záporožské oblasti byl zraněn 61letý muž, když Rusko zahájilo vlnu raketových, dělostřeleckých a dronových útoků, které zasáhly domy. Mezitím byli v Dněpropetrovské oblasti ve střední Ukrajině zraněni dva lidé včetně jedné ženy, která byla hospitalizována. Poškozen byl kostel, pět domů a elektrické vedení.

Ruská těžba ropy by podle předpovědi měla zůstat stabilní až do roku 2025. Moskva si také plánuje vytvořit zásoby, aby byly její dodávky odolnější. Uvedl to dnes náměstek ministra energetiky Pavel Sorokin. Rusko se rozhodlo snížit do konce letošního roku těžbu ropy o 500 000 barelů denně, aby podpořilo cenu. Ta je důležitým zdrojem příjmů rozpočtu.

Ruská těžba ropy se ukázala být odolná vůči západním sankcím a nevyplnily se prognózy jejího prudkého poklesu. Minulý měsíc banka JP Morgan uvedla, že Rusko bude schopné udržet svou těžbu na úrovni z doby před konfliktem na Ukrajině díky stabilní poptávce z Číny a Indie.

Velvyslankyně USA v Rusku mohla poprvé navštívit vězněného novináře Evana Gerškoviče. Oficiální účet velvyslanectví na twitteru uvedl, že velvyslankyně Lynne Tracyová ho navštívila ve věznici Lefortovo. Je to poprvé, co USA umožnily konzulární přístup od doby, kdy byl Gerškovič zatčen na základě obvinění ze špionáže. Tracyová sdělila, že novinář je „v dobrém zdravotním stavu a zůstává silný“.

Od začátku ruské invaze je na Ukrajině hlášeno přes 750 civilních obětí min. Ve své dnešní analýze o vývoji bojů to uvedlo britské ministerstvo obrany, podle něhož jsou v tomto ohledu nejpostiženější Chersonská a Charkovská oblast. Loni na podzim ukrajinská protiofenziva přiměla ruské jednotky ke stažení z většiny dříve okupované části Charkovské a také z pravobřežní (západní) části Chersonské oblasti.

„S příchodem jara a větším počtem lidí zapojených do zemědělských činností se riziko incidentů mezi civilisty kvůli minám zvýší,“ uvádí britský resort obrany. Každá osmá oběť min na Ukrajině je podle něj dítě. Ze zprávy nicméně není zcela zřejmé, zda zmíněné oběti představují mrtví i zranění, nebo pouze lidé, které miny zabily.

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov v úterý navštíví Turecko, aby projednal stav iniciativy exportu obilí přes Černé moře, uvedlo v pondělí turecké ministerstvo obrany. Podle agentury Reuters se Kubrakov setká s tureckým ministrem obrany Hulusim Akarem ve středotureckém městě Kayseri, uvádí se v prohlášení ministerstva.

Kreml dnes již dříve uvedl, že vyhlídky na obnovení dohody nejsou příliš pozitivní. Rusko si opakovaně stěžovalo, že západní hospodářské sankce mu brání ve vývozu zemědělských produktů a že tyto překážky musí být odstraněny, aby mohlo souhlasit s případným prodloužením. Ukrajina již dříve uvedla, že chce dohodu prodloužit o rok a rozšířit ji o další přístavy.

Česko zatím nechystá zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny. Oznámil to dnes v tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Země, které zákazy zavedly, opatření zdůvodňují potřebou ochrany domácích zemědělců před dovozem levných komodit i ochranou zdraví spotřebitelů.

„V průběhu víkendu jsem téma dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny řešil přímo s (evropským) komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. Ptal jsem se ho, jaká bude reakce Evropské komise na oznámený zákaz dovozu ze strany Polska a Maďarska. Jednoznačně mi potvrdil, že podobná jednostranná opatření jsou nepřijatelná,“ sdělil Nekula. Téma dovozu z Ukrajiny bude zařazeno na jednání ministrů zemědělství EU 25. dubna.

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval Moskvu, aby propustila dlouholetého kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu, který byl odsouzen k 25 letům vězení za velezradu.

„Kara-Murza byl souzen na základě obvinění, která zřejmě souvisejí s legitimním výkonem jeho práva na svobodu názoru, projevu a sdružování, včetně jeho veřejné kritiky ozbrojeného útoku Ruské federace proti Ukrajině,“ uvedl Türk.

Slovenská vláda schválila zákaz dovozu vybraných zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny, tranzit tohoto zboží zůstane povolen.

Vznikla aliance pěti zemí, jejímž cílem je omezit vliv Ruska na světovém trhu s jadernou energií. Velká Británie, USA, Kanada, Japonsko a Francie se dohodly na fóru o jaderné energii na summitu G7 v japonském Sapporu.

Podle nedělního sdělení britské vlády skupina využije „příslušné zdroje a schopnosti“ svých jaderných elektráren k oslabení vlivu Ruska na dodavatelské řetězce.

Obrazem: Ruská hrozba má za následek zvýšený počet vojenských cvičení členských států NATO. Na snímcích polští vojáci s kolegy z dalších aliančních zemí na Viselské kose.

Ve Švédsku dnes začalo největší vojenské cvičení za více než 25 let. Manévry s názvem Aurora 23 mají otestovat schopnost reakce všech částí švédské armády na případné napadení této skandinávské země, uvedla agentura APA. Švédsko už v roce 2013 kvůli zvýšené aktivitě Ruska v Baltském moři posílilo vojenskou přítomnost na svém ostrově Gotland. 

