Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ruský soud dnes rozhodl, že druhý největší ruský výrobce piva Baltika může dál používat značky dánského pivovaru Carlsberg. Rusko přitom letos zabavilo Carlsbergu jeho kontrolní podíl v Baltice a dánský podnik následně ruské firmě zrušil licence na své produkty, napsala agentura Reuters.

Společnost Carlsberg začala po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu usilovat o prodej své ruské divize Baltika a letos v červnu oznámila, že našla kupce. V červenci však ruský prezident Vladimir Putin nařídil dočasné zabavení podílu Carlsbergu v Baltice.

Šéf Carlsbergu Jacob Aarup-Andersen na podzim státní převzetí ruských aktivit dánského podniku označil za krádež. „Nelze nijak obejít skutečnost, že naše aktivity v Rusku ukradli,“ prohlásil. „Nebudeme jim pomáhat ve snaze zařídit, aby to vypadalo legitimně,“ dodal.

Evropská unie dnes prodloužila výjimku na dovoz produktů z ruské ropy do České republiky do 5. prosince 2024, ale jen v objemech srovnatelných s posledními pěti lety. Pokud budou před tímto datem dostupné alternativy, Rada EU slíbila platnost odchylky ukončit. Informovala o tom v rámci schválení dvanáctého balíku protiruských sankcí. Předchozí výjimka ze sankcí vůči Rusku, která bratislavské rafinerii Slovnaft umožňovala vyvážet do Česka produkty z ruské ropy, skončila 5. prosince.

Ukrajinská tenistka Marta Kosťuková odmítla nastoupit do finále exhibičního turnaje ve francouzském Bourg-de-Péage, protože její soupeřkou měla být Ruska. S šestnáctiletou Mirrou Andrejevovou se v neděli místo semifinalistky letošního Australian Open utkal domácí Yanis Ghazouani Durand.

„Z důvodů, které nemůžeme ovlivnit, a vzhledem ke geopolitickému kontextu na Ukrajině, Marta Kosťuková nenastoupí ve finále 6. ročníku Negometal Open,“ uvedli v prohlášení před zápasem organizátoři turnaje, kterého se zúčastnila ještě další Ruska Varvara Gračovová.

Spisovatel Akunin, stíhaný ruskými úřady za údajné lži o armádě a její diskreditaci, dnes na svém webu napsal, že Rusku vládnou „zločinci“ a obyvatelé země jsou jejich „rukojmí“.

„Co je čeká dál? Zdánlivě drobná událost, zákaz knih, prohlášení nějakého spisovatele za teroristu, je ve skutečnosti důležitým mezníkem. Knihy nebyly v Rusku zakázány od sovětských dob. Spisovatelé nebyli obviněni z terorismu od dob Velkého teroru,“ napsal spisovatel.

Ruské úřady zahájily trestní stíhání spisovatele Borise Akunina, známého i českým a slovenským čtenářům díky historickým detektivkám o carském úředníkovi Erastu Fandorinovi. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a média, přičemž podle některých úřady spisovatele stíhají v souvislosti s údajným šířením „lží“ o ruské armádě, podle jiných za její „diskreditaci“.

Podle státní agentury TASS ho podezírají také z „ospravedlňování terorismu“. Akunin - vlastním jménem Grigorij Čchartišvili - žije v zahraničí a už dříve odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu.

Podle agentury Interfax ho úřady v jeho nepřítomnosti brzy umístí na seznam hledaných osob. Už dříve během dne ruská média informovala o zařazení sedmašedesátiletého Akunina na seznam „teroristů a extremistů“, který spravuje ruský úřad pro dohled nad financemi Rosfinmonitoring. Přidání s sebou nese zablokování ruských bankovních účtů těchto lidí.

Mimořádný summit EU, který se bude zabývat víceletým rozpočtem unie, včetně finanční pomoci Ukrajině, se uskuteční 1. února. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel.

Na řádném unijním summitu minulý týden prezidenti a premiéři zemí sedmadvacítky nedospěli ke konsenzu ohledně navýšení unijního rozpočtu na období 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev.

Opatření zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Michel poté oznámil, že zkraje příštího roku uspořádá k tomuto tématu nový summit, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání.

