Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním večerním poselství promluvil o rozhodnutí Velké Británie ohledně sankcí uvalených na Rusko. „Dnes došlo k významnému politickému rozhodnutí Velké Británie ohledně sankcí – zachovat sankce proti Rusku, dokud agresor nenahradí všechny škody způsobené našim lidem a naší zemi. A je velmi důležité, aby majetek státu agresora a všech, kdo jsou spojeni se systémem tyranie, který Kreml vybudoval na území Ruska, byl použit na náhradu škod způsobených ruskou válkou a terorem. Teprve to bude spravedlivé. Jsem vděčný všem Britům, kteří nás na cestě ke spravedlnosti podporují,“ nechal se slyšet.

Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu Shor, v jejímž čele stojí exilový podnikatel Ilan Shor, který je obviněn ze snahy o destabilizaci země, informovala 19. června prezidentka Maia Sanduová.

Americký výrobce stíhaček F-16 Lockheed Martin se podle listu Financial Times nabídl, že v případě dodávek strojů na Ukrajinu poskytne ukrajinským pilotům výcvik v jejich ovládání a údržbě. Několik evropských států v poslední době dalo najevo ochotu zprostředkovat Kyjevu jejich dodávky. Ukrajina o ně žádá už několik měsíců.

„Jsme v pohotovosti, připraveni reagovat nejen na potřebu konstrukce nových F-16, ale také na potřebu jakýchkoli úprav F-16, výcviku, vybavení nebo systému,“ sdělil britskému deníku provozní ředitel firmy Frank St. John. Zároveň ale zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí v tomto ohledu bude muset být výsledkem diskuzí mezi Ukrajinou a USA nebo jejími jinými západními spojenci.

Internetem se šíří sateltní snímky ruského muničního skladu v Rykove v Chersonské oblasti, který včera zasáhla ukrajinská armáda. Na záběrech je jasně vidět rozsah škod způsobených masivním výbuchem.

Nejvyšší rada Ukrajiny se hodlá obrátit na OSN, PACE a další mezinárodní organizace s výzvou, aby uznaly Bělorusko za agresorskou zemi. Příslušný návrh rezoluce se již objevil na internetových stránkách ukrajinského parlamentu.

Pět evropských zemí chce společně nakoupit francouzské protiletadlové komplety Mistral. Do projektu se zapojí Francie, Estonsko, Maďarsko, Belgie a Kypr, oznámil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle agentury Reuters je dohoda znamením toho, že Francie dělá pokroky při přesvědčování některých svých evropských spojenců o potřebě poohlížet se po systémech vyráběných v Evropě místo jejich nákupu mimo Evropu.

Německo přitom loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přišlo s projektem evropského protiraketového štítu European Sky Shield Initiative, jehož cílem je nakoupit systémy, které pocházejí částečně z USA a Izraele. K plánu se dosud připojilo 17 zemí včetně České republiky.

Počet obětí výbuchu Kachovské vodní elektrárny se zvýšil na 18, informuje Svidomi. Čtrnáct lidí utonulo, další čtyři na následky střelných zranění při evakuaci. Za nezvěstné je považováno 31 obyvatel Chersonské oblasti. 

Agentura Associated Press nedávno zveřejnila fotografii automobilu zřejmě naloženého výbušninami a zaparkovaného na vrcholu Kachovské přehrady krátce před výbuchem.

Ruské síly v pondělí ostřelovaly město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti. Podle předsedy regionální rady Mykoly Lukašuka došlo ke zranění 73letého muže. Následkem útoku bylo údajně zničeno nebo poškozeno 16 domů, 11 hospodářských budov, plynovod a elektrické vedení.