Cvičení, které se má konat do 11. května, se dohromady účastní 26.000 osob, mezi nimi i vojáci z 13 dalších zemí. Zapojí se do něj i letectvo a námořnictvo. Bude se konat v celém Švédsku, ale jeho geografická těžiště jsou na baltském ostrově Gotland. Mezi zahraničními účastníky cvičení jsou vojáci z Německa, Francie, Dánska, USA, Británie, Finska, Polska, Norska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a také Rakouska.

Premiér Petr Fiala se dnes v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Prezident Filipín na společné tiskové konferenci po setkání uvedl, že s českým předsedou vlády diskutovali mimo jiné o problematice Západofilipínského moře, situaci v Tchajwanském průlivu a válce na Ukrajině.

Podle zprávy ukrajinského generálního prokurátora bylo na Ukrajině od ruské invaze zabito téměř 500 dětí. K pondělí bylo zraněno či zabito celkem 1 418 dětí. 470 mladistvých bylo zabito, přičemž asi 948 dětí utrpělo v souvislosti s válkou zranění. Ministerstvo se však domnívá, že počet zraněných dětí je ve skutečnosti ještě vyšší.

Obilným dohodám, které umožňují vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře, hrozí zastavení poté, co Rusko opět zablokovalo inspekce lodí v tureckých vodách. Informovalo o tom dnes ukrajinské ministerstvo pro obnovu, které citovala agentura Reuters.

„Podruhé za devět měsíců fungování obilné dohody nebyl vypracován plán inspekcí a nebyla zkontrolována jediná loď. To ohrožuje samotné fungování dohody,“ napsali činitelé ukrajinského ministerstva na sociální sítě.

Irák se dnes nabídl jako zprostředkovatel jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Stalo se tak při návštěvě ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, který ale podle agentury AP tuto nabídku odmítl. Zopakoval, že jeho země nepřistoupí na žádná mírová jednání, dokud se ruská armáda nestáhne ze všech míst na Ukrajině, která okupuje.

Roli prostředníka mírových jednání se ve válce na Ukrajině neúspěšně snažilo hrát už také Turecko. Podobnou snahu marně nabízel například i Vatikán a v uplynulých týdnech představil vlastní mírový plán pro Ukrajinu Peking.

Rusko během uplynulých 24 hodin podniklo útoky v Charkovské, Záporožské, Sumské, Černihovské, Dněpropetrovské, Chersonské a Doněcké oblasti, které způsobily rozsáhlé materiální škody a zranily nejméně tři osoby.

Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny, informoval dnes ČTK tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Bližší informace o zákazu importu ukrajinských produktů hodlá Bratislava zveřejnit po jednání příslušné pracovní skupiny, které bylo svoláno na dnešek.

Ruský soud dnes poslal na 25 let do vězení opozičního představitele a publicistu Vladimira Kara-Murzu, kterého shledal vinným mimo jiné z vlastizrady. Informovaly o tom dnes světové agentury. Kara-Murza je ve vazbě od loňského dubna. Kromě vlastizrady ho ruské úřady obvinily také ze spolupráce s „nežádoucími“ organizacemi a z „šíření lží“ o ruské armádě, což Rusko za trestný čin považuje od loňského roku, kdy zaútočilo na Ukrajinu.

Přes 25 000 vojáků, 167 lodí, 12 ponorek, 89 letadel a vrtulníků se účastní mimořádné prověrky ruské Tichomořské flotily, řekl dnes podle agentury Interfax ruský ministr obrany Sergej Šojgu na setkání s prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle agentury Reuters reagoval na informace o průběhu cvičení slovy, že Tichomořská flotila je na vysoké úrovni připravenosti a prioritou Moskvy je Ukrajina. Tu Rusko vojensky napadlo loni v únoru.

Kyjev bude na dnešním jednání ve Varšavě usilovat o obnovení tranzitu ukrajinských potravin a obilí přes Polsko. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. Polsko a Maďarsko minulý týden ve snaze ochránit vlastní trhy zavedly do 30. června zákaz dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny.

Slovensko už předalo Ukrajině všech 13 slíbených stíhaček MiG-29, informovalo dnes ČTK slovenské ministerstvo obrany. Odevzdání strojů sovětské konstrukce schválila vláda premiéra Eduarda Hegera před měsícem v rámci dalšího balíku své vojenské pomoci Kyjevu, který od loňského února čelí vojenské invazi Ruska.

Ruské síly na Ukrajině pokračují navzdory značným ztrátám v ofenzivě u Bachmutu, Lymanu, Avdijivky a Marjinky. Ohniskem bojů zůstávají města Bachmut a Marjinka a za poslední den ukrajinské síly odrazily v těchto oblastech fronty více než 60 nepřátelských útoků, uvedlo dnes ukrajinské velení v ranním hlášení o situaci na bojišti, ze kterého citovala agentura Ukrinform.

Podívejte se na nové fotografie z okupovaného Mariupolu.

V Slovjansku v Ukrajinou kontrolované části Doněcké oblasti dnes pokračovalo odklízení trosek domů poničených po pátečním ostřelování. Podle poslední bilance zahynulo 15 lidí a 24 utrpělo zranění, uvedl na telegramu šéf Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, podle kterého byly záchranné práce v neděli večer ukončeny. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové při této sérii útoků poničili 50 obytných domů, z toho více než tři desítky budov, kde se nacházel větší počet bytů.