Z vnitrostátního sankčního seznamu byl odebrán ruský podnikatel Boris Obnosov, neboť na něj v rámci dvanáctého balíku sankcí dnes uvalila postih Evropská unie. Vyplývá to ze seznamu na webu ministerstva zahraničí, upozornil na to server iRozhlas.cz.

Obnosov byl na národní seznam zařazen v srpnu společně s jeho příbuznými, manželi Rostislavem a Olgou Zorikovovými. Ti na seznamu zůstali. Obnosov je generálním ředitelem státního holdingu KRTV, který vyrábí zbraňové systémy a podle ministerstva je dodává ozbrojeným silám Putinova režimu.

Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.

Nová opatření „přinášejí další ránu schopnosti Putina vést válku“ tím, že se zaměřují na vysoce ceněná odvětví ruské ekonomiky a ztěžují obcházení unijních sankcí, uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „S tímto dvanáctým balíčkem předkládáme robustní nový seznam ekonomických opatření i opatření týkajících se jednotlivců, která dále oslabí ruskou válečnou mašinerii,“ okomentoval balíček šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Náš vzkaz je jasný, jak jsem již řekl na neformální Radě pro zahraniční záležitosti v Kyjevě: budeme dále odhodlaní v plnění našich závazků vůči Ukrajině a budeme i nadále podporovat její boj za svobodu a suverenitu,“ dodal.

Vývoj konfliktu na Ukrajině ukazuje, že velmi pravděpodobně příští rok nastane nějaký významný posun. Podle dosavadních indicií nebude úplně v nejlepším slova smyslu. V rozhovoru pro web Seznam Zprávy to řekl prezident Petr Pavel. „Nastane nová situace, kterou budeme muset řešit,“ poznamenal.

Situaci na Ukrajině Pavel spojil s tím, že se uskuteční prezidentské volby jak v Rusku, tak ve Spojených státech. V Rusku podle něj zřejmě nepřekvapivě zvítězí dosavadní prezident Vladimir Putin. Ve Spojených státech výsledek podle Pavla není zdaleka tak jistý.

Očekávání voleb podle hlavy státu přinese určité změny i na bojišti. „Nakonec prezident Putin to řekl zcela jasně, že nemůže být řeči o nějakých mírových rozhovorech do té doby, než bude jasno o výsledku voleb ve Spojených státech. Čímž dal jasně najevo, že pro něj partnerem pro nějaké možné jednání není nikdo jiný než Spojené státy. Ani žádná z evropských velkých zemí,“ řekl Pavel.

Putin tak podle českého prezidenta setrvává ve svém vidění světa, že dění určují mocní. Na straně ruské hlavy státu je podle Pavla očekávání, že při úspěchu Donalda Trumpa by se s ním dokázal domluvit bez ohledu na to, co si myslí Ukrajina nebo zbytek Evropy. „A že by mohl nastat nějaký kompromis, který Rusku pomyslně vrátí statut klíčového hráče a ostatní se s tím budou muset nějak smířit,“ uvedl Pavel. Označil to za nepříznivou situaci.

Šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj se podle RBK-Ukrajina před novináři odmítl vyjádřit ke zprávám, že Ukrajina chystá příští rok novou protiofenzívu, na což už shromažďuje vojáky, zbraně a munici. „Je válka a nemohu vám říkat, co plánuji, co máme udělat. Jinak to bude show, a ne válka, a zaplatíme za to lidskými životy. O tom nelze v žádném případě mluvit,“ řekl.

Odposlouchávací zařízení, které bylo v neděli nalezeno v prostorách, jež měl dnes použít náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, bylo podle názoru jeho samotného nastraženo proti němu. Zalužnyj dnes incident v rozhovoru s novináři vyhodnotil jako součást ukrajinské války s Ruskem s tím, že až vyšetřování odhalí přesné detaily. Generál si také podle listu RBK-Ukrajina postěžoval na problémy s povoláváním nových vojáků po odvolání zkušených náčelníků mobilizačních center. Na frontě tak chybějí čerstvé síly a vojáci na frontě, které nemá kdo vystřídat, zůstávají odkázáni sami na sebe.