Voda po proudu od zničené přehrady Kachovka zůstává vysoce kontaminovaná. Více než 30 % vzorků odebraných z povrchových vod v Chersonské, Oděské a Mykolajivské oblasti nevyhovuje hygienickým normám, informovalo 19. června ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leenovou rozebral možnosti další finanční pomoci Ukrajině. 21. a 22. června v Londýně proběhne konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny a vyhlídkám na přijetí 11. balíčku sankcí EU vůči Rusku. „Těšíme se na oznámení průběžného slovního hodnocení pokroku Ukrajiny při realizaci doporučení Evropské komise, které bude zveřejněno tento týden,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na twitteru.

Obrazem: V okolí Doněcku stále probíhají tvrdé boje. Na snímcích je zachyceno dělostřelecké stanoviště ukrajinské armády

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) 19. června oznámila, že zadržela místostarostu Černihivu na základě obvinění ze zpronevěry 30 milionů hřiven ze státních prostředků. Podle vyšetřování úředník zorganizoval schéma, jehož cílem bylo přivlastnit si rozpočtové prostředky určené na nákup nového transformátoru pro místní tepelnou elektrárnu.

Elektrárna byla loni na jaře poškozena ruskými útoky. V červenci 2022 bylo zařízení zakoupeno za dvojnásobek tržní ceny, napsala SBU. Vyšetřování stále probíhá, v případě odsouzení hrozí úředníkovi až 6 let vězení.

Podle článku agentury Associated Press z 19. června mělo Rusko „prostředky, motiv a příležitost“ ke zničení přehrady Kachovka na řece Dněpr v Chersonské oblasti. Agentura AP poznamenala, že ruská tvrzení, že Ukrajina zničila přehradu raketovou nebo dělostřeleckou palbou, nemohou být pravdivá, což částečně dokládá seismická stopa výbuchu, kterou mohla vyvolat pouze silnější nálož.

Didier Reynders, evropský komisař pro spravedlnost, řekl deníku Kyiv Independent, že Evropská unie a její partneři chtějí postavit před soud všechny pachatele mezinárodních zločinů. „Nejen válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, ale také zločin agrese,“ řekl a dodal, že jeho tým zvažuje, jak by mohl vypadat mezinárodní soudní proces proti ruským zločinům na Ukrajině.

Rusko se na Ukrajině dopustilo rozsáhlých válečných zločinů, jako je úmyslné zabíjení a mučení, uvedl v březnu vyšetřovací orgán pověřený OSN. Údajné zločiny včetně deportací dětí byly podrobně popsány ve zprávě nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, která uvedla, že některé činy odpovídají zločinům proti lidskosti.

Volodymyr Zelenskyj v průběhu pondělí hovořil rovněž s premiéry Dánska a Nizozemí. „Udržuji pravidelný dialog s přáteli Ukrajiny. Telefonoval jsem s nizozemským premiérem Markem Ruttem a předsedkyní vlády Dánska Mette Frederiksenovou. Informoval jsem je o aktuální situaci na bojišti. Hovořil jsem také o výsledcích návštěvy afrických lídrů v Kyjevě. Diskutovali jsme o nezbytném úsilí o upevnění podpory Ukrajiny ze strany zemí globálního Jihu. Zejména jsme diskutovali o zapojení těchto zemí do realizace našeho desetistupňového mírového plánu,“ informoval skrze sociální média.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky hovořil s prezidentem Světové banky Ajayem Bangou. „Poděkoval jsem za neochvějnou podporu Světové banky od prvních dnů ruské agrese. Jednali jsme o dalším rozvoji spolupráce, zejména o mobilizaci mezinárodní podpory. Upozornil jsem na rychlou reakci Světové banky na odstřelení vodní elektrárny Kachovka ruskými útočníky a na spolupráci s Ukrajinou při posuzování škod způsobených touto tragédií. Vyzval jsem Světovou banku, aby znovu otevřela své zastoupení na Ukrajině, a zdůraznil jsem, že máme zájem o spolupráci při poválečné transformaci Ukrajiny, zejména při překonávání korupce a snižování podílu hotovosti v ukrajinské ekonomice,“ uvedl Zelenskyj na twitteru.