Stále více ukrajinských uprchlíků má v ČR práci, počet těch, kteří pracují v nižší kvalifikaci, se ale nesnižuje. Zatímco v červnu pracovalo na plný nebo částečný úvazek v Česku 67 procent příchozích, v listopadu to bylo 72 procent a tři pětiny z nich stále vykonávaly méně kvalifikovanou práci než doma. Více než polovina Ukrajinců navíc dál pracovala ve špatných podmínkách a 57 procent běženců z Ukrajiny stejně jako v červnu žilo v ČR pod hranicí příjmové chudoby. Vyplynulo to z listopadové vlny výzkumu Hlas Ukrajinců, jehož výsledky ČTK poskytla agentura PAQ Research (PAQ).

Německo a Litva chtějí, aby bojová brigáda bundeswehu v této pobaltské zemi dosáhla plné bojové připravenosti v roce 2027. Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas dnes se svým německým kolegou Borisem Pistoriusem podepsal plány ohledně vzniku brigády. Německý politik připomněl, že jeho země nikdy v minulosti své vojáky v takovém počtu natrvalo v zahraničí nerozmístila.

Agentura DPA připomíná, že bezpečnostní situace Litvy, která je stejně jako Německo členem NATO, se výrazně zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu. Země sousedí jak s Běloruskem, které je spojencem Moskvy, tak s ruskou Kaliningradskou oblastí. Tato území odděluje 100kilometrový suwalský koridor, jehož obsazením by ruská vojska odřízla jedinou pozemní cestu mezi Pobaltím a zbytkem aliance.

Lotyšsko zvažuje deportaci více než 1000 Rusů, kteří nemají potřebné dokumenty k pobytu na území země. Podle serveru Delfi to uvedla šéfka lotyšského imigračního úřadu Maira Roze.

Ukrajina dnes slaví Den vojenské kontrarozvědky SBU. „Gratulujeme všem zástupcům oddělení pověřeného bojem proti nepřátelským špionům, teroristům a zrádcům!“ uvedl účet SBU.

#ГУРвітає

‼️ Сьогодні, 18 грудня, в Україні ― День військової контррозвідки СБУ!

🤝 Вітаємо усіх представників відомства, на кого покладено відповідальність протидіяти ворожим шпигунам, терористам та зрадникам!

🔗 https://t.co/v2cohkvAlf pic.twitter.com/khs0A20DqB

— Defence intelligence of Ukraine (@DI_Ukraine) December 18, 2023

Ruský premiér Michail Mišustin v úterý zahájí dvoudenní návštěvu Číny, během které se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jednat s premiérem Li Čchiangem. Oznámila to dnes státní agentura TASS. Na programu 28. pravidelné schůzky šéfů vlád obou zemí má být podle vládního komuniké rozvoj rusko-čínských vztahů, přičemž důraz se má klást na praktickou spolupráci. Vztahy mezi oběma zeměmi se prohloubily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února, ale podle analytiků roste ruská závislost na Číně.

Ukrajinský generální štáb hlásí 64 bojových střetů s nepřítelem za uplynulý den. Ukrajinské síly podle svého velení „vyčerpávají“ ruské síly na jižním úseku fronty u Melitopolu, upevňují se na dosažených pozicích u Bachmutu na východě Ukrajiny a snaží se zničit baterie ruského dělostřelectva na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Na většině úseků fronty ukrajinští vojáci museli odrážet útoky ruských sil. Z bojů vyřadili podle tvrzení generálního štábu 1090 ruských vojáků, 44 tanků a 60 obrněných vozidel, čímž celkové ztráty Ruska od zahájení války před téměř dvěma lety přesáhly 347 000 vojáků.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila všech pět dronů typu Šáhed, kterými na Ukrajinu zaútočily ruské síly. Uvedlo to ráno na sociální síti ukrajinské letectvo, jehož komuniké citovala média.

„Všechny drony byly sestřeleny mobilními palebnými skupinami vzdušných sil a ozbrojených sil Ukrajiny v hranicích Mykolajivské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti,“ uvedlo letectvo, pod které spadá i protivzdušná obrana. Bezpilotní stroje útočily na Ukrajinu z jihu.

Dobré ráno. Odposlouchávací zařízení, které bylo nalezeno u šéfa ukrajinské armády Valerije Zalužného, se podle ukrajinské tajné služby SBU nenacházelo v jeho běžné kanceláři, ale v kanceláři, kterou by mohl v budoucnu používat. Zařízení podle SBU nebylo aktivované a nenašly se ani žádné systémy na sběr dat nebo jejich vysílání.