Město Mariupol v Doněcké oblasti patří k sídlům nejvíce zasaženým probíhajícím konfliktem. Valná většina tamních obyvatel již své domovy opustila. Na sociálních sítích se nyní objevují videa zachycující zkázu způsobenou ruskou armádou.

Ruské dělostřelectvo 19. června zasáhlo Beryslavský region v Chersonské oblasti. Tři civilisté utrpěli zranění, napsala regionální správa na Telegramu. Podle zprávy bylo při útoku poškozeno nejméně pět obytných budov, dvě soukromé rezidence a administrativní budova.

Obrazem: Rusko dnes v noci ostřelovalo Cherson, Ukrajina měla údajně odpovědět útokem na cíle v ruské Belgorodské oblasti

Ukrajina usiluje až o 40 miliard dolarů na financování první části plánu na obnovu své ekonomiky, včetně rozvoje ocelářského průmyslu bez spotřeby uhlí, uvedl před mezinárodním summitem vysoký ukrajinský představitel.

Na dvoudenním setkání pořádaném Ukrajinou a Velkou Británií, které začíná ve středu v Londýně, budou politici a finančníci diskutovat o otázkách krátkodobého financování a zabývat se dlouhodobým úsilím o obnovu, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že bude spuštěn systém pojištění tzv. „válečných rizik“, který by kryl společnosti, jež začnou na Ukrajině znovu investovat.

Při ruském nočním útoku na Cherson byla zasažena i jedna z mála dosud provozuschopných čerpacích stanic ve městě.

Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanny Maljarové je situace na východě Ukrajiny „složitá“. Podle ní se Rusko nevzdalo ambice obsadit celou oblast Donbasu, kde soustřeďuje útočné síly a nasadilo další vojenské jednotky. „Nepřítel podniká aktivní ofenzivu směrem na Lyman a Kupjansk, snaží se od nás převzít iniciativu,“ napsala náměstkyně ministra obrany na telegramu. „Intenzivní boje pokračují a aktivita ostřelování je vysoká,“ dodala. Ocenila odvahu ukrajinských jednotek „tváří v tvář nepřátelské přesile“. „Naše jednotky nedovolují nepříteli postoupit,“ dodala.

Ostřelování ze strany Ukrajiny dnes ráno oznámil šéf ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, podle kterého ukrajinská armáda útočila na příhraniční město Valujki zhruba 120 kilometrů jihovýchodně od Belgorodu. „Podle předběžných dat bylo zraněno sedm lidí, z toho jedno dítě,“ napsal na telegramu Gladkov. Stav všech zraněných je podle něj středně těžký, při útoku bylo poškozeno pět budov a čtyři menší domy.

Čína obnovila slib, že nebude posílat zbraně Rusku. Americký ministr zahraničí Antony Blinken 19. června oznámil, že Čína stále drží slib, že nebude posílat zbraně Rusku, informovala CNN z Blinkenovy návštěvy Pekingu.

Část výzbroje zakoupené Ukrajinou stále nebyla dodána, některé ze zbraní darovaných spojenci byly nepoužitelné. Ukrajina dosud neobdržela část zbraní, za které zaplatila, zatímco některé zbraně darované spojenci jsou použitelné pouze na náhradní díly, uvedl deník New York Times s odvoláním na své zdroje. Podle ukrajinských vládních dokumentů, zaplatil Kyjev koncem loňského roku dodavatelům zbraní přes 800 milionů dolarů za kontrakty, které byly zcela nebo částečně nesplněny.

Na sociálních sítích se objevily záběry z bitvy o vesnici Piatychatky v Záporožské oblasti, která se nedávno dostala pod kontrolu ukrajinských sil. 

Pouze 23 % Ukrajinců si po válce přeje změnu prezidenta. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu si však 73 % Ukrajinců přeje určité změny ve složení vlády.

Vláda má ve středu rozhodnout o tom, jakou podporu na bydlení bude stát od července vyplácet uprchlíkům z Ukrajiny. Úřady práce by měly nově do humanitární dávky zahrnovat náklady na bydlení a výši podpory by měly stanovit podle uprchlíkova příjmu. V bytě, který jeho majitel zapíše do bytové evidence, by ubytovanému započítaly 3000 korun na měsíc.

U lidí v ostatním bydlení by to bylo 80 procent částky, tedy 2400 korun. Na takovém vládním nařízení ale shoda není. Proti jsou vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Svaz měst a obcí, zaměstnavatelé i organizace na pomoc uprchlíkům. Podle nich jsou částky příliš nízké, hrozí ztráta bydlení a nastavení motivuje k práci načerno.

Moskva odmítla nabídku OSN na pomoc obyvatelům Ruskem okupovaného ukrajinského území, které zasáhly záplavy po zničení Kachovské přehrady. Kreml to dnes zdůvodnil tím, že má bezpečnostní obavy, napsala agentura Reuters.

Ohledně pomoci OSN v Chersonské oblasti, kterou okupuje Rusko, vyvstává „řada problémů“, řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Jak překročit linii dotyku (mezi ukrajinskými a ruskými silami), jak zajistit bezpečnost - víte, že tam neustále pokračuje ostřelování,“ řekl Peskov.

Koordinátorka mise OSN na Ukrajině Denise Brownová v neděli uvedla, že Rusko odmítlo organizaci zpřístupnit východní břeh Dněpru, který má pod kontrolou. Situaci, ve které je lidem v nouzi odepírána pomoc, označila za nepřijatelnou.

Britská vláda dnes představila návrh zákona, který by umožnil zachovat v platnosti sankce proti Rusku, dokud Moskva neodškodní Ukrajinu za válku, kterou proti ní od loňského roku vede. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa britské diplomacie Jamese Cleverlyho. Britský premiér Rishi Sunak si předtím volal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„S tím, jak se Ukrajina dál brání proti ruské invazi, jsou dopady Putinovy války zjevné,“ uvedl Cleverly s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Potřeby Ukrajiny spojené s rekonstrukcí jsou a budou ohromné,“ řekl ministr zahraničí.

„Děti ze Zakarpatské oblasti věnovaly Armádě dronů téměř 1,5 milionu hřiven (880 tisíc Kč). Peníze vybraly pořádáním školních jarmarků, charitativních akcí a sportovních soutěží,“ chválí je na Twitteru ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. V Pekingu ocenil konstruktivní roli, kterou Čína podle něj hraje ve snaze o dosažení míru na Ukrajině, jež čelí ruské invazi. Blinken přitom uvedl, že se mu dostalo ujištění Číny, že nebude Rusku poskytovat zbraně.

Praha prodlouží zvýhodněný tarif MHD pro lidi, kteří pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi, a také pro uprchlíky z Ukrajiny. Původně mělo zvýhodnění platit do konce letošního června, v případě potřebných bude pomoc prodloužena o rok a v případě Ukrajinců do 30. září letošního roku. Dnes to schválili městští radní. Zvýhodněná cena je 165 korun za měsíční kupon oproti běžným 550 korunám a 444 korun za čtvrtletní kupon, který normálně stojí 1480 korun.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v novinovém interview obvinil vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina z vyvolávání chaosu, který může vést až k vypuknutí občanské války v Rusku. Prigožin si jako první z ruských oligarchů uvědomil nevyhnutelnost krachu současného Ruska a zahájil proces „přerozdělování“ ruských elit, aby vytvořily přechodný režim „po Putinovi“, řekl Podoljak listu RBK-Ukrajina. „Jakmile se režim zhroutí, vše se rozpadne,“ předpověděl konec Ruska i šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

„Pokud Ukrajina neudrží svou nezávislost a suverenitu, nebudou mít debaty o jejím členství v NATO smysl,“ odpověděl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.na otázku, zda může Kyjev ve Vilniusu očekávat pozvání do aliance. Poznamenal, že udržení Ukrajiny jako nezávislého státu je prioritou, které se alianční summit bude věnovat. 

Kyjevané žádají svou radnici, aby nechala zhotovit „památník-fontánu ve tvaru žraloka na jednom z náměstí historického centra nebo na nábřeží. Tématem pomníku je zvěčnění žraloka bojujícího s Rusy, což bude mít pro město a zemi kulturní, historickou a ideologickou hodnotu.“

Jde o upomínku na mladého Rusa, jehož nedávno zabil žralok v Egyptě. Aby se formálně radnice musela návrhem zabývat, potřebuje webová petice šest tisíc podpisů. Aktuálně je za polovinou.

„Neustává pomýlená praxe vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaných zemí. Podoby tohoto vměšování bývají nejrůznější, včetně hrozeb, vydírání a pořádání barevných revolucí,“ prohlásil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov při jednání komise pro mezinárodní spolupráci vládnoucí strany Jednotné Rusko.

„Krvavý státní převrat, který se podařil v roce 2014 na Ukrajině, se pokoušeli zopakovat o šest let později v Bělorusku. Neúspěšně. Ale zjevně s tím nepřestali, otevřeně si stanovili za cíl zviklat vnitropolitickou stabilitu naší země, zejména v souvislosti s prezidentskými volbami v příštím roce,“ řekl Lavrov podle ruské tiskové agentury TASS.

Hovořil o vyhnání proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva prozápadními demonstranty v únoru 2014 jako o „krvavém státním převratu“, aniž zmínil, že krveprolití rozpoutaly Janukovyčovy pořádkové síly střelbou do protestujících. V létě 2020 v Bělorusku vypukly do té doby nebývalé protesty proti autoritářskému režimu poté, co úřady opět vyhlásily vítězem prezidentských voleb Alexandra Lukašenka. Podle opozice a Západu byly výsledky voleb zfalšovány, ale Lukašenko za podpory Moskvy protesty potlačil.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to dnes schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části dotkne asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru. Zastupitelé Prahy 3 schválili žádost o její přejmenování na Hartigovu zhruba před rokem. Předtím o změnu usilovali někteří místní obyvatelé, jejich snahy ještě posílilo loňské napadení Ukrajiny Ruskem. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která se změnou souhlasila.

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv vedl r. 1945 Rudou armádu při osvobozování českých zemí a dobytí Berlína, později velel krvavému potlačování maďarského povstání.

V krymském Simferopolu explodovalo a nabouralo auto s představitelem okupační správy Záporožské oblasti. „Vladimir Jepifanov – asistent místopředsedy vlády pro ekonomický rozvoj Záporožské oblasti a současně kandidát na poslance za stranu Jednotné Rusko – řídil Toyotu Land Cruiser, když náhle explodovala plynová láhev instalovaná na autě,“ uvádí telegramový kanál Baza, spojovaný s ruskou propagandou.

Jepifanov ztratil nad vozem kontrolu a naboural do bariéry. K incidentu došlo na Jevpatorijské dálnici ve čtyři hodiny ráno.

Řidič, jakož i jeho tajemník a jeho bodyguard utrpěli podle Bazy 30% popáleniny hlavy, trupu a rukou. Plynovou lahev prý den předtím kontrolovali mechanici na okupovaném Krymu.

Gubernátor Belgorodské oblasti na západě Ruska Vjačeslav Gladkov zveřejnil na Telegramu dvě fotografie, údajně zachycující následky výbuchu v tamním městě Valujky. Jeví se z nich, že exploze zvedla jedno auto na druhé.

Podle analýzy amerického think-tanku Institutu pro studium války (ISW) ukrajinské síly v neděli pokračovaly v protiofenzivě na nejméně čtyřech místech fronty a dosáhly omezeného územního zisku. Armáda ale patrně dočasně pozastaví protiofenzivu, aby přehodnotila taktiku pro budoucí operace. O pozastavení postupu o víkendu psal například list Wall Street Journal (WSJ) a šéf estonské vojenské rozvědky Margo Grosberg uvedl, že podle jeho odhadu „v příštích sedmi dnech ofenzivu neuvidíme“.

Předseda ruské Státní dumy Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili, dokud to ještě jde. „Vzhledem k tomu, co se děje, je správné nakonec zapojit rozum: dneska se lze vrátit (do Ruska), ale zítra – při té hysterii, která je vybičována v západní Evropě – tomu tak už být nemusí,“ zdůraznil Volodin. Reagoval tím na výroky prezidenta ČR Petra Pavla o dohledu nad Rusy. 

V důsledku nepřátelských náletů na Cherson vypuklo několik požárů, mimo jiné na čerpací stanici. „Na místo byla vyslána tři vozidla a 13 příslušníků,“ informuje Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace. „Další požár vypukl na území jednoho podniku. Hořely sklady, výstavní haly a hospodářské budovy. U požáru zasahovalo celkem 15 záchranářů a 3 kusy techniky.“

„Hasiči souběžně hasili několik požárů ve městě pod hrozbou opakovaného ostřelování,“ dodal vedoucí služby Serhij Kruk.

„V průběhu dvou týdnů útočných operací ve směru na Berďansk a Melitopol jsme osvobodili osm obcí,“ napsala náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová na sociální síti Telegram. Podle proruských válečných blogerů i podle představitele ruské okupační správy na Ukrajině Vladimira Rogova převzaly ukrajinské síly o víkendu kontrolu nad vesnicí Pjatychatky, která leží na frontě zhruba 70 kilometrů severně od Melitopolu.

Rusko v noci na dnešek podle mluvčího oděské vojenské správy Serhije Bratčuka zaútočilo na Oděskou oblast, kam vyslalo čtyři střely s plochou dráhou letu Kalibr. Ukrajinská protivzdušná obrana je všechny sestřelila, uvedl podle agentury Unian mluvčí.

Za uplynulý den ztratili ruští okupanti 630 vojáků, pět tanků, šest obrněných vozidel atd., tvrdí v každodenním hlášení generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.

„Podle mluvčího Kremlu Peskova je ‚demilitarizace‘ Ukrajiny prakticky dokončena. Ukrajina prý už nemá téměř žádný ze strojů sovětské výroby, které měla před válkou. Peskov nějak přehlédl, že Ukrajina teď má stroje o dost modernější,“ glosuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině.

Ukrajina podle prezidenta Zelenského v nadcházejícím týdnu očekává nové přísliby vojenské pomoci od svých spojenců. Vyjádřil se i k návštěvě představitelů několika afrických států u ruského vůdce Vladimira Putina. Podle něj se mohli na setkání přesvědčit, že Ukrajina usiluje o mír, zatímco Rusko chce válku.

Zelenskyj rovněž reagoval na prohlášení Putina, který v pátek řekl, že ruské síly zničily v Kyjevě pět amerických systémů protivzdušné obrany patriot. Podle amerických médií jsou však na Ukrajině pouze dva tyto systémy. Zelenskyj uvedl, že všechny systémy jsou neporušené.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém včerejším večerním videoposelství pochválil ukrajinské síly za podle něj velmi účinné odražení nepřátelských útoků u Avdijivky. Ta je jedním z ohnisek bojů na východě země. Informuje o tom agentura Reuters.

„Sektor Avdijivka velmi účinně odráží útoky,“ řekl Zelenskyj. Šéf vojenské správy v Avdijivce, hornickém městě rozvráceném měsíci bojů, státní televizi řekl, že ukrajinské síly postoupily v posledních dvou týdnech v okolí města asi o jeden kilometr.

Zelenskyj také prohlásil, že boje na jižní frontě byly nejbrutálnější. Vyjádřil vděčnost vojákům bojujícím tam i jinde. Ukrajinští vojenští představitelé zaznamenali pokrok v postupu na jižní frontě.